Obsah fluoridu ve výživě batolat a mladších předškolních dětí – instantní ovocné a masozeleninové příkrmy

Souhrn

Cíl studie:
Cílem této studie bylo analyzovat obsah fluoridu v produktech instantní dětské výživy, dostupných ve spotřebitelském koši sítě lékáren a obchodů s potravinami, a poskytnout tak stomatologické veřejnosti data potřebná ke kompetentnímu fluoridovému poradenství.

Materiál a metodika:
Studie byla provedena na čtyřech řadách instantních dětských pokrmů a přesnídávek od výrobců Hero, Nutricia, Hipp a Humana, běžně dostupných ve spotřebitelském koši v síti lékáren a obchodů s potravinami. Analýza fluoridu byla provedena potenciometricky iontově selektivní elektrodou po kvantitativní extrakci fluoridu metodou imunodifuze s pomocí hexametyldisiloxanu a kyseliny chloristé. Měřeny byly čtyři skupiny produktů instantní dětské výživy, cereální kaše, zeleninové polévky a příkrmy, masozeleninové příkrmy a ovocné přesnídávky.

Výsledky:
Obsah fluoridu se pohyboval v rozmezí 0,14–0,56 mg/1000 ml, což v přepočtu na obvyklá balení představovalo 0,03–0,12 mg/200 g. Obsah fluoridu v instantní dětské výživě, cereálních kaších, zeleninových polévkách a příkrmech, v masozeleninových příkrmech a ovocných přesnídávkách je nízký. Při příjmu jednoho až dvou balení denně by jejich podíl na denním příjmu fluoridu činil u mladších předškolních dětí zhruba 25–30 %, u starších předškolních dětí 17–21 procent.

Výsledky:
Při průměrném nízkém alimentárním příjmu fluoridu u našich dětí tedy není nutné instantní dětskou výživu při denním příjmu jedné až dvou dávek pokládat za významný zdroj fluoridu a brát ji v úvahu při indikační rozvaze o podávání fluoridových tablet. V ní hraje mnohem důležitější roli obsah fluoridu v nápojích a ve vodě užívané k přípravě dětské výživy.

Klíčová slova:
fluoridy – dětská výživa – předškolní věk

ÚVOD

Mezi důležité součásti poradenství v preventivní stomatologii, jako jsou ústní hygiena, nekariogenní výživa a omezení rizikového chování, patří i informace a doporučení ohledně alimentárního příjmu fluoridu. Ta poslední součást se týká zejména poradenství v péči o chrup dětí předškolního věku.

Informace o obsahu fluoridu v jednotlivých potravinách obvykle nejsou dostupné a tato okolnost znesnadňuje stomatologům jejich úlohu v této sféře preventivního poradenství. V předešlých studiích jsme měřili obsah fluoridu v jeho nejvýznamnějších potravových zdrojích v dětské výživě, protože v ní je nutné příjem fluoridu udržovat v bezpečných mezích. Byl tak popsán obsah fluoridu v balených vodách vhodných pro dětskou výživu [8] a v produktech instantní mléčné výživy [9].

Podobné analýzy byly a jsou prováděny v mnoha zemích, údaje však mají lokální charakter a není možné je v mezinárodním měřítku přejímat. Obsah fluoridů v potravě je v Evropě monitorován a řízen rámcovými regulačními dokumenty. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) v roce 2006 stanovil horní mez denní přípustné dávky fluoridu na 0,1 mg/kg/den pro děti ve věku 1–8 let, což odpovídá u 1–3letých dětí dennímu příjmu 1,5 mg a u 4–8letých dennímu příjmu 2,5 mg fluoridu [3]. Nařízení Evropské komise 1925/2006/EC z dubna 2006 uvádí fluorid sodný a draselný mezi minerálními látkami, které lze přidávat do potravin [1] a v roce 2009 vešlo v platnost nařízení Evropské komise 953/2009/EC o látkách, které mohou být přidávány do potravin pro zvláštní výživu. Na seznamu látek je uveden i fluorid sodný [2]. Pozornost je věnována bezpečnosti potravin, pokud jde o obsah fluoridu, výrobci jednotlivých potravin však nejsou vázáni povinností obsah fluoridu na obalech uvádět.

Cílem této studie bylo analyzovat obsah fluoridu v produktech instantní dětské výživy dostupných ve spotřebitelském koši sítě lékáren a obchodů s potravinami, a poskytnout tak stomatologické veřejnosti data potřebná ke kompetentnímu fluoridovému poradenství.

MATERIÁL A METODIKA

Vzorky dětských příkrmů

Studie byla provedena na čtyřech řadách instantních dětských pokrmů a přesnídávek od výrobců Hero, Nutricia, Hipp a Humana, běžně dostupných ve spotřebitelském koši v síti lékáren a obchodů s potravinami. Pokrmy byly rozčleněny podle věku doporučeného k zařazení do dětské výživy. Přehled testovaných pokrmů je uveden v tabulce 1.

Kvantitativní extrakce a analýza fluoridu

Dětské pokrmy byly homogenizovány v původním balení a 20g vzorky zředěny přidáním pufru TISAB III (1:1, V:v) k úpravě pH. Vzorky byly znovu homogenizovány a zpracovány mikrodifuzní metodou kvantitativní extrakce fluoridu podle Tavese (1978) [12] v úpravě Van Winkleho et al. (2005) [13].

Jeden ml vzorku se převedl do plastové Petriho misky o průměru 10 cm s přidáním 2 ml 5M kyseliny chloristé nasycené hexametyldisiloxanem. Jeden ml 0,1 M roztoku hydroxidu sodného se přidal do víčka Petriho misky a vysušil. Petriho miska pak byla utěsněna vazelínou a inkubována při 40 °C za stálého třepání po dobu 12 hodin. Po otevření byl přidán 1 ml deionizované destilované vody do víčka Petriho misky, převeden do plastové zkumavky a doplněn pufrem TISAB III (1:1) k úpravě pH. Obsah fluoridu byl měřen přímo potenciometrickou metodou fluoridovou iontově selektivní elektrodou Elit 8221 (Nico, USA) s detekčním limitem 0,02 ppm fluoridu na laboratorním pH metru ionoLab pH-ION 735P (WTW, Německo) za stálého míchání elektromagnetickým míchadlem. Hodnoty v mV byly odečteny po ustálení měřeného potenciálu.

V každém vzorku bylo měření provedeno třikrát. Koncentrace fluoridu v mg/l byla stanovena na základě kalibračních hodnot standardního roztoku fluoridu sodného v koncentraci 0,02, 0,05, 0,1, 0,2, 0,5, 1,0, 1,5 a 2,0 mg fluoridu na litr. Průměrné hodnoty obsahu fluoridu z opakovaných měření jednotlivých vzorků byly přepočítány na 1000 ml jednotlivých druhů dětské výživy a na obsah fluoridu v obvyklém 200g balení.

VÝSLEDKY

Obsah fluoridu byl stanoven ve 44 pokrmech doporučených pro děti od čtyř měsíců, v 52 produktech pro děti od osmi měsíců a v 34 výrobcích doporučených pro děti starší než jeden rok. Celkem bylo zpracováno 130 vzorků.

Obsah fluoridu je uveden v tabulce 2 pro čtyři skupiny produktů instantní dětské výživy, cereální kaše, zeleninové polévky a příkrmy, masozeleninové příkrmy a ovocné přesnídávky, jednak v mg fluoridu v přepočtu na 1000 ml, jednak v přepočtu na obsah 200g balení výživy.

Obsah fluoridu v testovaných produktech instantní dětské výživy se pohyboval v rozmezí 0,1–0,56 mg/1000 ml, což v přepočtu na obvyklá balení představovalo 0,03–0,12 mg/200 g.

DISKUSE

Mikrodifuzní metoda kvantitativní extrakce fluoridu ze vzorků potravy, ve kterých nelze měřit obsah fluoridu potenciometrickou metodou přímo, byla použita v naší předešlé studii [10]. Ztráta fluoridu při extrakci se pohybuje kolem 2–4 procent, což je akceptováno i dalšími autory, kteří tuto metodu použili, Pagliari a spol. [11] a Martínek-Mier a spol. [7], a započítala se při kalkulaci obsahu fluoridu v testovaných produktech instantní dětské výživy.

Ve všech testovaných produktech byl zjištěn obsah fluoridu při přepočtu na 200g balení v pásmu 0,03–0,12 mg, tedy obsah velmi nízký a odpovídající spíš původnímu obsahu fluoridu ve vodě, ze které se instantní dětská výživa vyráběla [14].

V současnosti se pokládá alimentární denní příjem fluoridu v pásmu 0,04–0,06 mg na kg hmotnosti dítěte za den za optimální a s horní hranicí 0,07 mg/kg/den za bezpečný [4, 6]. Studie zdrojů alimentárního příjmu fluoridu v dětské výživě ukázaly, že hlavním zdrojem jsou voda a jiné nápoje a že tento podíl příjmu činí až 80 % přijatého fluoridu [5, 13].

Při odhadu podílu fluoridu z instantní dětské výživy na alimentárním denním příjmu fluoridu podle věku dítěte musíme vzít v úvahu hmotnostní standardy vývoje dítěte [15], pásmo optimálního příjmu [4, 6] a očekávaný podíl fluoridu obsaženého ve vodě a nápojích [5, 13]. V naší předchozí studii denního alimentárního příjmu fluoridu přímým měřením obsahu fluoridu ve směsném vzorku celodenní potravy jsme zjistili průměrný denní příjem 0,020 mg fluoridu na kg hmotnosti dítěte a den [10].

Odhad možného podílu instantní dětské výživy na denním příjmu fluoridu ukazuje tabulka 3.

Pokud by děti dostávaly denně jednu dávku instantní dětské výživy v podobě cereálních kaší, zeleninových polévek a příkrmů, masozeleninových příkrmů nebo ovocných přesnídávek, pak by jejich podíl na denním příjmu fluoridu činil u mladších předškolních dětí zhruba 25–30 %, u starších předškolních dětí 17–21 %.

Při průměrném nízkém alimentárním příjmu fluoridu u našich dětí, který je pod hranicí optimálního pásma denního příjmu fluoridu, tedy není nutné instantní dětskou výživu při denním příjmu jedné až dvou dávek pokládat za významný zdroj fluoridu a brát ji v úvahu při indikační rozvaze podávání fluoridových tablet. V ní hraje mnohem důležitější roli obsah fluoridu v nápojích a ve vodě užívané k přípravě dětské výživy.

ZÁVĚR

Obsah fluoridu v instantní dětské výživě, cereálních kaších, zeleninových polévkách a příkrmech, v masozeleninových příkrmech a ovocných přesnídávkách, je nízký. Z toho důvodu je není nutné při běžné frekvenci jejich podávání brát jako významné zdroje alimentárního příjmu fluoridu.

Studie byla podpořena projekty IGA MZ ČR č. 10353-3 a PRVOUK-P28/LF1/6.

MUDr. Edgar Oganessian

Ústav klinické a experimentální stomatologie

1. LF UK a VFN

Karlovo nám. 32

121 11 Praha 2

oganessian@vus.cz