Čtvrtek 20. května - Právní a etické aspekty pediatrické péče

ŠIKANA OČIMA DĚTÍ

Kadlecová E., Velemínský M. a kol.

Zdravotně-sociální fakulta JU v Českých Budějovicích

Šikana v dětském věku je ve školách i při volnočasových aktivitách dětí velmi rozšířena. Jsou vypracovány preventivní programy, které mají však na děti jen malý dopad. Cílem studie bylo vypracovat preventivní program v podobě manuálu, který vytvářely samy děti.

Metodika – na 5 základních školách Českobudějovicka byli vyzváni školáci druhého stupně, tj. v šesté až deváté třídě, aby napsali příběh o šikaně podle vlastních představ či zkušeností. Autoři studie rozdali 976 prázdných papírů, zpátky od dětí se vybralo 686 zpracovaných článků. Z tohoto počtu bylo vybráno k hodnocení 474 příběhů. Výstupem ze studie je manuál, který byl sestaven na podkladě obsahů těchto článků (příběhů) dětí, tento manuál slouží jako podklad pro preventivní činnost na základních školách a v centrech pro volnočasové aktivity dětí a mládeže.

BULLYING EYES OF CHILDREN

Kadlecová E., Velemínský M. et al.

Faculty of Health and Social Studies of České Budějovice, Czech Republic

Bullying in childhood is in school and in leisure activities of children is widespread. Are developed prevention programs for children but have little impact. The aim of this study was to develop a preventive program in a manual, which created the children themselves.

Methodology – to 5 elementary schools from České Budějovice and around, were asked secondary school children (sixth to ninth grade), to write a story about bullying by their own ideas and experiences. Authors distributed 976 blank papers back from children, we collected 686 articles processed. Of this number were chosen for the evaluation of 474 stories. The output of the study is manual, which was drawn on the basis of the contents of these articles (stories) children, this manual serves as a basis for preventive activities in primary schools and centers for leisure activities of children and youth.

Právní a etické aspekty pediatrické péče

Prudil L.

advokát, Brno

Příspěvek bude věnován sporům vyplývajícím z práva na ochranu osobnosti, a to zejména kazuistikám. Budou podány informace o konkrétních soudních sporech, ve kterých se pacienti nebo jejich příbuzní domáhali zadostiučinění nebo náhrady nemajetkové újmy v osobnostních sporech, které mají souvislost s poskytováním zdravotní péče. Jednotlivé kauzy budou zasazeny do kontextu povinností, které mají zdravotničtí pracovníci uloženy obecně závaznými právními předpisy.

NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ (VYPŮJČENÁ DĚLOHA) – POHLED PEDIATRA

Schneiberg F.

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha

Na přelomu léta a podzimu loňského roku se objevilo v odborné i laické veřejnosti nové téma k diskusi – náhradní mateřství. Diskuse byla vyvolána snahou ministryně spravedlnosti zakotvit takovou možnost v zákoně. K problematice byly uspořádány i odborné semináře, kde diskutovali právníci, etici, psychologové, lékaři, zejména gynekologové, embryologové, psychiatři, sociální pracovníci, úředníci orgánů státní správy, ale i zástupci různých médií. Tato diskuse pak proběhla poněkud zjednodušeně i na stránkách tisku a dalších médií. Nikde jsem však nezaznamenal pohled pediatra, který i takto narozené dítě přejímá do své péče. O takový pohled se pokouším ve svém sdělení.

Bez ohledu na právní otázky je to pro mne především problém vývoje takového dítěte, kdy v těhotenství vznikající vazba matka – dítě je po porodu násilně přetržena. S argumentem, že u osvojovaných dětí je to stejné, nemohu souhlasit. Osvojení je určité nouzové řešení, tady jde o plánovaný akt (dokonce možná za odměnu), který na dítě nebere ohled. Dítě je osobností se všemi právy, nikoliv komoditou, kterou si pořídím, kdy se mi zachce. Náhradní mateřství představuje ohrožení práv dítěte, dehumanizaci ženy, která dítě nosí a stává se tak ne matkou a osobností, ale předmětem a nástrojem neplodného páru, realizujícího své přání za hranicí lidské přirozenosti.

SURROGATE MOTHERHOOD – PAEDIATRIST PERSPECTIVE

Schneiberg F.

Institute of Public Health and Medical Law, First Faculty of Medicine, Prague, Czech Republic

Surrogate motherhood – completely new theme came into discussion in the second half of the last year. Discussion was stimulated namely by the Ministry of Justice. Legal and ethic experts, psychologist, physicians – especially gynecologists, embryologists, psychiatrists, social workers and others discussed possible implementation of surrogate motherhood into Czech legislation. Media also participated in that curious discussion. In spite of large spectrum of discussants, paediatrist perspectives was missing. This presentation considers the issue from paediatrist point of view. Author argued that surrogate motherhood is too risky for healthy child development. It jeopardizes basic child rights to uninterrupted relationship with his/her mother. In fact it means dehumanization of woman which is not more real mother but only „commodity“ which is possible to „lease“, or to buy. It should be understood as unethical and to be in contradiction with human nature.

NĚKTERÉ ETICKÉ PROBLÉMY SOUČASNÉ PEDIATRIE

Slaný J.

Fakulta zdravotnických studií Ostravské univerzity v Ostravě

Sdělení předkládá výběr z aktuálních problémů současné pediatrie v České republice – některé z nich nejsou zcela novými, jako je např. problematika indikace zahájení/ukončení kardiopulmonální resuscitace (u těžce nezralého novorozence, novorozence v těžkými vadami apod., taktéž problematiku zahájení/ukončení KPR v pediatrii vůbec a otázky dlouhodobé ventilace), problematika dysthanazie/euthanazie u infaustních stavů a celý kontext terminální/paliativní léčby a péče. Významnou částí etické problematiky současné pediatrie se stále více dnes ukazuje např. i problematika souhlasu a informovanosti pacienta ve věku puberty a adolescence (resp. situace adolescent versus jeho zákonní zástupci – rodiče). Taktéž problematika povinnosti očkování (jeho indikace, spektrum apod.) jako model preventivní aktivity jak směrem k jednotlivci, tak i společnosti jako celku. Neméně významnou zůstává problematika komunikace, a to jak s dětským pacientem, jeho rodiči a příbuznými vůbec (prarodiče!), tak i v rámci interpersonálních vztahů mezi zdravotníky…

A přibyly k nim i další, nové otázky, jako jsou např. problematika tzv. „baby-boxů“, dále pak otázky germinální etiky, prenatální a preimplantační diagnostiky, problematika surogátních (náhradních) matek a dalších. Tyto okruhy témat jsou dnes skutečně aktuální, avšak neproběhla a ani zatím neprobíhá k nim tolik potřebná diskuse veřejnosti (včetně médií) na straně jedné a odborné veřejnosti (pediatrů, genetiků, právníků, filosofů…) na straně druhé…

Aktuální etické otázky počátku lidského života: od embryonálních kmenových buněk k baby-boxům

Šipr K.¹, Šiprová H.²

¹Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

²II. interní klinika Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně

Termín bioetika byl poprvé použit před necelými čtyřmi desetiletími, význam etického nazírání se přitom rychle zvyšuje současně s používáním moderních technologií v medicíně. Bioetika je integrální multidisciplinární obor, který se bezprostředně dotýká filosofie, biologie, práva i dalších oborů. Pediatr je s etickými problémy konfrontován také u dětí, které se dosud nenarodily. Základní listina lidských práv, která je součástí ústavního pořádku České republiky, prohlašuje, že člověk je hoden ochrany ještě před narozením. Definice osoby spadá sice bezprostředně do filosofie, avšak termín nenarozený pacient (unborn patient) je uznávaným pojmem klinické medicíny. Není sporu, že především biologové jsou kompetentní vyjadřovat se k tomu, kdy vzniká nové individuum. Řada vědců se přiklání k názoru, že nový lidský jedinec vzniká v okamžiku předání genetické informace (Presl J., 1993). Dřívější představa, že lidské embryo je součástí těla ženy, je dostatečně vyvrácena zejména zkušenostmi s fertilizací in vitro. Lidské embryo vzniklé spojením mužské a ženské zárodečné buňky mimo tělo ženy v laboratorním prostředí je nepochybně bytostí autonomní (má svůj genom), autoregulativní (jeho vývoj je řízen nezávisle na organismu ženy) a autogenerativní (může dát vznik jemu podobné samostatné bytosti). Technický pokrok poskytuje naději, že by z embryonálních kmenových buněk mohly být vytvářeny „náhradní díly“ pro transplantaci. Je třeba posoudit, nakolik si můžeme dovolit dělat vše, co dovedeme. Je možno obětovat jedno lidské individuum ve prospěch jiného? Námitky etiků proti „rozebrání embryí na náhradní díly“ (Vácha J., 2004) přivedly v roce 2007 dvě na sobě nezávislé skupiny vědců k objevu indukovaných pluripotentních kmenových buněk, které jsou sice vybaveny vlastnostmi velmi blízkými buňkám embryonálním (embryonic-like cells), avšak k jejich použití není třeba likvidovat lidskou bytost (Takahashi K., 2007, ZU J. aj., 2007). Hlas etiků nebyl marný. Také s aktivitami a zařízeními směřujícími k ochraně lidského života, jako jsou například baby-boxy, mohou být spojeny závažnější etické problémy. Součástí sdělení je diskuse o prospěšnosti a poslání baby-boxů.