Rita Levi-Montalciniová (1909–2012)
Autoři:
Pavel Čech
Působiště autorů:
Kabinet dějin lékařství 3. LF UK
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2020; 159: 47-49
Kategorie:
Historie lékařství
V roce 1986 získali Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství americký biochemik Stanley Cohen a italská neurobioložka Rita Levi-Montalciniová (1).
V rodině sefardských Židů (2) v severoitalském Turíně přibyla 22. dubna 1909 dvojčata Paola a Rita ke starším sourozencům Ginovi a Anně. Otcem všech byl elektroinženýr Adamo Levi (3), syn advokáta Leona Leviho (4) a hlava rodiny starého střihu (5). Matka Adele, rozená Montalciniová, obětovala malířský talent plnění tradiční ženské úlohy, podle otce poslání i všech dcer, jimž proto mělo stačit dívčí lyceum; ke studiu byl ovšem předurčen syn Luigi (Gino) Levi-Montalcini (1902–1974), budoucí profesor architektury (3) a sochař (2). Anna (1904–2000) se pak ve starosvětské roli osvědčila, kdežto nepoddajná Paola (1909–2000) s talentem po matce si prosadila svou a zanechala stopu v dějinách abstraktního umění (3).
TURÍN (1909–1930): GÖSTA BERLING, DÍVČÍ LYCEUM, GIOVANNA
Nepoddajnost byla vlastní i Paolině dvojčeti: poslušné Anně se Rita podobala jen ve čtenářské vášni – nad Göstou Berlingem (5) snila o tom, že napíše italskou ságu (3). Vytržena z dětství rakovinou a smrtí kamarádky Giovanny, jež v rodině žila od narození dvojčat jako au pair, si Rita v zármutku umínila vystudovat medicínu a uzdravovat nemocné (5). Přemluvila otce (3) a externí maturitu složila s jedinou výtkou: „Kandidátka prokázala, že o Golfském proudu nemá nejmenší ponětí.“ (5).
TURÍN (1930–1936): STUDIUM LÉKAŘSTVÍ, GIUSEPPE LEVI
Strohým oděvem a uzavřeností (5) nápadná Rita se v roce 1930 zapsala na Fakultu lékařství a chirurgie Turínské univerzity. Z hrstky těch, s nimiž se tu sblížila, dojdou Salvador Luria roku 1969 a Renato Dulbecco v roce 1975 k Nobelově ceně (3). Ve 2. ročníku (2) vstoupila do jejich výzkumné skupiny v laboratoři zdejšího Ústavu anatomie, jehož přednostou byl nepříbuzný jmenovec (3) – profesor Giuseppe Levi (1872–1965). Otec Adamo se dceřiných úspěchů nedožil: raněn roku 1932 mrtvicí a neochoten umřít v posteli recitoval vsedě na židli Dantovu Božskou komedii, než pozbyl vědomí (5).
TURÍN (1936–1939): SPECIALIZACE, RASOVÉ ZÁKONY
V červnu (6) 1936 byla Rita promována doktorkou lékařství a chirurgie summa cum laude, načež dosud nerozhodnuta, zda léčit, či zkoumat, zapsala se na specializaci v neurologii a psychiatrii. 14. července 1938 (3) však Manifesto della Razza (7) (Manifest rasy) zahájil kampaň vedoucí k vydání tzv. fašistických rasových zákonů, vylučujících neárijce ze studií i akademické dráhy (3). V Turíně bylo 16. října 1938 suspendováno 9 profesorů včetně Leviho a 15 dalších učitelů „židovské rasy“ (2); Rita přišla o asistenturu (5). Ze zákazu studia byly vyňaty pouze osoby už zapsané – ty směly dokončit studijní běh. Specializaci tak Rita stihla získat (2).
BRUSEL (1939): HOSTOVÁNÍ V NEUROLOGICKÉM ÚSTAVU
Suspendovaný profesor Levi byl solidárně pozván na univerzitu v belgickém Lutychu (2) a Rita v březnu 1939 (6) do Neurologického ústavu v Bruselu (3).
TURÍN (1940–1942): LABORATOŘ V LOŽNICI, „ASISTENT“ LEVI, HAMBURGERŮV ČLÁNEK
Než 10. května 1940 přepadlo Německo Belgii, byla už Rita zpět v Turíně (3) a pokoušela se o ilegální lékařskou praxi (5). Rodinné úvahy o emigraci ukončila (3), když svou ložnici, ze třetiny obsazenou lůžkem (5), proměnila počátkem roku 1941 v tajnou laboratoř, kam se s ní vešel už jen profesor Levi coby její „první a jediný asistent“ (3). Na jeho doporučení se začetla do článku o zástavě růstu a diferenciace neuronů (8) u 3 dny starého (9) kuřecího zárodku po odstranění končetinového pupene (3), kde freiburský zoolog a od roku 1932 stipendista v Chicagu Viktor Hamburger (1900–2001) předpokládá, že nervová vlákna po dosažení cílových tkání vysílají do center z nediferencovaných neuronů signály, jejichž přijetí indukuje diferenciaci (9).
FERRERE (1942–1943): DOMÁCÍ LABORATOŘ Č. 2, PRŮKAZ GENEZE ZMĚN NEURONŮ PO AMPUTACI PUPENE
Bombardování Turína na jaře (6) 1942 vyhnalo rodinu na piemontský venkov (3), kde Rita zřídila domácí laboratoř v jídelně. Při ověřování Hamburgerových nálezů prokázala, že redukce neuronů po odstranění končetiny je výsledkem jejich degenerace ze ztráty kontaktu s periferií (9). Práce v antisemitské Itálii nepublikovatelná vyšla v okupovaném Lutychu (Les conséquences de la destruction… Arch Biol (Liège) 1943, s Levim) i v periodiku vatikánském (Consequenze della demolizione… Commentat Pontif Acad Sci 1944).
FLORENCIE (1943–1945): LABORATOŘ Č. 3, LÉKAŘKA BĚŽENCŮ
Když v září 1943 vjely německé tanky do Turína (6), našla rodina úkryt ve Florencii, kde Rita pokračovala v domácích pokusech (9) a po osvobození v září 1944 (6) sloužila jako lékařka i ošetřovatelka v tyfem zamořeném táboře běženců (3).
TURÍN (1945–1947): ZPĚT NA UNIVERZITĚ, POZVÁNÍ DO USA
Válku přežili vdova Adele se všemi dětmi i profesor Levi, s nímž Rita ani v nuzných podmínkách ilegality neustala ve vážném vědeckém výzkumu (9). V červenci 1945 se vrátila na Turínskou univerzitu (3) a v následujícím roce dostala od Hamburgera, nyní přednosty Zoologického ústavu Washingtonovy univerzity v Saint Louis, pozvání k jednosemestrálnímu pracovnímu pobytu (2).
SAINT LOUIS (1947–1952): OBJEVY K BUEKEROVĚ JEVU
Na podzim 1947 byla Hamburgerem v Saint Louis srdečně přijata a brzy poznala, že semestr nepostačí (5). Své závěry z práce publikované v roce 1943 tu potvrdila (Proliferation, differentiation and degeneration… J Exp Zool 1949, s Hamburgerem).
Zkoumala pak Hamburgerovým žákem Elmerem Buekerem roku 1948 popsaný rychlý radiální růst senzitivních nervových vláken ze spinálních ganglií třídenního kuřecího embrya do implantovaných fragmentů myšího sarkomu 180 a objevila další účinky myšího sarkomu na nervový systém kuřecího embrya, družící se k Buekerově jevu – postup senzitivních i sympatických vláken do nádoru s větvením mezi buňkami bez synapsí a zvětšování inervujících ganglií (Selective growth stimulating effects… J Exp Zool 1951, s Hamburgerem).
Nálezem shodných účinků extra- i intraembryonálních štěpů sarkomů na chorioalantois 4–6denních kuřecích zárodků potvrdila svou hypotézu, že diferenciační a růstové vlastnosti neuronů mění rozpustná látka uvolňovaná z nádorových buněk (Effects of mouse tumor transplantation… Ann N Y Acad Sci 1952).
RIO DE JANEIRO (1952–1953): MEYEROVÁ, TKÁŇOVÉ KULTURY
Roku 1952 se Rita rozhodla nahradit kuřecí zárodky jednoduššími tkáňovými kulturami, jež Levi před válkou v Turíně zkoušel s uprchlicí z Německa Herthou Meyerovou (2); ta nyní vedla Laboratoř buněčné ultrastruktury Chagasova Ústavu biofyziky v brazilském Riu a právě tam Rita s krabičkou obsahující 2 myši s implantovanými sarkomy 180 a 37 v září 1952 odletěla (10) zdokonalit se v technikách kultivace tkání in vitro. V listopadu 1952 (6) pak nalézala typické halo nervových vláken vedoucích ze senzitivních i sympatických ganglií do fragmentu sarkomu (In vitro experiments… Cancer Res 1954, s Meyerovou a Hamburgerem).
SAINT LOUIS (1953–1959): COHEN A NERVOVÝ RŮSTOVÝ FAKTOR
Před návratem z Ria v lednu 1953 jí Hamburger k izolaci a charakterizaci látky podněcující růst nervů získal biochemika (6) jménem Stanley Cohen (*1922). Látky, jíž začali říkat nervový růstový faktor (NGF), bylo v každém sarkomu tak málo, že na kultivaci a extrakci nádorové tkáně ze spousty embryí vyčerpala Rita rok, než měl Cohen dost materiálu k přípravě výtažku s účinky podněcujícími růst neuronů kuřecího zárodku ve tkáňové kultuře (A nerve growth-stimulating factor… PNAS 1954, s Cohenem a Hamburgerem).
Z nedialyzovatelnosti a inaktivace této nukleoproteinové frakce proteázou, ne však DNázou ani RNázou, Cohen usoudil, že aktivním činitelem je bílkovina, a k výtažku přidal z hadího jedu purifikovanou fosfodiesterázu, jež nukleové kyseliny degraduje a proteinu neškodí. Rita poté ve tkáňových kulturách po jednodenní inkubaci nacházela kolem ganglií husté halo Buekerova jevu; s Cohenem tak objevila, že samotný hadí jed má NGF 1000× účinnější než myší sarkom (A nerve growth-stimulating factor… PNAS 1956, s Cohenem). Vědouc, že jedová žláza je modifikací žlázy slinné, pak s Cohenem objevila další mocný a nadto dostupnější zdroj NGF ve slinných žlázách myší (Effects of the extract… Ann N Y Acad Sci 1960, s Cohenem).
SAINT LOUIS (1959–1961): VYNÁLEZ IMUNOSYMPATEKTOMIE
Zoologii nevyučující biochemik Cohen musel ze Zoologického ústavu odejít do Nashville na Vanderbiltovu univerzitu (6). Rita s Barbarou Bookerovou pak vynalezla imunosympatektomii, když antisérem proti NGF zničila sympatickou soustavu bez poškození jiných orgánů či tkání novorozených myší, krys, králíků a koťat (Destruction of the sympathetic ganglia… PNAS 1960, s Bookerovou).
ŘÍM (1961–1969): ZALOŽENÍ A ŘÍZENÍ LABORATOŘE
Od jara 1961 Rita budovala Laboratoř buněčné biologie v Římě; vždy po půlroce střídala řízení laboratoře v Saint Louis a v Římě, odkud o víkendech zajížděla do Turína za matkou. Paola se k ní po matčině smrti přestěhovala (5).
ŘÍM (1969–1986): ŘEDITELKA ÚSTAVU, HOSTUJÍCÍ PROFESORKA
Římská laboratoř se stala Ústavem buněčné biologie a Rita jeho ředitelkou do roku 1979 (5), pak hostující profesorkou (3). Po Ceně Louisy Gross Horwitzové (1983, s Cohenem a Hamburgerem) dostala Laskerovu cenu (1986, s Cohenem).
STOCKHOLM (1986): NOBELOVA CENA
13. října 1986 Nobelovský výbor ve Stockholmu oznámil, že cenu za fyziologii nebo lékařství získají toho roku Stanley Cohen a Rita Levi-Montalciniová „za své objevy růstových faktorů“. 8. prosince 1986 měla Rita nobelovskou přednášku (The nerve growth factor… In Vitro Cell Dev Biol 1987) a 10. prosince 1986 představila oba laureáty švédskému králi profesorka Kerstin Hallová (1).
ŘÍM (1987–2001): ŽIVOT S NOBELOVOU CENOU, FILANTROPIE
Roku 1987 Rita přijala americkou Národní medaili za vědu (2). Se sestrou Paolou založila v roce 1992 nadaci pro podporu pokroku vzdělávání afrických žen. Roku 1999 ji Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) se sídlem v Římě jmenovala velvyslankyní pro boj proti hladu (9).
ŘÍM (2001–2012): SENÁTORKA, ZAKLADATELKA EBRI
V roce 2001 byla jmenována doživotní senátorkou (2). V následujícím roce 2002 v Římě založila a následně řídila Evropský ústav pro výzkum mozku (EBRI) (10). V únoru 2012 popsala, jak s kolegy po injekci protilátek proti NGF časným kuřecím zárodkům objevila inverzi axiální rotace (Nerve growth factor regulates axial rotation… PNAS 2012, s Mancaovou et al.).
30. prosince 2012 zemřela ve věku téměř 104 let ve svém římském domě a 2. ledna 2013 byla pochována na turínském Monumentálním hřbitově (9).
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Pavel Čech
Kabinet dějin lékařství 3. LF UK
Ruská 87, 100 00 Praha 10
e-mail: pavel.cech@lf3.cuni.cz
Zdroje
- Frängsmyr T, Lindsten J (eds.). Nobel Lectures, Physiology or Medicine 1981–1990. World Scientific Publishing Co., Singapore, 1993: 325–369.
- Strata P. Levi-Montalcini, Rita. In: Dizionario Biografico degli Italiani, 2013. Dostupné na: www.treccani.it/enciclopedia/rita-levi-montalcini_(Dizionario-Biografico)
- Levi-Montalcini R. Biographical. In: Frängsmyr T, Lindsten J (eds.). Nobel Lectures, Physiology or Medicine 1981–1990. World Scientific Publishing Co., Singapore, 1993: 347–348.
- Burstein Y. Rita Levi-Montalcini. In: Geni. Dostupné na: www.geni.com/people
- Kerner C. Ein Lob der Unvollkommenheit. In: Kerner C (ed.). Nicht nur Madame Curie... Frauen, die den Nobelpreis bekamen. Beltz Verlag, Weinheim – Basel, 1990: 297–320.
- Hitchcock ST. Rita Levi-Montalcini, Nobel Prize Winner. Infobase Publishing, Philadelphia, 2009.
- Anonym. Rita Levi-Montalcini. In: The Notable Names Database (NNDB). Soylent Communications, 2014.
- Iversen LL. Rita Levi-Montalcini: Neuroscientist par excellence. PNAS 2013; 110: 4862–4863.
- Federico A. Rita Levi-Montalcini, one of the most prominent Italian personalities of the twentieth century. Neurol Sci 2013; 34: 131–133.
- Finger S. Obituary: Rita Levi-Montalcini (1909–2012). J Hist Neurosci 2013; 22: 307–309.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Polékové postižení plic nitrofurantoinem
- Biliární ileus u stoleté pacientky
- Předoperační příprava seniorů
- Traumatologická péče o seniory v Traumatologickém centru FN Královské Vinohrady v Praze