Idiopatické střevní záněty a gastrointestinální malignity – rizika, incidence a management
Autoři:
P. Mináriková 1; M. Minárik 1,2; M. Zavoral 1
Působiště autorů:
Department of Internal Medicine, 1st Faculty of Medicine, Charles University and Military University Hospital Prague, Czech Republic
1; Center for Applied Genomics of Solid Tumors (CEGES), Genomac Research Institute, Prague, Czech Republic
2
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2017; 71(5): 388-393
Kategorie:
Gastrointestinální onkologie: přehledová práce
doi:
https://doi.org/10.14735/amgh2017388
Souhrn
Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel disease) představují imunitně zprostředkovaná chronická zánětlivá onemocnění mezi která řadíme Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Jejich přesná příčina není známa, avšak vychází z hypotézy abnormální reakce imunitního systému u geneticky vnímavých jedinců. Imunitní systém chybně rozpoznává fyziologické mikrobioty v tlustém a tenkém střevě a nesprávně je interpretuje jako patogeny. U IBD je znám vyšší výskyt maligních nádorů trávicí trubice, především kolorektálního karcinomu, kde hlavním rizikovým faktorem je chronický zánět, ale také nádorů extraintestinálních, které vznikají nejen následkem chronického zánětu, ale/nebo i v důsledku imunosupresivní/biologické léčby. Pacienti s IBD se díky pokroku v léčbě imunosupresivy a především biologiky dožívají vyššího věku. Současně s tím se však prodlužuje délka trvání chronického zánětu a expozice imunosupresivům/biologikům a zároveň tak stoupá riziko vzniku malignity. Pacienti s IBD tak mimo základní protizánětlivé léčby vyžadují i léčbu onkologickou zahrnující chirurgii, chemoterapii, radioterapii nebo léčbu hormonální. Článek je zaměřen na charakteristiku rizikových faktorů maligních nádorů u pacientů s IBD, jejich výskyt a management.
Klíčová slova:
idiopatický střevní zánět – nádor – primární sklerozující cholangitida – riziko
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Doručeno:
19.9.2017
Přijato:
26.9.2017
Zdroje
1. Jauregui-Amezaga A, Vermeire S, Prenen H. Use of biologics and chemotherapy in patients with inflammatory bowel diseases and cancer. Ann Gastroenterol 2016; 29 (2): 127–136. doi: 10.20524/aog.2016.0004.
2. Crohn B, Rosenberg H. The sigmoidoscopic picture of chronic ulcerative colitis (non-specific). Am J Med Sci 1925; 170: 220–228.
3. Bargen JA. Chronic ulcerative colitis associated with malignant disease. Arch Surg 1928; 17: 561–576.
4. Dyson JK, Rutter MD. Colorectal cancer in inflammatory bowel disease: what is the real magnitude of the risk? World J Gastroenterol 2012; 18 (29): 3839–3848. doi: 10.3748/wjg.v18.i29.3839.
5. Andersen NN, Jess T. Has the risk of colorectal cancer in inflammatory bowel disease decreased? World J Gastroenterol 2013; 19 (43): 7561–7568. doi: 10.3748/wjg.v19.i43.7561.
6. Eaden JA, Abrams KR, Mayberry JF. The risk of colorectal cancer in ulcerative colitis: a meta-analysis. Gut 2001; 48 (4): 526–535.
7. Jess T, Simonsen J, Jørgensen KT et al. Decreasing risk of colorectal cancer in patients with inflammatory bowel disease over 30 years. Gastroenterology 2012; 143 (2): 375–381. doi: 10.1053/j.gastro.2012.04.016.
8. Kim ER, Chang DK. Colorectal cancer in inflammatory bowel disease: the risk, pathogenesis, prevention and diagnosis. World J Gastroenterol 2014; 20 (29): 9872–9881. doi: 10.3748/wjg.v20.i29.9872.
9. Soetikno RM, Lin OS, Heidenreich PA et al. Increased risk of colorectal neoplasia in patients with primary sclerosing cholangitis and ulcerative colitis: a meta-analysis. Gastrointest Endosc 2002; 56 (1): 48–54.
10. Yang GY, Taboada S, Liao J. Methods Mol Biol 2009; 511: 193–233. doi: 10.1007/978-1-59745-447-6_9.
11. Fearon ER, Vogelstein B. A genetic model for colorectal tumorigenesis. Cell 1990; 61 (5): 759–767.
12. Itzkowitz SH, Yio X. Inflammation and cancer IV. Colorectal cancer in inflammatory bowel disease: the role of inflammation. Am J Physiol Gastrointest Liver Physiol 2004; 287 (1): G7–G17.
13. Beaugerie L, Itzkowitz SH. Cancers complicating inflammatory bowel disease. N Engl J Med 2015; 373 (2): 195. doi: 10.1056/NEJMc1505689.
14. Tian T, Wang Z, Zhang J. Pathomechanisms of oxidative stress in inflammatory bowel disease and potential antioxidant therapies. Oxid Med Cell Longev 2017; 2017: 4535194. doi: 10.1155/2017/4535194.
15. Ullman TA, Itzkowitz SH. Intestinal inflammation and cancer. Gastroenterology 2011; 140 (6): 1807–1816. doi: 10.1053/j.gastro.2011.01.057.
16. Hold GL, Smith M, Grange C et al. Role of the gut microbiota in inflammatory bowel disease pathogenesis: What have we learnt in the past 10 years? World J Gastroenterol 2014; 20 (5): 1192–1210. doi: 10.3748/wjg.v20.i5.1192.
17. Guagnozzi D, Lucendo AJ. Colorectal cancer surveillance in patients with inflammatory bowel disease: what is new? World J Gastrointest Endosc 2012; 4 (4): 108–116. doi: 10.4253/wjge.v4.i4.108.
18. Barkin JA, Sussman DA, Abreu MT. Chromoendoscopy and advanced imaging technologies for surveillance of patients with IBD. Gastroenterol Hepatol (NY) 2012; 8 (12): 796–802.
19. American Society for Gastrointestinal Endoscopy Standards of Practice Committee, Shergill AK, Lightdale JR et al. The role of endoscopy in inflammatory bowel disease. Gastrointest Endosc 2015; 81 (5): 1101–1121. doi: 10.1016/j.gie.2014.10.030.
20. Baars JE, Kuipers EJ, van Haastert M et al. Age at diagnosis of inflammatory bowel disease influences early development of colorectal cancer in inflammatory bowel disease patients: a nationwide, long-term urvey. J Gastroenterol 2012; 47 (12): 1308– –1322. doi: 10.1007/s00535-012-0603-2.
21. Annese V, Daperno M, Rutter MD et al. European evidence based consensus for endoscopy in inflammatory bowel disease. J Crohns Colitis 2013; 7 (12): 982–1018. doi: 10.1016/j.crohns.2013.09.016.
22. Facciorusso A, Antonino M, Di Maso M et al. Non-polypoid colorectal neoplasms: classification, therapy and follow-up. World J Gastroenterol 2015; 21 (17): 5149–5157. doi: 10.3748/wjg.v21.i17.5149.
23. Bressenot A, Cahn V, Danese S et al. Microscopic features of colorectal neoplasia in inflammatory bowel diseases. World J Gastroenterol 2014; 20 (12): 3164–3172. doi: 10.3748/wjg.v20.i12.3164.
24. Neumann H, Vieth M, Langner C et al. Cancer risk in IBD: how to diagnose and how to manage DALM and ALM. World J Gastroenterol 2011; 17 (27): 3184–3191. doi: 10.3748/wjg.v17.i27.3184.
25. Kinugasa T, Akagi Y. Status of colitis-associated cancer in ulcerative colitis. World J Gastrointest Oncol 2016; 8 (4): 351–357. doi: 10.4251/wjgo.v8.i4.351.
26. Annese V, Beaugerie L, Egan L et al. European Evidence-based consensus: inflammatory bowel disease and malignancies. J Crohns Colitis 2015; 9 (11): 945–965. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjv141.
27. Kilcoyne A, Kaplan JL, Gee MS. Inflammatory bowel disease imaging: current practice and future directions. World J Gastroenterol 2016; 22 (3): 917–932. doi: 10.3748/wjg.v22.i3.917.
28. Poullenot F, Seksik P, Beaugerie L et al. Risk of incident cancer in inflammatory bowel disease patients starting anti-TNF therapy while having recent malignancy. Inflamm Bowel Dis 2016; 22 (6): 1362–1369. doi: 10.1097/MIB.0000000000000741.
29. Broomé U, Chapman RW. Ulcerative colitis: sclerosing cholangitis today, cancer tomorrow? Gut 1997; 41 (4): 571–572.
30. Nissen LH, Assendorp EL, van der Post RS et al. Impaired gastric cancer survival in patients with inflammatory bowel disease. J Gastrointestin Liver Dis 2016; 25 (4): 431– –440. doi: 10.15403/jgld.2014.1121.254.nis.
31. Pedersen N, Duricova D, Elkjaer M et al. Risk of extra-intestinal cancer in inflammatory bowel disease: meta-analysis of population-based cohort studies. Am J Gastroenterol 2010; 105: 1480–1487. doi: 10.1038/ajg.2009.760.
32. Axelrad JE, Lichtiger S, Yajnik V. Inflammatory bowel disease and cancer: The role of inflammation, immunosuppression, and cancer treatment. World J Gastroenterol 2016; 22: 4794–4801. doi: 10.3748/wjg.v22.i20.4794.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2017 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Meteospasmyl – fixní kombinace alverin citrátu a simeticonu v terapii funkčních poruch trávicí trubice
- Moderní léčba karcinomu jícnu, gastroezofageální junkce a žaludku – update roku 2017
-
Endosonograficky navigovaná drenáž pankreatických kolekcí
– vlastní zkušenosti - Rizikové faktory lokální reziduální neoplazie po endoskopické mukózní resekci