Aktuality z odborného tisku

Luminal B Breast Cancer: Molecular Characterization, Clinical Management, and Future Perspectives

Ades F, Zardavas D, Bozovic-Spasojevic I et al.

J Clin Oncol 2014; 32(25): 2794–2803. doi: 10.1200/JCO.2013.54.1870. PubMed PMID: 25049332.

Komentář

Přehledový článek zcela komplexně pojímající současný stav vědění o luminálním „B“ molekulárním podtypu karcinomu prsu. Autoři poukazují na rozdílné pojímání tohoto podtypu v klinické praxi, což vychází z rozdílů použitých definic, které se liší jak v případě genového profilování, tak klasifikování na základě imunohistochemického vyšetření. Kromě molekulární podstaty tohoto podtypu nádoru se obsáhle věnují i klinickým aspektům. Jsou diskutovány prognostické a prediktivní biomarkery, problematika odpovědi na chemoterapii a endokrinní léčbu. Nová léčiva v klinickém hodnocení, u kterých existuje předpoklad použití u „B“ luminálního karcinomu prsu.

Promise and Pitfalls of Heavy-particle Therapy

Mitin T, Zietman AL

J Clin Oncol 2014; 32(26): 2855–2863. doi: 10.1200/JCO.2014.55.1945. PubMed Central PMCID: PMC4152713.

Komentář

Tento přehledový článek by neměl uniknout žádnému radioterapeutovi, klinickému onkologovi či jinému specialistovi, který se léčbou nádorů ve své praxi zabývá, a to bez ohledu na debatu, která v naší zemi probíhá v souvislosti s dostupností protonové léčby českým pacientům.

Prognostic Factors for Relapse in Stage I Seminoma: a New Nomogram Derived from three Consecutive, Risk-adapted Studies from the Spanish Germ Cell Cancer Group (SGCCG)

Aparicio J, Maroto P, García Del Muro X et al.

Ann Oncol 2014; 25(11): 2173–2178. doi: 10.1093/annonc/mdu437. PubMed PMID: 25210015.

Komentář

Původní práce, která se zabývá identifikací prognostických faktorů u pacientů se seminomem diagnostikovaných v I. klinickém stadiu. Zpracován je soubor 744 pacientů sledovaných v rámci prospektivních studií. Výsledkem práce je sestavení nomogramu rizika relapsu onemocnění v prvních třech letech od stanovení diagnózy a potvrzení dalších rizikových faktorů predikujících návrat choroby.

Pathological Response and Safety of Two Neoadjuvant Strategies with Bevacizumab in MRI-defined Locally Advanced T3 Resectable Rectal Cancer: a Randomized, Noncomparative Phase II Study

Borg C, André T, Mantion G et al.

Ann Oncol 2014; 25(11): 2205–2210. doi: 10.1093/annonc/mdu377. PubMed PMID: 25122693.

Komentář

Původní práce srovnávající výsledky předoperační konkomitantní systémové léčby a radioterapie u pacientů s T3 (N–/+) nádorem rekta. Ve skupině A je systémová léčba založená na aplikaci bevacizumabu a 5-FU/leukovorinu/oxaliplatiny (Folfox 4) po dobu 12 týdnů před zahájením radioterapie, v průběhu které je konkomitantně podáván bevacizumab s 5-FU (225 mg/m² D1-D5/5 týdnů). Ve skupině B probíhá „pouze“ vlastní chemoradioterapie, při které je v konkomitanci bevacizumab + 5-FU. Patologická kompletní remise byla dosažena u pacientů v prvním rameni ve 23,8 % případů, ve druhém rameni v 11,4 % případů (p = 0,015). Toxicita stupně G3 nebo G4 byla zaznamenána u 50 % pacientů ramene A a 20 % pacientů ramene B. Jak byla vedena pooperační strategie léčby není ve studii uvedeno. Pouze je konstatováno, že to bylo na uvážení ošetřujícího lékaře. Přestože uvedené výsledky jsou zajímavé, nelze z nich, při srovnání s výsledky pCR dosaženými při standardní chemoradioterapii, ať již s 5-FU nebo kapecitabinem, usuzovat, zda jsou v případě ramene A skutečně lepší. Navíc, zastoupení tumorů T3N2M0 bylo v rameni B téměř 2× větší, takže je otázka zda tato skutečnost nemohla zkreslit výsledek pCR na souboru 91 hodnocených pacientů. Bohužel, studie neměla jednotný protokol i pro algoritmus léčby po provedení chirurgického zákroku. Bohužel pCR není jednoznačným ukazatelem prognózy a intenzivněji vedená „indukční“ léčba před vlastní chemoradioterapií, při znalosti odpovědi nádoru na tuto léčbu, mohla být zachována u rizikových pacientů, kteří současně na terapii alespoň částečně odpověděli i v adjuvanci. Jistě to bude předmětem jiných klinických hodnocení.

The Efficacy and Safety of Probiotics in People with Cancer: a Systematic Review

Redman MG, Ward EJ, Phillips RS.

Ann Oncol 2014; 25(10): 1919–1929. doi: 10.1093/annonc/mdu106.

Komentář

Práce pojednává o účinnosti a bezpečnosti probiotik u osob s nádorovým onemocněním. Do hodnocení účinnosti bylo zahrnuto 11 studií (n = 1 557 účastníků). Výsledky ukázaly, že použití probiotik může snížit frekvenci a závažnost průjmů a snížit používání protiprůjmových léčiv. Nicméně autoři dodávají, že s ohledem na heterogenitu analyzovaných studií, tato interpretace by měla být posílena ještě dalšími prospektivními studiemi. Zvláštní mi připadá, že uvedený, relativně optimistický výsledek, následně autoři snižují konstatováním, že zaznamenali pět případů, kdy byla diagnostikována bakteriemie/fungemie způsobená kmeny v podávaných probiotikách. Na tuto skutečnost upozorňují, bez další podrobnější diskuze či analýzy těchto případů. Jistě, u pacientů s těžkou střevní toxicitou, při narušení slizničních bariér, může dojít k takovému stavu, nicméně z doložených počtů je zřejmé, že se jedná skutečně pouze o ojedinělé případy.

Články vybral a komentoval

doc. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.

výkonný redaktor