Biopsie sentinelové lymfatické uzliny u karcinomu prsu v praxi

Sentinel Lymphatic Node Biopsy for Breast Cancer In Practice

Objective:
This paper reviewed the feasibility and accuracy of sentinel lymph node status in women with breast cancer.

Design:
Clinical retrospective study.

Setting:
Dept. of Obstetrics and Gynecology, 2nd Medical School, Teaching Hospital Motol, Praha.

Methods:
Our trial involved 169 patients with breast cancer in the T1 and T2 stage without suspicion for axillary lymph node involvement. Lymphatic mapping was performed by sub dermal or subareolar injection of 99mTc labeled collodial human albumin (Senti-Scint) in the dose of 15 MBg one day before surgery. During the operation lymphatic mapping with vital blue dye (patent blau) was performed. Then the hand-held γ-ray detector probe was used to locate the sentinel node. From a small axillary incision the blue-stained sentinel node was removed. Both methods of detection were compared, the sentinel lymph node has to be hot-radioactive and blue-stained. Complete axillary lymphadenectomy was then done. All removed lymph nodes were prepared for histopathological examination.

Results:
Failures of sentinel lymph node detection were in 9 cases (5.3%) of the 169 patients. There was one case of false negative sentinel lymph node biopsy (0.6%). Most failures occurred during the learning phase of lymphatic mapping and were associated with excessive tumor involvement of axillary lymph nodes. Success of sentinel lymph node detection was in 160 cases (94.7%) and in our trial both methods of lymphatic mapping were equally effective. Tumor involvement of sentinel lymph nodes were in 43 patients (26.9%), in 19 (11.9%) of them, the sentinel nodes were the only metastasis nodes, whereas in the remaining 24 (15%) patients other axillary nodes were positive. The concordance between negative sentinel node and axillary lymph node status was in 117 (73.1%) cases.

Conclusion:
The introduction of sentinel lymph node biopsy allows directed and accurate assessment of axillary involvement with minimal morbidity. Sentinel node accurately predicts the status of all axillary nodes in more than 94.7% of cases.

Key words:
breast cancer, sentinel lymph node, lymphatic mapping

Autoři: P. Strnad; Lukáš Rob ; H. Křížová; A. Zuntová; J. Chod; M. Halaška
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika, Klinika nukleární medicíny a Ústav patologické anatomie 2. LF UK a FN Motol, přednosta doc. MUDr. L. Rob, CSc.
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2005; 70(4): 291-295
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl práce:
Určení prognostického významu stavu sentinelové uzliny v souboru žen s karcinomem prsu.

Typ studie:
Klinická retrospektivní studie.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol.

Metodika:
Soubor tvořilo vybraných 169 žen s operabilním karcinomem prsu za období 2000–2003. Výběr se řídil velikostí nádoru a předpokladem negativity postižení uzlin. Sentinelová uzlina byla detekována lymfoscintigrafií radiokoloidem Tc-99m (Senti-Scint) a lymfotropním barvivem (Patent Blau). Po označení a disekci sentinelové uzliny byla provedena kompletní axilární disekce uzlin I. a II. etáže. Hodnocena byla efektivita obou metod při detekci sentinelové uzliny a vztah mezi jejím stavem a stavem ostatních uzlin.

Výsledky:
Ze 169 případů lymfatického mapování došlo k selhání detekce sentinelové uzliny v 9 případech (5,3 %). Falešná negativita se vyskytla v našem souboru jednou (0,6 %). Při rozboru těchto neúspěchů bylo příčinou především výrazné postižení uzlin tumorem, které blokovalo funkci sentinelové uzliny a chyby v technice lymfatického mapování a disekce v „learning fázi“ studie. Ve 160 případech (94,7 %) byla detekce sentinelové uzliny úspěšná oběma metodami značení, efektivita obou typů detekce je shodná. Postižení sentinelové uzliny bylo přítomno ve 43 případech (26,9 %). Z toho se ve 24 případech (15 %) vyskytly metastázy v dalších uzlinách a v 19 případech (11,9 %) byla sentinelová uzlina postižena jako jediná. Ve 117 (73,1 %) případech, kde peroperačním vyšetřením sentinelové uzliny nebyly nalezeny metastázy, byl tento stav potvrzen vyšetřením „parafinovou“ metodou jak sentinelové, tak všech ostatních uzlin.

Závěr:
Efektivita obou metodik detekce sentinelové uzliny v našem souboru byla shodná. Negativita sentinelové uzliny u karcinomu prsu spolehlivě predikovala stav všech ostatních lymfatických uzlin z hlediska přítomnosti makrometastáz. U nádorů do 2 cm v průměru při negativitě sentinelové uzliny již není zapotřebí kompletní disekce axilárních uzlin. Toto opatření významně snižuje frekvenci pooperačních komplikací a morbidity.

Klíčová slova:
karcinom prsu, sentinelová uzlina, lymfatické mapování