#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Využití fytoestrogenů v gynekologii


Use of phytoestrogens in gynaecology

Phytoestrogens are substances found in plants, similar to estrogen molecules in their chemical composition, which allows them to bind to estrogen receptors found in different issues of the organism. In gynaecology, we can use phytoestrogen preparations mainly to alleviate discomforts of women in perimenopause and menopause. Further they present a possible therapeutic option for girls in need of adjusting their menstruation cycles, or to reduce the symptoms of premenstrual syndrome. The phytoestrogenic preparations now find increasing application in the cosmetic industry, where their favourable effects on the skin, breast growth, improvement of the quality of hair and nails are made use of. Numerous new products increasingly appear on the market and studies are undertaken to clarify the specific effects of phytoestrogens.

Key words:
phytoestrogens – menopause – osteoporosis – menstruation cycle


Autoři: Iva Bělehradová;  Zuzana Hodická
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2012; 16(1): 13-15
Kategorie: Gynekologie a porodnictví

Souhrn

Fytoestrogeny jsou látky obsažené v rostlinách, svým chemickým složením se blíží molekule estrogenu, což jim umožňuje vazbu na estrogenové receptory obsažené v různých tkáních organizmu. V gynekologii můžeme fytoestrogenové preparáty používat zejména při zmírňování potíží žen v perimenopauze a v menopauze. Dále je můžeme využít jako možnou terapeutickou volbu u dívek s nutností úpravy menstruačního cyklu nebo na zmírnění projevů premenstruačního syndromu. Fytoestrogenové preparáty se nyní stále více uplatňují v kosmetickém průmyslu, kde se využívá jejich příznivých účinků na kůži, růst prsů, dále na zlepšení kvality vlasů a nehtů. Na trhu se stále objevují nové preparáty a probíhají studie objasňující konkrétní účinky fytoestrogenů.

Klíčová slova:
fytoestrogeny – klimakterium – osteoporóza – menstruační cyklus

Úvod

Fytoestrogeny (FE) jsou látky rostlinného původu, které se chemickou strukturou podobají steroidním hormonům a v těle se navazují na estrogenní receptory. FE se chovají podobně jako tzv. selektivní estrogenní modulátory (SERM) [1]. Afinita FE k estrogenním receptorům je oproti endogenním estrogenům nižší, ovšem je tkáňově specifická. Právě díky této vlastnosti jsou FE mnohdy užívány jako alternativa k hormonální substituční terapii estrogeny. Zájem o klinická zkoumání těchto vlastností fytoestrogenů vzbudily poznatky, které ukazují, že ženy žijící v asijských zemích trpí klimakterickým obtížemi oproti ženám v Evropě či Severní Americe méně. Tyto rozdíly se zdůvodňují skladbou stravy – asijská strava je vysoce bohatá na FE. FE mohou dále ovlivňovat vznik rakoviny, osteoporózu, kardiovaskulární systém, hladinu cholesterolu v krvi, zkoumá se vliv na plodnost žen a vliv dlouhodobého užívání při obtížích spojených s menopauzou [1]. V rostlinách FE také vykazují vlastnosti antioxidační, antiparazitární, antivirové a fungistatické [2].

FE lze rozdělit do 4 skupin:

  • izoflavonoidy (genistein, dadzein, equol)
  • kumestany (kumestrol)
  • ligniny (enterolakton)
  • stilbeny (stilben, resveratrol)

S endogenními estrogeny mají společné fenolové jádro. V rostlinách jsou obsaženy jako konjugované glykozidy, ve fermentované potravě jsou ve formě aglykolů. Stejně jako přirozené estrogeny se vstřebávají do organizmu ve střevě, podléhají enterohepatálnímu oběhu a konjugují se s kyselinou glukuronovou a sírovou. Z těla jsou vylučovány v konjugované formě do moči a žluči [3].

Zdroje fytoestrogenů

Nejvíce zastoupenou skupinou fytoestrogenů jsou izo­flavony, které jsou nejvíce obsaženy v luštěninách (např. hrách, čočka, fazole), v sóji, bobech, vojtěšce a jeteli. Kumestany mají silnější estrogenní účinky a jsou obsaženy v mladých luštěninách a červeném jeteli. Dále je bohatým zdrojem FE rýže, mrkev, různá semena, brokolice, žampiony, česnek, káva, čaj [3].

Účinek na estrogenní receptory

FE se v jádře cílových buněk váží na estrogenní receptor a regulují zde expresi genů. Estrogenní receptor existuje ve dvou izoformách (alfa a beta). V tkáních organizmu je zastoupení těchto izoforem různé. Afinita FE je asi 5krát vyšší k beta-estrogenním receptorům [2]. Tento typ receptorů je především zastoupen v kostní tkáni, plicích, prostatě, močovém měchýři, kůži a mozku. Proto mohou FE spolu s estrogeny ovlivňovat metabolizmus kůže, kostní tkáně či změny nálady, deprese, spánek nebo jiné příznaky z nedostatku estrogenů. FE působí jako agonisté estrogenů, ovšem ve vysokých dávkách mohou mít účinky antagonistické a při deficitu estrogenů působí jako slabé estrogeny. Tkáně s alfa-estrogenními receptory, tedy mléčná žláza a děloha, FE téměř ovlivňovány nejsou [1].

FE a ovlivnění perimenopauzálních a postmenopauzálních obtíží

Menopauza je trvalé vymizení menstruace v důsledku ztráty folikulární funkce ovarií [4]. V tomto období tedy klesá produkce ovariálních hormonů a objevují se známky deficitu estrogenů. Období klimakteria většinou nastupuje u ženy mezi 45. a 55. rokem věku. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu průměrnému věku dožití, který se pohybuje okolo 83 let, prožije mnoho žen až třetinu svého života v období peri- a postmenopauzy [1,2]. Toto období je provázeno vazomotorickými a psychickými obtížemi, hrozící osteopenií až osteoporózou, zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění až zhoršením kognitivních schopností. Menopauzální symptomy jsou poměrně dobře ovlivnitelné pomocí hormonální substituční terapie samotnými estrogeny, eventuálně ve spojení s gestageny. Právě zmiňovaný rozdíl ve výskytu menopauzálních symptomů v asijské populaci, která má stravu s vysokým podílem FE díky bohatému zastoupení sóji, vedl k rozšíření nabídky fytoestrogenových přípravků na trhu. Přestože výsledky různých studií prokazatelně nepotvrzují účinky FE, jsou tyto přípravky alternativní možností pro ženy, které hormonální substituční terapii užívat nechtějí nebo nemohou. S tím souvisí kontraindikace podání estrogenní substituční terapie: tromboembolická nemoc, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, diabetes mellitus se závažnými orgánovými komplikacemi, dekompenzovaná hypertenze, aktivní jaterní onemocnění, prokázaná cholelitiáza, karcinom prsu, nepravidelné krvácení z dělohy z neznámé příčiny[2].

Metabolizmus kostní tkáně

V období postmenopauzy převládá v kostním metabolizmu osteoresorpce nad osteosyntézou a snižuje se využitelnost vápníku. Dochází tedy k postupné demineralizaci kosti a vzniká osteopenie a postmenopauzální osteoporóza. Osteoporózou v ČR trpí každá třetí žena starší 55 let [2]. FE na kostní metabolizmus působí příznivě nejen svojí estrogenní účinností, ale i zvýšením přístupnosti vitaminu D, stimulací příjmu vápníku a zvýšením proliferace a diferenciace osteoblastů.

Kardiovaskulární choroby

Dlouhodobý nedostatek estrogenů je spojen s vyšším rizikem aterosklerózy a nárůstem kardiovaskulárních chorob, především ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod. Izoflavonoidy příznivě ovlivňují některá rizika spojená s těmito onemocněními. Mají schopnost snižovat celkovou hladinu cholesterolu v krvi. Pozitivně upravují poměr LDL- a HDL-cholesterolu a také pomáhají snižovat hladinu triacylglycerolů v krevní plazmě [3]. S úpravou těchto parametrů souvisí zvýšení průchodnosti a pružnosti cév a následkem toho omezený výskyt kardiovaskulárních chorob.

Obezita a diabetes mellitus

Některé studie prokazují, že izoflavonoidy mohou působit inhibičně na zmnožení tukové tkáně. Jejich zvýšený příjem umocňuje příznivý účinek cvičení na tělesnou hmotnost a BMI. Pokusy na zvířatech naznačují antidiabetický účinek FE [1].

FE a karcinom prsu

Epidemiologické průzkumy ukazují protektivní vliv složení stravy na incidenci a progresi hormonálně dependentních nádorů (prsou, endometria, prostaty) [1]. Nižší výskyt těchto nádorů v asijské populaci podtrhuje význam poměru izoflavonoidů obsažených ve stravě pro onkogenezi. Pří podávání FE byly sledovány účinky na hormonálně dependentní tkáně a užívání nevedlo u sledovaných žen k mastodynii a ani nebyl prokázán vyšší výskyt neoplazií [2]. Dále nebylo u žen v menopauze pozorováno nepravidelné krvácení či změny na děložní sliznici v průběhu i dlouhodobého podávání izoflavonoidů [2].

Ovlivnění kognitivních funkcí

Estrogeny jsou považovány za jeden z protektivních faktorů demence. FE mají vliv na zlepšení některých kognitivních funkcí, např. učení, krátkodobé paměti a pozornosti [2]. Ovlivňují aktivaci senzomotorických funkcí. Při dlouhodobém užívání se předpokládá prevence vzniku Alzheimerovy choroby, případně oddálení manifestace klimakterických příznaků, mezi něž patří změny nálady, anxieta, únavnost, ztráta libida.

FE a kůže

Estrogeny zlepšují přísun tuků do kůže, zabraňují jejímu vysychání, zvyšují tvorbu kolagenních a elastických vláken. S jejich poklesem dochází v klimakteriu k vysychání a zblednutí kůže, ztenčuje se kožní vrstva, a tím dochází k vyššímu dráždění nervových zakončení v kůži a její větší citlivosti. Mohou se objevovat pigmentové skvrny, rozšiřují se cévy a vznikají křečové žíly. Izoflavony zlepšují prokrvení a nárůst tloušťky kůže, dále pozitivně ovlivňují hydrataci pokožky tvorbou hyaluronové kyseliny a zvyšují tvorbu elastických a kolagenních vláken [2]. V důsledku toho zlepšují tonus pleti, zlepšují pevnost nehtů a vlasů. Na trhu se objevují preparáty s velmi vysokou koncentrací fytoestrogenů, které se vyznačují také působením na růst prsů, čehož se využívá zejména v kosmetickém průmyslu. Jedná se zejména o přípravek Full Potential Bust Créme, který obsahuje fytoestrogeny z výtažku z kořene byliny Pueraria mirifica.

Závěr

Izoflavonoidy jednoznačně vykazují steroidní hormonální aktivitu a zároveň účinkují preventivně na vznik nádorového bujení inhibicí neovaskularizace a proliferace nádorových buněk a účinně modifikují rizika vzniku karcinomu [1,2]. Koncentráty sójových izoflavonoidů jsou užívány v terapii hyperlipidemií, hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, při premenstruačním syndromu a klimakterických symptomech, v prevenci osteoporózy, kardiovaskulárních chorob a vzniku karcinomů prsu, endometria, prostaty, štítné žlázy, ke snížení sekrece proteinů močí, snížení bolesti svalů po fyzické námaze a pro zlepšení paměti. U národů tradičně konzumujících stravu bohatou na FE epidemiologické studie prokázaly významné snížení estrogen-dependentních nádorů, osteoporózy i kardiovaskulárních chorob. Tyto poznatky o působení FE jsou příslibem dalšího využití těchto preparátů v humánní medicíně a zároveň přinášejí velké množství otázek, které by měly vést k dalšímu zkoumání účinku FE.

FE zůstávají alternativní terapií ke klasické medikamentózní léčbě. V této souvislosti nelze zapomínat na aktivní přístup k terapii od samotných pacientek, snahu o úpravu životosprávy, změnu životního stylu, více pohybu a odstraňování rizikových faktorů, jako je například kouření. Na trhu se nyní objevuje množství preparátů obsahujících FE, které se využívají nejen ke zmírnění a zlepšení potíží žen v období menopauzy nebo na úpravu menstruačního cyklu, ale stále více tyto preparáty pronikají do oblasti kosmetické, kde se využívá jejich pozitivního účinku na kůži, vlasy a nehty.

Doručeno do redakce: 2. 5. 2012

Přijato po recenzi: 10. 5. 2012

MUDr. Iva Bělehradová

e-mail: ivabelehradova@seznam.cz

Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno

www.fnbrno.cz


Zdroje

1. Stárka L. Fytoestrogenní přípravky v peri- a postmenopauze. Interní Med 2011; 13(7–8): 300–304.

2. Vrzáňová M, Heresová J. Fytoestrogeny. Interní medicína pro praktické lékaře 2004; 1: 19–20.

3. Minářová J. Fytoestrogeny – metabolismus a potencionální vliv na zdraví člověka. Brno: Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta 2006–2007: 7–27.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 1

2012 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#