Ovlivní typ nekrektomie dekubitů parametry oxidativního stresu?

Stáhnout PDF English version

Autoři: P. Šín ¹; A. Hokynková ¹; M. Nováková ²; H. Paulová ³; P. Babula ²; A. Pokorná ⁴; L. Nártová ¹; P. Coufal ¹; M. Hendrych ⁵
Působiště autorů: Department of Burns and Plastic, Surgery, Faculty of Medicine, Masaryk, University and University Hospital, Brno ¹; Department of Physiology, Faculty of, Medicine, Masaryk University, Brno ²; Department of Biochemistry, Faculty, of Medicine, Masaryk University, Brno ³; Department of Health Sciences, Faculty of Medicine, Masaryk, University, Brno ⁴; First Department of Pathology, St. Anne‘s University Hospital Brno, and Faculty of Medicine, Masaryk, University, Brno ⁵
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2022; 85(Supplementum 1): 34-37
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2022S34

Souhrn

Debridement je jedním z nejdůležitějších kroků k přípravě rány před chirurgickým úzávěrem, který může být proveden v různých formách a různými nástroji. Cíl: Cílem prospektivní případové studie bylo porovnat vliv dvou různých typů debridementu (nekrektomie) na parametry oxidativního stresu. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno celkem pět pacientů s hlubokými dekubity v různých lokalizacích. Dekubitus byl rozdělen na dvě poloviny; jedna polovina rány byla ošetřena ostrou nekrektomií a druhá Versajet® hydrosystémem. Vzorky tkání, krve a moči byly odebrány v nultý a sedmý den po debridementu. Byla provedena histopatologická analýza a vyšetření parametrů oxidativního stresu v plazmě a moči. Výsledky: Byly nalezeny rozdíly v kvalitě a kvantitě granulační tkáně mezi dvěma různými typy provedeného debridementu. Zjištěno bylo nesignifikantní snížení markerů oxidativního stresu v plazmě a moči sedmý den po debridementu. Závěr: Předběžné a pilotní výsledky naznačují, že proces hojení ran je úzce spojen s markery oxidativního stresu, které jsou měřitelné v krevní plazmě i v moči. Tyto by mohly poukazovat na průběh hojení. U všech parametrů oxidativního stresu bylo pozorováno nesignifikantní snížení sedmý den po zákroku. Na pilotní studii naváže podrobná molekulárně-biologická analýza vzorků tkáně.

Klíčová slova:

dekubitus – tlakové poranění – debridement – Versajet hydrosystém – parametry oxidativního stresu

Zdroje

1. Agren MS, Strömberg HE. Topical treatment of pressure ulcers. A randomized comparative trial of Varidase and zinc oxide. Scand J Plast Reconstr Surg 1985; 19 (1): 97–100. doi: 10.3109/02844318509052871.

2. Hokynková A, Šín P, Černoch F et al. Employment of flap surgery in pressure ulcers surgical treatment. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113 (Supp1): S41–S44. doi: 10.14735/amcsnn2017S41.

3. Černoch F, Jelínková Z, Rotschein P. Reconstruction of recurrent ischiadic pressure ulcer using turnover hamstring muscle flap. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (Supp1): S15–S18. doi: 10.14735/amcsnn2019S15.

4. Ligresti C, Bo F. Wound bed preparation of difficult wounds: an evolution of the principles of TIME. Int Wound J 2007; 4 (1): 21–29. doi: 10.1111/j.1742-481X.2006.00280.x.

5. Pilcher M. Wound cleansing: a key player in the implementation of the TIME paradigm. J Wound Care 2016; 25 (Suppl S): S7–S9. doi: 10.12968/jowc.2016.25.Sup3.S7.

6. Longe RL. Current concepts in clinical therapeutics: pressure sores. Clin Pharm 1986; 5 (8): 669–681.

7. Baranoski S. Pressure ulcers: a renewed awareness. Nursing 2006; 36 (8): 36–42. doi: 10.1097/00152193-200608000-00037.

8. Schiffman J, Golinko MS, Yan A et al. Operative debridement of pressure ulcers. World J Surg 2009; 33 (7): 1396–1402. doi: 10.1007/s00268-009-0024-4.

9. Shimada K, Ojima Y, Ida Y et al. Efficacy of Versajet hydrosurgery system in chronic wounds: a systematic review. Int Wound J 2021; 18 (3): 269–278. doi: 10.1111/iwj.13528.

10. Cannon B, O‘leary JJ, O‘neil JW et al. An approach to the treatment of pressure sores. Trans Meet Am Surg Assoc Am Surg Assoc 1950; 68: 439–457.

11. Rosenberg L, Krieger Y, Bogdanov-Berezovski A et al. A novel rapid and selective enzymatic debridement agent for burn wound management: a multi-center RCT. Burns 2014; 40 (3): 466–474. doi: 10.1016/j.burns.2013.08.013.

12. Messa CA 4th, Chatman BC, Rhemtulla IA et al. Ultrasonic debridement management of lower extremity wounds: retrospective analysis of clinical outcomes and cost. J Wound Care 2019; 28 (Suppl 5): S30–S40. doi: 10.12968/jowc.2019.28.Sup5.S30.

13. Matsumura H, Nozaki M, Watanabe K et al. The estimation of tissue loss during tangential hydrosurgical debridement. Ann Plast Surg 2012; 69 (5): 521–525. doi: 10.1097/SAP.0b013e31826d2961.

14. Dunnill C, Patton T, Brennan J et al. Reactive oxygen species (ROS) and wound healing: the functional role of ROS and emerging ROS-modulating technologies for augmentation of the healing process. Int Wound J 2017; 14 (1): 89–96. doi: 10.1111/iwj.12557.

15. Schäfer M, Werner S. Oxidative stress in normal and impaired wound repair. Pharmacol Res 2008; 58 (2): 165–171. doi: 10.1016/j.phrs.2008.06.004.

16. Hokynková A, Babula P, Pokorná A et al. Oxidative stress in wound healing – current knowledge. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (Suppl 1): S37–S39. doi: 10.14735/amcsnn2019S37.

17. James TJ, Hughes MA, Cherry GW et al. Evidence of oxidative stress in chronic venous ulcers. Wound Repair Regen 2003; 11 (3): 172–176. doi: 10.1046/j.1524-475x.2003.11304.x.

18. Wong SW, Cheung BC, Pang BT et al. Intermittent vibration protects aged muscle from mechanical and oxidative damage under prolonged compression. J Biomech 2017; 55: 113–120. doi: 10.1016/j.jbiomech.2017.02.023.

19. Moseley R, Hilton JR, Waddington RJ et al. Comparison of oxidative stress biomarker profiles between acute and chronic wound environments. Wound Repair Regen 2004; 12 (4): 419–429. doi: 10.1111/j.1067-1927.2004.12406.x.