Bazaliom vulvy u 37leté pacientky
Basal cell carcinoma in a young patient
Objective:
The aim of this article is to highlight a possible occurrence of basal cell carcinoma in young patient.
Design:
Case report.
Setting:
Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava.
Methods:
We report case of a 37-year-old patient with a lesion of a vulva, which persisted for 3 years. The patient was during these free years repeatedly examined by a gynecologist and a dermatologist. She was treated by antibiotics and corticosteroids without any effect. After 3 years she was sent to an expert examination, during which was removed a biopsy. From the biopsy specimen was diagnosed basal cell carcinoma. Radical excision was indicated due tu the finding.
Results:
Patient is now 29 months disease-free.
Conclusion:
Any persistent lesion in the vulvar region should be subjected to histological examination, even in young patients where the diagnosis of basal cell vulvar carcinoma is very unlikely.
Keywords:
basal cell carcinoma, vulva
Autoři:
L. Janáčková; J. Klát
; O. Šimetka
Působiště autorů:
Porodnicko-gynekologická klinika OU a FN, Ostrava, přednosta doc. MUDr. V. Unzeitig, CSc.
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2015; 80(1): 42-44
Souhrn
Cíl studie:
Cílem práce je upozornit na možný výskyt bazocelulárního karcinomu vulvy u žen mladších než čtyřicet let.
Typ studie:
Kazuistika.
Název a sídlo pracoviště:
Porodnicko-gynekologická klinika OU a FN Ostrava.
Metodika:
Kazuistika mladé ženy s tři roky perzistujícím nejasným nálezem na vulvě. Pacientka byla po celou dobu sledována gynekologem i dermatologem a léčena lokálními antibiotiky i kortikoidy, aniž by byla provedena cílená biopsie postižené tkáně. Tu provedli až na specializovaném pracovišti a pro histopatologický nález bazocelulárního karcinomu pacientku indikovali k provedení radikální excize s širokým lemem do zdravé tkáně.
Výsledky:
Momentálně je pacientka dispenzarizována v centru onkogynekologické prevence a již 2,5 roku je bez příznaků původního onemocnění.
Závěr:
Perzistující léze vulvy nereagující na terapii musí být bez ohledu na věk pacientky histologicky verifikována.
Klíčová slova:
bazocelulární karcinom, vulva
ÚVOD
Bazocelulární karcinom způsobuje přibližně 75 % nemelanotické rakoviny kůže. Postihne v průběhu života až 30 % populace kavkazské rasy [6]. V 80 % se vyskytuje u starších pacientů [5]. Nejčastějším místem výskytu bazocelulárního karcinomu je slunci exponovaná kůže na krku či obličeji. Rizikové faktory pro vznik bazocelulárního karcinomu jsou expozice UV záření, arzenu a imunosuprese, častěji se vyskytuje u pacientů s takzvaným Gorlinovým syndromem (syndrom bazocelulárního névu) [2]. I když jsou bazaliomy charakteristické svým pomalým růstem, jedná se o tumory lokálně invazivní a destruktivní. Mají tendenci růst podél anatomických struktur cestou nejmenšího odporu – proto je invaze do kostí či chrupavek vzácná, a objeví-li se, potom až ve velmi pokročilé fázi onemocnění [5].
Bazocelulární karcinom vulvy je relativně vzácné onemocnění. Dosud bylo publikováno 250 případů [5]. Ze všech bazaliomů je podle dostupné literatury lokalizace na vulvě a v perianální oblasti udávána u méně než 1 %. Tvoří méně než 5 % všech vulvárních karcinomů [3]. Nejvyšší incidenci onemocnění nacházíme u pacientek ve věku vyšším než 70 let, s pomalým růstem a velmi nízkým rizikem metastatického rozsevu. Proto je úmrtí způsobené bazocelulárním karcinomem velmi vzácné a většinou nevede ani ke zkrácení života pacientek [4]. Ve světové literatuře byly popsány pouze tři případy metastazujícího bazaliomu vulvy, kdy byly nalezeny metastázy v lymfatických uzlinách a jeden případ kožních metastáz [3]. Velmi vysoké je však riziko lokální rekurence, které činí 10–20 % [5].
VLASTNÍ POZDRAVOVÁNÍ
Doposud zdravá 37letá žena (v anamnéze pouze jeden abort v časné graviditě a kryoterapie čípku), byla odeslána po třech letech sledování gynekologem a dermatologem v únoru 2012 do centra onkogynekologické prevence s nejasným nálezem na vulvě. Po celou dobu sledování byla léze na kůži vulvy hodnocena jako ekzém nebo psoriáza. Pacientka byla střídavě léčena lokálními antibiotiky a kortikoidy, obojí bez efektu.
Při vstupním vulvoskopickém vyšetření mají zevní rodidla normální anatomii, pouze na zevní straně pravého velkého labia je ploška 15 × 12 mm, s bohatší cévní kresbou a okrsky bělavého epitelu, mírně prominující nad niveau, s povrchovými šupinkami (obr. 1). Ihned ve středu ložiska provedena punch biopsie s výsledkem bazocelulárního karcinomu, s proliferační aktivitou 30 % v průkazu Ki67, histologický subtyp nebyl určen.
Vzhledem k histologickému i klinickému nálezu byla indikována radikální excize s širokým lemem až do zdravé tkáně. Operace proběhla bez komplikací. Rána se hojila částečně per secundam, s nutností antibiotické terapie. Byl podáván metronidazol a klindamycin perorálně (kultivačně nález Escherichia coli, Enterococcus faecalis, Staphylococcus aureus a Prevotella bivia).
Histologicky se v excizi, která je velikosti 3,5 ×2,5 cm, nachází kožní tkáň, centrálně prominující, tužší konzistence a bělavého povrchu. Mikroskopicky se jedná o nález nodulárně rostoucího multicentrického bazocelulárního karcinomu s okolní kulatobuněčnou celulizací, na povrchu exulcerovaného. Proliferační aktivita nádoru byla v průkazu Ki67 do 50 %. Všechny okraje excize jsou bez nádorového postižení.
Další léčba nebyla indikována. Pacientka je dispenzarizována v Centru onkogynekologické prevence, toho času pobíhají kontroly jednou ročně. Pacientka je bez jakýchkoliv subjektivních obtíží, již 30 měsíců bez známek recidivy.
DISKUSE
Konkrétní rizikové faktory bazaliomu vulvy nejsou známy. Nejvýznamnějším predisponujícím faktorem je předchozí radioterapie. Dále se předpokládá vliv chronické iritace a imunosuprese [2]. Projevem choroby bývá bulka, nehojící se vřídek, svědění či krvácení. Tumor je nejčastěji lokalizován na laterální straně velkého stydkého pysku [5]. Přístup k terapii se v průběhu let vyvíjel od invazivnějších operací typu hemivulvektomie, radikálních vulvektomií a lymfadenektomií až po méně invazivní radikální excize, které jsou v současnosti považovány za adekvátní terapeutický výkon. Podmínkou úspěšnosti výkonu je dosažení negativních resekčních linií – za bezpečné se považuje dodržení 1cm okraje mezi lézí a resekční linií [1]. Pooperační radioterapie neovlivňuje ani četnost rekurence, ani celkové přežití nemocných [2]. Radioterapie je preferována pouze při kontraindikaci chirurgické léčby – důvodem jsou časté komplikace typu radiodermatitidy, poradiační cystitidy, atrofie a fibrózy kůže i podkoží, teleangiektazií či hyperpigmentace kůže. Průměrný věk v době stanovení diagnózy onemocnění bazaliomem je 76 let [3] – výskyt u žen mladších než 40 let věku je raritní.
Bazocelulární karcinom vulvy bývá často diagnostikován pozdě. Příčinou bývá především záměna s Pagetovou chorobou, lichen sclerosus et atrophicus nebo lichen simplex chronicus. Jakákoliv perzistující léze vulvy by proto měla být včas histologicky ověřena, a to bez ohledu na věk pacientky. Přestože je bazaliom vulvy charakteristický svým pomalým růstem, je riziko lokální rekurence velmi vysoké a dlouhodobé sledování nemocných nezbytné.
MUDr. Lenka Janáčková
Porodnicko-gynekologická klinika FN
17. listopadu 1790/5
708 00 Ostrava
e-mail: lenka.janackova@fno.cz
Zdroje
1. Cruz-Jimenez, PR., Abell, MR. Cutaneous basal cell carcinoma of vulva. Cancer, 1975, 36, p. 1860–1868.
2. Fleury, AC., Junkins-Hopkins, JM., Diaz-Montes, T. Vulvar basal cell carcinoma in a 20-year-old: Case report and review of the literature. Gynecologic oncology case report, 2012, 2, p. 26–27.
3. Hoffman, MS., Roberts, WS., Ruffolo, EH. Basal cell carcinoma of the vulva with lymph node metastases. Gynecol Oncol, 1988, 29, p. 113–119.
4. Kara, M., Colgecen, E., Yildirim, EN. Vulvar basal cell carcinoma. Indian J P Pathol Microbiol, 2012, 55, p.583–584.
5. Pisani, C., Poggiali, S., Padova, LD., et al. Basal cell carcinoma of the vulva. JEADV, 2006, 20, p. 446–448.
6. Wong, CS., Strange, RC., Lear, JT. Basal cell carcinoma. BMJ, 2003, 327, p. 794–798.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2015 Číslo 1
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Nedostatek hořčíku se projevuje u stále více lidí
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
Nejčtenější v tomto čísle
- 4G/4G polymorfismus genu pro inhibitor aktivátoru plazminogenu 1 (PAI-1) jako nezávislý rizikový faktor placentární insuficience, způsobující u plodu hemodynamickou centralizaci
- Přední poševní plastika v lokální anestezii
- Rizikové faktory poškození svalů pánevního dna v souvislosti s vaginálním porodem
- Užití transuretrální aplikace polyacrylamid hydrogelu (Bulkamidu®) k léčbě recidivující stresové incontinence moči po selhání efektu páskových operací
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy