Citlivost na kontrast a fluorescenční angiografie při hodnocení očních změn v rámci posouzení kompenzace diabetes mellitus 1. typu u mladých dospělých pacientů

Stáhnout PDF English info

Contrast Sensitivity and Fluorescein Angiography in Evaluating the Ocular Changes in the Relation to the Diabetes Mellitus type I Compensation in Young Adult Patients

The authors performed simultaneous contrast sensitivity examination (CS) and fluorescein angiography (FAG) in 42 patients older than 18 years of age; in 65 % of them the duration of the diabetes mellitus type I (T1DM) was longer than 10 years. In these 27 patients, the diagnosis of non-prolipherative diabetic retinopathy (NPDR) was established by means of FAG in 44 %, in contrast to only 19 % by means of the direct ophthalmoscopy solely. The other findings (56 %) were corresponding with diabetic preretinopathy (DpR) due to rare micro-aneurysms (establishes by means of FAG), and changes of the macular structure and pronounced dilation and tortuosity of the capillaries (by means of direct ophthalmoscopy). Out of the other 15 patients with T1DM duration of less than 10 years, the NPDR was established in 3 patients, and DpR confirmed in other 7 patients from the group. The authors compared the decrease in every single space frequency marked on the CS curvature for 31 eyes with NPDR and 39 eyes with DpR with the normal findings in patients without T1DM established in previous studies. Comparing NPDR with the norm, the authors found important and fundamental pathological defect of the CS (p = 0.0058). DpR comparing with the norm showed significant defect of the CS (p = 0.0197). Comparing NPDR and DpR, the difference was found in more noticeable pathological defect of the CS (p = 0.0228). The compensation of the metabolic state was evaluated from average yearlong values of the glycolated hemoglobin (Hb1Ac) in the last 10 years of the T1DM duration by means of DCCT method. The group of followed- up patients consisted of pairs of matched patients with NPDR and DpR of the same gender, time of beginning and duration of the metabolic disease. In the NPDR patients, the compensation was not good in 72 % of this period, whereas in DpR patients the satisfactory compensation lasted for 53 % of this period. During the follow up period, in NPDR the average Hb1Ac level was 8.49 ± 0.88 %, and in DpR this Hb1Ac value was 7.61 ±0.28 %, with statistically significant difference (p = 0.0033). During the period, in DpR patients no serious complication was marked, in the NPDR group, the incipient diabetic nephropathy twice and slight diabetic neuropathy were noticed. The occasional pathological values of the microalbuminuria were not possible to correlate with beginning of the NPDR.

Conclusion:
The contrast sensitivity (CS) represents in the differential diagnosis of the NPDR and DpR a screening examination method. To specify the NPDR, the FAG is suitable and for both clinical entities specifies the extent of foveolar and perifoveolar involvement. Only the many years lasting follow up of Hb1Ac values documents the importance of long-term T1DM compensation in the prevention of pathological ocular changes development.

Key words:
contrast sensitivity (CS), fluorescein angiography (FAG), diabetic pre-retinopathy (DpR), non-prolipherative diabetic retinopathy (NPDR), glycolated hemoglobin (Hb1Ac)

Autoři: J. Krásný ^1,2,5; I. Cihelková ¹; Z. Domínek ¹; P. Souček ^1,2; L. Trešlová ^3,5; J. Lebl ^4,5; M. Anděl ^3,5
Působiště autorů: Oční klinika FN Královské Vinohrady a 3. LF UK, Praha přednosta prof. MUDr. P. Kuchynka, CSc. ¹; Katedra oftalmologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha vedoucí prof. MUDr. P. Kuchynka, CSc. ²; 2. interní klinika FN Královské Vinohrady a 3. LF UK, Praha přednosta prof. MUDr. M. Anděl, CSc. ³; Klinika dětí a dorostu FN Královské Vinohrady a 3. LF UK, Praha přednosta prof. MUDr. J. Lebl, CSc ⁴; Centrum pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. LF UK, Praha vedoucí prof. MUDr. M. Anděl, CSc. ⁵
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Oftal., 63, 2007, No. 1, p. 17-27

Souhrn

Autoři provedli současné vyšetření citlivosti na kontrast (CK) a fluorescenční angiografii (FAG) u 42 pacientů starších 18 let, z toho u 65 % z nich diabetes mellitus 1. typu (T1DM) trval déle než 10 let. U těchto 27 nemocných pomocí FAG stanovili diagnózu neproliferativní diabetické retinopatie (NPDR) v 44 % na rozdíl od 19 % její detekce jen pomocí přímé oftalmoskopie. Ostatní nálezy představovala diabetická preretinopatie (DpR) v 56 % na základě příznaků ojedinělých nesáknoucích mikroaneurysmat podle FAG a změn kresby makuly (ZKM) ve spojení se zvýšenou dilatací a vinutostí kapilár (DVK) podle přímé oftalmoskopie. U zbývajících 15 pacientů s T1DM trvajícím méně než 10 let s rizikovým očním nálezem byla odhalena NPDR u 3 nemocných a DpR byla potvrzena u dalších 7 z nich. Pokles v jednotlivých prostorových frekvencích vyjádřených na křivce CK pro 31 očí s NPDR a 39 očí s DpR autoři porovnali s normou u pacientů bez T1DM z dřívějších studií. NPDR proti normě vykazovala významné a zásadní patologické postižení CK (p=0,0058). DpR proti normě vykazovala podstatné patologické postižení CK (p=0,0197). NPDR proti DpR vykazovala rozdíl ve výraznějším patologickém postižení CK (p=0,0228). Kompenzace metabolického stavu byla vyhodnocena z průměrných ročních hodnot glykovaného hemoglobinu (Hb1Ac) za posledních 10 let trvání T1DM především metodikou DCCT. Skupina sledovaných byla složena z dvojic pacientů s NPDR a DpR, které byly definovány vždy stejným pohlavím, začátkem a dobou trvání metabolické choroby. U NPDR nebyla dobrá kompenzace v 72% tohoto období, zatímco u DpR vyhovující kompenzace naopak trvala 53% této doby. Za sledované období byla u NPDR celková průměrná hodnota Hb1Ac 8,49 ± 0,88 % a u DpR byla tato hodnota Hb1Ac 7,61 + 0,28% s rozdílem na statistické hladině významnosti (p=0,033). U pacientů DpR nebyla zaznamenána v tomto období žádná významná komplikace, u NPDR to byla dvakrát incipientní diabetická nefropatie a jednou lehká diabetická neuropatie. Ojedinělé patologické hodnoty mikroalbulminurie nebylo možno dát do souvislosti se vznikem NPDR.

Závěr:
Citlivost na kontrast (CK) představuje pro diferenciální diagnostiku NPDR a DpR screeningové vyšetření, kde pro upřesnění NPDR je vhodná FAG, ale pro obě klinické jednotky přináší informaci o stupni postižení foveolární a perifoveolární oblasti. Až mnohaleté sledování hladin Hb1Ac dokumentuje význam dlouhodobé kompenzace T1DM pro zabránění rozvoje patologických očních změn.

Klíčová slova:
citlivost na kontrast (CK), fluorescenční angiografie (FAG), diabetická preretinopatie (DpR), neproliferativní diabetická retinopatie (NPDR), glykovaný hemoglobin (Hb1Ac)