Bakteriální meningitidy nezjištěné etiologie u dětí do pěti let věku

English info

Bacterial Meningitis of Unknown Etiology in Children under Five Years

Objective:
The objective of the work was to evaluate the course, complications and consequences of bacterial meningitis caused by unknown pathogens in Children under 5 years during the period from 1985 -1999. An attempt to analyze the causes of negative results of cultivation examinations.Methods: During the investigation period at the Clinic for Infectious Diseases Faculty Hospital Plzeň a total of 5780 Children aged 5 weeks to 5 years were hospitalizad. From the total number 150 (2.6%) were admitted on account of bacterial meningitis. In 123 (85 % ) in the etiology of the disease the pathogenic organism was revealed, in another 14 cases the disease was evaluated as meningococcal meningitis or sepsis based on clinical symptoms and epidemiological circumstances. In a group of 9 Children where it was not possible to detect the pathogen risk factors for the development of bacterial meningitis were evaluated, as well as the clinical course of the disease, treatment, complications and sequelae of the disease. The reasons for the negative microbiological examinations were considered.Results: During the 15-year period a total of 9 Children were admitted where it did not prove possible by any of the available cultivation and non-cultivation microbiological methods to detect the causal agent. The mean age of the group was 17.2 months, the youngest pacient was two months old. A total of 5 patients were referred to hospital with the corresponding diagnosis. The mean period before establishment of the diagnosis was 61 hours. None of the patients died, the course was in two patients complicated by mastoiditis, in one by ataxia. Nosocomial complications were observed in four other Children. On long-term follow up the disease did not leave any permanent sequelae.Conclusion: The clinical course of bacterial meningitis in the investigated group was as compared with Haemophilus intluenzae type b, meningococcal and pneumococcal disease milder, the disease did not leave any permanent sequelae. In all patients already before assessment of the diagnosis antibiotic treatment was started lasting on average 72 hours. This fact is the probable explanation why cultivation methods and rapid non-cultivation methods failed. To improve the etiologickl diagnosis of bacterial meningitis in this tase a major contribution would be evidence of DNA of the microbial agent using PCR methods which are gradually being introduced in the NRL in Prague.

Key words:
meningitis, unknown etiology, cultivation, PCR

Autoři: J. Táborská
Působiště autorů: Infekční klinika, Fakultní nemocnice, Plzeň, přednostka MUDr. J. Táborská
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2002; (5): 207-213.
Kategorie: Články

Souhrn

Cíl:
Cílem práce bylo zhodnotit průběh, komplikace a následky bakteriálních meningitid vyvolaných neznámým patogenem u dětí do 51et věku v období let 1985 -1999. Dále se pokusit o analýzu příčin negativních výsledků kultivačních vyšetření.Metody: Ve sledovaném období bylo na Infekční klinice FN v Plzni hospitalizováno celkem 5780 dětí ve věkovém rozmezí 5 týdnů - 51et. Z celkového počtu hospitalizovaných bylo 150 (2,6 % ) dětí přijato pro bakteriální meningitidy. Celkem u 123 (85 %) případů byla etiologie onemocnění ověřena průkazem patogenu, v dalších 14 případech bylo onemocnění hodnoceno jako meningokoková meningitidy nebo sepse na základě klinických příznaků a epidemiologické souvislosti. V souboru 9 dětí, kde se nezdařil průkaz patogenu, byly hodnoceny rizikové faktory pro rozvoj bakteriální meningitidy, dále klinický průběh onemocnění, léčba, komplikace a následky onemocnění. Byly zvažovány důvody negativity mikrobiologických vyšetření.Výsledky: V patnáctiletém období bylo hospitalizováno celkem 9 dětí, z nichž se žádnou z dostupných kultivačních i bezkultivačních mikrobiologických metod nepodařilo prokázat vyvolávající agens. Průměrný věk souboru byl 17,2 měsíců, nejmladší pacient byl dvouměsíční. Celkem 5 pacientů bylo odesláno k hospitalizaci s odpovídající diagnózou. Průměrná délka příznaků do stanovení diagnózy byla 61 hodin. Žádný pacient nezemřel, průběh onemocnění byl u 2 nemocných komplikován mastoiditidou, u 1 ataxií. Nozokomiáhú komplikace byly pozorovány u 4 dalších dětí. Při dlouhodobém sledování nezanechalo onemocnění v této skupině dětí žádné trvalé následky.Závěr: Klinický průběh bakteriálních meningitid ve sledovaném souboru byl oproti souboru dětí s hemofilovou, meningokokovou a pneumokokovou meningitidou lehčí, onemocnění nezanechalo trvalé následky. U všech pacientů byla již před stanovením diagnózy zavedena antibiotická léčba trvající v průměru 72 hodin. Tato skutečnost přináší i možné vysvětlení selhání kultivačních metod i rychlých bezkultivačních technik. Ke zlepšení etiologické diagnostiky bakteriálních meningitid by v takových případech významným způsobem přispěl průkaz DNA mikrobiálních agens využitím PCR metod, které postupně zavádí NRL v Praze.

Klíčová slova:
meningitidy, nezjištěná etiologie, kultivace, PCR

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.