Několik poznámek k laboratornímu vyšetřování antifosfolipidových protilátek
Comments on Antiphospholipid Antibody Tests
The Lancet was the first to report the use of anticardiolipin antibody test in a group of patients at risk of recurrent arterial and/or venous thrombosis and recurrent pregnancy losses, 23 years ago. The condition characterized by specific clinical and laboratory signs and initially called the anticardiolipin syndrome came to be known as the antiphospholipid syndrome (APS) when crossreactivity of cardiolipin with other phospholipids was revealed. The study of APS still arouses controversy. Even after two decades of research, there is disagreement on the standardisation and interpretation of antiphospholipid antibody (APLA) test results. More international workshops have been organized on APLA tests than on any other autoantibody test. However, there is still wide interlaboratory variation in APLA detection. Therefore, comprehensive quality control procedures have to be integrated into the routine workload of laboratories performing APLA analysis. Participation in an external quality assessment (EQA) scheme is essential for any laboratory seeking to maintain and provide quality service.
Key words:
antiphospholipid syndrome – antiphospholipid antibodies – standardisation – external quality assessment
Autoři:
K. Malíčková 1,2; P. Šandová 1; I. Janatková 1,2
Působiště autorů:
Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
; Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, Klinická imunologie a alergologie – laboratoř
1; Ústav imunologie a mikrobiologie
2
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 55, 2006, č. 4, s. 158-163
Souhrn
Před 23 lety bylo v Lancetu poprvé popsáno vyšetření protilátek proti kardiolipinu u skupiny nemocných s rizikem opakovaných tepenných a/nebo žilních trombóz a opakovaných spontánních potratů. Tento soubor klinických a laboratorních příznaků byl zpočátku nazýván antikardiolipinovým syndromem, avšak po průkazu zkřížené reaktivity kardiolipinu s jinými fosfolipidy se ujal název antifosfolipidový syndrom (APS). Problematika APS je dosud předmětem řady diskusí. Ani po dvou desetiletích výzkumu nebylo dosaženo shody ohledně standardizace a interpretace výsledků vyšetření antifosfolipidových protilátek (APLA). Na téma standardizace vyšetření APLA se konalo mnoho mezinárodních workshopů, více nežli u kterýchkoli jiných autoprotilátek. Dosud však panují značné mezilaboratorní rozdíly v detekci APLA. Z tohoto důvodu je třeba do rutinních analýz APLA integrovat komplexní postupy kontroly kvality. Pro laboratoř usilující o poskytování kvalitních služeb je nezbytná důkladná externí kontrola kvality vyšetření (external quality assessment, EQA).
Klíčová slova:
antifosfolipidový syndrom – antifosfolipidové protilátky – standardizace – externí kontrola kvality.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2006 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Příušnice – znovu se vracející infekce? Současná situace ve výskytu příušnic ve východočeském regionu
- Mikrobiologie on-line – výukové stránky a nové diskusní fórum pro učitele mikrobiologie
- Netuberkulózní mykobakteria a mykobakteriózy v Praze v letech 1999–2004
- Výskyt infekce virem hepatitidy G (HGV) u pacientů léčených intravenózními imunoglobuliny v České republice