Slavnostní večer České lékařské společnosti JEP, Spolku lékařů českých v Praze a Fyziologického ústavu 1. LF UK v Praze

Dne 11. května 2009 se v Lékařském domě uskutečnil slavnostní večer věnovaný památce Jana Evangelisty Purkyně (od jehož úmrtí uplyne letos v červenci 140 let). Odborný program symbolicky zajistil Fyziologický ústav 1. LF UK v Praze, který Purkyně v roce 1851 založil a jehož byl prvním přednostou. Tématicky byl program zaměřen na výzkum v oblasti zdravotních rizik a jejich prevence.

První přednáška autorů V. Riljaka, K. Jandové, D. Marešové, M. Langmeiera a J. Pokorného se zabývala účinky nikotinu na centrální nervový systém. Autoři vyšli ze známého faktu, že systémová aplikace kyseliny kainové, jako obecně užívaný model lidské temporální epilepsie, vede k rozsáhlému poškození hippocampální formace a zkoumali, jaký je vliv kainátu, nikotinu a kombinace obou nox na struktury hippocampu potkanů v období rané ontogeneze. Výsledky ukázaly, že jak aplikace nikotinu, tak aplikace kyseliny kainové významně ovlivňují denzitu nitrergní neuronální populace a že tento vliv je věkově specifický.

Histologická analýza neuronální degenerace potvrdila, že patologické změny ve sledovaných oblastech hippocampu byly významně mírnější u experimentálních zvířat, kterým byl před aplikací kainátu podán nikotin. Výsledky tak naznačují, že nikotin má neuroprotektivní potenciál a mohl by být v budoucnu použit jako látka zmírňující projevy některých záchvatovitých onemocnění.

Následující práce autorského kolektivu D. Marešová, J. Bortelová, S. Trojan se zaměřila na vliv etanolu na činnost korových neuronů v rané ontogenezi. To, že alkohol spolu s nikotinem patří mezi nejvíce rozšířené a snadno dostupné drogy, je obecně známo, stejně jako společenské, sociální a zdravotní důsledky abúzu alkoholu. Autoři se proto zaměřili na studium změn činnosti centrálního nervového systému (konkrétně excitability korových neuronů) mláďat potkanů od matek, které po celou dobu březosti a až do odstavu mláďat dostávaly 10% nebo 20% alkohol.

Výsledky ukázaly, že důsledky dlouhodobého příjmu 10% nebo 20% alkoholu matkami ovlivnil činnost korových neuronů jejich mláďat pouze dočasně a že zásah do činnosti jednotlivých mediátorových systémů, které se podílejí na řízení úrovně excitability korových neuronů neměl dlouhodobější následky.

Na možný protektivní účinek magnézia v CNS se zaměřila studie autorů K. Jandová, V. Riljak, D. Marešová, M. Langmeier a J. Pokorný. Práce vyšla ze skutečnosti, že hypoxie mozku, ale i následná reoxygenace vyvolává závažné změny vnitřního prostředí, zejména pak změnu struktury a funkce nervových a gliových buněk a že existuje řada iontů (např. Mg²⁺), které mohou tyto negativní změny v mozku zmírnit. Autoři proto sledovali vliv magnézia na vybrané struktury hippokampu potkanů vystavených dlouhodobé opakované hypoxii v období rané ontogeneze. Výsledky experimentů ukázaly, že v nezralé mozkové tkáni opakovaný hypoxický inzult vyvolal ve většině případů zvýšení denzity nitrergních neruonů, která byla podáním magnézia snížena. Vzhledem k tomu, že denzita NADPH-d pozitivních buněk vypovídá nepřímo o produkci NO v mozkové tkáni, výsledky svědčí pro neuroprotektivní vliv magnézia.

Zájem vzbudila i další práce, kterou prezentovali autoři M. Nedbalová, A. Jandová, A. Čoček a J. Pokorný a která byla zaměřena na účinek magnetického pole na inhibici adherence leukocytů u nádorových pacientů.

Autoři se zabývali účinkem sinusoidního magnetického pole na buňkami mediovanou imunitu u pacientů s nádory hlavy a krku. Sledovali inhibici adherence leukocytů po přidání antigenu získaného z krve myší infikovaných virem zvyšujícím aktivitu izoenzymu EC 1.1.1.27-L-laktát : NAD oxidoreduktázy a po přidání antigenu připraveného z lidských zhoubných nádorů. Následná aplikace magnetického pole zvyšovala adherenci živých leukocytů, přičemž čím nižší byla indukce aplikovaného magnetického pole, tím byla výraznější adherence bílých krvinek.

Pravděpodobně dochází k opětnému uvolnění receptoru na membráně bílé krvinky, který sloužil k vazbě komplexu antigen-protilátka, jenž byl na buněčný povrch navázán ještě před aplikací magnetického pole.

Poslední dvě práce byly zaměřeny na změny elektrického pole srdečního u diabetiků, neboť jak známo diabetes mellitus je významným rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, které jsou nejčastější příčinou úmrtí u diabetiků a snižují délku jejich přežití.

První z těchto dvou studií (autoři E. Medová, O. Kittnar, M. Mlček, J. Slavíček, J. Charvát a M. Szabo) se pokusila prokázat příznivý vliv změny medikace a životního stylu u diabetiků 2. typu s cílem kompenzace diabetu, a tím snížení kardiovaskulárního rizika. Výsledky ukázaly, že změna terapie (snížení anabolického účinku inzulínu a nepříznivé působení jeho nárazově vysokých hladin na organismus) a životního stylu vedla ke zlepšení všech sledovaných laboratorních i antropometrických parametrů a přispěla ke snížení možnosti vzniku komplikací diabetu a zlepšení celkového stavu pacientů.

Z hlediska elektrokardiografických změn ale nejsou výsledky jednoznačné, jednou z příčin může být relativně krátká doba od terapeutických změn, kdy se jejich příznivý vliv ještě nestačil naplno projevit. K potvrzení či vyvrácení této hypotézy bude sloužit měření prováděné po 1 roce trvání změn.

Druhá z prací (autoři E. Filatová, O. Kittnar, M. Mlček, J. Slavíček, J. Charvát, J. Chlumský, P. Šváb) pak korelovala parametry diastolické dysfunkce u asymptomatických diabetiků 2. typu s konfigurací elektrického pole srdce. Z výsledků vyplynulo, že elektrokardiografické parametry korelují u těchto nemocných s hmotností srdce a s hodnotou glykémie a že hodnota glykosylovaného hemoglobinu koreluje s hmotností srdce. Vztah mezi diastolickou dysfunkcí a elektrokardiografickými ukazateli však nalezen nebyl.

Závěrečné připomenutí osobnosti J. E. Purkyně předsedou SLČ prof. Kvasničkou ve velmi zajímavé prezentaci korunovalo slavnostní ráz večera.

Práce realizované na Fyziologickém ústavu byly podpořeny granty MSM 00216 208 16 a GAAV 1ET201210527.

Prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc.