Změny ve výživě českých adolescentů vzhledem k jejich tělesné hmotnosti (HBSC 2002–2014)

Souhrn

Cíl:
Hlavním cílem této studie bylo popsat vývojové trendy šesti stravovacích návyků u českých adolescentů vzhledem k jejich tělesné hmotnosti v letech 2002–2014. Dílčím cílem bylo sledovat rozdíly ve stravovacích návycích mezi adolescenty s normální hmotností a obezitou v letech 2002, 2006, 2010 a 2014.

Metodika:
Data byla získána z dotazníkového šetření české HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie, která se uskutečnila v letech 2002, 2006, 2010 a 2014. Úroveň tělesné hmotnosti byla odvozena pomocí body mass indexu (BMI) a stravovací návyky byly zjišťovány pomocí dotazníku, který byl vyplněn 11, 13 a 15 letými školáky. Trendy vývoje stravovacích návyků pro každou váhovou kategorii byly zjišťovány pomocí logistické regrese (Enter method) (poměr šancí – OR a 95% konfidenční interval – CI) a rozdíly mezi adolescenty s normální váhou a obezitou byly vypočítány pomocí chí kvadrátu.

Výsledky:
V letech 2002–2014 došlo u všech váhových kategorií k významnému poklesu konzumace slazených nápojů (normální hmotnost OR: 0,47; CI = 0,42–0,52; nadváha OR: 0,47; CI = 0,36–0,63; obezita OR: 0,47; CI = 0,29–0,75). Navíc byly zaznamenány významné změny u denní konzumace sladkostí (OR: 0,81; CI = 0,74–0,90), ovoce (OR: 0,81; CI = 0,74–0,88) a snídání ve všedních dnech (OR: 1,28; CI = 1,17–1,39), ale statisticky významná změna byla pouze u adolescentů s normální hmotností. Konzumace zeleniny a snídání o víkendech zůstala v tomto období nezměněna. Nižší výskyt konzumace sladkostí (všechny sledované roky), slazených nápojů (pouze 2006) a snídání ve všedních dnech/o víkendech (pouze 2006) byl pozorován u obézních adolescentů.

Závěry:
Zjišťování trendů ve výživě českých adolescentů pro jednotlivé váhové kategorie je nezbytné pro evaluaci současných projektů a pro vytvoření nových programů zaměřených na snížení rozdílů mezi váhovými kategoriemi adolescentů.

KLÍČOVÁ SLOVA:
stravovací návyky – adolescenti – HBSC – trendy – tělesná hmotnost

ÚVOD

Během posledních pár desetiletí došlo k celosvětovému nárůstu nadváhy a obezity u adolescentů (1). Dětská obezita je spojena s celou řadou zdravotních problémů, jako jsou poruchy metabolismu, hypertenze, dyslipidemie či inzulinová rezistence, které mohou vést k rozvoji závažných onemocnění a k předčasnému úmrtí v dospělosti, a je navíc prediktorem výskytu obezity v pozdějším věku (1, 2).

Nevhodné stravovací návyky jsou jedním z faktorů ovlivňujících výskyt nadváhy a obezity u mladých lidí. Současné publikace poukazují na souvislost mezi nadváhou/obezitou u této věkové skupiny a zvýšeným příjmem slazených nápojů (3), nepravidelným snídáním (4) a nedostatečnou konzumací ovoce a zeleniny (5). Stravovací návyky vytvořené v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti (6).

V současné době existují studie, které popisují aktuální vývojové trendy stravovacích návyků adolescentů jak celosvětově, tak v České republice (7–10). Publikace o trendech v nadváze a obezitě byly také doloženy (11, 12). Chybí však informace o vývoji trendových křivek v závislosti na tělesné hmotnosti adolescentů, které jsou stěžejní pro vytvoření a správné zacílení nových intervenčních programů ve školách či v rodinách. Tyto informace mohou také posloužit k evaluaci současných programů zacílených na zlepšení stravovacích návyků u českých školáků. Hlavním cílem této studie bylo popsat vývojové trendy šesti stravovacích návyků (konzumace ovoce, zeleniny, sladkostí, slazených nápojů a snídaní ve všedních dnech a o víkendech) u 11, 13 a 15letých adolescentů ve vztahu k úrovni jejich tělesné hmotnosti v období od 2002–2014 v České republice. Dílčím cílem bylo sledovat rozdíly v četnosti výskytu jednotlivých stravovacích návyků mezi váhavými kategoriemi v letech 2002, 2006, 2010 a 2014.

METODIKA

Průběh a účastníci studie

Data byla získána z české HBSC studie, která se uskutečnila v letech 2002, 2006, 2010 a 2014. HBSC (The Health Behavior in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumný projekt pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO), který se koná v pravidelných čtyřletých intervalech, aktuálně zahrnuje 45 států z Evropy a Severní Ameriky a který sleduje zdraví a životní styl, včetně jejich sociálních determinantů u 11, 13 a 15letých adolescentů. Sběr dat zahrnoval standardizované dotazníkové šetření HBSC studie a proběhl v souladu s mezinárodním protokolem studie, který určoval doporučení pro koncepční a metodologické postupy, administraci a průběh studie, vzhled dotazníku, posloupnost otázek, statistickou analýzu dat a vyhodnocení výsledků.

Každou vlnu sběru dat HBSC dotazník zahrnoval otázky týkající se demografických faktorů, sociálního prostředí, zdraví a návyků přímo či nepřímo souvisejících se zdravím. V této studii byly využity pouze otázky vztahující se ke stravovacím návykům a úrovni tělesné hmotnosti. Účastníci studie byli 11, 13 a 15letí adolescenti z náhodně vybraných škol ze všech krajů České republiky, kteří v průběhu školního vyučování vyplnili HSBC dotazník. Vyplněné dotazníky byly upraveny (z analýzy byly vyloučeny adolescenti, kteří nevyplnili tělesnou váhu a výšku) a převedeny do elektronické podoby. Datový soubor byl zaslán do Mezinárodního datového centra (NSD, Univerzita Bergen, Norsko). Ve všech měřených letech byla velikost výzkumného souboru po finální kontrole pro každý stravovací návyk jiná (tab. 1) a „response rate“ se pohyboval v rozmezí 75–85 %.

Stravovací návyky

Stravovací návyky byly zjišťovány pomocí otázek týkajících se výskytu konzumace ovoce, zeleniny, sladkostí, slazených nápojů a snídaní ve všedních dnech a o víkendech. Děti měly za úkol odpovědět na otázky: Jak často za týden jíš/piješ ovoce, zeleninu, sladkosti, kolu nebo jiné sladké nápoje s obsahem cukru? (možnosti odpovědí: „nikdy/méně než jednou týdně / jednou týdně / 2–4krát týdně / 5–6krát týdně / jednou denně, každý den / každý den, více než jednou“) a Jak často obvykle snídáš (něco víc než jen sklenici mléka nebo džusu) ve všední dny /o víkendu? (možnosti odpovědí pro všední dny byly: „nikdy nesnídám ve všední dny / 1 den / 2 dny / 3 dny / 4 dny / 5 dní“ a pro víkend „nikdy nesnídám o víkendu / o víkendu obvykle snídám jenom 1 den / o víkendu obvykle snídám oba dny“). Pravidelný výskyt stravovacích návyků představoval konzumaci ovoce, zeleniny, sladkostí a slazených nápojů alespoň jednou denně a denní snídání ve všedních dnech i o víkendech.

Úroveň tělesné hmotnosti

Úroveň tělesné hmotnosti byla odvozena pomocí body mass indexu (BMI). V HBSC dotazníku účastníci studie uvedli tělesnou výšku a váhu, podle které byl vypočítán BMI. Výsledky byly klasifikovány do tří kategorií (normální váha, nadváha, obezita) podle mezinárodního percentilového grafu BMI Světové zdravotnické organizace (WHO) pro dívky a chlapce ve věku 5–19 let (WHO, 2007). Percentilové rozpětí BMI do 84 představoval normální hmotnost, percentil 85–96 nadváhu a percentil nad 97 obezitu (de Onis et al., 2007).

Statistická analýza dat

Ve všech měřených letech byla pro každou kategorii úrovně tělesné hmotnosti vypočítána frekvence výskytu denní konzumace jednotlivých stravovacích návyků. Trendy vývoje šesti měřených stravovacích návyků pro každou kategorii úrovně tělesné hmotnosti byly hodnoceny prostřednictvím modelu víceúrovňové logistické regrese (Enter method), kontrolováno podle věku a pohlaví. Pravděpodobnost výskytu stravovacích návyků byla popsána pomocí „odds ratio“ (OR) s intervalem spolehlivosti „confidence interval“ (CI) na úrovni 95 %. Referenční hodnotou byl rok „2002“. Rozdíly mezi výskytem stravovacích návyků u adolescentů s normální hmotností a obezitou ve všech letech byly vypočítány pomocí χ²-testu (oboustranný test). Statistická analýza dat byla provedena pomocí statistického softwaru IBM SPSS v. 22.

VÝSLEDKY

Pro analýzu bylo vybráno 19 758 účastníků, z toho bylo vyřazeno z důvodu nevyplnění otázky na tělesnou výšku a hmotnost 581 účastníků. Výsledný soubor zahrnutý pro analýzu pro jednotlivé stravovací návyky a kategorie tělesné hmotnosti je zobrazen v tabulce 1. Tabulka 2 popisuje procentuální zastoupení adolescentů, kteří pravidelně konzumují ovoce, zeleninu, sladkosti, slazené nápoje a snídají ve všedních dnech a o víkendech, pro jednotlivé kategorie úrovně tělesné hmotnosti v letech 2002, 2006, 2010 a 2014.

Vývojové trendy ve stravovacích návycích

Trendy ve výskytu jednotlivých stravovacích návyků vzhledem k úrovni tělesné hmotnosti jsou popsány v tabulce 2. V období od 2002 do 2014 došlo ve všech kategoriích úrovně tělesné hmotnosti ke snížení počtu adolescentů pravidelně konzumujících slazené nápoje (normální hmotnost: OR = 0,47, CI 0,42–0,52, nadváha: OR = 0,47, CI 0,36–0,63, obezita: OR = 0, 47, CI 0,29–0,75). Statisticky významné změny v konzumaci ovoce (OR = 0,81, CI 0,74–0,88), sladkostí (OR = 0,81, CI 0,74–0,90) a snídání ve všedních dnech (OR = 1,28, CI 1,17–1,39) byly zaznamenány pouze u adolescentů s normální hmotností. U obézní kategorie byl pozorován nárůst v četnosti snídání ve všedních dnech a klesající tendence u denní konzumace ovoce a sladkostí, avšak tyto změny nebyly statisticky významné. K významným změnám nedošlo ani u snídání o víkendech a denní konzumace zeleniny – a to ve všech váhových kategoriích.

Rozdíly mezi váhovými kategoriemi v letech 2002–2014

Rozdíly mezi stravovacími návyky adolescentů s normální hmotností a obezitou pro rok 2002, 2006, 2010 a 2014 jsou popsány v tabulce 2. Ve všech letech byl statisticky významný rozdíl mezi váhovými kategoriemi pozorován u denní konzumace sladkostí. V porovnání s obézní kategorií více adolescentů s normální hmotností denně konzumovalo sladkosti. Vyšší výskyt konzumace slazených nápojů, snídání ve všedních dnech a o víkendech byl také viděn u jedinců s normální hmotností, ale pouze v roce 2006. Rozdíly mezi váhovými kategoriemi ve všech sledovaných letech nebyly pozorovány u denní konzumace ovoce a zeleniny.

DISKUZE

Tato studie poskytla informace o změnách v četnosti výskytu několika stravovacích návyků u českých adolescentů v letech 2002–2014. Navíc rozšířila znalost o trendech vývoje pro jednotlivé váhové kategorie (normální hmotnost, nadváha, obezita) a popsala rozdíly mezi adolescenty s normální váhou a obezitou v jednotlivých letech HBSC studie (2002, 2006, 2010, 2014). Z výsledků je patrné, že během posledních 12 let došlo ke zlepšení v denní konzumaci slazených nápojů (statisticky významná změna u všech váhových kategorií), sladkostí a snídání ve všedních dnech (statisticky významná změna pouze u adolescentů s normální hmotností). Naopak poklesla denní konzumace ovoce (statisticky významné u kategorie s normální hmotností) a konzumace zeleniny zůstala nezměněna.

Pozitivní vývojové trendy u některých stravovacích návyků lze vysvětlit pomocí marketingových kampaní a školních programů, které vznikly za cílem zlepšení znalosti českých dětí a adolescentů v oblasti výživy a vytvoření zdravých návyků přetrvávajících do dospělosti. Kromě vzdělávání školáků se tyto programy také snaží o zajištění kvalitních potravin do školních jídelen, bufetů a automatů. Mezi tyto programy patří například projekt „Happy snack – školní automat na zdravou svačinku“, „Skutečně zdravá škola“, „Pestrá strava“, program „Pohyb a výživa“ či „Ovoce a zelenina do škol“ (10). Podpora zdravé stravy ve školním prostředí pozitivně ovlivňuje stravovací návyky a tělesnou hmotnost školáků (13).

I přes snahu mnoha týmů a nutričních terapeutů došlo v období od 2002–2014 k procentuálnímu snížení v četnosti konzumace ovoce, a to jak u adolescentů s normální hmotností (o 5,3 %), tak s obezitou (o 5,8 %). Tyto výsledky mohou poukazovat na nízkou efektivnost některých programů, zejména projektu „Ovoce a zelenina do škol“, který byl ve školách poprvé zaveden na podzim 2009 (10). Limitem tohoto programu je především nízký rozpočet na žáka a poskytování ovoce či zeleniny školákům pouze 2krát měsíčně, což zřejmě nevede k vytvoření návyku.

Z výsledků lze pozorovat statisticky významné změny v denní konzumaci ovoce, sladkostí a snídání ve všedních dnech pouze u adolescentů s normální hmotností. Procentuální rozdíly pro tyto stravovací návyky mezi roky 2002 a 2014 byly však téměř identické mezi participanty s normální hmotností a obezitou (tab. 2). U nadváhy a obezity malý počet participantů způsobil vyšší variabilitu a ovlivnil statistickou významnost (např. procentuální přírůstek u konzumace snídaní ve všedních dnech byl vyšší u obézní kategorie (+ 6,5 %) než u normální kategorie (+ 5,3), ale u obézních je rozdíl statisticky nevýznamný). Protože obézní skupina pro jednotlivé stravovací návyky byla velmi malá (2,8–6,2 %), data byla kontrolována podle věku a pohlaví (viz tab. 1).

Síla a limity studie

Síla studie

Za nejsilnější stránku této studie lze považovat získání dat porovnávajících změny ve stravovacích návycích za posledních 12 let a reprezentujících 11–15leté adolescenty z celé České republiky, využití mezinárodní HBSC studie se standardizovaným protokolem, vysoký „response rate“ a poskytnutí informací o vývoji ve trendech výživy pro jednotlivé váhové kategorie, což ještě doposud nebylo zkoumáno.

Limity studie

Výsledky této studie zahrnovaly několik limitů, které by měly být zohledněny při jejich interpretaci. Odpovědi na otázky z dotazníkového šetření mohly být ovlivněny aktuálním společenským vnímáním výživy, současnými trendy a programy vedoucími ke zlepšení stravovacích návyků, což mohlo vést k podhodnocení odpovědí na otázky týkající se konzumace nezdravých návyků a naopak nadhodnocení odpovědí na zdravé návyky (14). Psychika a váhová kategorie jsou dalšími faktory, které jsou spojeny s chybným uvedením odpovědí v dotazníku. Evropská studie zabývající se tímto tématem zjistila, že adolescenti s nadváhou či obezitou častěji zaznamenávali nižší denní energetický příjem, než ve skutečnosti byl (15). Dalším limitem studie bylo sledování pouze pěti stravovacích návyků (konzumace ovoce, zeleniny, sladkostí, slazených nápojů a snídání) a neposkytnutí informací ohledně zkonzumovaného množství a dosažení výživových doporučení. Navíc tato studie využila víceúrovňové průřezové šetření, které nevysvětlilo kauzalitu, a proto použití longitudinálního typu studie by bylo vhodnější pro přesnější určení změn ve stravovacích návycích u adolescentů.

ZÁVĚR

Cílem této studie bylo odhalit vývojové trendy šesti stravovacích návyků u českých adolescentů z různých váhových kategorií v letech 2002–2014 a současně sledovat rozdíly ve stravovacích návycích mezi váhovými kategoriemi v letech 2002, 2006, 2010 a 2014. V období od 2002–2014 došlo u všech váhových kategorií ke snížení konzumace slazených nápojů. Navíc ke změnám došlo u denní konzumace sladkostí (snížení), ovoce (snížení) a snídání ve všedních dnech (zvýšení), ale statisticky významná změna byla pouze u adolescentů s normální hmotností. Četnost snídání o víkendech a konzumace zeleniny byla v tomto období nezměněna. Rozdíly mezi váhovými kategoriemi byly patrné u konzumace sladkostí (nižší u obézních) ve všech sledovaných letech a u konzumace slazených nápojů (nižší u obézních) a snídání ve všedních dnech a o víkendech (nižší u obézních), ale pouze v roce 2006. Zjišťování trendů ve výživě českých adolescentů pro jednotlivé váhové kategorie je nezbytné pro evaluaci a úpravu současných programů a vládních nařízení pro školní stravovaní a také pro vytvoření nových programů zaměřených na snížení rozdílů mezi váhovými kategoriemi adolescentů.

Práce byla podpořena z výzkumného projektu Grantové agentury České republiky s registračním číslem 17-12579S.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Jaroslava Voráčová, M.S.

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

Institut aktivního životního stylu

třída Míru 117,

771 11 Olomouc

e-mail: jaroslava.voracova@yahoo.com