FACILITATION-SYSTEMIC THERAPY
Authors:
Mikešová Vilma 1
Published in the journal:
Listy klinické logopedie 2022; 6(1): 70-75
Category:
Varia
doi:
https://doi.org/10.36833/lkl.2022.006
Summary
Facilitation-systemic Therapy is a comprehensive therapeutic system, founded on the methodological basis of Luria's neuropsychological school. It is based on Luria's idea of brain functioning, and on his legacy and the work of many of his colleagues and followers. Facilitation-systemic Therapy is also a set of procedures and methods reflecting the needs of contemporary Czech and (with a slight linguistic modification) Slovakian clinical speech therapy aphasiological practice. It is based on the belief that, in contemporary practice, there is already a widely known number of useful methods and aids that can help in overcoming the difficulties arising from fatal and cognitive disorders, but therapists in clinical Speech Therapy or neuropsychological practice lack a clear justification of when and how to use certain therapeutic methods and aids, how to consistently causally justify the use of a particular method or approach at a given stage of development of a phatic disorder or, conversely, how to reject a certain method at a certain time because of its possible negative effect on the re-education of phatic and cognitive functions. We emphasise the importance of practical training in diagnostics and therapy from Luria´s positions and, above all, the need to train what are called the “soft skills”, which are another necessary condition for increasing the effectiveness of the therapeutic process.
Keywords:
aphasia – agnosia – apraxia – clinical neuropsychological examination – Facilitation-systemic Therapy
Zdroje
- CVETKOVA, L. S., 2001. Neuropsychologija i afazija: novij podchod. Moskva: MPSI.
- FELIU, M. H., 2005. Neurobehavioral rehabilitation: A program design. In: Dissertation abstracts International: Section B: Sciences and Engineering.
- GOLDBERG, E., 1990. Tribute to A. R. Lurija. In: Contemporary Neuropsychology and the Legacy of Lurija. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, s. 1-9.
- GOLDBERG, E., 1990. Associative agnosias and the functions of the left hemisfere. In: Journal Clinical and Experimental Neuropsychology, 12 (4), s. 467-484.
- KALITA, N. G., 1979. K voprosu o narušenii myšlenija u bolnych s akustiko-mnestičeskoj afaziej. In: Problemy afazii i vostanovitelnovo obučenija. Moskva: MGU, s. 79-88.
- LIBBEN, G., 2008. Disorders of Lexis. In: STEMMER, B., WHITAKER, H. A. Handbook of the Neuroscience of language. Academic Press.
- LURIJA, A. R., 2018. Vysšije korkovyje funkcii čelověka. Sankt Peterburg: Piter.
- LURIJA, A. R., 2019. Jazyk i soznanije. Sankt Peterburg: Piter.
- MIKEŠOVÁ, V., 2007. Diagnostika a terapie afázií v koncepci Lurijovy neuropsychologické školy. In: NEUBAUER, K. a kol.: Neurogenní poruchy komunikace u dospělých. Praha: Portál, s. 175-215.
- MIKEŠOVÁ, V., 2011. Fatická porucha u pacienta po cévní mozkové příhodě. In: KULIŠŤÁK, P. a kol.: Případové studie z klinické neuropsychologie. Praha: UK, s. 103-111.
- SACKS, O., 1987. The Man Who Mistook His Wife for a Hat and Other Clinical Tales. New York: Harper Row.
- ŠKLOVSKIJ V. M., VIZEL T. G., 2015. Vosstanovlenije rečevoj funkcii u bolnych s raznymi formami afazii. Moskva: Sekačev.
- ŠOCHOR-TROCKAJA, M. K., 2013. Logopedičeskaja rabota pri afazii na ranem etape vosstanovlenija. Moskva: Kniga po trebovaniju.
Štítky
Logopedie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Listy klinické logopedie
2022 Číslo 1
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
- Aspirinem vyvolané astma
- Vyrážka po amoxicilinu – alergie, nebo přímé působení viru?
- Aktuality v léčbě syndromu dráždivého tračníku
Nejčtenější v tomto čísle
- FACILITAČNĚ SYSTÉMOVÁ TERAPIE
- PRAKTICKÉ VYUŽITÍ JÁDROVÉ SLOVNÍ ZÁSOBY A MODELOVÁNÍ V AUGMENTATIVNÍ A ALTERNATIVNÍ KOMUNIKACI
- NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PARAMETRY SAVIČEK AKTUÁLNĚ POUŽÍVANÝCH U HOSPITALIZOVANÝCH PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH KOJENCŮ
- ALTERNATIVNÍ A AUGMENTATIVNÍ KOMUNIKACE U PACIENTŮ S AMYOTROFICKOU LATERÁLNÍ SKLERÓZOU