Populace, její zdraví a proměny

Zdravotnictví je jednou z nejcitlivějších oblastí veřejných služeb a dotýká se bez nadsázky každého občana. Každý člověk chce být v případe potřeby řádně ošetřen a přeje si dostat tu nejlepší zdravotní péči, kterou současné zdravotnictví může poskytnout.

Stávající podoba a možnosti systému zdravotní péče jsou do značné míry ovlivněné historickým vývojem a samotnou regulací finančních toků. Tak jako v jiných regulovaných sektorech ekonomiky představuje řízení finančních toku ve zdravotnictví hledání rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou zdravotní péče. Ve zdravotnictví se veličiny poptávky a nabídky dostávají do specifické relace s disponibilními zdroji. Přístupem ke zdrojům, regulací nabídky a poptávky je vymezena budoucnost jakéhokoli zdravotnického systému.

Analýzou současného statutu quo českého zdravotnictví, zmapováním zdravotního stavu české populace a vývojových trendů se zabýval Projekt Kulatého stolu k budoucnosti českého zdravotnictví. Výsledky tohoto „auditu“ mají napomoci ke vzniku kultivované, věcné a pro občany srozumitelné diskuse, zaměřené na vymezení dlouhodobých výhledových problémů našeho zdravotnictví. Současně by měly poskytnout zázemí pro vytvoření variant řešení těchto problémů a podpořit snahu o dosažení shody mezi všemi zainteresovanými partnery tak, aby byl umožněn vznik dlouhodobého a široce podporovaného scénáře.

(Podrobnější informace o projektu jsou k dispozici na internetových stránkách: http://www.kulatystul.cz.

Demografický vývoj populace

Od roku 2003, po předchozím devítiletém poklesu, se počet obyvatel České republiky, nepřetržitě zvyšuje. Rok 2008 byl třetím rokem v řadě, kdy se na tomto nárůstu podílel kromě přírůstku stěhováním i kladný přirozený přírůstek. Nárůst počtu živě narozených zároveň se stagnací počtu zemřelých vedl ke zvýšení přirozeného přírůstku na 14,6 tisíce, což je nejvyšší kladná hodnota po roce 1980. Spolu s přírůstkem zahraniční migrace ve výši 71,8 tisíce osob činil celkový přírůstek 86,4 tisíce osob.

Příčinou poklesu celkového přírůstku oproti roku 2007 je nižší saldo zahraniční migrace. Podle výsledků statistické bilance měla Česká republika k 31. 12. 2008 celkem 10 467 542 obyvatel.

Stárnutí obyvatelstva dále pokračovalo. Projevilo se poklesem podílu dětské složky populace ve věku 0–14 let (z 14,2 % na 14,1 %) za současného nárůstu podílu osob ve věku 65 let (z 14,6 % na 14,9 %). Počet osob ve věku 65 let a více převýšil počet dětí poprvé v roce 2006, index stáří, tj. počet osob ve věku 65 let a více na 100 dětí, činil 100,2. V roce 2007 se hodnota tohoto ukazatele zvýšila na 102,4 a v roce 2008 na 105,1.

Stárnutí populace se tak stává jednou z nejviditelnějších společenských a ekonomických změn odehrávajících se v současném světě. Česká republika dosahuje v základních demografických ukazatelích srovnatelných hodnot jako obdobné země – střední délka života byla například v ČR v roce 2005 72,9 let pro muže a 79,1 roku pro ženy (1) (průměr v Evropě: 75,27 muži a 81,53 ženy (2) (graf 1).

Další demografický vývoj české populace bude velmi podobný jako v ostatních zemích západní Evropy. Podle výsledků demografických prognóz (3) není příští vývoj celkového počtu obyvatel České republiky zcela jednoznačný. Nejpravděpodobnější se jeví jeho dočasná stabilita až mírný růst, na který by po roce 2020 měl následně navázat intenzivnější pokles počtu obyvatel (graf 2).

V demografickém vývoji české populace je možné zaznamenat významnou demografickou změnu; lze očekávat prudký nárůst věkové skupiny osob starších 85 let, která se vyznačuje vysokou potřebou a spotřebou zdravotní péče a především zdravotně-sociální péče, a tím také nárůst výdajové stránky zdravotnických rozpočtů (graf 3).

Z hlediska financování zdravotnictví je významná také struktura obyvatelstva, především s ohledem na nastavení současného systému veřejného zdravotního pojištění jako průběžně financovaného (PAYG7). Pro tento systém je důležité, kolik lidí do něj bude přispívat a kolik z něj bude čerpat.

Míra závislosti – podíl ekonomicky neaktivní populace (0–14 let, 65+) vůči ekonomicky aktivní části populace (15–64 let) – bude značně narůstat, což znamená, že bude ubývat lidí, kteří do systému PAYG přispívají (4).

Během příštích padesáti let se míra závislosti bude přibližovat hodnotě 100, která naznačuje, že poměr lidí ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních bude 1:1 (graf 4) (5).

Pro zdravotnický systém je též významný proces vymírání kohorty obyvatel, neboť ten do značné míry ovlivňuje strukturu nákladů zdravotnického systému a jeho příjmové možnosti. Rozdíly mezi zeměmi západní Evropy jsou malé, ale například mezi ČR a Německem jsou stále významné (9.

Pro Českou republiku je možné předpokládat posun tohoto ukazatele do vyšších věkových skupin (graf 5).

Zdraví populace

Celkový zdravotní stav populace je kromě úrovně a dostupnosti zdravotní péče ovlivněn také sociálními, psychologickými a ekonomickými determinantami zdraví. Uvádí se, že zdraví populace je těmito faktory ovlivněno z 50–80 % (7, 8). Mezi hlavní determinanty zdraví patří životní styl (výživa, pohybová aktivita, sexuální chování, zneužívání návykových látek), životní prostředí a genetická výbava.

Životní styl

Mezi hlavní rizikové faktory patří nadměrná spotřeba alkoholu a zneužívání jiných drog, především nikotinu. Nadměrná spotřeba alkoholu je spojována s mnoha zdravotními riziky. Vysoká spotřeba alkoholu zvyšuje riziko onemocnění srdce, mozkové mrtvice a cévní nemoci, nemluvě o cirhóze jater a některých druzích rakoviny (9). Alkohol bývá v pozadí některých dopravních nehod, fyzických útoku, zabití a sebevražd. Změny v objemu spotřebovávaného alkoholu působí nejen změny v kultuře dané země, ale především opatření ovlivňující jeho spotřebu (např. regulace reklamy, daně, omezení prodeje) (10).

V České republice dochází od začátku 90. let k mírnému nárůstu spotřeby alkoholu, která je jedna z nejvyšších mezi státy OECD. Vyšší je pouze spotřeba alkoholu v Maďarsku, Francii a Lucembursku.

Podle Světové zdravotnické organizace je tabák jednou z hlavních příčin úmrtí na světě. Spotřeba tabáku je hlavním faktorem ovlivňujícím dvě hlavní příčiny úmrtí obyvatel – nemoci oběhového systému a některé druhy novotvaru (rakoviny) (11).

Podle výsledku Světového šetření o zdraví v ČR (12) „kouřil denně (pravidelně) každý čtvrtý dospělý (asi pětina všech dospělých žen a třetina dospělých mužů). Mezi muži bylo 14 % a mezi ženami 5 % silných kuřáků (tj. těch, kteří kouří alespoň 20 cigaret denně). Podíl denních kuřáku s věkem u mužů i žen rostl, zastavil se u věku 40–49 let (v této věkové skupině kouřila asi třetina žen a polovina mužů) a s vyšším věkem opět klesal (13).

Spotřeba tabáku (měreno v gramech na osobu) je v ČR jedna z nejvyšších mezi zeměmi OECD (graf 6).

Specifickým fenoménem je také užívání omamných a psychotropních látek. Výroční zpráva agentury EU pro drogy (EMCDDA) za rok 2006 (14) uvádí, že ceny drog se snižují a objem produkce (např. kokainu a heroinu) roste. V Evropě dochází ročně k 7 000–8 000 úmrtím souvisejícím s drogami. Již 65 milionů Evropanů někdy užilo konopí – jedná se o nejčastěji užívanou nelegální látku.

Nejvyšší odhady prevalence užívání konopí jsou podle zmíněné zprávy nahlášeny z ČR, Španělska a Velké Británie (graf 7).

Dalším faktorem ovlivňujícím zdraví populace, jsou její stravovací návyky (16). Pozornost je třeba věnovat množství (vedoucí k podvýživě, nebo naopak obezitě) i struktuře stravy. Například nedostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku zvyšuje riziko mnoha nemocí včetně ischemické choroby srdeční, diabetu a některých forem rakoviny (17). Objem spotřeby ovoce a zeleniny je v České republice téměř nejnižší mezi zeměmi OECD. Průměr zemí OECD je o polovinu vyšší než spotřeba v České republice (graf 8).

Často se mluví o vzniku nového druhu epidemie – epidemie obezity (18). Vznik obezity je spojen s vysokou spotřebou jídla kombinovanou s nízkou fyzickou aktivitou. Obezita je rizikovým faktorem pro řadu chronických onemocnění (např. diabetes, kardiovaskulární nemoci, nemoci pohybového ústrojí a některé druhy onkologických onemocnění). Obezita tedy vede k vyšším nárokům na zdravotní péči, což implikuje vyšší náklady (19).

Česká republika je v podílu obézních osob nad průměrem zemí OECD a v posledních letech došlo k výraznému nárůstu obézních osob cca o jednu třetinu (viz následující graf). (20). Tento trend naznačuje, že v roce 2010 bude obézní každý pátý Čech (hodnota platí jak pro muže, tak pro ženy).

Zdroj: Fakta o českém zdravotnictví

Kulatý stul k budoucnosti financování zdravotnictví v České republice

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR