Dlouhodobé sledování dětí po resekci jater

Long-term Follow-up after Liver Resection in Children

Objective:
To evaluate a general health of children after liver resection in a long-term horizon since the operation. To evaluate their nutritional status, growth and further development. To evaluate the ability of regeneration and continuous growth of liver parenchyma. To further evaluate liver function, to evaluate liver functions in relation to the extent of resection, to oncological therapy and to demonstrate independence of regeneration of liver parenchyma on the application of chemotherapy; to evaluate cosmetic results in different periods of time after the surgery.

Material:
A group of 30 children, who underwent liver resection in the period of 1991–2002.

Methods:
The evaluation of present nutritional condition and assessment of evolution of nutritional parameters by standard methods of measurement (weight, height, BMI, weight/height, skinfold). The examination by computing tomography (CT) with special reference to liver parenchyma, presence of regeneration nodes and, if any, relapse of the disease were observed. The determination of regenerating capacity of the liver in individual periods of time according to the index of liver regeneration (ratio of laterolateral (LL) distance of residual liver parenchyma and the width of body trunk (T) at the given level) and its evolution and the determination of growth continuity in a long period of time. The execution of biochemical, serological and hemocoagulation analysis of blood samples were made for the determination of functional condition of liver parenchyma. The evaluation of long-term cosmetic results after the surgery and their comparison in groups was made according to type of suture.

The determination of correlations and statistical significance of individual observed parameters in relation to the time from the operation, basic diagnosis (malignant, benign) or the application of chemotherapy (CHT) and the extent of resection.

Results:
At the present time 39 patients still live from those who underwent liver resection during 1991–2002. Thirty patients (18 boys, 12 girls), whose parents agreed with their participation in this study, were examined. The age of subjects in this group at the time of operation was in the range of 0.5–14.5 years. The time period from the operation is from 1.5 to 13 years and the present age of the patients in 2–23 years. The time since the end of chemotherapy is in the range of 2–13 years.

The comparison of average percentiles of individual anthropometric parameters of the observed group with general population did not reveal statistically significant differences. The distribution of patients into percentile ranges according to weight and height corresponded to distribution of general population. The comparison of groups according the extent of resection, type of basic disease and the time period from the surgery mostly did not reveal significant differences.

A favorable development of the nutritional condition in the long period of time after the operation was detected in 87% of the patients. Chemotherapy did not influence nutritional development.

The values of dimensions obtained from CT documentation indicate that the index of liver regeneration in postoperative period is growing at a maximum extent in the first years after the resection. In the following years the liver parenchyma grows in relation to the growing width of the body trunk. The measurements performed confirm a rapid volume regeneration of liver parenchyma and the capacity of long-term growth after liver resection, even after the application of oncological treatment with chemotherapy.

The proteosynthetic functions of the liver has been excellent in all patients. The metabolic and excretory functions of the liver were within normal levels in more than 70% of patients, while the others experienced only a mild elevation of individual liver tests (JT). None of the patients was found to suffer from any complex of liver function disorder.

The cosmetic result (the appearance of the postoperative scar) of evaluated as excellent in 46.6% patients of the whole group, satisfactory in 26.7% of the patients and unsatisfactory in 26.7% of the patients. The cosmetic results significantly improved (from 1994) after the introduction of intradermal plastic stitch (an excellent effect in 73.8%, satisfactory in 15.7%, unsatisfactory only in 10.5% of patients).

Key words:
liver resection in children, liver regeneration, nutritional status, liver function, operation wound

Autoři: O. Petrů ¹; M. Rygl ¹; J. Šnajdauf ¹; E. Čumlivská ²; J. Mališ ³; L. Tomášek ⁴
Působiště autorů: Klinika dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol, subkatedra dětské chirurgie IPVZ, Praha přednosta prof. MUDr. J. Šnajdauf, DrSc. ¹; Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, Praha přednosta prof. MUDr. J. Neuwirth, CSc. ²; Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, Praha přednosta prof. MUDr. J. Starý, DrSc. ³; Státní ústav radiační ochrany, Praha ředitel ing. R. Filgas ⁴
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2005; 60 (5): 264-273.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Posoudit celkový stav dětí po resekci jater v dlouhém časovém horizontu od operace. Zhodnotit stav jejich výživy, růst a další vývoj. Zhodnotit schopnost regenerace a kontinuální růst jaterního parenchymu. Dále posoudit funkci jater, zhodnotit jaterní funkce ve vztahu k rozsahu resekce, k podstoupení onkologické terapie a prokázat nezávislost regenerace jaterního parenchymu na použití chemoterapie. Posoudit kosmetické výsledky v různých časových obdobích od operace.

Materiál:
Soubor 30 dětí, u kterých byla na pracovišti autorů v období 1991–2002 provedena resekce jater.

Metodika:
Hodnocení současného stavu výživy a posouzení vývoje nutričních parametrů pomocí standardních metod měření (hmotnost, výška, BMI, hmotnost/výška, kožní řasy). Vyšetření výpočetní tomografií (CT) se zaměřením na kvalitu jaterního parenchymu, přítomnost regeneračních uzlů a eventuální recidivu onemocnění. Podle indexu jaterní regenerace (poměr laterolaterálního (LL) rozměru reziduálního parenchymu jater a šíře trupu (T) v dané úrovni) a jeho vývoje stanovení regenerační schopnosti jater v jednotlivých časových obdobích a potvrzení kontinuity růstu v dlouhém časovém období. Provedení biochemické, sérologické a hemokoagulační analýzy vzorků krve k posouzení funkčního stavu jaterního parenchymu. Zhodnocení dlouhodobých kosmetických výsledků po operaci a jejich porovnání ve skupinách podle druhu sutury operační rány.

Stanovení korelací a statistické významnosti jednotlivých sledovaných parametrů ve vztahu k době od operace, základní diagnóze (maligní, benigní), resp. podstoupení chemoterapie (CHT) a rozsahu resekce.

Výsledky:
V současné době žije 39 pacientů, kterým byla v letech 1991–2002 provedena resekce jater. Vyšetřeno bylo 30 pacientů (18 chlapců, 12 dívek), jejichž rodiče souhlasili s účastí v této studii. Ve sledovaném souboru se věk v době operace pohyboval od 0,5 do 14,5 roků. Doba od operace je od 1,5 do 13 let a věk pacientů je v současnosti 2–23 let. Doba od ukončení chemoterapie se pohybuje mezi 2–13 lety.

Srovnáním průměrných percentilů jednotlivých antropometrických parametrů sledovaného souboru s běžnou populací nebyly shledány statisticky významné rozdíly. Rozložení pacientů do percentilových pásem podle hmotnosti a výšky odpovídalo běžné populaci. Porovnáním skupin podle rozsahu resekce, typu základního onemocnění a doby od operace nebyl ve většině zjištěn významný rozdíl. Příznivý vývoj stavu výživy byl v dlouhém časovém období od operace zaznamenán u více než 87 % pacientů. Chemoterapie neměla vliv na nutriční vývoj.

Z hodnot rozměrů zjištěných z CT dokumentace vyplývá, že index jaterní regenerace v pooperačním období roste, a to v maximální míře v 1. roce od resekce. V následujících letech jaterní parenchym dále roste spolu s rostoucí šíří trupu. Provedená měření potvrzují rychlou volumovou regeneraci jaterního parenchymu a schopnost dlouhodobého růstu po resekci jater i po podstoupení onkologické léčby chemoterapií.

Proteosyntetická funkce jater byla u všech pacientů výborná. Metabolická a exkreční funkce jater byla v normě u více než 70 % pacientů, u ostatních byla zaznamenána jen mírná elevace jednotlivých jaterních testů (JT). U nikoho nebyla zjištěna komplexní porucha jaterních funkcí.

Kosmetický výsledek (vzhled pooperační jizvy) celého souboru byl hodnocen u 46,6 % pacientů jako výborný, u 26,7 % jako uspokojivý a u 26,7 % jako neuspokojivý. Kosmetické výsledky se výrazně zlepšily (od r. 1994) po zavedení intradermálního plastického stehu (výborný efekt u 73,8 %, uspokojivý u 15,7 % a neuspokojivý pouze u 10,5 % pacientů).

Klíčová slova:
resekce jater u dětí, regenerace jater, nutriční stav, jaterní funkce, operační jizva