Mozkový kámen – kazuistika
Autoři:
T. Krejčí 1; P. Buzrla 2; Z. Večeřa 1; L. Křen 3; S. Potičný 1; O. Krejčí 1; T. Paleček 1; R. Lipina 1
Působiště autorů:
Neurosurgery Department, Faculty of Medicine and University Hospital of Ostrava, Czech Republic
1; Institute of Pathology, University Hospital of Ostrava, Czech Republic
2; Institute of Pathology, University Hospital of Brno, Czech Republic
3
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2015; 78/111(5): 568-575
Kategorie:
Kazuistika
Souhrn
Cíl:
Cílem práce bylo shromáždit dostupná klinická, radiologická a patologická data o kalcifikujícím pseudotumoru nervové osy (CAPNON).
Soubor:
Soubor je tvořen kazuistikou a současně přehledem všech pacientů publikovaných v anglické literatuře, vyhledaných v databázi PubMed pomocí klíčových slov: calcifying pseudoneoplasm, calcifying pseudotumour, brain stone, cerebral calculi a fibro‑osseous lesion. Zahrnuty jsou taktéž všechny citace případů v nalezených publikacích.
Výsledky:
Včetně naší pacientky jsme v literatuře nalezli celkem 72 pacientů. Intrakraniálně bylo lokalizováno 62 % těchto lézí, v páteřním kanále 31 % a v kranio‑ cervikálním přechodu zbylých 7 %. Průměrný věk výskytu je 45,6 (rozmezí 2– 83) let. U intrakraniální lokalizace byla tato léze nalezena supratentoriálně v 74 % a infratentoriálně v 26 %. Z nejčastějším projevů intrakraniálních CAPNON jsme nalezli epilepsii v 33,3 %, bolesti hlavy v 24 %, nebo některý z příznaků zadní jámy v 16,7 %. U pacientů s epilepsii byl CAPNON nalezen v temporálním laloku v 50 %. U CAPNON nalezených v páteřním kanále byla dominantním projevem bolest v 82 %, následovaná poruchou chůze v 27 %. V kranio‑ cervikálním přechodu byla dominantním příznakem bolest v 80 %.
Závěr:
CAPNON je velmi vzácnou, benigní, pomalu rostoucí lézí centrální nervové soustavy. Ve většině případů ji nalezneme intrakraniálně s lehkou převahou u mužského pohlaví. Původ této léze není zcela jasný. Diagnóza CAPNON by měla být zvažována setkáme‑li se s nálezem solidně kalcifikované léze při vyšetření CT mozku a hypodenzní léze v T1 a T2 obraze při vyšetření MR. Léčebnou modalitou je radikální odstranění této léze. Incidentální léze musí být monitorovány, jelikož mohou růst a stát se symptomatickými.
Klíčová slova:
kalcifikující pseudotumor – mozkový kámen – fibro-oseozní léze
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Zdroje
1. Miller EA. Calculi within the brain. Report of a case of intracranial calcification with successful operation and recovery. Surg Gynecol Obstet 1922; 34: 786– 789.
2. Nonaka Y, Aliabadi HR, Friedman AH, Odere FG, Fukushima T. Calcifying pseudoneoplasms of the skull base presenting with cranial neuropathies: case report and literature review. J Neurol Surg Rep 2012; 73(1): 41– 47. doi: 10.1055/ s‑ 0032‑ 1321503.
3. Bertoni F, Unni KK, Dahlin DC, Beabout JW, Onofrio BM. Calcifying pseudoneoplasms of the neural axis. J Neurosurg 1990; 72(1): 42– 48.
4. Kerr EE, Borys E, Bobinski M, Shahlaie K. Posterior fossa calcifying pseudoneoplasm of the central nervous system. J Neurosurg 2013; 118(4): 896– 902. doi: 10.3171/ 2013.1.JNS121755.
5. Jun C, Burdick B. An unusual fibro‑osseous lesion of the brain. Case report. J Neurosurg 1984; 60(6): 1308– 1311.
6. Rhodes RH, Davis RL. An unusual fibro‑osseous component in intracranial lesions. Hum Pathol 1978; 9(3): 309– 319.
7. Aiken AH, Akgun H, Tihan T, Barbaro N, Glastonbury C.Calcifying pseudoneoplasms of the neuraxis: CT, MR imaging, and histologic features. Am J Neuroradiol 2009; 30(6): 1256– 1260. doi: 10.3174/ ajnr.A1505.
8. Rodriguez FJ, Scheithauer BW, Fourney DR, Robinson CA. Ependymoma and intraparenchymal calcifying pseudoneoplasm of the neural axis: incidental collision or unique reactive phenomenon? Acta Neuropathol 2008; 115(3): 363– 366.
9. Garen PD, Powers JM, King JS, Perot PL jr. Intracranial fibro‑osseous lesion. Case report. J Neurosurg 1989; 70(3): 475– 477.
10. Smith DM, Berry AD 3rd. Unusual fibro‑osseous lesion of the spinal cord with positive staining for glial fibrillary acidic protein and radiological progression: a case report. Hum Pathol 1994; 25(8): 835– 838.
11. Stienen MN, Abdulazim A, Gautschi OP, Schneiderhan TM, Hildebrandt G, Lücke S. Calcifying pseudoneoplasms of the neuraxis (CAPNON): clinical features and therapeutic options. Acta Neurochir (Wien) 2013; 155(1): 9– 17. doi: 10.1007/ s00701‑ 012‑ 1502‑ 2.
12. Moser FG, Tourje EJ, Pressman BD, Blinderman EE. Calcifying pseudotumor of the cervical spine. Am J Neuroradiol 1994; 15(3): 580.
13. Mayr MT, Hunter S, Erwood SC, Haid RW jr. Calcifying pseudoneoplasms of the spine with myelopathy. Report of two cases. J Neurosurg 2000; 93 (Suppl 2): 291– 293.
14. Shrier DA, Melville D, Millet D, Qian J, Millet D, Nelson Cet al. Fibro‑osseous lesions involving the brain: MRI. Neuroradiology 1999; 41(1): 18– 21.
15. Muccio CF, Cerase A, Leone A, Dalena AM, Di Blasi A, De Simone M et al. Calcifying pseudoneoplasm of the neuraxis. Two case reports and review of CT and MR findings. Neuroradiol J 2012; 25(4): 453– 459.
16. Grabowski M, Recinos P, Chen T, Prayson R, Vogelbaum M. Calcifying pseudoneoplasm of the neuraxis overlying the corpus callosum: a case report and review of the literature. Clin Neuropathol 2013; 32(6): 515– 521. doi: 10.5414/ NP300640.
17. Chang H, Park JB, Kim KW. Intraosseous calcifying pseudotumor of the axis: a case report. Spine (Phila Pa 1976) 2000; 25(8): 1036– 1039.
18. Fletcher AM, Greenlee JJ, Chang KE, Smoker WR, Kirby PA, O’Brien EK. Endoscopic resection of calcifying pseudoneoplasm of the neuraxis (CAPNON) of the anterior skull base with sinonasal extension. J Clin Neurosci 2012; 19(7): 1048– 1049. doi: 10.1016/ j.jocn.2011.11.016.
19. Swartenbroekx A. A case of “brain stones”. J Belge Radiol 1962; 45: 534– 535.
20. Tiberin P, Beller AJ. Observations on so‑ called brain stones or cerebral calculi. Neurology 1963; 13: 464– 476.
21. Averback P. Epileptogenic mineralization: pathological variants with good prognosis. Ann Neurol 1977; 2(4): 332– 335.
22. Maruki C, Nakajima K, Shimoji T, Ito K, Matsumoto M, Ishii S. Brain stone. A case report. No Shinkei Geka 1984; 12(12): 1441– 1445.
23. Hashimoto M, Tanaka T, Ohgami S, Yonemasu Y, Fujita M.A case of idiopathic brain stone presenting as psychomotor epilepsy. No Shinkei Geka 1986; 14(12): 1457– 1461.
24. Nitta T, Ito M, Sato K, Ishii S. Brain stone in the cerebellum. Case report. Neurol Med Chir (Tokyo) 1987; 27(2): 150– 153.
25. Garen PD, Powers JM, King JS, Perot PL jr. Intracranial fibro‑osseous lesion. Case report. J Neurosurg 1989; 70(3): 475– 477.
26. Tokunaga H, Iwanaga H, Imanishi M, Koshimae N, Aoki H, Eishu B et al. A huge idiopathic brain stone in the posterior fossa. No Shinkei Geka 1995; 23(8): 711– 716.
27. Qian J, Rubio A, Powers JM, Rosenblum MK, Pilcher WH, Shrier DA et al. Fibro‑osseous lesions of the central nervous system: report of four cases and literature review. Am J Surg Pathol 1999; 23(10): 1270– 1275.
28. Tsugu H, Fukushima T, Takeno Y. Calcifying pseudotumor of the neural axi‑ case report. Neurol Med Chir (Tokyo) 1999; 39(11): 762– 765.
29. Albu G, Deák G, Mencser Z, Vajtai I. Fibro‑osseous lesion of the central nervous system. Orv Hetil 2001; 142(22): 1165– 1167.
30. Tatke M, Singh AK, Gupta V. Calcifying pseudoneoplasm of the CNS. Br J Neurosurg 2001; 15(6): 521– 523.
31. Liccardo G, Lunardi P, Menniti A, Floris R, Pastore FS,Fraioli B. Calcifying pseudo‑ tumor of the spine: description of a case and review of the literature. Eur Spine J 2003; 12(5): 548– 551.
32. Ghosal N, Thakre D, Murthy G, Hegde AS. Cerebral calculi in the temporal horn of the lateral ventricle: report of an unusual case. Histopathology 2007; 50(6): 817– 818.
33. Park P, Schmidt LA, Shah GV, Tran NK, Gandhi D, La Marca F. Calcifying pseudoneoplasm of the spine. Clin Neurol Neurosurg 2008; 110(4): 392– 395. doi: 10.1016/ j.clineuro.2007.12.006.
34. Apostolopoulos V, David KM, Malcolm A, King A. Intradural calcifying fibroblastic proliferation associated with a nerve root: a reactive process mimicking a nerve sheath tumor. Spine (Phila Pa 1976) 2009; 34(19): 712– 715.
35. Montibeller GR, Stan AC, Krauss JK, Nakamura M. Calcifying pseudoneoplasm of the inferior colliculus: an unusual location for a rare tumor: case report. Neurosurgery 2009; 65(5): E1005– E1006. doi: 10.1227/ 01.NEU.0000351770.69874.15.
36. Mohapatra I, Manish R, Mahadevan A, Prasad C, Sampath S, Shankar SK. Calcifying pseudoneoplasm (fibro osseous lesion) of neuraxis (CAPNON) – a case report. Clin Neuropathol 2010; 29(4): 223– 226.
37. Tong D, Karunaratne N, Howe G, Spencer D, Manolios N. Clinical images: calcifying pseudoneoplasm of the neuraxis. Arthritis Rheum 2010; 62(3): 704. doi: 10.1002/ art.27293.
38. Hodges TR, Karikari IO, Nimjee SM, Tibaleka J, Friedman AH, Cummings TJ et al. Calcifying pseudoneoplasm of the cerebellopontine angle: case report. Neurosurgery 2011; 69 (Suppl 1): E117– E120. doi: 10.1227/ NEU.0b013e3182155511.
39. Ghosal N, Furtado SV, Gupta K, Hegde AS. Fibro‑-osseous lesion of the pineal region resembling osteoblastoma: a case report. Neuropathology 2011; 31(2): 158– 161. doi: 10.1111/ j.1440‑ 1789.2010.01140.x.
40. Ozdemir M, Bozkurt M, Ozgural O, Erden E, Tuna H, Caglar YS. Unusual localization of an unusual tumor: calcifying pseudoneoplasm of the foramen magnum. Clin Neuropathol 2011; 30(1): 25– 27.
41. Jentoft ME, Scheithauer BW, Bertoni F, Abood C, Chang HT. Calcifying pseudoneoplasm of the neuraxis with single nerve rootlet involvement. Can J Neurol Sci 2012; 39(6): 840– 842.
42. Nathoo N, Viloria A, Iwenofu OH, Mendel E. Calcifying fibrous tumor of the spine. World Neurosurg 2012; 77(3– 4): 592. doi: 10.1016/ j.wneu.2011.04.022.
43. Bartanusz V, Ziu M, Jimenez DF, Henry JM. Calcifying pseudoneoplasm of the atlantoaxial joint in a child. J Neurosurg Spine 2013; 18(4): 367– 371. doi: 10.3171/ 2013.1.SPINE12810.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2015 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Diagnostika pacienta s akutní závratí
- Recidivující tranzitorní globální amnézie – čtyři kazuistiky
- Normativní studie testu Reyovy‑ Osterriethovy komplexní figury v populaci českých seniorů
- Přínos vyšetření čichu pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění