#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Srdeční infarkt a změny počasí – další možné souvislosti


Heart infarction and weather changes – further possible correlations

Heart infarction and weather changes – further possible correlations. The author compares two groups of patients. The first one were 1 437 cases of sudden cardiovascular deaths in the town Brno during 1975–1982. The maximum frequency of sudden deaths of these patients took place on the second day after the intense air pressure increase, the change of the mortality having been statistically significant. The second group compared were patients with acute myocardial infarctions, accepted for direct coronary angioplastic intervention in Brno and Zlín (1318 cases in the years 1999, 2000 and 2003). The incidence of heart stroke increased significantly in days with the air pressure increase, and also in days with permanent high pressure (here the increase was evident but not statistically significant). The trends in morbidity changes were the same in each year examined separately (1999, 2000 and 2003) and in our former study (1975–1982), which suggests a persisting effect. Our results are surprisingly different from former, most German publications. The author deals with possible causes of this difference.

Keywords:
Heart infarction – air pressure fluctuation – cardiovascular mortality


Autoři: J. Sitár
Vyšlo v časopise: Kardiol Rev Int Med 2005, 7(1): 41-44

Souhrn

Autor srovnává 2 skupiny pacientů. 1. skupina se skládala z 1437 případů náhlého úmrtí z kardiovaskulárních příčin během let 1975–1982 v Brně. K nejvyšší četnosti náhlých úmrtí ve skupině těchto pacientů docházelo 2. den po prudkém zvýšení tlaku vzduchu; změna mortality byla statisticky významná. 2. srovnávanou skupinu tvořili pacienti s akutním infarktem myokardu přijatí pro přímou intervenci – koronární angioplastiku v Brně a Zlíně (1318 případů v letech 1999, 2000 a 2003). Incidence srdečního infarktu se významně zvýšila ve dnech po zvýšení tlaku vzduchu, a také ve dnech se stálým vysokým tlakem (zde bylo zvýšení patrné, ale nebylo statisticky významné). Tendence ve změnách morbidity byla stejná v každém nezávisle zkoumaném roce (1999, 2000 a 2003) a v naší dřívější studii (1975–1982), což svědčí pro stálý vliv. Naše výsledky jsou překvapivě odlišné od výsledků předešlých, převážně německých publikací. Autor se zabývá možnými příčinami tohoto rozdílu.

Klíčová slova:
srdeční infarkt – kolísání tlaku vzduchu – kardiovaskulární úmrtnost

Úvod

Již Hippokra­tes, otec biokli­ma­to­lo­gie, upo­zor­nil na to, že změ­ny po­ča­sí a kli­ma­tu mo­hou mít vliv na člo­vě­ka, ze­jmé­na ne­moc­né­ho. Ta­to pro­ble­ma­ti­ka, i z hle­dis­ka mož­né před­po­vě­di ta­ko­vých vli­vů, by­la oži­ve­na ve 30. a 40. le­tech mi­nu­lé­ho sto­le­tí. Od té do­by vy­šlo na to té­ma to­lik pub­li­ka­cí, že vy­jme­no­vat všech­ny je­jich au­to­ry ani ne­ní mož­né, pro­to uve­du jen ně­kte­rá jmé­na. Z po­čát­ku to by­li ně­meč­tí au­to­ři, ja­ko Becker a Bock, Bu­cher, Strö­der, Daubert, Unge­heuer, Bre­zowsky a dal­ší, u nás ze­jmé­na Picko, Pavlík, Pa­tiu se spo­lu­pra­cov­ní­ky, Paichl, Kvě­toň, Pro­cház­ko­vá, Bo­bek, Barcal, Ma­tou­šek, Še­besta, Bře­zi­na, Ča­ba­jo­vá, Bartko a řa­da dal­ších [1–19].

Asi 30 let se za­bý­vá­me stu­diem mož­ných sou­vis­los­tí me­zi změ­na­mi po­ča­sí a vý­sky­tem kardio­vasku­lárních akut­ních pří­hod. V pub­li­ka­cích, ze­jmé­na ně­mec­kých, se vět­ši­nou uvá­dí, že vý­skyt srdeč­ních in­fark­tů je vyš­ší v do­bě před a bě­hem cyklo­nální po­větrností si­tua­ce, te­dy při po­kle­su atmosfé­rické­ho tla­ku. U nás to po­dle vlast­ních vý­zku­mů uvá­dě­li plzeň­ští au­to­ři Ma­tou­šek a Barcal, ale pla­ti­lo to jen v zim­ních chlad­ných mě­sí­cích v ob­las­ti zá­pad­ních Čech.

Cha­rak­te­ris­ti­ka stu­die

Chtě­li jsme se pře­svěd­čit, jak to­mu je v ze­mě­pis­ných a kli­ma­tic­kých pod­mín­kách Mo­ra­vy. Již v mi­nu­los­ti jsme zkou­ma­li u 1 437 pří­pa­dů náh­lých kardio­vasku­lárních úmr­tí mož­né ko­re­la­ce vý­sky­tu s růz­ný­mi me­teo­ro­lo­gický­mi uka­za­te­li, ale zjis­ti­li jsme pra­vý opak, to­tiž že se po­č­ty in­fark­tů zvy­šo­va­ly ne po po­kle­su, ný­brž po vze­stu­pu atmosfé­rické­ho tla­ku (graf 1). Ke sta­tis­tic­ky vý­znam­né­mu zvý­še­ní frek­ven­ce úmr­tí (pa­ra­metr t = 2,08) do­chá­ze­lo 2. den po vze­stu­pu tla­ku vzdu­chu [18]. Aby­chom se utvrdi­li, že na­še po­zo­ro­vá­ní je správ­né, roz­hod­li jsme se po 25 le­tech stu­dii opa­ko­vat.

Graf 1. Změny kardiovaskulární úmrtnosti v Brně v letech 1975–1983 ve dnech po vzrůstu tlaku vzduchu o více než 10 hPa, vyjádřené v procentech průměru [18].
Změny kardiovaskulární úmrtnosti v Brně v letech 1975–1983 ve dnech po vzrůstu tlaku vzduchu o více než 10 hPa, vyjádřené v procentech průměru [18].

Sou­bor a zpra­co­vá­ní dat

V le­tech 1999–2003 jsme v Br­ně a v ro­ce 2003 ta­ké ve Zlí­ně za­zna­me­na­li cel­kem 1 318 pa­ci­en­tů s akut­ním sr­deč­ním in­fark­tem (AIM), kte­ří by­li při­ja­ti k pří­mé ko­ro­nár­ní angioplasti­ce na od­dě­le­ních inva­zivní a in­ter­venč­ní kardio­lo­gie I. in­ter­ní kli­ni­ky Fa­kult­ní ne­moc­ni­ce U sv. An­ny v Br­ně a Ba­ťo­vy ne­moc­ni­ce ve Zlí­ně. Kaž­dý den jsme za­nes­li po­čet in­fark­tů do for­mu­lá­ře ČHMÚ „Mě­síč­ní chod po­vě­tr­nost­ních prv­ků“ (obr. 1) a zjis­ti­li jsme pro ten den stav tla­ku vzdu­chu. Po­té jsme roz­dě­li­li za­zna­me­na­né pří­pa­dy do sku­pin po­dle tla­ko­vých ten­den­cí (tab. 1, graf 2).

Obr. 1. „Měsíční chod povětrnostních prvků“ pozorovaných v Brně-Tuřanech v měsíci lednu 2000 (reprodukce). Odshora: vyznačení přechodu teplých a studených front, teplota vzduchu (plně), tlak vzduchu (čerchovaně), obě s vyznačením normálu, směr a síla větru, délka slunečního svitu (prázdné sloupce) s vyznačením maximální možné délky v jednotlivých dnech. a atmosférické srážky (šrafované sloupce). Silně orámované obdélníky uprostřed označují počet infarktů v příslušném dni.
„Měsíční chod povětrnostních prvků“ pozorovaných v Brně-Tuřanech v měsíci lednu 2000 (reprodukce). Odshora: vyznačení přechodu teplých a studených front, teplota vzduchu (plně), tlak vzduchu (čerchovaně), obě s vyznačením normálu, směr a síla větru, délka slunečního svitu (prázdné sloupce) s vyznačením maximální možné délky v jednotlivých dnech. a atmosférické srážky (šrafované sloupce). Silně orámované obdélníky uprostřed označují počet infarktů v příslušném dni.

Tab. 1.

Roz­dě­le­ní do sku­pin:

  1. ko­lí­sá­ní tla­ku o ±1–3 hPa v pod­prů­měr­ných tla­ko­vých hod­no­tách
  2. zvý­še­ní tla­ku o +3 až 5 hPa bě­hem 24 ho­din
  3. zvý­še­ní tla­ku o +5 a ví­ce hPa bě­hem 24 ho­din
  4. ko­lí­sá­ní tla­ku o ±1–3 hPa v nad­prů­měr­ných tla­ko­vých hod­no­tách
  5. po­kles tla­ku o 5 a ví­ce bě­hem 24 ho­din
  6. po­kles tla­ku o 3 až 5 hPa bě­hem 24 ho­din

V ta­bul­ce jsou uve­de­ny po­č­ty dní spa­da­jí­cí do jed­not­li­vých sku­pin, po­č­ty za­zna­me­na­ných AIM v jed­not­li­vých sku­pi­nách, oče­ká­va­né po­č­ty a roz­dí­ly me­zi oče­ká­va­ný­mi a po­zo­ro­va­ný­mi po­č­ty. Cel­kem by­lo za­zna­me­ná­no 1 318 in­fark­tů za 1 096 dní, te­dy prů­měr na den je 1,203 AIM. Oče­ká­va­ný po­čet v ta­bul­ce je 1,203krát po­čet dní ve sku­pi­ně (zaokrouhle­no tak, aby sou­čet oče­ká­va­ných AIM byl opět 1 318).

Po­rov­ná­ním oče­ká­va­ných a po­zo­ro­va­ných hod­not v jed­not­li­vých sku­pi­nách zís­ká­me hod­no­tu ve­li­či­ny χ2 = 23,99. Při po­č­tu stup­ňů vol­nos­ti 5 (o 1 mé­ně než je po­čet tříd) pla­tí pro ve­li­či­nu 2 hra­ni­ce 99% vý­znam­nos­ti = 15,09. Vcel­ku se te­dy roz­dě­le­ní vy­so­ce vý­znam­ně li­ší od ná­hod­né­ho, ja­ké by vznik­lo, kdy­by byl po­čet AIM v kaž­dé sku­pi­ně přes­ně úměr­ný po­č­tu dní ve sku­pi­ně.

V po­sled­ním řád­ku ta­bul­ky je Stu­dentův pa­ra­metr t, kte­rý ur­ču­je vý­znam­nost roz­dí­lu hod­not v da­ném sloup­ci v po­rov­ná­ní s prů­mě­rem všech hod­not. Hra­ni­ce 95% vý­znam­nos­ti je zde 1,96. Ta je pře­kro­če­na jen v prv­ních 2 sloup­cích. Po­rov­ná­ním roz­dí­lů me­zi jed­not­li­vý­mi sku­pi­na­mi ovšem do­jde­me k vyš­ším hod­no­tám t : roz­díl me­zi 1. a 2. sku­pi­nou je již vy­so­ce vý­znam­ný (t = 3,01), rov­něž me­zi 1. a 4. sku­pi­nou (t = 2,77).

Graf 2. Počty AIM ve dnech s různým charakterem změny tlaku vzduchu, vyjádřené v procentech průměru za celé období.
Počty AIM ve dnech s různým charakterem změny tlaku vzduchu, vyjádřené v procentech průměru za celé období.

Vý­sled­ky

Vý­sled­ky uka­zu­jí, že

  • změ­ny frek­ven­ce AIM po­rovna­né se změ­na­mi tla­ku vzdu­chu ne­jsou ná­hod­né, že ko­re­la­ce me­zi tě­mi­to je­vy sku­teč­ně exis­tu­je
  • po­č­ty AIM jsou vý­znam­ně čas­těj­ší ve dnech s ten­den­cí ke zvý­še­ní tla­ku vzdu­chu, ne­významně čas­těj­ší ve dnech s je­ho dlou­ho­do­bě vyš­ší­mi hod­no­ta­mi,
  • po­č­ty AIM jsou vý­znam­ně mé­ně čas­té ve dnech s dlou­ho­do­bě níz­ký­mi hod­no­ta­mi tla­ku vzdu­chu a ne­významně mé­ně čas­té ve dnech s po­kle­sem tla­ku vzdu­chu.

Roz­bor

Sa­mo­zřej­mě se ne­do­mní­vá­me, že tlak vzdu­chu sa­mot­ný roz­ho­du­je o častosti vý­sky­tu AIM. Tlak vzdu­chu je pou­hou sou­čás­tí kom­plex­ní me­teo­ro­lo­gic­ké si­tua­ce. Snad ma­jí vliv i po­mě­ry geomagne­tické a ob­sah ion­tů v ovzdu­ší. Ale ře­še­ní tak slo­ži­té otáz­ky, ja­kou jsou ze­vní vli­vy na pa­to­lo­gic­ký pro­ces, vy­ža­du­je asi v prv­ní fá­zi pří­stup ana­ly­tic­ký, te­dy roz­lo­že­ní ko­re­la­cí všech mož­ných jed­not­li­vých pa­ra­met­rů, a te­pr­ve po­tom sklá­dá­ní slo­ži­té mo­zai­ky po­znat­ků, kte­rá by da­la vy­ho­vu­jí­cí od­po­věď.

Na­še vý­sled­ky jsou sta­tis­tic­ky vý­znam­né, a na­víc jsou při srov­ná­ní s vý­sled­ky na­šich po­zo­ro­vá­ní, pro­vá­dě­ných v tom­též re­gio­nu před mno­ha le­ty, perzistentní. Po­zo­ru­hod­né je, že se li­ší od vý­sled­ků po­zo­ro­vá­ní, pro­ve­de­ných v za­hra­ni­čí v ob­las­tech zá­pad­ně od ná­mi sle­do­va­né­ho re­gio­nu. Je asi nut­né brát v úva­hu i geo­gra­fic­ké roz­dí­ly a roz­li­šo­vat me­zi po­ci­ty ur­či­té ne­vol­nos­ti, depre­si­vi­ty ne­bo ne­jas­ných sví­ra­vých po­ci­tů na hru­di (prohla­šo­va­ných čas­to za ste­no­kardie, te­dy po­tí­že srdeč­ní­ho pů­vo­du), kte­ré se čas­to vy­sky­tu­jí při cyklo­nálních si­tu­a­cích (te­dy před a při po­kle­su tla­ku vzdu­chu) a me­zi ne­bez­peč­ným a čas­to smr­tel­ným sr­deč­ním in­fark­tem na stra­ně dru­hé. V obou na­šich se­sta­vách jsme mě­li diag­nó­zu ne­po­chyb­ně pro­ká­za­nou.

Akut­ní sr­deč­ní in­farkt se sa­mo­zřej­mě i u nás vy­sky­tl při po­kle­su tla­ku vzdu­chu, ale da­le­ko mé­ně čas­to. Pů­so­bí zde mno­ho­četnost pří­čin vzni­ku in­fark­tu a in­di­vi­du­ál­ní reakti­bi­li­ta je­din­ců. Ná­pad­ně zříd­ka se in­farkt vy­sky­to­val při níz­kých a pří­liš ne­měn­ných hod­no­tách tla­ku vzdu­chu.

Sle­do­vá­ní tla­ko­vé ten­den­ce by moh­lo při­spět k od­ha­du předpo­vědní­ho ri­zi­ka ja­ko jed­no­ho z jed­no­du­chých uka­za­te­lů. Je nut­no ale vzít v úva­hu geo­gra­fic­ké od­liš­nos­ti, a te­dy nut­nost re­gio­na­li­za­ce biome­teo­ro­lo­gické před­po­vě­di, na což tr­va­le upo­zor­ňu­je­me.

Zá­věr

Změ­ny vý­sky­tu akut­ní­ho srdeč­ní­ho in­fark­tu v ko­re­la­ci s ten­den­ce­mi změn tla­ku vzdu­chu ne­jsou ná­hod­né.

V ob­las­ti již­ní a ji­ho­vý­chod­ní Mo­ra­vy se v le­tech 1999–2003 vy­skyt­ly in­fark­ty vý­znam­ně čas­tě­ji ve dnech se zvy­šo­vá­ním tla­ku vzdu­chu a ne­významně čas­tě­ji ve dnech s je­ho dlou­ho­do­bě vyš­ší­mi hod­no­ta­mi (1 318 pří­pa­dů).

Ty­to vý­sled­ky jsou perzistentní s vý­sled­ky u sou­bo­ru 1 437 náh­lých kardio­vasku­lárních úmr­tí v le­tech 1975–1983 v měs­tě Br­ně, kde se vý­skyt úmr­tí vý­znam­ně zvý­šil 2. den po vze­stu­pu tla­ku vzdu­chu.

Při po­kle­su tla­ku vzdu­chu jsme v ny­něj­ším sou­bo­ru za­zna­me­na­li zře­tel­ně mé­ně in­fark­tů a ná­pad­ně mé­ně při tr­va­le níz­kých tla­ko­vých hod­no­tách.

Vzhle­dem k roz­díl­no­sti po­zo­ro­vá­ní na­šich a po­zo­ro­vá­ní v ze­mě­pis­ných ob­las­tech le­ží­cích zá­padně­ji od mís­ta na­še­ho po­zo­ro­vá­ní opě­tov­ně zdů­raz­ňu­je­me nut­nost re­gio­na­li­za­ce biome­teo­ro­lo­gické před­po­vě­di.

Po­dě­ko­vá­ní

Au­tor vy­jad­řu­je svůj dík ko­le­go­vi RNDr. Ja­ro­sla­vu Střeští­ko­vi, CSc., za ma­te­ma­tic­ko–sta­tis­tic­ké vy­hod­no­ce­ní zís­ka­ných vý­sled­ků.

Za po­skyt­nu­tí kli­nických dat dě­ku­ji MUDr. Ja­nu Si­ta­ro­vi jr, lé­ka­ři I. in­ter­ní kardioangio­lo­gické kli­ni­ky Fa­kult­ní ne­moc­ni­ce U sv. An­ny v Br­ně a as. MUDr. Zdeňku Coufa­lo­vi, ve­dou­cí­mu pra­co­viš­tě inva­zivní a in­ter­venč­ní kardio­lo­gie Ba­ťo­vy kraj­ské ne­moc­ni­ce ve Zlí­ně.

doc. MUDr. Jan Si­tar, CSc.

in­ter­ní a endokri­no­lo­gická or­di­na­ce Po­li­kli­ni­ky v Ku­ři­mi u Br­na

doc. MUDr. Jan Sitar, CSc.

Narozen v r. 1932, promoval v r. 1957 v Brně. Od r. 1962 do r. 1974 pracoval na III. interní klinice prof. Pojera. R. 1968 spoluzakládá Koronární klub v Brně. V r. 1974 byl donucen k odchodu z kliniky. Publikoval 87 prací. Po změně politického
systému mohl složit atestaci II. stupně z vnitřního lékařství. R. 1991 byl habilitován. V posledních desetiletích se intenzivně zabývá vlivy počasí a vlivy mimozemskými na zdravého, a zvláště na nemocného člověka a také studiemi chronobiologickými. V roce 1991 vyšla jeho knížka „Jak předejít infarktu“ a v r. 1997 knížka Jak si zachovat zdraví?


Zdroje

1. Bartko D, Wagne­ro­vá M, Da­ni­šo­vá J. Pro­blém vply­vu atmosfé­rickej tep­lo­ty, tla­ku a vlh­kos­ti vzdu­chu k vzni­ku lo­žisko­vej isché­mie mozgu. Čsl Neurol a Neuro­chir 1974; 37/70(5): 308–315.

2. Becker F, Strö­der U. Wirkungen kurzfristi­ger Ände­rungen der Biosphe­re. In: Ame­lung W, Evers A. Handbuch Bä­der– und Kli­ma­heilkunde. Stutt­gart 1962: 642.

3. Bo­bek K, Če­pe­lák V, Barcal R. Tromboembo­lická ne­moc žilní­ho pů­vo­du. Pra­ha: SZN 1959.

4. Bre­zowsky H. Grundla­gen und Aufga­ben me­di­zinme­teo­ro­lo­gischen Be­ra­tungen. Fortschr Med 1964; 82(13): 461–462.

5. Bře­zi­na Z. Vliv ba­ro­metrické­ho tla­ku na člo­vě­ka. Prakt Lék 1977; 57(15–16): 579.

6. Ča­ba­jo­vá Z. Ekvi­va­lentná tep­lo­ta z hľa­diska biokli­ma­to­lo­gickej kla­si­fi­ká­cie miest. Před­náš­ka na Biokli­ma­to­lo­gických pra­covných dňoch SbkS při SAV, Ka­men­ný mlyn, lis­to­pad 1980.

7. Daubert K. Biome­teo­ro­lo­gische Ergebnisse des Tü­binger Arbeitskrei­ses. Med Me­teo­rol Hefte 1953; 8: 83–95.

8. Křivský L, Barcal R. Úmr­tí oby­va­tel­stva a ex­trém­ní změ­ny atmosfé­rické­ho tla­ku. Me­teo­rol Zpr 1963; 16(3–4): 76–77.

9. Kvě­toň V. Me­teo­ro­lo­gic­ké ana­lý­zy pro me­di­cín­ské úče­ly. Me­teo­rol Zpr 1979; 32(4): 115–121.

10. Kvě­toň V. Me­teo­rotro­pie náh­lých zhor­še­ní prů­bě­hu ně­kte­rých cho­rob kardio­vasku­lární­ho sys­té­mu. Prakt Lék 1984; 64(5): 179–183.

11. Ma­tou­šek J, Paichl P, So­va J. Po­ča­sí a vznik in­fark­tu myo­kar­du. Pl­zeň Lék Sb 1972; 28: 197–215.

12. Ma­tou­šek J. Po­ča­sí, pod­ne­bí a člo­věk. Biokli­ma­to­lo­gie člo­vě­ka. Pra­ha: Avi­ce­num 1988.

13. Paichl P, Ma­tou­šek J, So­va J. Zhod­no­ce­ní me­teo­rotropních vli­vů na vznik in­fark­tu myo­kar­du. II. ce­lo­stát­ní kon­fe­ren­ce Roz­ho­do­va­cí pro­ce­sy v kli­nic­kém lé­kař­ství, Pl­zeň, lis­to­pad 1974 (před­náš­ka).

14. Pa­tiu J et al. Myokardiálny in­farkt a me­teo­ro­lo­gic­ké podmienky. In: Pro­blé­my mo­dernej biokli­ma­to­lo­gie. Bra­ti­sla­va: SAV 1973: 101–106.

15. Pavlík J. Vliv ba­ro­metrické­ho tla­ku na člo­vě­ka. Prakt Lék 1977; 57(1): 10–13.

16. Picko V. Dy­na­mi­ka cho­du me­teo­ro­lo­gic­kých prv­ků a ne­mocnosti. Fy­siatrický věst­ník 1957; 35(1): 31–50.

17. Pro­cház­ko­vá B. Vliv po­ča­sí na vý­skyt in­fark­tu myo­kar­du, interme­diální­ho ko­ro­nární­ho synd­ro­mu a angi­ny pecto­ris u ische­mické cho­ro­by sr­deč­ní. Se­mi­nář ČsBkS při ČSAV Me­teo­rotropní cho­ro­by, Pel­hři­mov, čer­ven 1977 (před­náš­ka).

18. Střeštík J, Si­tar J. The influence of he­lio­geophy­si­cal and me­teo­ro­lo­gi­cal factors on sudden cardio­vascu­lar morta­li­ty. Pro­cee­dings of 14th In­ter­na­tio­nal Congress of Biome­teo­ro­lo­gy, Ljublja­na, September 1996.

19. Unge­heuer H. Ein me­teo­ro­lo­gischer Beitrag zu Grundproble­men der Me­di­zin–Me­teo­ro­lo­gie. Ber. d. Dtsch. Wetterdienstes 1944(16).

Štítky
Dětská kardiologie Interní lékařství Kardiochirurgie Kardiologie

Článek vyšel v časopise

Kardiologická revue – Interní medicína

Číslo 1

2005 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#