Recenze knihy „Molekulární genetika v onkologii“
Autoři:
T. Büchler
Působiště autorů:
Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2014; 27(6): 451
Kategorie:
Recenze knihy
autoři Lenka Foretová, Marek Svoboda, Ondřej Slabý a kol., Mladá fronta
Renomovaní autoři z brněnských pracovišť připravili kvalitní monografii, která se týká velmi aktuálního tématu molekulární genetiky v onkologii. Využití molekulární genetiky v diagnostice a léčbě nádorů je vysoce dynamický obor a i specializovaní lékaři mají často problém držet krok s nejnovějším vývojem technologií a poznatků.
V šesti kapitolách autoři poskytují přehled nejdůležitějších metod a jejich aplikací v onkologii solidních nádorů, nádorové patologii, farmakogenetice, hematoonkologii a v onkologii hereditárních nádorů. Kniha je psaná přehlednou a srozumitelnou formou, ale poskytuje i možnost hlubšího ponoru do příslušných okruhů a obsahuje relativně rozsáhlé citace.
V kapitole 1 (Úloha molekulární genetiky v onkologii) autoři poskytují stručný úvod do problematiky prediktivní onkologie a zabývají se nejdůležitějšími prediktory pro systémovou léčbu solidních nádorů. Kapitola 2 (Molekulární patologie v onkologii) je věnovaná hlavně popisu nejčastěji používaných metod molekulární onkologie z pohledu laboratorního. Farmakogenetika v onkologii (kapitola 3) popisuje vybrané molekulární mechanizmy ovlivňující účinek systémové onkologické terapie. Kapitola 4 (Molekulární genetika v hematoonkologii) se zabývá molekulární podstatou hematologických malignit, které patří v tomto ohledu k nejlépe prozkoumaným ze všech maligních onemocnění. Kapitola 5 (Hereditární nádorová onemocnění) je věnována principům genetického testování v onkologii a charakterizaci nejvýznamnějších hereditárních nádorových syndromů. Závěrečná kapitola Perspektivy molekulární genetiky v onkologii pak popisuje některé novější možnosti molekulárně‑genetické analýzy a nastiňuje možnosti individualizace onkologické terapie, což je nepochybně trend, k němuž onkologie jako celek směřuje. Autoři také odlehčeně popisují, jaká by měla být onkologie roku 2060. Samozřejmě predikce v tomto oboru jsou snad ještě těžší než jinde, tím spíše v horizontu 46 let (pro srovnání před 46 lety – v roce 1968 – byly právě publikovány kurativní režimy pro Hodgkinův lymfom, tedy první kurativní onkologická systémová léčba vůbec).
Jednou z nevýhod psaní o molekulární genetice je, že hrozí rychlé stárnutí textu. Autoři se tomuto úskalí moudře vyhnuli tím, že málokdy přímo popisují/ citují výsledky provedených studií a svoje texty zakládají spíše na popisu molekulární podstaty nádorů a metabolických pochodů – a tyto poznatky budou jistě aktuální ještě mnoho let, i když se budou rozšiřovat a doplňovat.
Pro budoucí vydání knihy by stálo za zvážení doplnit ještě kapitolu o významu molekulární genetiky v radiační onkologii, kterou autoři v tomto vydání úplně opomíjejí. Molekulární biologie se postupně uplatňuje i v této specializaci, i když její význam může být někdy zastíněn technologickým pokrokem v oblasti radioterapeutických přístrojů.
Kniha bude asi nejvíce využívána odborníky, kteří potřebují ve své každodenní praxi překračovat hranici mezi klinikou a vědou a potřebují získat rychlou orientaci v problematice. Jsou to hlavně kliničtí onkologové a hematologové, patologové a výzkumníci zabývající se základní a preklinickou molekulární onkologií. Mohu z vlastních zkušeností říct, že tyto skupiny odborníků, ač mají společný cíl, často trochu hůře jeden druhého chápou. Právě jejich vzájemné komunikaci a porozumění by mohlo napomoct přečtení této monografie. Dále vidím potenciál této knihy ve výuce na lékařských a přírodovědeckých fakultách, i když její plný rozsah překračuje požadavky normálně kladené na studenty.
Závěrem si lze jen přát, aby poznatky molekulární genetiky ještě více přispívaly k individualizaci onkologické léčby k prospěchu našich pacientů – k tomu tato publikace jistě přispěje.
doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2014 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – v Česku nová účinná látka nejen pro léčbu dysmotilitní dyspepsie
- Management pacientů s MPN a neobvyklou kombinací genových přestaveb – systematický přehled a kazuistiky
- Management péče o pacientku s karcinomem ovaria a neočekávanou mutací CDH1 – kazuistika
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Nežádoucí účinky novodobé léčby maligního melanomu a jejich léčba/ management
- Incidence a mortalita nádorových onemocnění v České republice
- Subependymální obrovskobuněčný astrocytom u pacientů s tuberózní sklerózou – farmakologická léčba mTOR inhibitory
- Spinocelulárny karcinóm v ložisku cirkumskriptnej sklerodermie