#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
EN
proLékaře.cz / Odborné časopisy / Listy klinické logopedie / 2022 - 2

OVERVIEW OF RISK FACTORS FOR DEMENTIA

Česká verze

Authors: Mgr. Hlaváčová Simona
Authors place of work: Soukromá klinika LOGO s. r. o.
Published in the journal: Listy klinické logopedie 2022; 6(2): 27-33
Category: Hlavní téma
doi: https://doi.org/10.36833/lkl.2022.024

Summary

Dementia is a complex syndrome with a rapidly growing global incidence. It has a dramatic impact, not only on the life of the patient who has been diagnosed, but also on the lives of his or her loved ones. At the same time, the costs associated with dementia are significantly higher than the costs of other major diseases. Research confirms that the elimination of known modifiable risk factors can lead to a potential significant reduction in the incidence of dementia. In the absence of effective treatment, knowledge of the risk factors and primary prevention are essential measures for global public health. Risk factors are divided into modifiable and non-modifiable, according to the extent to which they are influenced by the individual's lifestyle. The following article gives an overview of these risk factors for dementia, according to the conclusions of current research, as well as recommendations for prevention.

Keywords:

dementia – prevention – Alzheimer‘s disease – Vascular dementia – risk factors

Zdroje
  1. ANJUM, I., FAYYAZ, M., WAJID, A., SOHAIL, W., ALI, A., 2018. Does Obesity Increase the Risk of Dementia: A Literature Review. Cureus. 10(5), s. e2660 [cit. 2022-09-23]. DOI:10.7759/cureus.2660.
  2. ANSTEY, K. J., PETERS, R., MORTBY, M. E. et al., 2021. Association of sex differences in dementia risk factors with sex differences in memory decline in a population-based cohort spanning 20–76 years. Sci Rep. 11, s. 7710 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1038/ s41598-021-86397-7.
  3. BENEK, O., MUSÍLEK, K., KUČA, K., 2012. Mitochondriální enzym ABAD a jeho role v rozvoji a léčbě Alzheimerovy nemoci. Čes. slov. Farm. 61, s. 144-149 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-farmacie/2012-4-7/ mitochondrialni-enzym-abad-a-jeho-role-v-rozvoji-a-lecbe-alzheimerovy-nemoci-39241/download?hl=cs
  4. CORDER, E. H., SAUNDERS, A. M., STRITTMATTER, W. J. et al., 1993. Genedose of apolipoprotein E type 4 allele and the risk ofAlzheimer‘s disease in late onset families. Science. 261, s. 921-3 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.science.org/doi/10.1126/ science.8346443?url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori:rid:crossref.org&rfr_dat=cr_pub%20%200pubmed
  5. DE LA FUENTE-FERNANDEZ, R., 2006. Impact of neuroprotection onincidence of Alzheimer’s disease. PLoS One. 1, s. e52 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1371/journal.pone.0000052.
  6. DEMURTAS, J., SCHOENE, D., TORBAHN, G. et al., 2020. Physical Activity and Exercise in Mild Cognitive Impairment and Dementia: An Umbrella Review of Intervention and Observational Studies. J Am Med Dir Assoc. 21(10), s. 1415-1422. e6 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1016/j.jamda.2020.08.031.
  7. DOSTÁL, V., 2011. Vztah demence a deprese. Psychiatr. praxi. 12(4), s. 145-148 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www. psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-201104-0003_Vztah_demence_a_deprese.php
  8. FENCLOVÁ, E., ALBRECHT, J., HARSA, P., JIRÁK, R., 2020. Rizikové faktory Alzheimerovy nemoci. Čes a slov Psychiat. 116(2), s. 59-65 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2020_2_59_65.pdf
  9. FOUBERT-SAMIER, A., CATHELINE, G., AMIEVA, H., DILHARREGUY, B., HELMER, C., ALLARD, M., DARTIGUES, J. F., 2012. Education, occupation, leisureactivities, and brain reserve: a population-based study. Neurobiology of aging. 33(2), s. 423.e15-423. e25 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1016/j.neurobiolaging.2010.09.023.
  10. GANGULI, M., DODGE, H. H., CHEN, P., BELLE, S., DEKOSKY, S. T., 2000. Ten-year incidence of dementia in a rural elderly US community population: the MoVIES Project. Neurology. 54(5), s. 1109-1116 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1212/wnl.54.5.1109.
  11. GARDNER, R. C., VALCOUR, V., YAFFE, K., 2013. Dementia in the oldest old: a multi-factorial and growing public health issue. Alz Res Therapy. 5, č. článku 27 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1186/alzrt181.
  12. GILSANZ, P., MAYEDA, E. R., GLYMOUR, M. M. et al., 2017. Female sex, early-onset hypertension, and risk of dementia. Neurology. 89(18), s. 1886-1893 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1212/WNL.0000000000004602.
  13. GURGEL, R. K., WARD, P. D., SCHWARTZ, S., NORTON, M. C., FOSTER, N. L., TSCHANZ, J. T., 2014. Relationship of hearing loss and dementia: a prospective, population-based study. Otol Neurotol. 35(5), s. 775-781 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1097/ MAO.0000000000000313.
  14. CHEN, J. H., LIN, K. P., CHEN, Y. C., 2009. Risk factors for dementia. J Formos Med Assoc.108(10), s. 754-764 [cit. 2022-09-23]. DOI:10.1016/S0929-6646(09)60402-2.
  15. CHERBUIN, N., MORTBY, M. E., JANKE, A. L., SACHDEV, P. S., ABHAYARATNA, W. P., ANSTEY, K. J., 2015. Blood pressure, brain structure, and cognition: opposite associations in men and women. Am J Hypertens. 28(2), s. 225-231 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1093/ ajh/hpu120.
  16. CHO, H., KIM, C., KIM, H. J. et al., 2016. Impact of smoking on neurodegeneration and cerebrovascular disease markers incognitively normal men. Eur J Neurol. 23(1), s. 110-119 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1111/ene.12816.
  17. JANOUTOVÁ, J., AMBROZ, P., KOVALOVÁ, M., MACHACZKA, O. et al., 2018. Epidemiologie mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol N. 81(3), s. 284-289 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.14735/amcsnn2018284.
  18. JIRÁK, R., KOUKOLÍK. F. 2004. Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. Praha: Galén. ISBN 80-7262-268-4.
  19. KIM, E. J., PELLMAN, B., KIM, J. J., 2015. Stress effect on the hippocampus: a critical review. Learn. Mem. 22, s. 411-416 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1101/lm.037291.114.
  20. KUIPER, J. S., ZUIDERSMA, M., OUDE VOSHAAR, R. C. et al., 2015. Social relationships and risk of dementia: A systematic review and meta-analysis of longitudinal cohort studies. Ageing Res Rev. 22, s. 39-57 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1016/j.arr.2015.04.006.
  21. KUKULL, W. A, HIGDON, R., BOWEN, J. D. et al., 2002. Dementia and Alzheimer disease incidence: a prospective cohort study. Arch Neurol. 59(11), s. 1737-1746 [cit. 2022-09-23]. DOI:10.1001/archneur.59.11.1737.
  22. LANDRIGAN, P. J., FULLER, R., ACOSTA, N. J. R., ADEYI, O., ARNOLD, R. et al., 2018. The Lancet Commission on pollution and health. Lancet. 391, s. 462-512 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1016/S0140-6736(17)32345-0.
  23. LIN, F. R., METTER, E. J., O'BRIEN, R. J., RESNICK, S. M., ZONDERMAN, A. B., FERRUCCI, L., 2011. Hearing loss and incident dementia. Arch Neurol. 68(2), s. 214-220 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1001/archneurol.2010.362.
  24. LIVINGSTON, G., HUNTLEY, J., SOMMERLAD, A. et al., 2020. Dementia prevention, intervention, and care: 2020 report of the Lancet Commission. Lancet. 396(10248), s. 413-446 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1016/S0140-6736(20)30367-6.
  25. LIVINGSTON, G., SOMMERLAD, A., ORGETA, V. et al., 2017. Dementia prevention, intervention, and care. Lancet. 390(10113), s. 2673-2734 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1016/S0140-6736(17)31363-6.
  26. LOPEZ-POUSA S., VILALTA-FRANCH J., LLINAS-REGLA J. et al., 2004. Incidence of dementia in a rural community in Spain: theGirona cohort study. Neuroepidemiology. 23, s. 170-177 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1159/000078502.
  27. LOURIDA, I., HANNON, E., LITTLEJOHNS, T. J. et al., 2019. Association of Lifestyle and Genetic Risk With Incidence of Dementia. JAMA. 322(5), s. 430-437 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1001/jama.2019.9879.
  28. MACHACZKA, O., JANOUTOVÁ, J., AMBROZ, P., ZATLOUKALOVÁ, A., JANOUT, V., 2020. Vztah hypertenze a demence – stručný přehled. Profese online. 13(1), s. 22-28 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.5507/pol.2020.005.
  29. MCDERMOTT, K. L., MCFALL, G. P., ANDREWS, S. J, ANSTEY, K. J., DIXON, R. A., 2017. Memory Resilience to Alzheimer‘s Genetic Risk: Sex Effects in Predictor Profiles. J Gerontol B Psychol Sci Soc Sci. 72(6), s. 937-946 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1093/geronb/gbw161.
  30. MENDEZ, M. F., 2017. What is the Relationship of Traumatic Brain Injury to Dementia? J Alzheimers Dis. 57(3), s. 667-681 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.3233/JAD-161002. NINOMIYA, T., 2019. Epidemiological Evidence of the Relationship Between Diabetes and Dementia. Adv Exp Med Biol. 1128, s. 13-25 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1007/978-981-13-3540-2_2.
  31. NIU, H., ALVAREZ-ALVAREZ, I., GUILLEN-GRIMA, F., AGUINAGA-ONTOSO, I., 2016. Prevalence and incidence of Alzheimer’s disease in Europe: A meta-analysis. Neurologia. 32, s. 523-532 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1016/j.nrl.2016.02.016.
  32. OLAYA, B., BOBAK, M., HARO, J. M., DEMAKAKOS, P., 2017. Trajectories of verbal episodic memory in middle-aged and older adults: Evidence from the English longitudinal study of ageing. J. Am. Geriatr. Soc. 65, s. 1274-1281 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1111/ jgs.14789.
  33. ONO, K. a T. WATANABE-NAKAYAMA, 2021. Aggregation and structure of amyloid β-protein. Neurochemistry International [online]. [cit. 23. 9. 2022]. 151, s. 1-7. ISSN 01970186 DOI: 10.1016/j.neuint.2021.105208.
  34. PATTERSON C., 2018. World Alzheimer report 2018. The State of the Art of Dementia Research: New Frontiers. An Analysis of Prevalence, Incidence, Cost and Trends. Alzheimer‘s Disease International [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.alz.co.uk/research/ world-report-2018
  35. PEREIRA, J. V., AUNG THEIN, M. Z., NITCHINGHAM, A., CAPLAN, G. A., 2021. Delirium in older adults is associated with development of new dementia: a systematic review and meta-analysis. Int J Geriatr Psychiatry. 36(7), s. 993-1003 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1002/gps.5508.
  36. PERRY, D. C., STURM, V. E., PETERSON, M. J. et al., 2016. Association of traumatic brain injury with subsequent neurological and psychiatric disease: a meta-analysis. J Neurosurg. 124(2), s. 511-526 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.3171/2015.2.JNS14503.
  37. PETERS, R., EE, N., PETERS, J., BOOTH, A., MUDWAY, I., ANSTEY, K. J., 2019. Air Pollution and Dementia: A Systematic Review. J Alzheimers Dis. 70(s1), s. S145-S163 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.3233/JAD-180631.
  38. PETERS, R. et al., 2019. Combining modifiable risk factors and risk of dementia: A systematic review and meta-analysis. BMJ Open. 9, e022846 [cit. 23. 9. 2022]. DOI10.1136/bmjopen-2018-022846.
  39. PRINCE, M., WIMO, A., GUERCHET, M., ALI, G. C., WU, YUTZU, PRINA, M., 2015. World Alzheimer Report 2015. The global impact of dementia: ananalysis of prevalence, incidence, cost and trends. London: Alzheimer‘s Disease International [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.alz.co.uk/research/world-report-2015
  40. REHM, J., HASAN, O. S. M., BLACK, S. E. et al., 2019. Alcohol use and dementia: a systematic scoping review. Alz Res Therapy. 11(1). [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1186/s13195-018-0453-0.
  41. RUSINA, R., MATĚJ, R., RŮŽIČKA, E., ROTH, J., 2015. Diferenciální diagnostika tauopatií – klinický pohled. Cesk Slov Neurol N. 78/111(5), s. 526-534 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.14735/amcsnn2015526.
  42. RŮŽIČKA, F. 2018. Traumata jako příčina extrapyramidových syndromů. Cesk Slov Neurol N. 81(1), s. 8 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2018-1-8/traumata-jako-pricina-extrapyramidovych-syndromu-62890
  43. SANTABÁRBARA, J., VILLAGRASA, B., GRACIA-GARCÍA, P., 2020. Does depression increase the risk of dementia? Updated meta-analysis of prospective studies. Actas Esp Psiquiatr. 48(4), s. 169-180 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.actaspsiquiatria. es/repositorio//22/126/ENG/22-126-ENG-169-80-840128.pdf
  44. SIERRA, C., 2020. Hypertension and the Risk of Dementia. Front Cardiovasc Med.7, s. 5 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.3389/fcvm.2020.00005.
  45. SOFI, F., VALECCHI, D., BACCI, D. et al., 2011. Physical activity and risk of cognitive decline: a meta-analysis of prospective studies. J Intern Med. 269(1), s. 107-117 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1111/j.1365-2796.2010.02281.x.
  46. THOMSON, R., AUDUONG, P., MILLER, A., GURGEL, R., 2017. Hearing loss as a risk factor for dementia: A systematic review: Hearing Loss and Dementia Systematic Review. Laryngoscope Investigative Otolaryngology. 2(2), s. 69-79. [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1002/ lio2.65.
  47. TŮMA, I., 2007. Diabetes mellitus a kognitivní poruchy. Vnitř Lék. 53(5), s. 486-488 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https:// casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2007/05/04.pdf
  48. WALSH, S., GOVIA, I., WALLACE, L. et. al., 2022. A whole-population approach is required for dementia risk reduction. Lancet Healthy Longev. 3(1), s. e6-e8 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1016/S2666-7568(21)00301-9. WION, D., 2018. The temporal relationshipbetween Alzheimer’s Diseaseand depressive symptoms: variable matters. Am J Psychiatry. 175(8), s. 793 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1176/appi.ajp.2018.18020164
  49. WHO, 2017. Global action plan on the public health response to dementia 2017–2025. Geneva: World.Health Organization; ISBN 978-92-4-151348-7. WHO, 2015. The epidemiology and impact of dementia: current state and future trends. Geneva: World Health Organization; document WHO/MSD/MER/15.3 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.who.int/mental_health/neurology/dementia/dementia_ thematicbrief_epidemiology.pdf
  50. XU, W., TAN, L., WANG, H. F. et. al., 2016. Education and Risk of Dementia: Dose-Response Meta-Analysis of Prospective Cohort Studies. Mol Neurobiol. 53(5), s. 3113-3123 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1007/s12035-015-9211-5.
  51. ZHONG, G., WANG, Y., ZHANG, Y., GUO, J. J., ZHAO, Y., 2015. Smoking is associated with an increased risk of dementia: a meta-analysis of prospective cohort studies with investigation of potential effect modifiers [published correction appears in PLoS One. 2015; 10(4):e0126169]. PLoS One. 10(3), s. e0118333. [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1371/journal.pone.0118333.
Štítky
Logopedie Praktické lékařství pro děti a dorost
Článek TERAPIE PRIMÁRNÍ PROGRESIVNÍ AFÁZIE V AKTUÁLNÍM VÝZKUMU
Článek POROZUMĚNÍ VĚTÁM U PACIENTKY S MÍRNOU KOGNITIVNÍ PORUCHOU AMNESTICKÉHO TYPU: KAZUISTIKA
Článek EDITORIAL
Článek POROZUMĚNÍ ŘEČI V KONTEXTU JAZYKOVÝCH DEFICITŮ U OSOB S NEUROKOGNITIVNÍMI PORUCHAMI
Článek PROSTOROVÝ NEGLEKT U PACIENTŮ PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ
Článek PACIENT SE ZÍSKANOU PORUCHOU ŘEČOVÝCH SCHOPNOSTÍ V PRAXI KLINICKÉHO NEUROPSYCHOLOGA, KAZUISTIKA
Článek ODKAZY NA ZAJÍMAVÉ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE S TEMATIKOU KOGNITIVNĚ-KOMUNIKAČNÍCH PORUCH
Článek STRUČNÝ DOTAZNÍK DĚTSKÉHO SLOVNÍKU SSDS 16-42: PŘEDSTAVENÍ SCREENINGOVÉHO DIAGNOSTICKÉHO NÁSTROJE PRO VČASNÉ ODHALENÍ DĚTÍ S OPOŽDĚNÍM VE VÝVOJI JAZYKOVÝCH SCHOPNOSTÍ
Článek SOCIÁLNĚ PRAGMATICKÁ KOMUNIKAČNÍ PORUCHA
Článek AUTOSTIGMATIZACE V KOKTAVOSTI – ÚVODNÍ VÝZKUM ZA VYUŽITÍ POLSKÉ ADAPTACE ŠKÁLY VNÍMÁNÍ KOKTAVOSTI
Článek RECENZE DIAGNOSTICKÉHO MATERIÁLU TEPO – TEST POROZUMĚNÍ VĚTÁM
Článek RECENZE KNIHY DEMENCE: HODNOTICÍ TECHNIKY A NÁSTROJE
Článek STIMULUJÚCE A PODPORUJÚCE PROSTREDIE JE AZDA NAJDÔLEŽITEJŠIE PRE ZAČÍNAJÚCEHO ODBORNÍKA ROZHOVOR S PROF. ZSOLTEM CSÉFALVAYEM
Článek vyšel v časopise

Listy klinické logopedie

Číslo 2
2022 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz
Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.
Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.
Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch
Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#