Několik postřehů od našich sousedů

Vydáme-li se po proudu Vltavy z Prahy, mineme nejbližšího robota daVinci těsně před hranicemi s Německem. Další nás čeká nedaleko – v Drážďanech, kde jsem letos na jaře strávil tříměsíční odbornou stáž pod záštitou Evropské urologické asociace (EAU).

Drážďanská Urologická klinika patří s více než 80 lůžky k největším pracovištím svého druhu v Německu. Zaměstnává 28 lékařů a kromě rodilých Němců zde pracují i kolegové původem z Rakouska či ze Slovenska. Od roku 1992 stojí v jejím čele prof. Manfred Wirth, toho času zároveň pokladník EAU.

Klinika pokrývá veškerou urologickou péči od uroonkologie přes andrologii, ženskou urologii a neurourologii, péči o litiatické pacienty až po transplantace ledvin. Materiální vybavení pracoviště, které se před necelým rokem přestěhovalo do nové budovy v rámci nemocničního kampusu, zcela odpovídá soudobým standardům a místy je převyšuje. K dispozici mají drážďanští kolegové pět operačních sálů (dva pro otevřené operace, jeden pro trans-uretrální výkony, jeden s robotickým systémem daVinci a jeden pro endoskopické výkony se skiaskopií). Těžištěm operační léčby je předvídatelně karcinom prostaty s více než 400 provedenými radikálními prostatektomiemi ročně (otevřenými i roboticky asistovanými) a karcinom močového měchýře (přes 350 transuretrálních resekcí za rok). Samozřejmostí jsou záchovné výkony na ledvinách u renálních tumorů. Nezanedbatelnou část operativy zaujímají rekonstrukční výkony (např. uretro- a pyeloplastiky) a operační řešení benigní prostatické obstrukce: prakticky výhradně jako bipolární TURP, holmiová enukleace a plasma-vaporizace Greenlight laserem. Klinika drží krok s posledními trendy, což kromě zmíněné robotické chirurgie dokládá např. prováděním biopsií prostaty na základě softwarové fúze transrektální sonografie prováděné v reálném čase s dříve pořízenými snímky MRI prostaty. Součástí ambulantního traktu je litotripse rázovou vlnou, skiaskopický stůl – např. pro výměny nefrostomií, uretrografie, anebo vylučovací urografie a nativní nefrogramy, jež zde nejsou doménou rentgenologů. Nesmíme také zapomenout na zvláštní sálek s video-urodynamickým vybavením.

V organizační struktuře kliniky vládne přísná hierarchie. Nejpočetnější skupinu lékařů tvoří rezidenti (Assistentärzte) a mladí lékaři po atestaci (Fachärzte). Nad nimi stojí šest starších lékařů označovaných jako Oberärzte. Vrcholem pyramidy je osoba přednosty kliniky. Oddělení jednotlivých skupin dokládá např. fakt, že je-li operatérem přednosta, asistuje výhradně lékař s hodností Oberarzta atp. Z hlediska postgraduálního vzdělávání rezidentů bych situaci hodnotil podobně jako na našich klinikách, tedy že školenec splní počet výkonů předepsaný vzdělávacím programem, avšak značnou část pracovní doby vyplní administrativa a práce na ambulanci a oddělení. Vlastní atestační zkouška má ústní formu a není centrálně zaštítěna tak jako u nás.

Běžný pracovní den začíná ranní vizitou na lůžkovém oddělení (která jsou celkem tři plus JIP) pod vedením některého vrchního lékaře. Následuje ranní hlášení, po němž každý směřuje na přidělenou pozici. Jedenkrát týdně je součástí hlášení rentgenová vizita a jedenkrát onkoboard s příslušnými specialisty. Překvapila mě dokonalá připravenost přednosty radiodiagnostického oddělení, s níž byl vždy v několika okamžicích připraven představit a shrnout nálezy zobrazovacích vyšetření u diskutovaného pacienta. Za zmínku stojí také přítomnost zapisovatele na každém onkoboardu, který do připravených elektronických formulářů přímo v průběhu hlášení zapisoval nejen výsledek diskuse, ale také, kdo o daném postupu rozhodl a který lékař je za jeho další provedení zodpovědný.

Příjemným zjištěním během mé stáže bylo, že úroveň poskytované zdravotní péče je zcela srovnatelná se standardy mého domovského pracoviště. Při pobytu na operačních sálech jsem vyhledával výkony, které u nás neprovádíme: dezobstrukční operace laserem, robotické radikální prostatektomie, transplantace ledvin anebo implantace umělého svěrače AMS 800. Potěšila mne možnost využít simulátoru základních dovedností se systémem robotické operativy daVinci, již jsem využíval v době, kdy se na zařízení neoperovalo. Několikrát jsem měl příležitost asistovat otevřené operační výkony, ale vzhledem k neustálé přítomnosti stážujících mediků a kmenových rezidentů kliniky byly tyto možnosti poněkud omezené.

Všeobecná i specializované ambulance byly přínosem z odborného, ale především z jazykového hlediska a nepopírám, že rozumět saskému přízvuku mi zpočátku působilo jisté obtíže. Přijetí ze strany německých kolegů bylo vlídné a korektní. Na stážisty z jiných zahraničních pracovišť jsou ostatně v drážďanské fakultní nemocnici zvyklí – za dobu svého pobytu jsem se s několika z nich setkal. Díky tomu by také nebylo bývalo nutné dorozumívat se německy – většina kolegů tam ovládá angličtinu na velmi slušné úrovni.

V květnu probíhal v drážďanském konferenčním centru kongres středoněmeckých urologů. Těžištěm akce byly přednášky typu „state-of-the-art“ a naopak pouhým doplňkem postery shrnující výzkumné projekty z jednotlivých pracovišť. Díky tomu byly sdělované informace kvalitně prezentované a využitelné v klinické praxi, což se odrazilo i na vysokém počtu účastníků tohoto regionálního setkání.

Drážďany jako takové jsou nesporně příjemným místem k životu. Nečekaně rozlehlé plochy zeleně lemují nejen břehy Labe, ale rozprostírají se velkoryse i v rámci městských čtvrtí. Věrné kopie barokních staveb z padesátých let 20. století se snoubí s brutalistní architekturou téže epochy, a vytvářejí tak svébytnou estetiku veřejného prostoru. Na tvorbě atmosféry města se podílí početná populace univerzitních studentů.

Závěrem bych rád všem rezidentům našeho oboru doporučil využít možnosti stáže na zahraničním pracovišti na náklady Evropské urologické asociace. O program „Clinical Visit“, o němž již byla na stránkách České urologie zmínka (1), mohou žádat všichni lékaři v předatestační přípravě, kteří dosud nedosáhli věku 40 let. Podmínkou je adekvátní znalost angličtiny (tj. nikoli místního jazyka přijímacího státu) a alespoň šestiměsíční předchozí členství v EAU, které nám (za stanovených podmínek) hradí Česká urologická společnost. Všechny náležitosti žádosti, termíny podání přihlášek a informace o dalších možnostech zahraničních pracovních zkušeností najdete na stránkách EAU (www.uroweb.org) v záložce Education.

MUDr. Jan Hrbáček, Ph.D.

Urologická klinika FN Praha-Motol