Editorial

„Not everything that counts is countable,

and not everything that’s countable counts“

Albert Einstein (1879-1955)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přátelé,

na podzim zažádá naše redakce o re-evaluaci časopisu pro udělení impakt faktoru (IF). IF je udělován firmou Thomson Reuters v New Yorku a je publikován každoročně v tzv. Journal Citation Reports (JCR). Hodnota samotného IF časopisu je prostým podílem počtu citací ve sledovaném roce a počtu článků vytištěných v daném časopise v předchozích dvou letech. Mezi parametry, které jsou auditory sledovány (a bez jejichž splnění není IF vůbec kalkulován), patří ale také například: včasnost vycházení časopisu; výstižnost názvů, klíčových slov a abstraktů článků; geografický význam časopisu; mezinárodní charakter redakční rady a autorů; podíl autocitací (autorů i časopisu); kvalita recenzního procesu; publikační aktivita redakční rady; formální stránka článků, apod.

IF byl zaveden v roce 1960 a byl původně koncipován jako nástroj, který měl usnadnit knihovníkům situaci při rozhodování, které časopisy nakupovat. S rostoucí (možná až přehnanou) potřebou moderní společnosti vše hodnotit a sestavovat různé žebříčky se ale z IF časopisů stal asi nejčastěji používaný parametr pro posuzování vědeckých výstupů jak jednotlivých vědců, tak celých výzkumných institucí. To je však vzhledem ke konstrukci a výpovědní hodnotě IF velmi problematické.

Náš časopis, ačkoli doufám přináší svým čtenářům kvalitní nové informace, není a asi ani nikdy nebude místem pro publikaci převratných objevů v primárním výzkumu. Spíše je periodikem doškolovacím. Jaké jsou tedy důvody pro usilování o udělení IF? Poměrně prozaické. Roku 2002 vznikla v České republice databáze RIV (Rejstřík informací o výsledcích), původně s úmyslem evidovat výstupy vědecké práce. RIV se ale postupem času transformoval v hlavní nástroj hodnocení práce vědeckých institucí spojený s rozdělováním prostředků ze státního rozpočtu na jejich činnost. O peníze jde tedy opět až v první řadě. Český vědec musí každoročně zanést výstupy své práce do databáze RIV – ty jsou podle právě platné verze „Metodiky hodnocení“ (stanovované vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace) oceněny tzv. RIVovými body, které jsou následně přepočítány na peníze pro instituce, jež se na výzkumu podílely. A významným parametrem pro výpočet RIVových bodů je právě IF časopisu, ve kterém byla práce publikována. Vědecké instituce se tedy musejí pouštět do jakési honby za body, pokud chtějí přežít. Systém tím nabádá ke grafomanii, místo aby se oceňovala originalita, preciznost či vzdělávací význam publikací pro odbornou veřejnost (dobří spisovatelé se také nepoznají podle počtu stránek, které popsali); s tím zde toho ale asi moc nenaděláme.

Popsaný systém, označovaný někdy jako „kafemlejnek“, již od počátku narážel na velkou kritiku, ale nyní se snad blýská na lepší časy - nejnovější metodika pro hodnocení vědeckého výkonu institucí by měla být založena na kombinaci scientometrických údajů (IF, h-index atd.), dalších indikátorů jako je úspěšnost v grantových soutěžích a ve „fyzickém“ hodnocení vybraných vědeckých výstupů odbornými panely.

Problém s používáním IF jako svaté krávy při hodnocení kvality vědeckého výkonu ale není vlastní jen našim zeměpisným šířkám. V květnu 2013 podepsalo 150 předních vědců včetně šéfredaktorů a vydavatelů významných vědeckých časopisů a vedoucích autorit 75 vědeckých institucí deklaraci „San Francisco Declaration on Research Assessment (DORA)“, která vznikla jako výsledek setkání the American Society for Cell Biology v prosinci roku 2012. Cílem deklarace je změnit dosavadní praxi, kdy se pro posuzování kvality daného vědce používá výše IF časopisů, v nichž publikuje, na skutečné posuzování kvality a odborného dopadu konkrétních vědeckých výstupů. Deklarace také kritizuje netransparentnost procesu a kriterií pro udělení IF i možnost manipulovatelnosti celého procesu ze strany redakčních rad časopisů.

Přes to všechno je ale asi vhodné o udělení IF usilovat. Náš časopis procházel poprvé ve své historii evaluačním řízením na IF v letech 2011-2012. Podle očekávání nám tehdy udělen nebyl. Přesto bylo uspokojivé zjištění, že řada formálních a strukturálních změn, kterými časopis prošel, byla auditorskou firmou vnímána pozitivně. Nakonec nám byly vytknuty jen tři oblasti: 1. citační ohlas v zahraničních časopisech je malý, 2. máme málo zahraničních autorů mezi přispěvateli, 3. náš časopis je zařazen mezi tzv. regionální odborná periodika a v našem regionu (tj. Evropa) už existuje několik kvalitních patologických časopisů, a proto vnímají náš region jako oborově pokrytý. S třetí výtkou mnoho nenaděláme. S druhou výtkou se snažíme bojovat, občasné rukopisy nabízené ze zahraničí však bohužel často nesplňují naše kriteria kvality a bývají proto v recenzním řízení většinou odmítány. Pro zvýšení citovanosti mohla redakce pouze připravit živnou půdu - webové stránky www.CSpatologie.cz, kde jsou naše původní články publikovány elektronicky v režimu Open Access; zařazení časopisu do celosvětové časopisecké databáze EBSCO; přímý odkaz na full-texty našich původních článků přímo z databáze Pubmed-MEDLINE. Citovanost se však odvíjí hlavně od kvality článků nabízených redakci k publikaci. To už naše redakce ovlivní jen málo - tento faktor je značně odvislý od přízně autorské obce, či ochoty členů naší společnosti citovat práce svých kolegů z našeho časopisu při publikaci v jiných periodicích.

Věřme, že se řada výše popsaných opatření pozitivně projeví na citovanosti našich článků při re-evaluaci. Pokud bychom ale IF ani tentokrát nezískali, není třeba smutnit. Hluboce se domnívám, že náš časopis musí mít zejména „impakt“ pro své pravidelné čtenáře, kteří se na jeho chodu autorsky i finančně podílejí, a to zejména tím, že se dobře čte a že přináší přehled relevantních nových informací z našeho bouřlivě se rozvíjejícího oboru.

Přeji vám poučné a inspirativní čtení!

J. Zámečník