Kognitivní účinky dlouhodobé léčby subkutánními apomorfinovými infuzemi u pacientů s pokročilou Parkinsonovou nemocí
Autoři:
R. Kubíkova 1,2; M. Tyrlík 3; I. Rektorová 1,2
Působiště autorů:
Masaryk University, Brno
Movement Disorders Centre, First Department of Neurology, St. Anne’s Hospital, Brno
1; Masaryk University, Brno
Research Group of Applied Neurosciences, CEITEC (Central European Institute of Technology)
2; Masaryk University, Brno
Faculty of Social Study
3
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(4): 463-466
Kategorie:
Krátké sdělení
Souhrn
Cíl:
Zjistit, zda je dlouhodobá léčba pomocí kontinuálních denních subkutánních apomorfinových infuzí (CSAI) bezpečná pro pacienty s Parkinsonovou nemocí (PD) se současně přítomnou anamnézou halucinací a/nebo s výrazným kognitivním deficitem. Metoda: Dvanáct pacientů s PD (9 mužů, 3 ženy; věk 71,8 ± 6 let) podstoupilo neuropsychologické vyšetření před a 14 měsíců po nasazení dlouhodobé léčby pomocí CSAI. Výsledky: Léčba pomocí CSAI vedla u všech pacientů k jejich alespoň minimálnímu klinickému zlepšení. Zjistili jsme statisticky významný pokles ve výkonu v testech slovní plynulosti, v celkovém skóre ve škále Mattis Dementia Rating Scale (MDRS) a v jejích částech hodnotících pozornost a iniciaci. Nezaznamenali jsme žádné změny ve škále hodnotící náladu. Závěry: U našich pacientů s PD a s kognitivním deficitem při vstupu do studie jsme po chronické léčbě pomocí CSAI pozorovali signifikantní zhoršení ve výkonu v testech hodnotících „frontální“ funkce. Pro odlišení samotného efektu CSAI a progrese onemocnění bude zapotřebí provést další kontrolované longitudinální studie. Zatím doporučujeme pečlivý výběr pacientů vhodných pro léčbu pomocí CSAI s posouzením jejich kognitivního výkonu a neuropsychiatrických symptomů.
Klíčová slova:
apomorfin – kognitivní – afektivní – Parkinsonova nemoc – demence
Zdroje
1. Clarke CE, Worth P, Grosset D, Stewart D. Systematic review of apomorphine infusion, levodopa infusion and deep brain stimulation in advanced Parkinson’s disease. Parkinsonism Relat Disord 2009; 15(10): 728–741.
2. Alegret M, Valldeoriola F, Martí M, Pilleri M, Junqué C, Rumia J et al. Comparative cognitive effects of bilateral subthalamic stimulation and subcutaneous sontinuous infusion of apomorphine in Parkinson’s disease. Mov Disord 2004; 19(12): 1463–1469.
3. De Gaspari D, Siri C, Landi A, Cilia R, Bonneti A, Natuzzi F et al. Clinical and neuropsychological follow up at 12 months in patients with complicated Parkinson’s disease treated with subcutaneous apomorphine infusion or deep brain stimulation of the subthalamic nucleus. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2006; 77(4): 450–453.
4. Růzicka E, Roth J, Spacková N, Mecír P, Jech R. Apomorphine induced cognitive changes in Parkinson’s disease. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1994; 57(8): 998–1001.
5. Morgante L, Basile G, Epifanio A, Spina E, Antonini A, Stocchi F et al. Continuous apomorphine infusion (CAI) and neuropsychiatric disorders in patients with advanced Parkinson’s disease: a follow-up of two years. Arch Gerontol Geriatr Suppl 2004; 9: 291–296.
6. Rektorová I. Neurodegenerativní demence. Cesk Slov Neurol N 2009; 72/105(2): 97–109.
7. Burns A, Lawlor B, Craig S (eds). Assessment scales in old age psychiatry, 2nd ed. London: Martin Dunitz, Taylor and Francis Group 2004.
8. Stern Y, Tetrud JW, Martin WR, Kutner SJ, Langston JW. Cognitive change following MPTP exposure. Neurology 1990; 40(2): 261–264.
9. Rektorová I. Effects of dopamine agonists on neuropsychiatric symptoms of Parkinson’s disease. Neurodegener Dis 2010; 7(1–3): 206–209.
10. Huber SJ, Shulman HG, Paulson GW, Shuttleworth EC. Dose dependent memory impairment in Parkinson’s disease. Neurology 1989; 39(3): 438–440.
11. Aarsland, D, Kjeld, A, Larsen, JP, Perry R, Tore WL, Lolk A et al. The rate of cognitive decline in Parkinson’s disease. Arch Neurol 2004; 61(12): 1906–1911.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2011 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Porucha pozornosti s hyperaktivitou (attention deficit/hyperactivity disorder – ADHD)
- Opožděný akutní subdurální hematom
- Neurologické komplikace při onemocnění herpes zoster – kazuistika
- Vrozená myotonie na podkladě mutací v genu pro chloridový kanál ClC-1