Čtvrtek 20. května - Plenární přednášky

Měnící se alergie v měnícím se světě

Špičák V.

Dětské oddělení FN Na Bulovce, Praha

Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.

Absolvent Fakulty dětského lékařství UK (1948–1953). 1954 až 1972 I. dětská klinika prof. Švejcara. 1972 až 1981 vědecký pracovník, alergolog, zákaz pedagogické činnosti. Od r. 1981 dosud FN Na Bulovce Praha (do r. 1996 primář). 1957 – CSc.; 1968 – docent;1995 – profesor pediatrie. Čestný předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie, zakladatel České iniciativy pro astma a Sdružení na pomoc chronicky nemocným dětem. Místopředseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Předseda oborové komise VR ČLK. Šéfredaktor časopisů Alergie a Alergie – Astma – Bronchitida. Člen Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (1977–1981 viceprezident), člen expertů WHO pro globální strategii péče o astma (1992–1995). 170 prací, editor učebnice Alergologie (s P. Panznerem). 2005 Cena J. E. Purkyně, 2009 Rytíř českého lékařského stavu.

Prevalence dětských alergiků v ČR dosáhla  31,2 % a alergická onemocnění svým počtem a zdravotním i sociálně-ekonomickým břemenem se stala věcí veřejnou. Podstatou alergie je geneticky podmíněná porucha imunologických regulačních mechanismů a vznik alergického onemocnění vychází z interakce genů pro alergii (atopie) a činitelů prostředí. Děj alergické reakce probíhá vždy v celém systému, proto alergii nevnímáme jako orgánová postižení, ale jako systémové onemocnění s místními projevy. Projevy alergických onemocnění se mění v návaznosti na rozvoji polysenzibilizace. Alergeny roztočů přestaly být výlučným bytovým alergenovým zdrojem, pylová sezona se zřetelně prodloužila a z alergenů zvířat dominují agresivitou alergeny kočky a malých hlodavců. Zásadní nárůst senzibilizace a klinických projevů se odehrává v oblasti potravin. Spektrum potravinových alergenů se rozšiřuje o potravinové doplňky a aditiva. Významné místo zaujímají alergeny ořechů (zejména arašídy), semen (sezam, hořčice). Stále častější jsou projevy „orálního alergického syndromu“, jejichž příčinou je zkřížená alergie (pyly x ovoce, zelenina). Potravinová alergie je nejčastější příčinou celkové systémové reakce anafylaxe, ale projevuje se od nejranějšího období i ostatními klinickými formami alergie. Novou narůstající podobou jsou příznaky gastrointestinální. Do širšího rámce alergických onemocnění se řadí eozinofilní enteropatie a potravinovými proteiny navozený syndrom enterokolitidy (FPIES). V interakci genů s faktory prostředí přebírají odpovědnost z více než 30 % právě vlivy prostředí. Významnou úlohu mají zejména v raném věku rinoviry. Chemické polutanty zvyšují agresivitu pylových alergenů. Kuřáctví matky prenatálně i pasivní kuřáctví dětí v prvních letech života ovlivňuje imunologickou regulaci. Aktivace genů epigenními mechanismy vede ke klinickým projevům variabilních fenotypů. Potvrzení specifické senzibilizace a poznání prostředí dítěte a životního stylu rodiny je cestou k úspěšné léčbě a k preventivním opatřením. Primární prevence je v současnosti nedosažitelná, proto je pozornost soustředěna na prevenci sekundární. Úloha praktického pediatra je nezastupitelná, úspěšnost je podmíněna účinnou spoluprací s alergologem a klinickým imunologem za aktivního přístupu rodičů a postupně i dítěte.

CHANGING FACE OF ALLERGY IN CHANGING WORLD

Špičák V.

Pediatric Dpt. Faculty Hospital Bulovka, Prague, Czech Republic

The number of allergic children in the Czech Republic has reached 31.2% and allergic diseases pose an important health, social and economic burden. Allergy has been recognised as a public health problem. Genetic dependent changes of immune regulations are the background of allergy. Allergic disease is the result of the interaction of genes for atopy and environmental factors. We understand allergy as a systemic disease with the local symptoms. The changes of manifestations are dependent on diversity of sensitization. House dust mites allergens are not more exclusively home allergens, pollen seasons has become longer and cat allergens have the most important position in the group of animals. Basic phenomenon at present is increasing rate of food allergy. Oral allergy syndrome belongs to the daily symptoms including cross-allergy tree pollen and fruits, vegetables. Food allergy is the most important cause of anaphylaxis and trigger of other allergic diseases (eczema, urticaria, allergic rhinitis, asthma). New face of food allergy is a remarkable increase of gastrointestinal manifestations (food protein-induced enterocolitis syndrome – FPIES; eosinophilic enteropathie resulting in GER). Interactions between genes and environment play a critical role in the pathogenesis of the allergic disease. Environmental exposure contributes to patterns of epigenetic gene expression and development of different allergic phenotypes. Risk factors from the environment take more than 30% of the responsibility to trigger the allergy manifestations. The range of risk factors includes viral infections, chemical pollutants, endotoxin exposure, diesel exposure, tobacco smoke (pre- and postnatal), diet, all components of life style. To identify specific sensitization, recognise environment and life style of the family is the way to efficient, successful treatment and prevention. Primary prevention of allergy is still not realistic, the main task is the program of the secondary prevention. The essential role has a primary care pediatrician in close co-operation with an allergologist and clinical immunologist and adherence of parents and a child.

ČESKÁ DĚTSKÁ HEMATOLOGIE A ONKOLOGIE 1990–2010

Starý J.

Klinika dětské hematologie a onkologie UK 2. LF a FN Motol, Praha

Pediatrie byla v České republice před rokem 1990 na dobré úrovni díky dobře fungujícímu systému primární a nemocniční péče zajišťované kvalifikovanými dětskými lékaři. Z pohledu vysoce specializovaných nástavbových oborů, jakými jsou dětská hematologie a onkologie, umožnil minulý totalitní systém soustředění pacientů se vzácnými chorobami vyžadujícími komplexní péči do center, v kterých tak získal ošetřující zdravotnický personál zkušenost s diagnostikou a léčbou těchto onemocnění. Děti se solidními nádory byly s výjimkami soustředěny do dvou pracovišť v Praze-Motole a v dětské nemocnici v Brně, děti s leukémií byly léčeny v 10 dětských klinikách velkých nemocnic. V roce 1985 byla založena Pracovní skupina pro dětskou hematologii České republiky, která iniciovala v letech 1986–1990 první celostátní studii moderní léčby nejčastějšího nádorového onemocnění u dětí – akutní lymfoblastické leukémie. Podařilo se vyléčit do té doby neuvěřitelných 60 % dětí. Obecným problémem období před rokem 1990 byla velmi omezená možnost profesionálních kontaktů se zahraničními odborníky, nedostatek finančních zdrojů pro nákladnější diagnostické postupy a léky, což zejména poškozovalo vysoce specializované obory. Šance na vyléčení dítěte se zhoubným nádorem tak byla přibližně o 20 % horší, než tomu bylo v západní Evropě. Těžcí hemofilici měli díky nedokonalé léčbě často sníženou pracovní schopnost.

Dvacet let demokratického systému v České republice změnilo dětskou hematologii a onkologii zásadním způsobem. Zvýšený přísun finančních prostředků do zdravotnictví a možnost kontaktů se zahraničními odborníky umožnily poskytovat diagnostiku a léčbu těchto vzácných onemocnění na světové úrovni. Grantový systém rozdělování prostředků na vědu napomohl vzniku úspěšných vědeckých týmů, přispívajících k poznání etiopatogeneze krevních a nádorových onemocnění. Rozvinula se transplantace kostní dřeně, dávající dříve nepoznanou šanci na vyléčení nejen dětem s vysoce rizikovou leukémií, ale i s některými vrozenými onemocněními. Kvalita života těžkých hemofiliků se díky preventivní a domácí léčbě zásadním způsobem zlepšila. Daří se vyléčit 80 % dětí se zhoubnými nádory. Úkolem pro budoucnost je aplikací cílené léčby snížit výskyt akutních a pozdních následků léčby při dalším zlepšení jejích výsledků.