Genetická toxikologie a prevence rakoviny

Ve dnech 9.–11. května 2012 se uskutečnil již 35. ročník pracovních dnů České a slovenské společnosti pro mutagenezi zevním prostředím při Československé biologické společnosti pod názvem Genetická toxikologie a prevence rakoviny. Tato mezinárodní konference byla organizována ve spolupráci s NCO NZO Brno (č. akce 629/851). Odbornou garanci převzali Ing. Jan Topinka, DrSc. – předseda společnosti (AV ČR), RNDr. Alena Gábelová, CSc. (SAV), MUDr. Radim J. Šrám, DrSc. (AV ČR) a MUDr. Hana Lehocká, Ph.D. (ZÚ Ostrava).

V průběhu tří dnů vyslechlo 55 účastníků konference celkem 36 odborných sdělení. Prezentováno bylo dále celkem 11 odborných posterů.

Po zahájení konference RNDr. Jitkou Chmelíkovou se úvodního slova ujal předseda společnosti Ing. Jan Topinka, DrSc.

• První odborná sekce byla věnována aktuálním tématům z oblasti DNA reparace, genotoxicity a profesionální expozice.

P. Rössner, Jr., své sdělení zaměřil na Reparace DNA a expozice environmentálním polutantům. J. Marečková přednesla přednášku na téma Sledování expozice etylenoxidu v pracovním prostředí centrální sterilizace. Následovala problematika profesionální expozice cytostatiků ve sděleních – P. Odráška, L. Doležalová, J. Kuta, M. Oravec, P. Piler, L. Bláha: „Profesionální expozice cytostatickým léčivům v podmínkách ČR“ a L. Doležalová, P. Odráška, J. Kuta, M. Oravec, L. Bláha: „Možnosti snižování kontaminace pracovišť pro aplikaci cytostatik“. Problematikou chemoprevence se zabývalo další sdělení – J. Brtko, D. Macejová, L. Bialešová, V. Lenko, A. Breier, Z. Sulová, J. Bobálová: „Transkripčné faktory indukovateľné biologicky aktívnymi ligandami v chemoprevencii a terapii vybraných nádorových ochorení“. Antioxidačné účinky rastlinných extraktor byly tématem sdělení autorky A. Srančíkové. O novém seznamu nemocí z povolání ve vztahu k profesionální expozici genotoxickými faktorům informovala H. Lehocká. „Možnosti genetické toxikológie v prevencii rakoviny v hygienickej službe“ byly námětem sdělení autorů O. Gajdoš, D. Gajdošová.

• Další odborná sekce byla věnována nanotoxikologii.

O vzniku NANOTOXu – Centru studií toxických vlastností nanočástic informoval přítomné J. Topinka. Toxicitou nanočástic se ve svém sdělení zabýval J. Turánek. Zdravotní rizika nanočástic představil Z. Večeřa. O problematice „Distribuce chemických kontaminantů vázaných na frakce vzdušných částic“ hovořil M. Cigánek. Zevrubnou charakterizací aerosolu v městském ovzduší se zabýval kolektiv autorů J. Hovorka, J. Topinka, M. Branis, P. Pokorná, A. Baranova, J. Bendl, M. Gregor. Kolektiv autorů J. Vondráček, L. Umannová, J. Neča, P. Krčmář, J. Topinka, J. Schmuczerová, A. Kozubík, M. Machala prezentoval sdělení s názvem „Interactions of inflammatory cytokines with polycyclic aromatic hydrocarbons in lung epithelial cells alters their metabolism, genotoxicity and release of inflammatory mediators“. O tématu „Odpoveď ľudských plúcnych buniek A549 a HEL na expozíciu nanočasticami magnetitu s rôznou povrchovou úpravou“ informovala A. Gábelová. Kolektiv autorů – M. Stiborová, K. Levová, V. Martínek, E. Frei, D. H. Nebert, V. M. Arlt, D. H. Phillips, H. H. Schneider prezentoval sdělení s názvem „Identification of human enzymes metabolizing carcinogenic aristolochic acid I and characterization of their mechanisms of action: experimental and computational approaches“.

• Další blok byl věnován představení programu, zabývajícího se měřením a toxikologií motorových emisí v reálném provozu – projekt MEDETOX (LIFE+).

J. Topinka v úvodu projekt představil. M. Pechouta, M. Vojtíšek hovořili o zachování proporcionality při vzorkování výfukových emisí spalovacích motorů pro toxikologické analýzy. J. Neča představil chemické sloučeniny vázané na dieselové částice a jejich toxické ekvivalenty. M. Vojtíšek analyzoval emise ze spalovacích motorů – specifická rizika v reálném městském provozu. J. Topinka a M. Vojtíšek uvedli diskusi k problematice řešené v projektu MEDETOX.

• Další blok byl věnován ovzduší na Ostravsku a jeho toxicitě.

R. J. Šrám hovořil o zdravotních rizicích znečištění ovzduší pro ČR. J. Rubeš se zabýval znečištěním ovzduší ve vztahu ke kvalitě spermií. H. Líbalová představila změny v genové expresi indukované organickými extrakty prachových částic z ovzduší v lidských plicních buněčných liniích. A. Rössnerová seznámila přítomné s významem epigenetiky pro studium vlivů expozice znečištěnému ovzduší. L. Pálková, M. Ciganek, K. Pěnčíková, J. Neča, J. Topinka, M. Machala provedli detailní chemickou analýzu a in vitro toxikologii organických kontaminantů vázaných na prachové částice z Ostravska. M. Dostál, A. Pastorková, R. J. Šrám analyzovali v rámci programu Ostrava – nemocnost předškolních dětí narozených v letech 2001–2004. P. Mikuška, K. Křůmal, N. Kubátková, Z. Večeřa prezentovali sdělení „Analýza organických markerů v atmosférickém aerosolu frakce PM2.5 v Ostravě-Radvanicích a identifikace emisních zdrojů“. V. Švecová přednesla sdělení „Faktory ovlivňující personální expozici karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům v Moravskoslezském kraji a Praze v roce 2009.

• Představení EU projektu UFIREG se ujali A. Pastorková a M. Dostál (A. Pastorková: Ultrajemné částice (UFP) jako ukazatel znečištění ovzduší – EU projekt UFIREG, M. Dostál, V. Ždímal, A. Pastorková, R. J. Šrám: Zdroje jemných (PM1) a ultrajemných částic ve vnitřním prostředí).

• V průběhu konference byly dále prezentovány následující postery:

L. Bialešová, J. Brtko, D. Macejová: In vitro vplyv izoflavónu genisteinu na expresiu vybraných typov nukleárních receptorov v bunkovej linii ludského karcinómu prsníka; J. Kůsová, R. Lahutová, M. Kašová, J. Šikula: Existuje rozdíl v hodnotách biomarkeru účinku cytostatik (CAPL) mezi klinickými pracovišti, lékárnami a výrobci? (Pohled laboratorního pracoviště); V. Lenko: Expresia nukleárnych receptorov retinových kyselín v ľudskom tkanive karcinómu obličky; D. Macejová, T. Havránek, J. Brtko, M. Ficková: Vplyv bisphenolu A a estradiolu samostatne alebo vo vzájomnej kombinácii na expresiu jadrových retinoidných receptorov v ľudských nádorových bunkách prsníka; R. Pivokonská: Přehled některých cytogenetických vyšetření v letech 2000 až 2012; D. Jírová, K. Kejlová, H. Kolářová, A. Vlková, K. Tománková, S. Binder, A. Dašková, D. Očadlíková, H. Bendová, D. Jíra, I. Šperlingová, L. Dabrowská: Phototoxicity and mutagenicity hazard of pigments frequently used in cosmetics; D. Tarabčáková, D. Gajdošová, Z. Szeghyiová, A. Gajdoš, K. Strmenská: Výsledky monitoringu pracovného prostredia v prevádzke s rizikom chemickej karcinogenity; D. Gajdošová, A. Gajdoš, A. Hudák, T. Kimáková, T. Hudáková: Vplyv genotoxických faktorov životosprávy na úroveň chromozomálnych aberácií; S. Jantová, J. Balážiková, V. Brezová: Genotoxic effect of the selected 4‑anilinoquinazoline on cancer cells; M. Melušová, E. Horváthová: Cytotoxické, genotoxické a potenciálne DNA-protektívne účinky karvakrolu na ľudské bunky kultivované in vitro; A. Mlynarčíková: Effects of the endocrine disruptor Bisphenol A in a combination with 17ß-estradiol on apoptosis-related genes in the MCF-7 breast cancer cell line

Za Českou a slovenskou společnost pro mutagenezi zevním prostředím

MUDr. Hana Lehocká, Ph.D.