Možnosti využití canisterapie v prevenci i terapii

Souhrn

Cílem této práce bylo informovat o možnostech využití terapie za pomoci psa, tzv. canisterapie, v prevenci a terapii různých onemocnění. Práce uvádí základní popis a definici jednotlivých forem a metod canisterapie. Canisterapie pozitivně ovlivňuje motoriku klientů, jejich kognitivní oblast, motivaci, sociabilitu a sociální dovednosti, vztah ke psům a obecně pak ke zvířatům a přírodě, přispívá k psychické podpoře. Canisterapie má vliv na psychologickou a sociálně-integrační stránku člověka, podporuje relaxaci, komunikační dovednosti, zlepšuje emocionální ladění člověka a snižuje krevní tlak. Je důležitou součástí pohybových aktivit v rámci kardiovaskulární primární i sekundární prevence.

Klíčová slova:
terapie pomocí zvířat, pes, canisterapie, prevence, terapie

Úvod

Pojem canisterapie vznikl v České republice. Jde o metodu využívajícího pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby, prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa nebo feny (canis = latinsky pes). Pozitivní působení na celkové zdraví člověka může být realizováno formou skupinovou, nebo individuální (3, 4).

Canisterapie pozitivně ovlivňuje motoriku klientů, jejich kognitivní oblast, motivaci, sociabilitu a sociální dovednosti, vztah ke psům a obecně pak ke zvířatům a přírodě, přispívá k psychické podpoře apod. (12). Canisterapie má vliv na psychologickou a sociálně-integrační stránku člověka. Kontakt se psem představuje účinné rozptýlení pro lidi trpící psychickými poruchami, depresí nebo pro ty, kteří se prostě cítí opuštěně (10, 12). Pro tento efekt bývá s úspěchem využívána např. v domovech pro seniory nebo v dětských domovech. Můžeme ji kombinovat s jinými druhy terapie, např. může být podpůrnou metodou komplexní rehabilitace nebo součástí pohybových aktivit v rámci kardiovaskulární rehabilitace a rozvoje metabolického syndromu (6, 7, 8, 9). Canisterapie je vždy týmová práce založená na kooperaci psovoda, psa a terapeuta se znalostmi z oborů kynologie, psychologie a sociologie, který léčbu indikuje (3, 4, 10).

Metodika

Rozlišujeme tyto základní skupiny canisterapie (8, 11, 15):

AAA (animal-assisted activites) – aktivity za pomoci psů – jedná se o kontakt mezi psem a člověkem, pomocí kterého dochází ke zlepšování kvality jeho života, zlepšení paměti a komunikace, k rozvoji sociálních dovedností apod. Zaměřují se na motivační, edukativní, relaxační nebo terapeutický prospěch s dopadem na zvýšení kvality života klienta či na přirozený rozvoj jeho sociálních dovedností. Jejich cílem je zejména potěšit klienty, přinést jim radost a novou zkušenost z kontaktu se psem. Patří sem návštěvy v psychiatrických léčebnách, dětských domovech a domovech pro seniory, v léčebnách dlouhodobě nemocných a v dalších zařízeních. Efekt AAA bývá obvykle hodnocen pouze subjektivně. Dělíme jej na pasivní AAA – klient se o psa přímo nestará, ten však přináší pozitivní efekt už svou pouhou přítomností, dále interaktivní AAA – pes je v zařízení přítomen stále, klienti i personál o něj pečují obvykle kolektivně, musí mu být zajištěna vhodná strava, klid na odpočinek, potřebný pohyb, může být realizován i jako pobyt psa přímo v rodině klienta – rezidentní typ, další možností je tzv. návštěvní typ, kdy se návštěvy uskutečňují na stejném místě, pravidelně.

AAT (animal assisted therapy) – terapie za pomoci psů – jedná se plánovanou intervenci, kdy je cílený kontakt součástí terapie. Ta je vedena terapeutem (ergoterapeutem, fyzioterapeutem, psychoterapeutem), patří sem polohování, nácvik chůze, zlepšení slovní zásoby apod. Při polohování využíváme dvě základní techniky tj. relaxační a rehabilitační polohování (11). V obou případech jde o podpůrnou formu individuální terapie založené na přímém fyzickém kontaktu klienta a psa (psů), kteří jsou ukládáni do různých relaxačních poloh a zůstávají v nich téměř nehybně po několik desítek minut. Rehabilitační polohování je využíváno zejména u pacientů s motorickým postižením, popř. kombinovanými vadami (zejména s dětskou mozkovou obrnou); největší úspěchy jsou přitom zaznamenány u osob trpících spasticitou či tremorem.

Terapie má obdobně jako fyzioterapie či ergoterapie jasně definovány základní cíle, jichž chceme dosáhnout. Ty mohou být zaměřeny na podporu psycho-sociálních, motorických či emocionálních i kognitivních funkcí, dále na zlepšení sociálních dovedností, hybnosti, verbální komunikace apod. Tento proces je průběžně analyzován a patřičně zdokumentován.

AAE (animal-assisted education) – vzdělávání pomocí psů – v tomto případě je využíváno pozitivního vlivu psa na žáky nebo studenty ve školách (i ve školách pro žáky se specifickými potřebami). Pes působí zejména jako motivace k učení a osobnímu rozvoji, k rozvoji paměti a koncentrace, ke zlepšení slovní zásoby a komunikace mezi učiteli a žáky.

AACR (animal-assisted crisis response) – krizová intervence za pomoci psů – kontakt mezi psem a člověkem vede k odbourávání stresu, dále ke zlepšení psychického i fyzického stavu člověka, zvyšuje motivaci ke komunikaci a interakci, např. u záchranářů, kteří pracují při katastrofách.

Canisterapie působí komplexně v několika základních oblastech (10):

• Oblast emočně sociální – nácvik pravidel sociálního chování, podpora schopnosti utvářet sociální vazby a vztahy, zvýšení emocionální stability, pozitivní ladění, rozvoj soběstačnosti a zodpovědnosti.
• Oblast tělesná – nácvik jemné a hrubé motoriky, rozvoj grafomotoriky, podpora sebeobsluha a sebepéče, zlepšení koordinace pohybu, nácvik spontánních cílených pohybů, zvýšení stability při stoji, pohybu a sedu, uvolnění spasmů.
• Oblast kognitivní (myšlení) – podporuje schopnost porozumění, soustředění, stimuluje představivost, zlepšuje orientaci v čase a prostoru, pozitivně ovlivňuje schopnost zpracování informací, které jsou přijímány smysly, zvyšování sebejistoty.
• Oblast řečová – rozvoj slovní zásoby, výslovnost, plynulost řeči, aktivní řeč.

Diskuze

Díky svému mládí se canisterapie stále ještě formuje a dosud nemá celostátně pevně stanoveny základní principy, jako např. normy praxe a metodiku, které ještě čekají na své dokončení. Praxí ověřené postupy canisterapie jsou však již častěji testovány odbornými metodami vědeckého výzkumu. Stále je k dispozici velmi málo validních vědeckých poznatků a výzkumů založených na principech evidence based medicine, ale pozvolna přibývá kvalitní odborné literatury a validních studií. Odendaalova humánně-animální interakce prokázala, že pozitivní interakce se psem v trvání 5–24 minut vede k signifikantnímu poklesu krevního tlaku (13). Z toho vyplývá větší efekt několika krátkodobých (5–10 minut) opakovaných sezení za den místo jednoho dlouhodobého (60 minut). U osob ze studie došlo k signifikantnímu zvýšení koncentrace oxytocinu (ovlivňuje behaviorální projevy – podporuje mateřské, sociální a sexuální chování), β-fenyletylaminu (etiologie afektivních poruch), dopaminu, a β-endorfinu. U testovaných osob také došlo k signifikantnímu snížení hladiny kortizolu (indikátor stresu).

U psů došlo k nesignifikantnímu vzestupu hladiny kortizolu při interakci, před a po ní měly hladiny spíše klesající tendenci. Krevní tlak u psů se snížil před a po interakci s neznámými osobami (psi zvyklí na interakce s neznámými osobami), ne však s majiteli psů, při pozitivní interakci krevní tlak signifikantně poklesl u všech psů. Koncentrace dopaminu, β-endorfinu a β-fenyletylaminu se signifikantně zvýšily u všech psů před, po i při pozitivní interakci. Koncentrace oxytocinu v plazmě psů se signifikantně zvýšila před a po pozitivní interakci s majiteli, ne však s neznámými osobami, při pozitivní interakci se jeho koncentrace výrazně zvýšila u všech psů. Závěrem lze říct, že krevní tlak je spolehlivým indikátorem neurochemických změn interakce.

Další studie prokázala efekt canisterapie např. u pacientů s poruchami srdečního rytmu, kteří se dostávají daleko rychleji do normy než při pouhém užívání léků (12), jiné studie pak poukazují na možnost snížení kardiovaskulárního rizika a rizika náhlé srdeční smrti ovlivněním psychosociálních faktorů (1,14). U majitelů psů vede zvýšení pohybové aktivity při každodenních procházkách se psem ke zlepšení celkové fyzické zdatnosti. Doporučení Evropské Unie, EU physical activity guidelines, doplňují dokumenty vydané WHO a doporučují denně alespoň 30 minut středně intenzivní pohybové aktivity (1, 2). Existují také doporučení vztahující se pouze k chůzi a definující přesný počet kroků během dne, např. americký dokument Healthy People 2010 doporučuje alespoň 30 minut chůze denně 5x týdně (5, 16). Nejvíce používané doporučení týkající se chůze doporučuje 10 000 kroků denně.

Závěr

Sdružení organizující výcvik asistenčních psů pro tělesně postižené a provádějící canisterapii – Pomocné tlapky o.p.s. – definovalo 10 zásad, které by měl správný canisterapeut dodržovat, tzv. Canisterapeutické desatero (10):

1. Před vstupem do zařízení je pes čistý (srst, tlapky) a upravený (v případě nepříznivého počasí nosíme sebou hadřík, ručník na utření) = hygiena psa.
2. Pes je každoročně komplexně přeočkován (parvoviroza, leptospiroza, psinka, vzteklina…) a minimálně 2x ročně odčervován (doložit očkovacím průkazem) – jen zdravý pes může dobře pracovat.
3. Canisterapeut se v zařízení přezouvá, je vždy čistě oděn, upraven.
4. Pes má vždy k dispozici misku s vodou.
5. Doporučení: uzavření písemné smlouvy se zařízením (datum, čas návštěvy apod.), záleží na vzájemné dohodě.
6. V zařízení: před první návštěvou se prokáže platným Certifikátem canisterapeutického týmu (CT), očkovacím průkazem psa. CT tým by měl být označen – psovod tričkem a pes košilkou.
7. Se psem pracuje canisterapeut pouze tehdy, je-li pes i psovod v optimální fyzické a psychické kondici.
8. Canisterapeut nikdy nezůstává s klientem při práci o samotě. Trváme na přítomnosti odpovědného personálu a dbáme jeho pokynů.
9. Canisterapeut od psa neodchází, v žádném případě ho nenechává s klientem ani s personálem samotného (za svého psa nese zodpovědnost psovod).
10. Jeví-li pes známky únavy či neochotně pracuje (je nervózní, těkavý) ihned canisterapii ukončíme a věnujeme mu prostor pro odpočinek, regeneraci sil, vyběhání na bezpečném místě.

MUDr. Jana Malinčíková, Ph.D.

75125 Výkleky 112

E-mail: malincikova@fnol.cz