Vybrané aspekty životního stylu a zdravotní gramotnost u osob ohrožených chudobou žijících v Jihočeském kraji

Souhrn

Zdravotní gramotnost zahrnuje znalosti lidí, jejich motivace a kompetence získat, porozumět, vyhodnotit a aplikovat adekvátní zdravotní informace tak, aby byli v každodenním životě lidé schopni posoudit a rozhodovat se v oblasti zdravotní péče, prevence nemocí a podpory zdraví v zájmu uchování či zlepšení kvality života. Zdravotní gramotnost občanů ovlivňují faktory, jako je vzdělání, věk, pohlaví, místo bydliště a v neposlední řadě také ekonomické podmínky. Postoje lidí k dodržování zdravého životního stylu korespondují s jejich úrovní zdravotní gramotnosti.

Cíl:
Hlavním cílem studie bylo zjistit zdravotní gramotnost u osob ohrožených chudobou, které žijí v Jihočeském kraji, a posoudit u těchto osob vybrané aspekty životního stylu, jako je konzumace alkoholu, kouření a pohybová aktivita.

Metodika:
Výzkum byl uskutečněn kvantitativní metodou za využití krátké formy standardizovaného dotazníku s 16 položkami (one-dimenzional Rasch-scale) k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva.

Výsledky:
Na základě statistického zpracování byla zjištěna nedostatečná zdravotní gramotnost u 31,9 % dotazovaných, problematická zdravotní gramotnost u 34,3 % a dostatečná zdravotní gramotnost u 33,8 % občanů ohrožených chudobou. Byla prokázána statisticky významná souvislost: vzdělání se zdravotní gramotností; vzdělání s kouřením, konzumací alkoholu a pohybovou aktivitou; čistého měsíčního příjmu na domácnost s kouřením, konzumací alkoholu a pohybovou aktivitou.

Závěry:
Z výsledků výzkumu je zřejmá nedostatečná zdravotní gramotnost u osob ohrožených chudobou. Z tohoto důvodu by bylo vhodné u této cílové skupiny zaměřit více pozornosti na zkoumanou problematiku.

Klíčová slova:
chudoba – kouření – konzumace alkoholu – pohybová aktivita – zdravotní gramotnost

ÚVOD

Zdravotní gramotnost je vnímána jako schopnost přijímat, zpracovávat, chápat a předávat informace o zdraví (10). Podle Edwardse zdravotní gramotnost zahrnuje komponenty, jako jsou znalosti o zdraví, vyhledávání informací, aktivní podílení se na rozhodování o intervencích pro získání zdraví (3).

Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí – Zdraví 2020 vychází z Koncepce ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí na základě usnesení poslanecké sněmovny České republiky z roku 2013. Zdůrazňuje cíl 11 ze Zdraví 21, a to projevit a pokračovat v úsilí a ve snaze o zdravější životní styl u občanů České republiky (8). Země, jednotlivé regiony a města, která si stanovují společné cíle a společně investují do zdraví a jiných oblastí, mohou výrazně zlepšit zdraví, zdravotní gramotnost a životní situaci obyvatel. Prioritními oblastmi v této problematice jsou zejména předškolní výchova; úroveň vzdělávání; zaměstnanost a pracovní podmínky; sociální zabezpečení a v neposlední řadě je to i snaha o omezování chudoby obyvatelstva (8).

V ohrožení občanů příjmovou chudobou (od roku 2005 se provádí ve všech zemích Evropské unie) se Česká republika umísťuje jako nejlepší, za ní následují země, jako je Nizozemsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Slovensko, Rakousko (14). V roce 2016 bylo v České republice ohroženo příjmovou chudobou 9,7 % obyvatel. Ze statistických údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením se v roce 2016 týkalo 15,6 % žen a 12,3 % mužů (2). Podle složení domácnosti šlo o 13,0 % bezdětných rodin a 15,0 % domácností bylo s dětmi. Pokud jde o ekonomickou aktivitu, ohroženo bylo 57 % nezaměstnaných a 6,3 % zaměstnaných osob (2). Příjmy domácností, ve kterých žijí sociálně slabí lidé, nepřesáhly hranici 10 691 Kč (minimální částku na měsíc určenou pro jednotlivce) (3). Nová data Českého statistického úřadu (3) také ukazují, že 11,3 % domácností s dětmi má potíže zaplatit školní družinu. Pro 17,8 % domácností představují problém i výdaje za zdravotní péči (3).

Ministerstvo zdravotnictví ČR v Programu Zdraví 2020 zdůrazňuje v souvislosti s péčí o zdraví lidu a s jeho zdravotní gramotností nutnost zabývat se nízkou úrovní zdraví (i nízkou mírou zdravotní gramotnosti) u některých sociálních skupin. Řešení sociálních nerovností následně výrazně přispívá ke zdraví a životní pohodě u občanů. Je důležité si uvědomit, že příčiny nerovností jsou složité, mají kořeny v samém začátku životního cyklu, působí v celém jeho průběhu, znevýhodnění osob a jejich zranitelnost se během života obvykle prohlubuje (8).

Holčík uvádí, že zdravotní gramotnost je součástí základní výbavy pro život a cestou ke zdraví, je jedním ze základních úkolů systému péče o zdraví, je významnou součástí sociálního kapitálu a je nespornou ekonomickou prioritou (6).

V naší studii jsme zkoumali úroveň zdravotní gramotnosti u cílové skupiny a hodnotili vybrané aspekty životního stylu (kouření, konzumaci alkoholu, pohybové aktivity), neboť dodržování zásad zdravého životního stylu úzce souvisí s úrovní zdravotní gramotnosti osob ohrožených chudobou.

METODIKA

Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou za využití krátké formy standardizovaného dotazníku s 16 položkami k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva. Jednalo se o jednorozměrnou Rasch-škálu (one-dimensional Rasch-scale). Z tohoto důvodu byl proveden výpočet na základě určení jedné hodnoty stupnice zdravotní gramotnosti pro každou osobu. Sběr dat probíhal v únoru až březnu 2017 formou strukturovaného rozhovoru, který prováděli zaškolení tazatelé. Struktura rozhovoru byla odvozena od standardizovaného dotazníku, jenž byl doplněn o několik vlastních otázek sociodemografického charakteru. Tato technika byla zvolena pro lepší srozumitelnost s ohledem na specifika cílového souboru. Výzkumný soubor tvořili lidé mající nárok na sociální dávku hmotné nouze. Bylo osloveno celkem 300 respondentů za pomoci účelového výběru v kombinaci se snowball technikou. Základní identifikační údaje znázorňuje tabulka 1.

K oslovování respondentů bylo využito kontaktů na Úřadech práce ve městech České Budějovice, Český Krumlov a sociálních pracovníků, kteří se zaměřují na skupiny obyvatelstva s nízkými příjmy. Statistické zpracování dat bylo provedeno prostřednictvím programu statistické analýzy sociálních dat SASD. Vzhledem k velikosti výběrového souboru bylo nutné provést úpravy datového souboru, aby bylo možné aplikovat citlivější testy statisticky významných souvislostí.

Při základním posuzování výzkumného souboru činila odchylka týkající se pohlaví respondentů 0,5, odchylka vztahující se k bydlišti osob ohrožených chudobou byla 0,4, u vzdělání respondentů byla odchylka 1,2 a u zaměstnání 3,5.

VÝSLEDKY

Úroveň zdravotní gramotnosti v populačních skupinách může významně ovlivnit profit celé společnosti. Omezená zdravotní gramotnost se odráží ve zdraví obyvatelstva, souvisí se sociálním gradientem a uplatňuje se i v prohlubování existujících nerovností ve společnosti. Z tohoto důvodu byla v rámci výzkumu věnována pozornost problematice zdravotní gramotnosti u osob ohrožených chudobou.

Pro výpočet souhrnného koeficientu zdravotní gramotnosti bylo nutné vyloučit odpověď „nevím“ a chybějící odpovědi a výpočet provést pouze na základě čtyř kategorií vyjadřujících hodnocení dané teze – jednalo se o odpovědi „velmi snadné“, „docela snadné“, „docela těžké“, „velmi těžké“. Bodování a výpočet krátké verze dotazníku byl proveden na základě dichotomizace odpovědí a vytvoření kategorií:

1. Kategorie vyjadřující skutečnost, že je daná činnost pro klienta obtížná (hodnocení „docela těžké“, „velmi těžké“), byly kódovány číslem 0.
2. Kategorie vyjadřující skutečnost, že je daná činnost pro respondenta snadná (hodnocení „velmi snadné“, „docela snadné“), byly kódovány číslem 1.
3. Odpovědi „neví“ nebo chybějící odpovědi byly kódovány jako chybějící hodnoty (missingy).

Index charakterizující zdravotní gramotnost (HL skóre) je prostým součtem bodů, přidělených k odpovědím, které označují činnost jako „velmi snadnou“ a „docela snadnou“. Výsledná škála pro krátkou verzi dotazníku má 16 stupňů v rozmezí od 0 do 16. Na základě této stupnice byly stanoveny tři úrovně zdravotní gramotnosti:

1. neadekvátní zdravotní gramotnost (0 až 8 bodů)
2. problematická zdravotní gramotnost (9 až 12 bodů)
3. dostatečná zdravotní gramotnost (13 až 16 bodů)

Do výpočtu byli zahrnuti jen respondenti, kteří odpověděli na všechny otázky zkrácené verze dotazníku (N = 204). Pro zdravotní gramotnost byl vypočítán souhrnný koeficient se stupni škály neadekvátní, problematická a dostatečná zdravotní gramotnost (tab. 2).

Na základě výpočtu indexu zdravotní gramotnosti (vypočítaného pouze z úplných odpovědí respondentů) lze konstatovat zjištěnou neadekvátní (nedostatečnou) zdravotní gramotnost u 31,9 % dotazovaných respondentů, problematickou zdravotní gramotnost u 34, 3 % klientů a dostatečnou zdravotní gramotnost u 33,8 % osob ohrožených chudobou.

Výzkumné šetření v souvislosti se zkoumanými vybranými aspekty životního stylu prokázalo, že v problematice nikotinismu lze konstatovat při položené otázce „Pokud jde o kouření cigaret, doutníků nebo dýmky, která z následujících možností platí pro Vás?“, že více než polovina osob ohrožených chudobou je aktivními kuřáky. Absolutních nekuřáků, kteří během svého života nikdy nekouřili, bylo zjištěno 22,3 %. Nebyly shledány statisticky významné rozdíly v odpovědích respondentů, kteří nikdy nekouřili a respondentů, kteří kouřili v minulosti a v současné době již nekouří (tab. 3).

V oblasti konzumace alkoholu respondenti odpovídali na otázku: „Kolikrát jste v průběhu posledních 30 dní pil/a alkoholický nápoj?“ Při porovnávání jednotlivých znaků týkajících se konzumace alkoholu vyplývá, že nejčastěji odpovídali dotazovaní respondenti, že požili alkohol 2–3krát/týden (16,8 %) a 1krát/týden (16,7 %), pouze u 5,1 % občanů byla zvolena negativní odpověď (nepil/a) (tab. 4).

S cílem zjistit pohybové aktivity u osob ohrožených chudobou, byla respondentům položena otázka: „Jak často jste během posledního měsíce cvičil/a 30 nebo více minut?“ V souvislosti s pohybovou aktivitou u osob ohrožených chudobou bylo zjišťováno, jak často vykonávali respondenti pohyb (cvičení 30 minut, běh či chůzi) v uplynulých posledních 30 dní (tab. 5). V problematice tohoto dalšího zkoumaného aspektu životního stylu celkem 52,7 % respondentů buď nevykonávalo vůbec žádnou pohybovou aktivitu, nebo cvičit nebylo schopno.

Ve výzkumném šetření jsme rovněž porovnávali vztahy, u kterých nás zajímalo, zda mezi nimi existují statisticky významné souvislosti. Zjišťovali jsme souvislosti místa bydliště, vzdělání a zaměstnání respondentů s jejich zdravotní gramotností. Porovnávali jsme vztah mezi místem bydliště respondentů a aktivitami prospěšných jejich zdraví (jako je abstinence nikotinu či alkoholu a vykonávání pohybových aktivit). Také jsme se zabývali vztahem mezi dosaženým vzděláním u osob ohrožených chudobou a zdraví prospěšnými aktivitami. Kromě toho jsme analyzovali souvislost mezi čistým měsíčním příjmem na domácnost a dodržováním zásad zdravého životního stylu. Co se týká analýzy těchto souvislostí, byly dle charakteru znaků a počtu pozorování aplikovány test-χ² dobré shody a test nezávislosti. Kromě toho byly provedeny výpočty Pearsonova koeficientu kontingence, normovaného Pearsonova koeficientu kontingence, Čuprovova koeficientu, Cramerova koeficientu, Walisova koeficientu, Spearmanova koeficientu a korelačního koeficientu. Z důvodu možné aplikace citlivějších testů statisticky významných souvislostí vyžadujících dostatečný počet pozorování bylo vzhledem k velikosti výběrového souboru potřebné úpravy datového souboru. U znaku vzdělání byly odfiltrovány odpovědi „nevím“ (2krát), bylo sloučeno nedokončené základní a základní vzdělání a dále bylo sloučeno vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání. U znaku hlavní zaměstnání byla odfiltrována odpověď „odmítnutí“ (2krát). Co se týká znaku „výše příjmu domácnosti“ byly sloučeny položky škály 15 001–20 000 Kč a 20 001 až 25 000 Kč, všechny položky nad 25 000 Kč sloučeny do jedné a byla odfiltrována odpověď „odmítnutí“ (16krát). U znaku kouření byla 1krát odfiltrována odpověď „nevím“, u znaku pohybová aktivita byly sloučeny „denně“ a „téměř denně“ a odfiltrovány odpovědi „nevím“ (13krát).

Z tabulky 6 je zřejmá prokázaná statisticky významná souvislost mezi vzděláním a zdravotní gramotností u osob ohrožených chudobou. Lze usuzovat, že s růstem vzdělání roste i zdravotní gramotnost respondentů. U respondentů s nedokončeným základním vzděláním a se základním vzděláním byla prokázána nejnižší zdravotní gramotnost a u osob s maturitou, s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním je zdravotní gramotnost nejvyšší. Nebyla identifikována statisticky významná souvislost mezi místem bydliště a zaměstnáním na jedné straně a zdravotní gramotností na straně druhé.

Ve výsledcích výzkumu byla prokázaná statisticky významná souvislost pouze mezi místem bydliště respondentů a jejich pohybovými aktivitami, tzn., že osoby pod hranicí chudoby (žijící ve městech) významně častěji uváděly, že během posledního měsíce necvičily, osoby žijící na venkovně významně častěji uváděly, že v posledním měsíci nebyly schopny cvičit (tab. 7).

V rámci výzkumu byla prokázána statisticky významná souvislost mezi vzděláním respondentů a kouřením. Platí, že osoby pod hranicí chudoby s nedokončeným základním, základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity (50,8 %) kouří ve významně větší míře než osoby s vyšším vzděláním. Můžeme konstatovat, že s rostoucím vzděláním klesá podíl kuřáků a osoby s maturitou a VŠ (6,5 %) kouří významně méně než ostatní.

Mezi vzděláním a pohybovými aktivitami také byla prokázána statisticky významná souvislost. Platí, že osoby pod hranicí chudoby s nedokončeným základním a základním vzděláním (35,1 %) vykazují významně méně pohybových aktivit v posledním měsíci než osoby se vzděláním vyšším (64,9 %). Lze konstatovat, že s růstem vzdělání roste podíl těch, kteří se v posledním měsíci aktivně pohybovali. Nejvyšší podíl pohybových aktivit je u osob s maturitou a s vysokoškolským vzděláním.

Během výzkumného šetření však nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi vzděláním respondentů a jejich konzumací alkoholu. Síla testu však byla oslabena vysokým počtem odpovědí „nevím“ a odmítnutím odpovědí (zejména u osob s nedokončeným základním a se základním vzděláním). Souvislosti vybraných aspektů životního stylu se vzděláním znázorňujeme v tabulce 8.

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi čistým měsíčním příjmem domácnosti a kouřením. Platí, že osoby pod hranicí chudoby s nejnižším čistým měsíčním příjmem domácnosti (do 5000 Kč) kouří ve významně větší míře než ostatní. Lze konstatovat, že ve vyšších příjmových skupinách je podíl kuřáků menší.

Souvislost čistého měsíčního příjmu domácnosti s pohybovými aktivitami byla statisticky prokázána, tzn., že u osob pod hranicí chudoby je významně menší pohybová aktivita v příjmových skupinách 5001–10 000 Kč (tab. 9).

DISKUZE

České zdravotnictví v posledních desetiletích prochází četnými změnami, musí se potýkat s mnoha novými závažnými problémy; nemáme na mysli pouze nedostatek finančních prostředků. Hlavní problém péče o zdraví tkví v nutnosti posílení zájmu a účasti všech občanů, organizací, institucí i orgánů veřejné správy na péči o zdraví. Hlavní pozornost by měla být věnována zejména zdravému období (je snaha jej co nejdéle prodloužit) s posílením zdravotní výchovy a s výsledkem vyšší zdravotní gramotnosti u obyvatelstva a s intenzivnějším zapojením občanů do péče o zdraví (5). Toto Holčíkovo sdělení příliš nepotvrzují výsledky z našeho výzkumu. Zjistili jsme neadekvátní (nedostatečnou) zdravotní gramotnost u 31,9 % dotazovaných respondentů, problematickou zdravotní gramotnost u 34,3 % klientů a dostatečnou zdravotní gramotnost u 33,8 % osob ohrožených chudobou. Ngoh ve své studii zmiňuje, že nízká zdravotní gramotnost je dána rozdílným věkem, příjmem a odlišným vzděláním lidí (9). V souvislosti s nižší úrovní zdravotní gramotnosti občanů žijících v Americe považují Sheridan et al. za zranitelné osoby zejména starší, menšinovou populaci přistěhovalců s nízkými příjmy, s fyzickými problémy či s chronickým mentálním postižením (13). Dle výsledků zkoumání Sheridana et al. (13) v souvislosti se schopností lidí vyhledávat, chápat a využívat informace týkající se péče o zdraví z textů mělo 12 % dospělých adekvátní zdravotní gramotnost, 53 % bylo na střední úrovni zdravotní gramotnosti, 22 % se nacházelo na základní úrovni a 14 % bylo na nižší úrovni zdravotní gramotnosti. Dle Bughardt et al. nízká zdravotní gramotnost postihuje 80–90 milionů Američanů, kteří patří k menšinové populaci vyznačující se nízkými příjmy (1). Výsledky těchto zmiňovaných studií také potvrzuje sdělení ze studie uskutečněné v USA, ze které bylo zřejmé, že téměř 86 % všech Afričanů z městských oblastí v USA žije ve vysoce segregovaných komunitách vyznačujících se chudobou, nedostatečnou zdravotní gramotností, s čímž také souvisí sociální dezorganizace a násilí zejména mezi mladými dospělými lidmi (15). Room uvádí, že v současné době se od konceptu chudoby ustupuje a využívá spíše konceptu sociálního vyloučení, a to zejména v Evropské unii (12). Přesun od konceptu chudoby ke konceptu sociální exkluze je pravděpodobně snahou zachytit nové rysy rostoucí chudoby v osmdesátých letech 20. století.

Ve výzkumném šetření jsme se vedle zjišťování úrovně zdravotní gramotnosti u cílové skupiny zaměřili také na vybrané aspekty životního stylu (kouření, konzumaci alkoholu a pohybovou aktivitu).

V problematice nikotinismu můžeme uvést, že více než polovina osob ohrožených chudobou, kterých jsme se dotazovali, patří k aktivním kuřákům (57 % osob), absolutních nekuřáků, kteří během svého života nikdy nekouřili, bylo zjištěno 22,3 %. Statisticky významné rozdíly v odpovědích respondentů, kteří nikdy nekouřili, a těch, kteří kouřili v minulosti a v současnosti již nekouří, shledány nebyly. Dle Holčíka (5) je spotřeba cigaret v České republice v porovnání se spotřebou cigaret v jiných zemích (např. ve Švédsku) o polovinu vyšší. V souvislosti s nikotinismem u osob ohrožených chudobou ve světě byly např. v severní Kalifornii provedeny kvalitativní studie s mladými lidmi (kuřáky a nekuřáky) a se staršími dospělými (jednalo se o jihovýchodní Asiaty s nízkými příjmy ze dvou městských komunit žijících v severní Kalifornii) (7). U mladých dospělých bylo zaznamenáno používání cigaret, doutníků, stejně jako bluntů (dutých doutníků naplněných marihuanou). Studie zjistily výrazně pozitivní údaje v oblasti kouření mezi mladými dospělými oproti starším dospělým lidem (7).

Dalším důležitým zkoumaným aspektem životního stylu u osob ohrožených chudobou byla konzumace alkoholu v průběhu posledních 30 dní. Nejčastěji odpovídali respondenti (18,8 %), že požili alkohol 2–3krát/týden, 1krát týdně uvedlo konzumaci alkoholu 16,7 % osob a pouze 5,1 % občanů alkohol nekonzumovalo. Pokud porovnáváme spotřebu alkoholu v České republice se spotřebou alkoholu ve Švédsku, je patrné, že spotřeba alkoholu v České republice je o polovinu vyšší (5). V souvislosti s konzumací alkoholu v severní části Kostariky prováděli výzkum Rios-Zertuche et al. (u 919 dospělých mladých lidí, žijících v nejchudších oblastech). U respondentů se zabývali nadměrnou konzumací alkoholu a s tím spojeným nevhodným sexuálním chováním (včasné zahájení pohlavního styku, zvýšené riziko nechtěných těhotenství, vyšší riziko sexuálně přenosných nemocí). Výsledkem studie bylo zjištění naléhavé potřeby řešení zneužívání alkoholu a podpory zdraví u mladých dospělých osob (11).

V problematice pohybové aktivity jsme se dotazovali, zda respondenti vykonávali nějaký pohyb v uplynulém měsíci, zda buď 30 minut cvičili, nebo běhali či 30 minut plynule chodili. Z výsledků je patrná nízká pohybová aktivita osob ohrožených chudobou, neboť 52,7 % respondentů nevykonávalo buď vůbec žádnou pohybovou aktivitu, nebo cvičit nebylo schopno. Toto zjištění pro nás nebylo příliš optimistické, neboť i Holčík zastává názor, že tělesná aktivita je nejen nezbytná pro zdravý tělesný vývoj dětí, ale též je významná pro udržení zdraví u lidí ve středním věku a ve stáří pro uchování soběstačnosti (5).

V rámci výzkumu jsme se také zaměřili na porovnávání vztahů a vzájemných souvislostí, u nichž nás zajímaly statisticky významné souvislosti. V souvislosti místa bydliště, vzdělání a zaměstnání se zdravotní gramotností jsme prokázali statisticky významnou souvislost mezi vzděláním osob ohrožených chudobou a jejich zdravotní gramotností. Z tohoto faktu můžeme usuzovat, že u lidí s maturitou, vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním je prokazatelná nejvyšší úroveň zdravotní gramotnosti oproti osobám s nedokončeným základním vzděláním a se základním vzděláním, u kterých byla zdravotní gramotnost nejnižší. Výsledky našeho zkoumání se shodují i s názory Ngoha, dle kterého platí, čím nižší vzdělání člověka, tím je nižší i jeho úroveň zdravotní gramotnosti (9).

Při srovnávání dalších souvislostí (místo bydliště, zaměstnání ve vztahu ke zdravotní gramotnosti) jsme se domnívali, že lidé žijící ve městech a se zaměstnáním budou prokazovat vyšší úroveň zdravotní gramotnosti než občané bez zaměstnání a žijící na venkově. Statisticky významná souvislost však nebyla prokázána.

Co se týká souvislosti místa bydliště respondentů s dodržováním zásad zdravého životního stylu (abstinence nikotinu, alkoholu, dostatečná pohybová aktivita), z výsledků dotazování byla zřejmá pouze statisticky významná souvislost mezi místem bydliště respondentů a jejich pohybovou aktivitou. Osoby ohrožené chudobou žijící ve městech významně častěji uváděly, že během posledních 30 dní necvičily, a osoby z venkova významně častěji odpovídaly, že v posledním měsíci nebyly schopné cvičit.

Alarmující je také zjištění, že osoby pod hranicí chudoby s nejnižším čistým měsíčním příjmem domácnosti (do 5000 Kč) kouří ve významně větší míře než ostatní. Lze konstatovat, že ve vyšších příjmových skupinách je podíl kuřáků menší. MZ ČR zmiňuje zavedení účinné a efektivní metody přispívající k omezení kouření (patří sem i Rámcová úmluva SZO o kontrole tabáku a šest strategií MPOWER podporujících realizaci – sledování spotřeby tabáku, ochrana obyvatel před účinky tabákového kouře, služby pro pomoc při odvykání kouření, varování před škodlivostí tabáku, omezování reklamy, propagace tabákových výrobků, zvýšení tabákových daní), které náleží k nejefektivnějším prostředkům sloužícím ke zlepšení zdraví obyvatelstva (8).

ZÁVĚR

Cílem této výzkumné studie bylo zjistit zdravotní gramotnost u osob ohrožených chudobou žijících v Jihočeském kraji a posoudit u těchto osob vybrané aspekty životního stylu, jako je konzumace alkoholu, kouření a pohybová aktivita. Častou příčinou zdravotních potíží u osob, které se pohybují na hranici chudoby, bývá zanedbání lékařské péče a v důsledku zavedeného způsobu životního stylu jsou lidé této cílové skupiny ohroženi různými zdravotními problémy. Zaměřili jsme se na sledování vztahů a souvislostí, které významně ovlivňují zdravotní gramotnost v této cílové skupině a s tím související zdraví určité části populace.

Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že celkovou úroveň zdravotní gramotnosti u osob žijících pod hranicí chudoby v Jihočeském kraji lze označit jako nedostatečnou (31,9 % dotazovaných). Jedním z aspektů životního stylu, které jsme sledovali, byla konzumace alkoholu a kouření. Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že ve vyšších příjmových skupinách je podíl kuřáků menší a lidé s měsíčním příjmem do 5000 Kč kouří ve významně vyšší míře než ostatní. Konzumaci alkoholu 2–3krát týdně uvedlo 18,8 % dotazovaných. Co se týká tělesné pohybové aktivity, která je důležitá pro zdravý vývoj dětí a pro zachování soběstačnosti v pozdějším věku, je zřejmé, že námi sledovaný soubor vykazuje velmi nízkou úroveň pohybové aktivity. Žádnou pohybovou aktivitu nevykonává 52,7 % dotazovaných. Důležitá proměnná, která měla statisticky významný efekt v souvislosti se zdravotní gramotností, bylo vzdělání. Lidé se základním vzděláním vykazovali nejnižší úroveň zdravotní gramotnosti. S rostoucím vzděláním se zvyšuje také úroveň zdravotní gramotnosti.

Zdravotní gramotnost je ovlivňována mnoha faktory a je součástí základní výbavy pro život. Je jedním ze základních úkolů systému péče o zdraví, součástí sociálního kapitálu a je nespornou ekonomickou prioritou. Je také cennou součástí kultury společnosti a přispívá k rozvoji demokracie i k rozvoji osobnosti člověka.

Zvýšení zdravotní gramotnosti přispívá i budování odolnosti jedinců i komunit, pomáhá řešit nerovnosti ve zdraví a zlepšovat úroveň zdraví. Se zvyšováním zdravotní gramotnosti obyvatelstva dochází i ke zvyšování kvality života jedinců i celé společnosti.

Výzkum je podpořen účelově vázanými prostředky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro rozvoj vědy a výzkumu, č. ZGO2016_001.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Mgr. Romana Belešová

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

Zdravotně sociální fakulta JU

U Výstaviště 26,

370 05 České Budějovice

e-mail: rbelesova@zsf.jcu.cz