Záhadná erupce na břiše

Souhrn

Jedná se o případ z terénní pediatrické ordinace. S postupem globálního oteplování se infekční nemoci původně typické pro pásmo tropů a subtropů objevují i v našem klimatickém pásmu. Zdá se, že mezi ně můžeme řadit i infekce parazitární.

Klíčová slova:
hlístice, cutaneous larva migrans, svědění, samovolně odeznívající infekce

Před dvěma lety, v horkém červenci, přivedla ke mně do ordinace matka svou jinak zdravou šestnáctiletou dceru. Ta měla na břiše nad pupkem nevelkou erupci. Trvala tři dny, ohlásila se svěděním a svědit nepřestávala. Zajímavé bylo, že se v čase trochu měnila. Třetího dne měla trochu jiný tvar, byla o něco bledší a méně svědila než první den. Připomínala tmavě červené tetování ve tvaru létajícího talíře nebo papírového draka asi 3 cm velkého (obr. 1). Útvar se na kůži objevil přes noc po tropickém dni stráveném v rozžhavených ulicích velkoměsta, kdy se dívka silně potila. Anamnesticky dále uvedla, že byla před dvěma týdny o víkendu u vody. Ležela tam na vlhkém břehu v opalovačkách přímo na zemi. I na břiše.

Nikdy jsem nic podobného neviděla, vůbec jsem nevěděla, o jakou diagnózu se jedná. A tak jsem sáhla po osvědčeném obrazovém atlasu kožních chorob a dozvěděla se o patogenetickém významu hlístic. Psi nebo kočky „zasejí“ vajíčka svých parazitů – hlístic do vlhké, nejčastěji písčité půdy. Z vajíček se po čase vylíhnou larvy. Ty umí penetrovat do kůže člověka, pokud se s ní dostanou do přímého kontaktu. V lidské kůži larvičky migrují. O to snadněji, když se člověk přehřívá a kůže se potí. Pohybují se rychlostí 1–2 cm za den po týdny až měsíce. Objevuje se erupce, nejčastěji v girlandách. Hodně svědí. Po bezcílném putování v kůži larvičky nakonec hynou a kůže se vyhojí. Systémové příznaky infekce chybí.

Infekce se nazývá Cutaneous larva migrans. Je to infekce typická pro dětský a adolescentní věk. Diferenciálně diagnosticky musíme myslet na fytofotodermatitidu, erythema chronicum migrans, žahnutí medúzou a na granuloma annulare. Léčebně se používá kryoterapie, antihelminika celkově i lokálně (thiabendazol, albendazol).

V našem případě jsme stihli jen rovněž doporučené lokální steroidy ke zmírnění svědění. V následujících dnech totiž infekce mizela a skončila rychleji, než jsme stihli opatřit potřebná antihelminika a konzultovat infekční a kožní specialisty. Trvala celkem 5 dní. Zřejmě jsou larvičky v mírném pásmu méně aktivní než v subtropech a tropech, kde se typicky infekce vyskytuje a má tam mnohem dramatičtější průběh.

Došlo: 10. 2. 2016

Přijato: 12. 2. 2016

MUDr. Zdenka Adamová

Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Obilní trh 9

602 00 Brno

e-mail: adamova.zdenka@seznam.cz