Klinická obezitologie – nejen Základy

Hainer V. a kol. Základy klinické obezitologie. 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Grada, Praha, 2022, 519 s.

Jako školák jsem často chodil kolem bývalého Státního pedagogického nakladatelství v pražské Ostrovní ulici. A ve vitríně na zdi budovy se jednou objevily dva tlusté svazky velkého formátu s názvem „Základy čínštiny“. Nemohu samozřejmě ani zpětně, ani dnes posoudit, zda v tomto rozsahu, pro mne jako dítě děsivém, šlo opravdu jen o základy. Zato vím jistě, že 3. vydání „Základů klinické obezitologie“ navzdory názvu představuje ucelený souhrn aktuálních poznatků o obezitě.

Již 1. vydání, které vyšlo v roce 2004 s předmluvou jednoho z nestorů světové obezitologie Alberta Stunkarda, představilo multioborový pohled na tehdy stále se rodící obezitologii. Před 11 lety bylo vydáno přepracované a doplněné 2. vydání a nyní se na trh dostává vydání 3., avizované jako „zcela přepracované a doplněné“. Jako pamětník a uživatel všech tří edic bych zdůraznil „doplněné“, protože přepracování ve smyslu aktualizace informací považuji za samozřejmost. Doplněn byl autorský kolektiv, který nyní čítá 21 předních odborníků nejen na poli obezitologie a bariatrické/metabolické chirurgie (Martin Fried, Irena Aldhoon Hainerová, Martin Haluzík, Marie Kunešová, Iva Málková, Dana Müllerová, Vladimír Štich), ale též úzce souvisejících oborů diabetologie (Terezie Pelikánová), endokrinologie (Běla Bendlová, Jana Vrbíková), spánkové medicíny (Karel Šonka) a psychologie (František David Krch, Martin Wagenknecht). Rozšířilo se zastoupení výzkumníků tukové tkáně z Fyziologického ústavu AV ČR (kromě Jana Kopeckého a zesnulého Pavla Flachse nově Petr Zouhar). Kniha se na současných 520 stran rozrostla zejména posílením kapitol o kardiometabolických důsledcích obezity (nově Renata Cífková, Aleš Žák, Radan Brůha).

Přes toto skutečně reprezentativní spektrum spoluautorů se i na aktuálním vydání nejvíce podílel a o předpokládaný úspěch nejvíce zasloužil hlavní autor a pořadatel docent Vojtěch Hainer – nejen nestor (*1944), ale i nezpochybňovaná vůdčí osobnost české obezitologie (připomeňme jen, že v letech 2006–2009 byl prvním prezidentem Evropské asociace pro studium obezity /EASO/ a jedním z velmi mála českých kliniků v tak vysoké funkci). Jeho zkušenosti, odborná autorita, přehled a organizační schopnosti se nepochybně promítly do kvality předložené monografie, ve které najdou vše potřebné nejen zájemci o obor (lékaři v postgraduální přípravě samozřejmě), praktikující obezitologové, ale také odborníci z víceméně všech oborů (nejen) klinické medicíny. Pevně doufám, že bude i dalším důležitým argumentem pro stále nepochopitelně oddalované uznání obezitologie jako (dílčího) oboru specializačního vzdělávání. Kniha je přehledně uspořádaná, kvalitně redakčně zpracovaná včetně barevné obrazové dokumentace a podrobného rejstříku. Třetí vydání má samozřejmě výhodu ve značné vypilovanosti kapitol, byť se úplně všechny nedostatky odstranit nepodařilo (na str. 209 nadále straší „počítačová“ tomografie místo správné výpočetní), ale s klidným svědomím mohu za nejméně srozumitelné prohlásit (umělecké?) ztvárnění adipocytů na obálce knihy.

Petr Sucharda