Role sestry při indikaci a ordinaci léčivých přípravků

Souhrn

Úvod: Oblast použití léčivých přípravků ve zdravotní péči je velmi komplexní a specifická.

Je zajišťována různými zdravotnickými pracovníky včetně sester. Přestože je tato oblast ošetřena rozličnými normami zákonné i podzákonné povahy, některé činnosti a kompetence nejsou jednoznačně definovány. Zároveň je známo, že sestry se v některých oblastech podílí na činnostech, které k jejich kompetencím nepatří.

Cíl: Cílem práce bylo popsat roli sestry při indikaci a ordinaci léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče.

Metody: Kvalitativní studie se zúčastnilo 26 všeobecných sester. Výzkumný vzorek byl vybrán účelově, přičemž kritériem výběru byla jejich kvalifikace a praxe na pracovišti intenzivní péče. Sběr dat probíhal formou hloubkových individuálních rozhovorů.

Výsledky: Praxe při indikaci a ordinaci léčivých přípravků na pracovišti intenzivní péče je velmi různorodá. Požadavky praxe na roli sestry v této oblasti značně přesahují očekávání vycházejícího z tradičního pojetí a formálních kompetencí. Jako běžná součást praxe byl popisován podíl sestry na indikaci některých léčiv, stejně jako podávání léčiv na základě neúplné nebo chybějící ordinace.

Závěr: Nesoulad mezi nároky kladenými reálnou praxi a formálně stanovenými pravidly může mít nemalé negativní následky. Zásadní revizi současné právní regulace včetně kompetencí sester spolu s adekvátní definicí rozsahu vzdělání v této oblasti je nutné považovat za nezbytnou.

Klíčová slova:

Ordinace – indikace – léčivý přípravek – intenzivní péče – ošetřovatelská péče.

Úvod

Použití léčivých přípravků (LP) ve zdravotní péči je velmi komplexní. Oblast je považována za velmi důležitou a úzce spjatou s kvalitou poskytované péče, navíc regulovanou na úrovni zákona (Zákon o léčivech). Indikace LP je tradičně vnímána jako kompetence lékaře (Vytejčková, Sedlářová, Wirthová, Otradovcová & Kubátová, 2015), přestože tato činnost není uvedeným zákonem zcela jednoznačně specifikována (Prošková, 2014). Zdravotnická zařízení mají povinnost mít tuto oblast ošetřenou interními předpisy (Vyhláška o kvalitě) závaznými pro všechny zaměstnance. Ty se běžně týkají nejen způsobu indikace LP, ale také formy ordinace. Ukazuje se však, že jejich obsah není vždy úspěšně implementován do praxe.

Role sestry je v této souvislosti chápána především jako provedení samotné aplikace léčiva na základě indikaci jiným zdravotnickým pracovníkem, tedy lékařem, který navíc také vždy zajistí relativně podrobnou ordinaci, až na výjimečné situace v písemné podobě. Formální kompetence sester v této oblasti jsou definovány vyhláškou (Vyhláška o činnostech), její znění však není zcela jasné (Bártlová, 2007; Prošková, et al., 2014). Přestože je role sestry při samotné aplikaci LP popisována jako velmi široká (Sulosaari, Suhonen & Leino-Kilpi, 2010), kompetence sester se v této oblasti neliší v závislosti na dosaženém stupni vzdělání, a pouze k malé změně dochází po dosažení specializované způsobilostí. Výklad však není zcela jednoznačný (Hecková & Bulava, 2016). Je také známo, že práce sestry na některých pracovištích zahrnuje činnosti, kterými by mohl být pověřený méně kvalifikovaný zdravotnický pracovník a zároveň na straně druhé také činnosti, kterými své formální kompetence překračuje, a to i v oblasti podávání LP (Mikšová, Šamaj, Machálková & Ivanová, 2014). Rozsah těchto činností a faktory, které se na této situaci podílí, zatím nebyly zcela podrobně analyzovány.

Cíl

Cílem této práce bylo popsat roli sestry při indikaci a ordinaci léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče.

Metody

Kritériem pro zařazení do účelově vybraného vzorku sester byla kvalifikace pro výkon povolání všeobecná sestra a současně alespoň jednoletá praxe na nejméně jednom pracovišti intenzivní péče poskytujícím umělou plicní ventilaci. Sběr dat byl součástí hloubkových individuálních rozhovorů, během nichž byli účastníci požádáni o popsání praxe při podávání léčivých přípravků na současném pracovišti, případně předchozím, pokud měli zkušenost z více pracovišť tohoto typu. Analýza dat probíhala v několika na sebe navazujících krocích. Sběr dat byl ukončen po dosažení teoretické saturace (Polit & Beck, 2017).

Výsledky

Participující sestry (22 žen a 4 muži) měly odbornou praxi v oboru v rozsahu 1,5 až 34 let (medián 12) a praxi na pracovišti intenzivní péče pak v rozsahu 1 rok až 34 let (medián 8). Sestry měly zkušenost z celkem 18 pracovišť v 10 zdravotnických zařízeních. Převaha sester dokončila bakalářské (10) nebo magisterské (11) studium. Větší část sester (17) již dokončila specializační vzdělání, 5 sester studium zahájilo a 5 jich mělo zkušenost z funkčního místa na současném nebo předchozím pracovišti.

Indikace podání LP

Tradičně je tím, kdo indikuje podání léčivého přípravku, stejně jako na jiných pracovištích, lékař. Uváděn byl také lékař specialista např. přivolaný pracoviště z důvodu konzilia. Popisována byla také praxe, kdy byl na daném pracovišti určitý typ LP předepisován „pro případ“ u všech nebo vybraných pacientů. V takovém případě sestra následně zvážila, zda a kdy bylo podání tohoto přípravku skutečně potřeba.

(S 18) …to je víceméně taková podmíněná ordinace, že tam napíšou vše … kalium, heparin, inzulín … a zkrátka udržovat rozmezí a pak to řeší každá sestra sama…

Popisována byla také praxe, kdy indikace LP byla výsledkem určité mezioborové spolupráce. Sestra nejprve posoudila aktuální zdravotní stav či další okolnosti, přičemž toto posouzení mohlo zahrnovat také konzultaci s dalšími zdravotnickými pracovníky. Výsledkem následné konzultace s lékařem byla indikace či ordinace konkrétního přípravku lékařem, a to ústní či písemnou formou.

(S 16) …slouží nějaký lékař odjinud, tak se mu to musí připomenout, že tohle se plánuje, ať to /antibiotika pro profylaxi/ teda naordinuje…

(S 14) …oslovíme třeba lékárnu, co by byli ochotní nám připravit… lékaři až tolik do toho nezasahují…

(S 22) …já chci, aby mi to /ordinaci po telefonu/ ještě někdo podepsal, kdo sedí vedle mě…

(S 15) …vesměs se domlouváme … zavolají mě /sestry volají staniční sestru/, jestli mají dát něco … po konzultaci s lékařem … ale oni /lékaři/ říkají: „vymyslete to /LP pro péči o oči/“, tak já to vymyslím…

Sestry taktéž popisovaly situace, kdy byly LP aplikovány, přestože předchozí ordinace chyběla, zvláště pak, pokud se jednalo o LP s lokálním účinkem používaný pro běžnou péči.

(S 8) …to si hlídáme my sestry, takže když vidím, že pacient nebyl 3 dny na stolici, ráno se dá čípek …

(S 4) …musíme si na to myslet, že když jede dialýza, že musíme napojit Neonutrin, je to takovým zvykem…

(S 1) …nikde se to /konkrétní LP/ nepíše, většinou se píše péče o oči a péče o dutinu ústní, konkrétní vlastně prostředky se v těch vizitách nedohledají…

Rozhodnutí o použití LP v těchto situacích nečinila pouze sestra pečující o daného pacienta, ale také např. sestra ve vedoucí funkci, sestra, která byly požádána o určitou konzultaci apod.

(S 1) …pokud má nějakou mykózu, tak to stejně konzultujeme se staniční, musí se objednat Clotrimazol…

Praxe, kdy byly LP podány bez předchozí jasné písemné ordinace lékaře, byla značně různorodá, stejně jako faktory, které se na této situace týkaly. Společným ryse však byla obvyklost tohoto postupu a všeobecná akceptace tohoto stavu na daném pracovišti. V některých případech pak bylo zmiňováno zpětné doplnění ordinace lékařem.

 (S 16) …když je to /hypoglykémie/ normálně všední den, během dne, tak mu to samozřejmě nahlásíme … když je to ve 3 ráno, tak si to prostě změníme sami, a on to ráno podepíše…

Důvodem podání LP bez indikace lékařem byl uváděn zdravotní stav pacienta. Nemuselo se však nutně jednat pouze o velmi urgentní situace. V kombinaci s relativní nedostupností lékaře byla uváděny také stavy s nižším rizikem komplikací, stavy typické pro dané pracoviště, existence předchozí, nyní již neplatné, ordinace či znalost chronické medikace pacientem.

(S 23) …je potřeba při záchvatu /epileptickém/ podat Midazolam … buď podám a okamžitě volám nebo si to připravím, zavolám … někdy se stane, že je /lékaře/ máme na sále, takže to podám a pak volám …

(S 1) …co se týče těch věcí na spaní, tak většinou to sami řeknou, že jsou na něco zvyklí…

(S 8) …když má /lékař/ hodně pacientů /na ambulanci/ a my víme, že to můžeme zvládnout…

Opakovaně popisovanými byla také určitá specifika pracoviště týkající se např. použití pro dané pracoviště obvyklých diagnostických či terapeutických postupů spojených s nutností podání určitých LP, přičemž v některých případech bylo použití takového přípravku ošetřeno vnitřním předpisem zdravotnického zařízení. Specifika se však mohla týkat také typického postupu při řešení komplikací apod. Zásadní roli hrály znalosti a zkušenost sestry, ale také pravidla daného pracoviště.

(S 18) …ty /heparinové zátky/ už se nepoužívají vůbec, stejně jako ani heparin do proplachu, heparinové zátky se teď používají jenom u dialýzy do dialyzačních katétru … a zase doktor nám neříká, že to tam máme dát … ale víme, že to tam zkrátka je … a množství, to je dané na kanylách …

(S 19) …my máme vlastně standardně naředěný malý křižák, kdy je tam čisté Calcium gluconicum, 5% glukóza a Adrenalin … a pokud mají nějaké hypotenze těžké, tak šaháme automaticky po tom….

(S 20) …tenkrát jsem to neznala, teď už bych ho dala /Atropin/ …

(S 24) …buď ví a dá, nebo čeká, až někdo přijde…

Obrovská různorodost praxe se pak týkala použití LP s místním účinkem, které byly využívány např. v rámci pravidelné péče o oči, kůži či sliznice, přičemž kritérii pro výběr konkré-
tního LP byla řada. Určitým způsobem regulace použití neordinovaných LP bylo omezení jejich dostupnosti na pracovišti.

(S 13) …když mám kontrolu zornic, tak nedávám O-Azulen, tak dám spíš Arufil, na noc Vidisic gel … a když kontroluji zornice po hodině, tak ty modrý … to je špatně vidět … ale to je více méně na každém…

 (S 3) …co se týká kapek do očí nebo mastiček do očí, používá se to, co tam zrovna aktuálně je…

(S 11) … záleží, co staniční objednává … někdy jsme měli Tantum Verde…

Úplnost ordinace

Podání LP by mělo probíhat nejen na základě indikace lékaře, ale obvykle také jeho písemné ordinace. Zdá se však, že v některých případech není dostupná ordinace úplná. Jako chybějící byl opakovaně uváděn aktuální firemní název LP, přičemž se zdá, že přístup k řešení generické substituce byl na rozdílných pracovištích rozdílný.

(S 23) …nám z lékárny chodí jiné názvy těch léků a doktoři to absolutně nestíhají … občas to dělají tak, že napíšou Ortanol/Helicid…

(S 18) …napíšou, že chtějí Ebrantil a v tom člověk, jak řeší tu hypertenzi, tak si vezme ten Tachybene, který tam máme fyzicky, a pak to řeší nebo neřeší … to už je pak o tom, kolik té práce je, jestli má čas hlídat si papíry, běhat za doktorem a když ne, tak zase, aby to měl nějakým způsobem v pořádku, tak napíše do papíru Ebrantil, doktor má Ebrantil, sice běží Tachybene, ale…

(S 16) …máme lékaře nutit, aby to tak psali…

Jako chybějící součást ordinace byl zmiňován také nosný roztok, maximální dávka, ale také jasně uvedená jednotlivá dávka a další. 

(S 12) … ordinace noradrenalin dle MAP… máme od 70 do 80 středního … je ordinované jenom dle MAP … rozmezí není … maximální dávka, taky není ordinovaná…

(S 10) … třeba u toho Cordaronu, že máme 900 mg /na 24 hodin/ a oni mi řeknou, dejte na 300, takže si to musím spočítat sama jakou rychlostí…

Postup, kterým byly potřebné informace získávány, se lišil dle toho, která část ordinace chyběla. Zásadní roli hrály znalosti, zkušenost, ale také určitá předvídatelnost opakujících se ordinací, včetně znalostí, za jakých okolností se některé součásti ordinace budou lišit.

(S 23) … s délkou praxe a s těmi zkušenostmi ví, ale ty holky mladší s tím mají problém, takže se ptají…

(S 17) …pak tam počítám léky, co dělá některým problém … takže jsme si vyrobili takové nápomocné tabulky a podle těch teď jedeme…

(S 16) …máme tam stále doktory, kteří to píšou srozumitelně a čitelně, a hlavně víme už, co asi budou chtít… pak tam máme různé doktory na kolečku… vždycky na chvíli, a ty to píšou každý úplně jinak…

Modifikace ordinace

Za určitých okolností pak dochází ke změnám existujících ordinací. Ty by měl formálně provádět lékař, přičemž se zdá, že stejně jako v případě samotné indikace, se může v některých případech jednat minimálně o výsledek mezioborové spolupráce.

(S 26) …a tam navíc vstupuje ještě perfuzionista, který chodí v pravidelných intervalech … a kontroluje si nejenom aPTT, ale i Astrupa … takže tam je to /rychlost podání heparinu/ na domluvě s ošetřujícím lékařem, tím perfuzionistou a sestrou…

Jindy byla určitá modifikace existující ordinace provedena také sestrou. Důvodem k provedení takovéto úpravy byla existence stanovených kritérií pro tyto případy, v jiných případech bylo obecně očekáváno, že při návratu určitých fyziologických funkcí k normálním nebo akceptovatelným hodnotám, bude podání tohoto přípravku upraveno. Jednat se také mohlo o reakci sestry na aktuální zdravotní stav, přičemž toto mohlo být ovlivněno také dalšími faktory, jakými byly např. dostupnost lékaře, nebo obvyklost takového postupu na pracovišti.

(S 17) …sníží se akce /srdeční/, sníží se Propanorm, samozřejmě jsem sestra v intenzivní péči a musím vědět, že pokud se ta srdeční akce snižuje, tak úměrně musí být snižovaný i ten Propanorm … musím tohle uhlídat a musím toho lékaře o tom informovat … musím uvažovat, že ta akce se bude dále snižovat…

(S 18) … Nory si každá sestra … určuje rychlost sama, zase podle zkušenosti … máme nějaké rozmezí ale, když víme, že ten pacient je hypertonik a že když na tom nižším tlaku nemočí … je tam psáno 70-80 středního tlaku, tak to dáme na 90, vidí, že to funguje líp, už člověk toho doktora nenutí, aby to přepisoval ten den … předá se službě, aby upravili střední, že na ten nižší nereaguje…

Modifikace ordinace LP se týkala např. zahájení, případně přerušení nebo ukončení podávání, ale také úpravy dávky nebo koncentrace kontinuálně podávaného léčivého přípravku, stejně jako bolusové podání další dávky. Uváděno bylo také provedení další intervence v souvislosti s podáním některých léčiv, případně modifikace nebo koordinace určitých postupů.

(S 3) …neexistuje hodnota, při jaké jakoby ten inzulín máme zapnout, my tam máme rozmezí a to rozhodnutí, jestli ho zapnout nebo ne, to je na sestře…

(S 4) …na tomhle pracovišti ovlivňuje /dávka noradrenalinu/ třeba pouštění výživy … když má třeba do půl mikrogramu, tak my můžeme pustit enterální výživu, ale pokud už se pohybujeme nad půl mikrogramu, tak automaticky vypínáme výživu…

(S 11) …třeba ten Furosemid … s tím člověk počítá, že půjde /pacient/ dolů s tlakem, tak buď se snažíme polohou, nebo se domluvíme, že snížíme na nějakou chvilku něco, co může ještě srážet tlak, nebo zvýšíme třeba Plasmalyte pokud si to můžeme dovolit…

Kritérií, na jejichž základě docházelo k úpravě podání LP sestrou, byla uváděna široká škála. Konkrétní postup se na různých pracovištích lišil. Jako stanovená kritéria byly např. uváděny hodnoty laboratorních vyšetření (iontů v séru) stejně jako fyziologických funkcí (hodnoty krevního tlaku) apod. V některých případech nebylo požadované rozmezí jasně stanoveno, ale předpokládala se znalost normálních nebo akceptovatelných hodnot. Používány byly také hodnotící škály nebo přítomnost fyziologických či patologických projevů. Jindy se předpokládalo současné hodnocení více oblastí, přičemž ne vždy byla kritéria explicitně stanovena, jindy bylo zapotřebí rozlišit, za jakých okolností, se není možné ordinací lékaře řídit.

(S 22) …dávku si řídí sestra podle diurézy, v ordinacích je napsáno podle diurézy, ale není tam napsáno, kolik tu diurézu chtějí mít … takže se řeší … podle toho, jaký má tlak, jak močí a jakou má bilanci…

(S 4) …tak třeba na jednom oddělení jsem zažila, že ta dialýza už to uměla sama, že jsme tam měli tabulku a krásně se dalo přijít na to, že když mám takové a takové kalcium, tak kolik zvednu nebo přidám citrátu, kolik přidám kalcia a takhle a tady vlastně si to všechno řídíme pocitově … záleží na školiteli, jak nás to naučí a o kolik mililitrů … a to samé inzulín, heparin…

(S 18) …ordinace zase Propofol 2 % do padesátky … rychlost dle RAS, většinou chtějí, tam píšou -3, -4 /sedace/… a vzhledem k tomu že ty ordinace příliš neupravují, tak ikdyž ten člověk jde do weaninigu, tak tam pořád píšou tohle … a to už sestra nedodržuje, protože ví, že se vede k weaninigu …

Různorodost se týkala také frekvence hodnocení daných kritérií. Mohly vycházet ze zvyklostí pracoviště, být uvedeny v ordinaci lékaře, ale také např. vycházet z posouzení stavu sestrou.

(S 1) …píšou /lékaři/ dle potřeby a … dohoda zní, že si neděláme celého Astrupa, ale děláme si jenom tu položku, kterou my potřebujeme … pokud to není mimo meze, které by měly být, tak je nekontaktujeme…

V některých případech volila sestra ještě před samotnou intervencí ústní konzultaci s lékařem, popřípadě jej o změně informovala příležitostně. Okolnosti, za jakých volila sestra přednostně konzultaci s lékařem, byly opět specifické pro rozdílná pracoviště. Ve spojitosti se zdravotním stavem pacienta byly zmiňovány např. nutnost zvážit více faktorů týkajících se aktuálního stavu, výrazná odchylka od normy, ale také nedostatečná odpověď na zavedenou terapii. Uváděná byla také předběžná konzultace „pro případ“, kdy by ordinaci změnit bylo potřeba.

(S 23) …s tou Sufentou, sice máme rozmezí, ale to více konzultujeme, protože pokud nemá tlakovou podporu, ty děti potom hodně spadnou s tlakem…

(S 24) … jakmile mám rizikovou hodnotu, mám další razítko … že tehdy a tehdy, od té jsem já převzal takový vzkaz, zopakuju, oni mi to potvrdí, a volám sloužícího lékaře, že jsem převzal rizikovou hodnotu…

Diskuze

Přestože je indikace LP tradičně vnímána jako kompetence lékaře, popisovaná praxe neodpovídala očekávání, která by mohla z tohoto formálního pojetí vycházet. Podání LP sestrou na základě neúplné ordinace bylo během šetření opakovaně popisováno, stejně jako zpětné doplnění chybějící ordinace, přičemž se nezdá, že by takováto praxe byla výsledkem rozhodnutí sestry stanovená pravidla porušit či rozhodnutím lékaře na sestru přenést neodpovídající kompetence. V některých případech vedla snaha vyhovět stanoveným pravidlům k praxi, která nedávala smysl, např. lékař ordinoval typ ošetřovatelské péče (péče o oči), ale v ordinacích nebyly dohledatelné LP pro tento typ péče či frekvence jejich použití. V jiných případech znamenala taková snaha zvýšenou pracovní zátěž s velmi diskutabilní vztahem ke kvalitě poskytované péče, např. povinnost ordinace přesného firemního nikoli generického názvu LP nebyla vždy realizována z důvodu často se měnících dodavatelů, případně došlo k diskrepanci mezi dokumentovaným a reálně podaným LP. Přestože se prezentované šetření vztahovalo pouze k pracovištím intenzivní péče, a dá se předpokládat, že popisovaná praxe se může lišit v závislosti na typu oddělení, nezdá se pravděpodobné, že by se týkala exkluzivně pouze tohoto typu pracovišť.

Popisovaný nesoulad mezi reálnou praxi a k ní se vztahujícím pravidlům, a to nejen interním předpisům jednotlivých poskytovatelů péče, ale také dalším nástrojům právní regulace (Vyhláška o činnostech), může mít závažné důsledky. Prvním z nich je potenciálně nedostatečné vzdělání a příprava sestry na reálné požadavky praxe po vstupu do zaměstnání. Výuka předmětů vztahujících se k oblasti farmakologie a podávání LP během kvalifikačního vzdělání sester odpovídá metodického pokynu MZ ČR a příslušné legislativě (Vyhláška č. 39/2005 Sb.), stejně jako formálně stanoveným nárokům na kompetence sester (Heczková, 2018). Formálně však sestra žádné kompetence týkající se indikací LP či jejich podání na základě neúplné indikace nemá, a to ani v případě LP s lokálním účinkem nebo volně prodejných LP, pro jejichž získání a užití není zapotřebí žádná kvalifikace zdravotnického pracovníka. Tato striktní regulace je však ve značném rozporu s výše popisovanou praxi. Dá se tedy předpokládat, že vyšší očekávání reálné praxe, pro která sestra nemá dostatečnou oporu ve vzdělání, budou značně zvyšovat nároky na adaptaci a nutnost doplnění si znalostí nově nastupující sestrou stejně jako na vedení adaptačního procesu ze strany zaměstnavatele.

Diskuze týkající se případného navýšení kompetencí sester mimo jiné i v oblasti indikace a předepisování LP, jak je tomu v okolních zemích (Maier, 2019), bývají doprovázeny důrazem na riziko snížení kvality péče. Toto šetření však spíše naznačuje, že pokud by sestra kompetence nepřekročila, péče by byla poskytnutá až s prodlevou, či vůbec. Na druhou stranu chybějící znalosti, především v počátcích kariéry, mohou činit sestru náchylnější k nevědomé akceptaci suboptimální praxe či činění rozhodnutí k takovéto praxi vedoucích. Ačkoli kvalita takovéto suboptimální péče může být ve srovnání s chybějící péčí vyšší, ani zdaleka se nejedná o situaci optimální. Zásadní revizi kompetencí sester a s nimi souvisejícího rozsahu vzdělání v této oblasti je tedy nutné považovat za nezbytnou.

Navíc praxe vyžadující nedodržování či překračování pravidel nebo modifikaci jejich výkladu, ačkoli na daném pracovišti akceptována, může mít, alespoň potenciálně, další nepříjemné následky. Není kupříkladu jasné, zda nebo nakolik požadavky na dodržení některých formálních pravidel, které potenciálně zvyšují pracovní zátěž, mohou vést k případným konfliktům na pracovišti. Stejně jako zda či nakolik se praxe spojená s opakovaným překračováním formálně dovoleného může podílet na rozhodnutí změnit pracoviště či dokonce profesi. Opomíjet nelze také skutečnost, že opakované porušování stanovených pravidel může vést paradoxně k závěru, že porušení pravidel je jediná cesta, jak poskytnou kvalitní péči i tam, kde je dodržení určitého pravidla naprosto nezbytné.

V neposlední řadě je nutné zamyslet se také nad tím, nakolik se chybějící vzdělání a obtížně akceptovatelná pravidla podílí na obrovské různorodosti popisované praxe stejně jako na její nedostatečné transparentnosti. Taktéž, zda toto nemůže hrát negativní roli při změně pracoviště a adaptačním procesu těch, kdo již v praxi jsou a přechází nebo zvažují změnu zaměstnavatele, případně jsou požádání o výpomoc na jiném než domovském pracovišti.

Závěr

Praxe spojená s indikací a ordinací LP na pracovišti intenzivní péče je velmi různorodá. Role sestry v této oblasti neodpovídá tradičnímu pojetí a rozsah činnosti nebo nároky na znalosti neodpovídají formálně stanoveným kompetencím sester v oblasti týkající se podávání LP. Přestože není jasné nakolik je popisovaná praxe běžná, chybějící opora ve vzdělání stejně jako striktní, obtížně akceptovatelná a realizovatelná pravidla mohou mít negativní následky. Zásadní revizi kompetencí sester spolu s adekvátní definicí rozsahu vzdělání v této oblasti je nutné považovat za naprosto nezbytnou.

Etické aspekty

Sběr dat probíhal na základě písemného informovaného souhlasu účastníku, kteří byli mimo cíle šetření informování také o možnosti odstoupit z šetření bez udání důvodu.

Mgr. Jana Heczková, Ph.D.

ÚTPO, 1.LF UK

jana.heczkova@lf1.cuni.cz