Využití vakuově-kompresní terapie v léčbě syndromu karpálního tunelu jako součást fyzioterapie – pilotní studie

Stáhnout PDF English version

Autoři: R. Poděbradská ^1,2; M. Janura ³; J. Průcha ⁴; M. Nevrlý ⁵; M. Elfmark ³; E. Minks ⁶
Působiště autorů: Rehabilitace REHEX – EDU, v. o. s., Lipová-lázně ¹; Department of Health Promotion, Faculty of Sports Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic ²; Department of Natural Sciences in Kinanthropology, Faculty of Physical Culture, Palacký University, Olomouc, Czech Republic ³; Department of Health Care Disciplines and Population Protection, Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague, Czech Republic ⁴; Department of Neurology, University Hospital in Olomouc, Czech Republic ⁵; First Department of Neurology, Faculty of Medicine, Masaryk Univerzity and St. Anne´s Faculty Hospital, Brno, Czech Republic ⁶
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(3): 345-348
Kategorie: Krátké sdělení
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019345

Souhrn

Cíl: Cílem této pilotní studie bylo vyhodnotit efekt kombinace kinezioterapie a vakuově-kompresní terapie u pacientů se syndromem karpálního tunelu (carpal tunnel syndrome; CTS). Sekundárním cílem bylo sledovat korelaci mezi subjektivními příznaky a výsledky objektivního měření.

Metodika: Deset pacientů (šest žen; věkový průměr 55,0 ± 12,7 roku) s osmnácti hodnocenými horními končetinami, indikovaných k chirurgické léčbě CTS, absolvovalo šest individuálních kinezioterapií a deset aplikací vakuově-kompresní terapie. Efekt intervence byl hodnocen pomocí EMG a vizuální analogové škály bolesti.

Výsledky: Výsledky EMG neprokázaly po terapii statisticky významné rozdíly v měření distální motorické latence, velikosti senzitivní amplitudy a senzitivní rychlosti vedení vzruchu. Velikosti hodnot na vizuální analogové škále bolesti se však signifikantně snížila (p = 0,001). V měřených parametrech CTS jsme nalezli velké inter-individuální rozdíly. Devět pacientů nepodstoupilo chirurgickou léčbu ještě rok po ukončení intervence.

Závěr: Po terapii sestávající z kinezioterapie a vakuově-kompresní terapie došlo ke snížení výskytu typických příznaků CTS.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Klíčová slova:

syndrom karpálního tunelu – kinezioterapie – vakuově-kompresní terapie

Zdroje

1. Wahab KW, Sanya EO, Adebayo PB et al. Carpal tunnel syndrome and other entrapment neuropathies. Oman Med J 2017; 32(6): 449–454. doi: 10.5001/ omj.2017.87.

2. Smrčka M, Vybíhal V, Němec M. Syndrom karpálního tunelu. Neurol praxi 2007; 8(4): 243–246.

3. Kurča E. Syndróm karpálného tunela. Cesk Slov Neurol N 2009; 72/ 105(6): 499–510.

4. Vaverka M. Karpální tunel a neurochirurg – zkušenosti po 2 200 operacích. Cesk Slov Neurol N 2012; 75/ 108(1): 44–50.

5. Fernández-de-Las-Peñas C, Cleland J, Palacios-Ceña M et al. Effectiveness of manual therapy versus surgery in pain processing due to carpal tunnel syndrome: a randomized clinical trial. Eur J Pain 2017; 21(7): 1266–1276. doi: 10.1002/ ejp.1026.

6. Minsk E, Minksová A, Brhel P et al. Profesionální syndrom karpálního tunelu. Neurol praxi 2014; 15(5): 234–239.

7. Poděbradská R, Machová L. Syndrom karpálního tunelu v kontextu funkčních poruch pohybového systému. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114(2): 174–179. doi: 10.14735/ amcsnn2018174.

8. Poděbradský J, Poděbradská R. Fyzikální terapie – manuál a algoritmy. Praha: Grada Publishing 2009.

9. Kadaňka Z, Dufek J, Hromada J. Standard elektrofyziologického vyšetření syndromu karpálního tunelu pro potřeby hlášení choroby z povolání. [online]. Available from URL: https:/ / www.czech-neuro.cz/ archiv/ clanek/ 4-Sy-karpalniho-tunelu/ index.html.

10. Ridzoň P, Ehler E, Urban P et al. Normativní hodnoty parametrů vedení pro nervus ulnaris a nervus medianus měřené standardizovaným způsobem. Cesk Slov Neurol N 2014; 77/ 110(2): 210–215.

11. Dufek J. Profesionální syndrom karpálního tunelu. Neurol praxi 2006; 7(5): 254–256.

12. Kamel DM, Hamed NS, Abdel Raoof NA et al. Pulsed magnetic field versus ultrasound in the treatment of postnatal carpal tunnel syndrome: a randomized controlled trial in the women of an Egyptian population. J Adv Res 2017; 8(1): 45–53. doi: 10.1016/ j.jare.2016.11.001.

13. Hashempur MH, Naseri M, Ashraf A. Carpal tunnel syndrome in lactation: a challenging issue. Women Health Bull 2015; 2(4): e31414. doi: 10.17795/ whb-31414.

14. McCulloch JM Jr. Vacuum-compression therapy for the treatment of an ischemic ulcer. Phys Ther 1993; 73(3): 165–169. doi: 10.1093/ ptj/ 73.3.165.

15. Frank C, Kobesova A, Kolar P. Dynamic neuromuscular stabilization & sports rehabilitation. Int J Sports Phys Ther 2013; 8(1): 62–73.

16. Cohen J. Statistical power analysis for the behavioural sciences. New York: Academic Press 1988.

17. Tal-Akabi A, Rushton A. An investigation to compare the effectiveness of carpal bone mobilisation and neurodynamic mobilisation as methods of treatment for carpal tunnel syndrome. Man Ther 2000; 5(4): 214–222. doi: 10.1054/ math.2000.0355.

18. Wolny T, Saulicz E, Linek P et al. Effect of manual therapy and neurodynamic techniques vs ultrasound and laser on 2PD in patients with CTS: a randomized controlled trial. J Hand Ther 2016; 29(3): 235–245. doi: 10.1016/ j.jht.2016.03.006.

19. Rozmaryn LM, Dovelle S, Rothman ER et al. Nerve and tendon gliding exercises and the conservative management of carpal tunnel syndrome. J Hand Ther 1998; 11(3): 171–179. doi: 10.1016/ S0894-1130(98)80035-5.

20. Oskouei AE, Talebi GA, Shakouri SK et al. Effects of neuromobilization maneuver on clinical and electrophysiological measures of patients with carpal tunnel syndrome. J Phys Ther Sci 2014; 26(7): 1017–1022. doi: 10.1589/ jpts.26.1017.

21. Goyal M, Mehta S, Rana N et al. Motor nerve conduction velocity and function in carpal tunnel syndrome following neural mobilization: a randomized clinical trial. Int J Health Allied Sci 2016; 5(2): 104–110. doi: 10.4103/ 2278-344X.180434.

22. Piazzini DB, Aprile I, Ferrara PE et al. A systematic review of conservative treatment of carpal tunnel syndrome. Clin Rehabil 2007; 21(4): 299–314. doi: 10.1177/ 0269215507077294.

23. Gupta R, Rowshan K, Chao T et al. Chronic nerve compression induces local demyelination and remyelination in a rat model of carpal tunnel syndrome. Exp Neurol 2004; 187(2): 500–508. doi: 10.1016/ j.expneurol.2004.02.009.

24. Khadir SA, Chatterjee SP. Effect of vacuum compression therapy on lower limb vascular parameters in people with type 2 diabetes. Int J Ther Rehabil 2015; 22(9): 421–426. doi: 10.12968/ ijtr.2015.22.9.421.

25. Pitr K, Průcha J, Resl V et al. Vakuově-kompresní terapie: hemodynamická metoda fyzikální léčby – pět let výzkumů a zkušeností. Rehabil fyz Lék 2001; 8(1): 18–32.

26. Ticháček J, Štvrtinová V, Gúth A et al. Kvantifikace vlivu vakuově-kompresní terapie na přímé zvýšení dodávky kyslíku léčené končetině. Rehabil fyz Lék 2013; 20(2): 95–108