Český překlad Glasgowského dotazníku přínosu lékařského zákroku

Czech Translation of the Glasgow Questionnaire for Contribution of a Medical Intervention

Quality of life instruments are routinely used in modern medicine. However, the majority of validated questionnaires are only available in English. The authors describe a forward-backward translation method and present a Czech version of the Glasgow Benefit Inventory specifically developed for ENT patients.

Keywords:
Glasgow questionnaire, validated questionnaires, quality of life

Autoři: Richard Salzman ¹ ; I. Stárek ¹; L. Červený ²
Působiště autorů: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Otorinolaryngologická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc ¹; Děkanát Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Kamenice ²
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 63, 2014, No. 4, pp. 251-254.
Kategorie: Zprávy

Souhrn

Hodnocení kvality života po různých chirurgických intervencích pomocí dotazníků je součástí moderní medicíny. Většina validovaných dotazníků je ale dostupná v anglickém jazyce. Autoři popisují metodiku dvojitého zpětného překladu dotazníku a prezentují překlad Glasgowského dotazníku přínosu lékařského zákroku, který byl vyvinut specificky pro ORL pacienty.

KLÍČOVÁ SLOVA:
Glasgowský dotazník, validované dotazníky, kvalita života

ÚVOD

Moderní medicína si v posledních letech stále více uvědomuje nutnost hodnotit kvalitu péče nejen čistě medicínskými ukazateli, ale také parametry zaměřenými na pacienty. Nejrozšířenějšími nástroji jsou dotazníky zjišťující pacientem subjektivně vnímanou kvalitu života v čase nebo její změnu po léčebné intervenci. Vzhledem k převaze angličtiny ve světové medicíně je většina používaných dotazníků vytvořena a validována v tomto jazyku. Následně pod koordinací autora dotazníku nebo držitele autorských práv jsou tyto dotazníky překládány do jiných jazyků pro širší uplatnění.

Glasgowský dotazník přínosu lékařského zákroku (dále jen GBI, v originále Glasgow Benefit Inventory) je nástroj vytvořený specificky pro postintervenční hodnocení přínosu otorinolaryngologické operace z pohledu pacienta, který je definován jako změna zdravotního stavu v důsledku lékařské péče. Dotazník obsahuje 18 otázek, které by měl pacient zodpovědět doma nebo během ambulantní kontroly po úplném zhojení po operaci.

Původní Robinsonova a Browningova studie (10) validovala dotazník pro pět intervencí (středoušní chirurgie za účelem zlepšení sluchu, kochleární implantace, cholesteatomová chirurgie, rinoplastiky a tonzilektomie). Od její publikace v roce 1969 byl použit v mnoha studiích zaměřených i na jiné otolaryngologické a blízké zákroky.

CÍL PRÁCE

Cílem práce bylo nabídnout českým lékařům užitečný nástroj pro hodnocení změny v kvalitě života u pacientů po chirurgickém zákroku. Dalším cílem bylo shrnout metodiku překladu cizojazyčného dotazníku zaměřeného na kvalitu života.

METODIKA PŘEKLADU A PILOTNÍ TESTOVÁNÍ

Po získání souhlasu od prof. G. Browninga, spoluautora původního Glasgowského dotazníku přínosu lékařského zákroku, postupovali autoři dle doporučené a používané metodiky překladu anglických dotazníků do jiných jazyků (3). Použita byla technika dvojitého zpětného překladu (volně přeloženo „forward-backward translation“). Anglický originál byl nejdříve přeložen dvěma překladateli s mateřským českým jazykem (jeden z nich (RS) byl lékař roky žijící v anglicky mluvící zemi a druhý byl lingvista a pedagog (LČ), dříve dlouhodobě pracující na oddělení jazyků jedné lékařské fakulty). Jejich dva překlady byly asi v třetině otázek zcela identické, další třetina otázek se lišila jenom minimálně. Jeden z autorů článku (IS) vytvořil ve spolupráci s oběma překladateli definitivní českou verzi dotazníku. Následně byla tato verze zpětně přeložena do angličtiny dvěma rodilými Angličany žijícími léta v České republice a mluvícími plynně česky. Výsledné verze překladu do angličtiny byly hlavním autorem ve spolupráci s oběma překladateli srovnány s originálem. Rozdíly mezi anglickým originálem a novým anglickým překladem byly minimální. První překlad byl obsahově identický s originálem, ani v jedné otázce se neodchyloval v použitých výrazech a slovních spojeních. Jenom ve třech otázkách byl změněn slovosled. Mezi druhým anglickým překladem a originálem jsme shledali více rozdílů. Nejčastěji se jednalo o synonyma původně použitých slov. Pouze ve dvou formulacích byla nalezena i významová neshoda, která byla odstraněna po vzájemné domluvě hlavního autora a obou rodilých mluvčích.

Následně byl dotazník připraven ke zkušebnímu testování, v rámci kterého byl předložen 15 pacientům po zhojení(cca 6-8 týdnů) po běžných ORL operacích (operace uší, nosu a neonkologické operace krku). Pacienti posuzovali srozumitelnost, vhodnost a urážlivost jednotlivých otázek. Ani jeden pacient neměl problém s pochopením otázek a ani se necítil jejich formulací dotčen.

HODNOCENÍ DOTAZNÍKU

Odpověď na každou z otázek je založena na pětibodové Likertově škále v rozsahu od podstatného zhoršení až po podstatné zlepšení zdravotního stavu. Všechny otázky se vyhodnocují tak, že skóre 1 se přidělí odpovědi s nejhorší změnou zdravotního stavu a skóre 5 odpovědi s nejlepší změnou zdravotního stavu. Jako prevence zkreslení odpovědí se doporučuje tato čísla odstranit před požádáním příslušného pacienta o samostatné vyplnění dotazníku, a navíc se odpovědi u poloviny otázek pohybují v rozmezí od podstatného zlepšení k podstatnému zhoršení, zatímco u druhé poloviny otázek je tomu naopak.

V Glasgowském dotazníku přínosu lékařského zákroku definovali autoři celkové skóre pozůstávající ze tří subskóre, a to: obecného (12 otázek), sociální opory (3 otázky) a fyzického zdraví (3 otázky). Jak celkové skóre, tak i jednotlivá subskóre se pohybují v rozpětí od 100 do +100. Většina dostupné literatury pracuje pouze s celkovým skóre.

Návod pro výpočet celkového skóre: sečtěte všechny odpovědi (na otázky 1-18), dělte 18 (abyste dostali průměrné skóre odpovědí). Od tohoto průměrného skóre odečtěte 3 a vynásobte 50.

Návod pro výpočet obecného subskóre: Sečtěte 12 odpovědí (na otázky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10, 14, 16, 17 a 18). Dělte 12. Od takto získaného průměrného skóre odečtěte 3 a vynásobte 50.

Návod pro výpočet subskóre sociální opory: Sečtěte 3 odpovědi (na otázky 7, 11, 15). Dělte 3. Od tohoto průměrného skóre odečtěte 3. Vynásobte 50.

Návod pro výpočet subskóre fyzického zdraví: Sečtěte 3 odpovědi (na otázky 8, 12, 13). Dělte 3. Od tohoto průměrného skóre odečtěte 3 a vynásobte 50.

DISKUSE

Nízký počet česky mluvící populace v naší zemi nenabízí dobré podmínky pro tvorbu a následné validování nových dotazníků. Jsme proto obvykle odkázáni na překlady cizojazyčných dotazníků vytvořených v anglosaských zemích. Tamní soukromé pojišťovny, placené přímo z kapes pojištěnců, vyžadují jako zpětnou vazbu kvality péče spokojenost pojištěnců vyjádřenou dotazníky kvality života. Použití nově vytvořených dotazníků bez adekvátní validace odporuje správné metodice studií a brání publikaci v respektovaných časopisech (rozuměj: s impaktním faktorem). Validování dotazníků je nutné, aby se ověřilo, zda získané odpovědi spolehlivě a nezávisle na dotazovaném subjektu přesně hodnotí to, co bylo záměrem autorů. Správně validovaný dotazník musí být jednoduše použitelný a srozumitelný (pro pacienty), vnitřně konzistentní (odpovědi na korespondující otázky si neodporují), spolehlivý (reprodukovatelné odpovědi při opakování testu s časovým odstupem beze změny zdravotního stavu), přesný (rozliší od sebe respondenty s rozdíly v měřených parametrech), v souladu s koncepcí měřeného parametru (při použití odpovídajících, ale jiných nástrojů měření kvality života) a musí být schopen zachytit změnu měřeného parametru (4).

Technika dvojitého zpětného překladu je na první pohled složitá, ale je podmínkou ověření správnosti českého překladu (3). Skoro všechny rozdíly mezi oběma našimi anglickými překlady byly malé a obsahově nevýznamné, lišily se zejména v použití synonym a ve stylistice.

Původní studie ověřila použitelnost dotazníku u pěti otolaryngologických intervencí, možnosti jeho využití jsou však širší. Byly publikovány práce zaměřené na kochleární implantáty (11), sluchadla ukotvená v kosti (5), intratympanickou terapii Ménièrovy nemoci (1), endonazální chirurgii (8), tonzilektomie u dospělých (2), operace chrápání (9) a jiné. Kubba dokonce vytvořil a validoval verzi GBI pro dětské pacienty (7). Dotazník byl použit i plastickými chirurgy pro hodnocení výsledků septorinoplastik (6).

Vyplnění dotazníku pacientem není časově ani obsahově náročné. Obvykle je s komentářem sestry předán pacientovi čekajícímu v čekárně na kontrolní vyšetření po zákroku.

ZÁVĚR

Český překlad Glasgowského dotazníku přínosu lékařského zákroku je prvním nástrojem sledujícím kvalitu života, který je vytvořen specificky pro ORL pacienty. Řada publikovaných studií prokázala jeho užitečnost v anglicky mluvících zemích. V českém prostředí nám doposud podobný nástroj chyběl. Autoři věří, že jeho zařazením do klinické praxe vznikne další nástroj pro hodnocení kvality zdravotní péče z pohledu pacienta.

Poděkování: Autoři by rádi poděkovali panu Georgi Kumstovi za pomoc při zpětném překladu české verze dotazníku do angličtiny. Publikace byla podpořena Institucionální podporou Ministerstva zdravotnictví ČR, č. 1RVO-FNOL2014.

Adresa ke korespondenci:

MUDr. Richard Salzman, Ph.D.

Otorinolaryngologická klinika LF UP a FN

I. P. Pavlova 6

775 20 Olomouc

e-mail: rikisali@gmail.com

Příloha

Výsledná podoba dotazníku:

GLASGOWSKÝ DOTAZNÍK PŘÍNOSU LÉKAŘSKÉHO ZÁKROK

Zdroje

1. Banerjee, A. S., Johnson, I. J.: M. Intratympanic gentamicin for Ménière‘s disease: effect on quality of life as assessed by Glasgow benefit inventory. The Journal of Laryngology & Otology, 120, 2006, 10, s. 827-831.

2. Baumann, I., Kucheida, H., Blumenstock, G., Zalaman, I. M., Maassen, M. M., Plinkert, P. K.: Benefit from tonsillectomy in adult patients with chronic tonsillitis. European Archives of Oto-Rhino-Laryngology and Head & Neck, 263, 2006, 6, s. 556-559.

3. Blanař, V., Mejzlík, J., Pellant, A., Bártová, I., Krčmář, P.,Lovas, M.: Česká verze dotazníku HEARING HANDICAP INVENTORY FOR ADULTS. Otorinolaryngologie a Foniatrie /Prague/, 63, 2014, 1, s. 50-56.

4. de Yebenes, G., Prous, M. A., Rodriguez, S. F., Ortells, C. L.: Validation of questionnaires. Rheumatology Clinics, 5, 2009, s. 171-177.

5. Gillett, D., Fairley, J. W., Chandrashaker, T. S., Bean, A., Gonzalez, J.: Bone-anchored hearing aids: results of the first eight years of a programme in a district general hospital, assessed by the Glasgow benefit inventory. The Journal of Laryngology & Otology, 120, 2006, 7, s. 537-542.

6. Kosowski, T. R., McCarthy, C., Reavey, P. L., Scott, A. M., Wilkins, E. G., Cano, S. J., Klassen, A. F., Carr, N., Cordeiro, P. G.,Pusic, A. L.: A systematic review of patient-reported outcome measures after facial cosmetic surgery and/or nonsurgical facial rejuvenation. Plastic and Reconstructive Surgery, 123, 2009, 6, s. 1819-1827.

7. Kubba, H., Swan, I. R., Gatehouse, S.: The Glasgow Children’s Benefit Inventory: a new instrument for assessing health-related benefit after an intervention. Ann. Otol. Rhinol. Laryngál., 113, 2004, 12, s. 980-986.

8. Newton, J. R., Shakeel, M., Ram, B.: Evaluation of endoscopic sinus surgery by Glasgow benefit inventory. The Journal of Laryngology & Otology, 122, 2008, 4, s. 357-360.

9. Richardson, H. C., Prichard, A. J. N.: Comparing the outcome of two surgical treatments for snoring using a patient-orientated measure of benefit. Clinical Otolaryngology & Allied Sciences, 22, 1997, 5, s. 459-462.

10. Robinson, K., Gatehouse, S., Browning, G. G.: Measuring patient benefit from otorhinolaryngological surgery and therapy. Annals of Otology, Rhinology & Laryngology, 105, 1996, 6, s. 415-422.

11. Vermeire, K., Brokx, J. P., Wuyts, F. L., Cochet, E., Hofkens, A., van de Heyning, P. H.: Quality-of-life benefit from cochlear implantation in the elderly. Otology & Neurotology, 26, 2005, 2, s. 188-195.