Česká farmacie 150 let pod křídly odborné společnosti
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2021; 160: 257-258
Kategorie:
Dějiny lékařství
V předjaří roku 1871 došlo slovy Emila Šedivého k „probuzení lékárnictva našeho“ založením Spolku lékárníků českých. Ačkoliv společnost postupně měnila název (Farmaceutická společnost v Praze /1875/, Česká lékárnická společnost /1899/) i zaměření podle aktuálních dobových potřeb, dočasně zanikla a posléze byla zase obnovena jako Československá lékárnická společnost (1919), nikdy neztratila ze zřetele své hlavní cíle – podporu českého lékárnictva, rozvoj oboru a farmaceutického vzdělávání zvláště. Výchovu kvalitního farmaceutického dorostu společností přímo ovlivňovala organizováním tyronské (aspirantské) školy od roku 1888 a zejména vydáním první české odborné příručky – Lékárnické učebnice – roku 1899. Tiskový orgán společnosti Časopis českého lékárnictva (později československého) se stal nejvýznamnějším oborovým periodikem v zemi.
AKTIVNÍ STAVOVSKÁ POLITIKA V CELOSPOLEČENSKÉ ŠÍŘI
V těžkých časech druhé světové války a následující obnovy společenského života byla spolková činnost velmi omezená. Počátkem moderních dějin sdružování farmaceutů je tak až vznik farmaceutické sekce v rámci Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně roku 1951. Ta byla direktivně řízena ministerstvem zdravotnictví a orientovala se spíše na vědu. Zásadním počinem bylo vydávání jednoho z pouhých dvou oborových časopisů v zemi – Československé farmacie (nyní Česká a slovenská farmacie).
V letech 1968–1969 se pak společnost transformovala v Českou farmaceutickou společnost ČLS JEP a sesterskou společnost slovenskou. Programově vycházely z dodnes platného postulátu Václava Ruska „navázat na dosavadní činnost farmaceutické sekce v oblasti vědy a výzkumu … [a] na půdě zdravotnictví i v celospolečenské šíři provádět aktivní farmaceutickou stavovskou politiku“. Zejména v druhém bodu se pochopitelně o aktivitu velmi svázanou dobovými možnostmi. V nových podmínkách pak na společnost navázala nejen v ohledu právním od roku 1993 její nástupkyně Česká farmaceutická společnost České lékařské společnosti JEP.
STÁLICE MEZI ODBORNÝMI AKCEMI
V současnosti je ČFS etablovanou platformou oborového života. Je tvořena deseti sekcemi a pěti Spolky farmaceutů. Většina sekcí vyvíjí aktivní činnost především organizováním odborných akcí, z nichž mnohé si vydobyly skvělé renomé i v zahraničí. Hojně navštěvovanými stálicemi jsou například Kongres nemocničních lékárníků, Beskydský slet lékárníků, Lékárnické dny, Sympozium klinické farmacie René Macha nebo Syntéza a analýza léčiv. V menších odvětvích oborového života jsou nezastupitelné akce jako Den léčivých rostlin, Sympozium z dějin farmacie a veterinární medicíny nebo přednáškové cykly organizované regionálními spolky.
ČFS jako odborná společnost působí i v legislativním procesu a vyjadřuje se k přijímaným zákonným normám týkajícím se farmacie v nejširším smyslu.
PŘIPOMÍNKA KONTINUITY
Letošní výročí lze také chápat jako připomínku kontinuity s prací kolegů, kteří se v minulosti zasloužili o českou farmacii. V roce 2016 byly podle návrhu akademického sochaře Miroslava Kovaříka vytvořeny dvě pamětní medaile. První, pojmenovaná po Eduardu Skarnitzlovi, se uděluje za celoživotní přínos pro rozvoj farmacie v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání. Medaile Emila Šedivého se uděluje za celoživotní přínos farmaceutické praxi. Narůstající řada oceněných je důkazem, že česká farmacie má nejen na co navazovat, co rozvíjet a předávat dál.
Poslední dva roky přinesly nejen farmaceutům a jejich společnosti nebývalé výzvy. Většina aktivit byla omezena nebo přesunuta do on-line prostoru. Věříme, že se vše brzy podaří vrátit do původního režimu a naše akce budou mít kromě odborné roviny i tu neméně důležitou společenskou.
SHROMÁŽDĚNÍ KE 150. VÝROČÍ ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI
Ve středu 22. 9. 2021 se konalo v Lékařském domě v Praze slavnostní shromáždění ke 150. výročí založení odborné společnosti českých farmaceutů. Akce proběhla za účasti pozvaných hostů, odborná veřejnost měla možnost sledovat on-line přenos nebo záznam. Zároveň bylo připomenuto 70 let vzniku původně farmaceutické sekce v rámci Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně roku 1951.
U příležitosti výročí založení Společnosti byly významným osobnostem předány výše zmíněné medaile za zásluhy o obor. Skarnitzlovu medaili obdrželi prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., prof. PharmDr. Miloslava Rabišková, CSc., doc. RNDr. Jiřina Spilková, CSc., prof. RNDr. Jozef Čižmárik, Ph.D., prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc., doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc., a prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc. Šedivého medailí byli oceněni RNDr. Helena Rotterová, MBA, PharmDr. Pavel Grodza, PharmDr. Marie Zajícová, RNDr. Dobroslava Čupová, RNDr. PhMr. Jiří Dlouhý, PharmDr. Petr Horák a Mgr. Jiří Kotlář. Druhý blok shromáždění vyplnila panelová diskuse na téma „Role odborných společností v 21. století“.
Česká farmaceutická společnost ČLS JEP oslavila významné jubileum a bezpochyby bude ve výzvách časů nynějších i budoucích nadále aktivně pracovat ku prospěchu české farmacie.
Mgr. Ladislav Svatoš
Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.
předsedkyně sekce dějin farmacie ČFS
prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D.
předseda České farmaceutické společnosti ČLS JEP
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
2021 Číslo 6
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Léčba obezity – přehledně a prakticky
- Suplementy s obsahem jodu volně dostupné na českém trhu
- Ryby – zdroj jodu, ale i dalších chemických látek
- Význam jodu v graviditě – klinický pohled