Farmakokinetické aspekty terapie beta-laktamovými antibiotiky u kriticky nemocných pacientů: Zkušenosti jednoho centra s TDM

Stáhnout PDF English version

Autoři: Kateřina Sadilová; Milada Halačová ¹; Dalibor Černý ²
Působiště autorů: Institute of Pharmacology, 2nd Medical Faculty, Charles University, Prague, Czech Republic ¹; Institute of Pharmacology, 1st Medical Faculty, Charles University, Prague, Czech Republic ²
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2020; 69, 17-23
Kategorie: Přehledy a odborná sdělení

Souhrn

Časná a adekvátní antibiotická terapie hraje klíčovou roli v úspěšném zvládnutí infekce u kriticky nemocných pacientů, zejména v současné éře narůstající antibiotické rezistence. Optimalizace dávkování antimikrobiální terapie vedoucí k dosažení terapeutických koncentrací v plazmě a následně v místě infekce je základním předpokladem pro maximalizaci terapeutické odpovědi a minimalizaci rizika orgánové toxicity a zároveň představuje důležitý nástroj v předcházení rozvoje antibiotické rezistence. Beta-laktamová antibiotika byla považována za relativně bezpečná a – na rozdíl od aminoglykosidů – terapeutický monitoring hladin léčiv (TDM), jakožto nástroj konvenčně používaný především k minimalizaci toxicity léčiv s úzkým terapeutickým rozmezím nebo nelineární farmakokinetikou, nebyl v případě beta-laktamů dosud rutinně prováděn. Nicméně aktuální data naznačují, že standardní dávkovací režimy nevedou k dosažení cílových koncentrací u významného počtu kriticky nemocných pacientů, naopak vyvstávají oprávněné obavy z nedostatečných expozic vedoucích k selhání terapie. Léčba infekcí u pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) je často náročná z důvodu komplexnosti onemocnění, patofyziologických změn, k nimž u kriticky nemocných pacientů dochází, a snižující se citlivosti nozokomiálních patogenů. Proto je naprosto nezbytná aktualizace současných doporučení týkajících se dávkování beta-laktamových antibiotik u závažných infekcí a TDM lze považovat za jedinou exaktní metodu zajišťující dosažení farmakodynamických cílů. Nemocnice Na Homolce je jedním z prvních zdravotnických zařízení v České republice, kde byla zavedena praxe rutinního terapeutického monitorování hladin betalaktamových antibiotik. V následujícím textu představujeme naše zkušenosti a přinášíme první kazuistická sdělení.

Klíčová slova:

beta-laktamová antibiotika – farmakokinetika – optimalizace dávkování – patofyziologické změny – jednotka intenzivní péče (JIP) – terapeutické monitorování hladin léčiv (TDM)

Zdroje

1. Asín-Prieto E., Rodríguez-Gascón A., et al. Applications of the pharmacokinetic/pharmacodynamic (PK/PD) analysis of antimicrobial agents. J. Infect. Chemother. 2015; 319–329.

2. Andrews J. M. Determination of minimum inhibitory concentrations. J. Antimicrob. Chemother. 2001; 49(Suppl 1), 5–16.

3. Zeitlinger M. A., Derendorf H., et al. Protein binding: do we ever learn? Antimicrob. Agents Chemother. 2011; 55, 3067–3074.

4. Mouton J. W., Dudley M. N., et al. Standardization of pharmacokinetic/pharmacodynamic (PK/PD) terminology for anti-infective drugs: an update. J. Antimicrob. Chemother. 2005; 55, 601–607.

5. Lux L. J, Posey RE, et al. Pharmacokinetic/Pharmacodynamic Measures for Guiding Antibiotic Treatment for Hospital-Acquired Pneumonia. Comparative Effectiveness Reviews. 2014; 11, 136.

6. Rello J., Ulldemolins M., et al. Determinants of prescription and choice of empirical therapy for hospital-acquired and ventilator-associated pneumonia. Eur. Respir. J. 2011; 37, 1332–1339.

7. Dellinger R. P., Levy M. M., et al. Surviving Sepsis Campaign: international guidelines for management of severe sepsis and septic shock. Crit. Care Med. 2008; 36, 296–327.

8. Taccone F. S., Laterre P. F., et. al. Insufficient β-lactam concentrations in the early phase of severe sepsis and septic shock. Crit. Care 2010; 14(4), R126.

9. Osthoff M., Siegemund M., et al. Prolonged administration of β-lactam antibiotics – a comprehensive review and critical appraisal. Swiss Med. Wkly. 2016; 10, 146.

10. Craig W. A. Pharmacokinetic/pharmacodynamic parameters: rationale for antibacterial dosing of mice and men. Clin. Infect. Dis. 1998; 26, 1–10.

11. Drusano G. L. Antimicrobial pharmacodynamics: critical interactions of ‚bug and drug‘. Nat. Rev. Microbiol. 2004; 2, 289–300.

12. Roberts J. A., Paul S. K., et al. DALI: defining antibiotic levels in intensive care unit patients: are current β-lactam antibiotic doses sufficient for critically ill patients? Clin. Infect. Dis. 2014; 58(8), 1072–1083.

13. McKinnon P. S., Paladino J. A., Schentag J. J. Evaluation of area under the inhibitory curve (AUIC) and time above the minimum inhibitory concentration (T>MIC) as predictors of outcome for cefepime and ceftazidime in serious bacterial infections. Int. J. Antimicrob. Agents. 2008; 31, 345–351.

14. Sinnollareddy M. J., Roberts M. S., et al. Beta-lactam pharmacokinetics and pharmacodynamics in critically ill patients and strategies for dose optimization: A structured review. Clin. Exp. Pharmacol. Physiol. 2012; 39, 489–496.

15. Pea F., Viale P., Furlanut M. Antimicrobial therapy in critically ill patients. A review of pathophysiological conditions responsible for altered disposition and pharmacokinetic variability. Clin. Pharmacokinet. 2005; 44, 1009–1034.

16. Levison M. E. Pharmacodynamics of antimicrobial drugs. Infect. Dis. Clin. N. Am. 2004; 18, 451–465.

17. Nicolau D. P., Onyeji C. O., et al. Pharmacodynamic assessment of cefprozil against Streptococcus pneumoniae: implications for breakpoint determinations. Antimicrob. Agents Chemother. 2000; 44, 1291–1295.

18. Ulldemolins M., Vaquer S., et al. Beta-lactam dosing in critically ill patients with septic shock and continuous renal replacement therapy. Crit. Care 2014; 18, 227.

19. Roberts J. A., Lipman J. Pharmacokinetic issues for antibiotics in the critically ill patient. Crit. Care Med. 2009; 37, 840–851.

20. Roberts J. A., Abdul-Aziz M. H., et al. International Society of Anti-Infective Pharmacology and the Pharmacokinetics and Pharmacodynamics Study Group of the ESCMID. Individualised antibiotic dosing for patients who are critically ill: challenges and potential solutions. Lancet Infect. Dis. 2014; 14(6), 498–509.

21. Blot S. I., Pea F., Lipman J. The effect of pathophysiology on pharmacokinetics in the critically ill patient – concepts appraised by the example of antimicrobial agents. Adv. Drug Deliv. Rev. 2014; 77, 3–11.

22. Ulldemolins M., Roberts J. A., et al. The effects of hypoalbuminaemia on optimizing antibacterial dosing in critically ill patients. Clin. Pharmacokinet. 2011; 50, 99–110.

23. Joynt G. M., Lipman J., et al. The pharmacokinetics of once-daily dosing of ceftriaxone in critically ill patients. J. Antimicrob. Chemother. 2001; 47(4), 421–429.

24. Udy A. A., Roberts J. A., Lipman J. Implications of augmented renal clearance in critically ill patients. Nat. Rev. Nephrol. 2011; 7, 539–543.

25. Udy A. A., Baptista J. P., et al. Augmented renal clearance in the ICU: results of a multicenter observational study of renal function in critically ill patients with normal plasma creatinine concentrations. Crit. Care Med. 2014; 42, 520–527.

26. Claus B. O., Hoste E. A., et al. Augmented renal clearance is a common finding with worse clinical outcome in critically ill patients receiving antimicrobial therapy. J. Crit. Care 2013; 28, 695–700.

27. Huttner A., von Dach E., et al. Augmented renal clearance, low β-lactam concentrations and clinical outcomes in the critically ill: an observational prospective cohort study. Int. J. Antimicrob. Agents. 2015; 45, 385–392.

28. Udy A. A., Varghese J. M., et al. Subtherapeutic initial β-lactam concentrations in select critically ill patients: association between augmented renal clearance and low trough drug concentrations. Chest 2012; 142, 30–39.

29. Udy A. A., Lipman J., et al. Are standard doses of piperacillin sufficient for critically ill patients with augmented creatinine clearance? Crit. Care 2015; 19, 28.

30. Halačová M. Farmakologická charakteristika antibiotik. (author of the book) Jindrák V., Hedlová D., et al. Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Praha: Mladá fronta 2014; 49; 52.

31. Martin J. H., Fay M. F., et al. Pitfalls of using estimations of glomerular filtration rate in an intensive care population. Intern. Med. J. 2011; 41(7), 537–543.

32. Heintz B. H., Matzke G. R., et al. Antimicrobial dosing concepts and recommendations for critically ill adult patients receiving continuous renal replacement therapy. Pharmacotherapy 2009; 29(5), 562–577.

33. Pea F., Viale P., et al. Pharmacokinetic considerations for antimicrobial therapy in patients receiving renal replacement therapy. Clin. Pharmacokinet. 2007; 46(12), 997–1038.

34. Kes P. Continuous renal replacement therapy. Acta Clin. Croat. 2000; 39(2).

35. Aronoff G. R., Bennett W. M., et al. Drug prescribing in renal failure. Dosing guidelines for adults and children. American Colledge of Physicians 2007; 5–9.

36. Abdul-Aziz M. H. Continuous infusion vs. bolus dosing: implications for beta-lactam antibiotics. Minerva Anestesiol. 2011; 77, 1–2.

37. Moehring R., Sarubbi C. Prolonged infusion of beta-lactam antibiotics. UpToDate (Online) 17. 5 2019. (Citation: 23. 7 2019). www.uptodate.com

38. Dulhunty J. M., Roberts J. A., et al. Continuous infusion of beta-lactam antibiotics in severe sepsis: A multicenter double-blind, randomized controlled trial. Clinical Infectious Diseases 2013; 56(2), 236–244.