Délka hráze a porodní poranění

The Perineal Body Length and Injury at Delivery

Objective:
Evaluation of mutual relationship between the perineal length, vaginal delivery and perineal injury.

Design:
Prospective study.

Setting:
Department of Gynaecology and Obstetrics, Charles University and Faculty Hospital Pilsen.

Methods:
318 women (92%) entered the study after their first vaginal delivery having given their consent. Instrumental vaginal deliveries were excluded. According to the perineal length, the women were divided into three study groups: short perineum (less or equal 30 mm), normal perineum (>30 mm and <60 mm), long perineum (equal to 60 mm and longer). Parameters evaluated: incidence of episiotomy, length of episiotomy, angle of episiotomy of the midline, shortest distance between episiotomy and anus, episiotomy and perineum length ratio. If episiotomy was not performed, the perineal tear has been evaluated in grades.

Results:
The total proportion of episiotomy makes up 75%. The proportion of episiotomy and its angle has not reached statistical significance amongst the study groups. The length of episiotomy has been statistically significant amongst all study groups – the shortest being in the group of short perineum and the longest in the group of long perineum (p=0.001). However the shortest distance between episiotomy and anus was statistically significant in the group of short perineum compared to normal perineum (p=0.026) and long perineum (p=0.005). If episiotomy was not performed, the total average perineal tear (in grades) was minimum in the group of short perineum and maximum in the group of long perineum (p=0.018).

Summary:
The short perineum does not appear to be the risk factor in the higher rate of episiotomy and perineal tears in this study. However if episiotomy was performed, the part of perineum which was not injured was found significantly shorter than in the other study groups. This could subsequently lead to postpartum anal incontinence. In this group the use of episiotomy as a prevention of perineal injury seems unjust. The group of long perineum has a significantly longer episiotomy and grade of perineal tear. This could contribute to the development of dyspareunia.

Key words:
perineal tear, perineal trauma, delivery, perineal body length, episiotomy

Autoři: V. Kališ; P. Chaloupka; Jakub Turek ; Z. Rokyta
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN Plzeň, přednosta doc. MUDr. Z. Rokyta, CSc.
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2005; 70(5): 355-361
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl práce:
Zhodnocení vztahu mezi délkou perinea, vaginálním porodem a porodním poraněním.

Typ studie:
Prospektivní studie.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN, Plzeň.

Metodika:
318 prvorodiček (92%) po vaginálním porodu bylo zařazeno do studie s jejich souhlasem. Operační vaginální porody byly ze studie vyřazeny. Porody podle délky hráze (podle ICS) byly rozděleny do skupin: krátká hráz (do 30 mm včetně), normální hráz (>30 mm, <60 mm), dlouhá hráz (60 mm a více). Hodnocené parametry byly: incidence epiziotomie, délka epiziotomie, sklon epiziotomie od střední čáry, nejkratší vzdálenost epiziotomie od středu anu, poměr délky epiziotomie a délky hráze. Pokud epiziotomie nebyla provedena, bylo poranění hodnoceno ve stupních ruptury hráze.

Výsledky:
Celkový podíl epiziotomií činil 75%. Podíl epiziotomií a sklon epiziotomie mezi skupinami nebyl statisticky signifikantní. Délka epiziotomie byla statisticky významná u všech skupin navzájem – nejkratší ve skupině s krátkou a nejdelší ve skupině s dlouhou hrází (p=0,001). Vzdálenost epiziotomie od anu dosahuje statistické významnosti ve skupině s krátkou hrází oproti normální hrázi (p=0,026) a dlouhé hrázi (p=0,005). Pokud epiziotomie nebyla provedena, bylo celkové poranění hráze nejnižší ve skupině s krátkou a největší ve skupině s dlouhou hrází (p=0,018).

Závěr:
Krátká hráz se nezdá být v této studii rizikovým faktorem vyššího počtu epiziotomií a těžkého poranění perinea. Nicméně, pokud byla provedena epiziotomie, intaktní část hráze v této skupině byla signifikantně kratší. To může posléze vést k poporodní anální inkontinenci. Epiziotomie v této skupině provedená na podkladě prevence těžkého poranění hráze se zdá neoprávněná. Skupina rodiček s dlouhým perineem měla signifikantně delší epiziotomii či vyšší stupeň ruptury perinea, které mohou přispívat ke vzniku dyspareunie.

Klíčová slova:
ruptura hráze, perineální trauma, délka hráze, porod, epiziotomie