Léčba v psychiatrii z pohledu léčby závislosti na tabáku
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2014; 153: 177
Kategorie:
Sjezdy
Ostrava, 10. až 13. října 2013
Druhý kongres Léčba v psychiatrii probíhal v Ostravském hotelu Clarion od 10. do 13. října 2013. Jeho hlavním posláním bylo představit návrh nových Doporučení psychiatrické péče a zahájit diskuzi o jejich definitivním znění. Dosud poslední verze těchto doporučení byla vydána roku 2010.
Přednáškový program trval plné 3 dny a probíhal souběžně ve třech přednáškových sálech. Celkem se kongresu zúčastnilo téměř 500 lékařů, sester a vystavovatelů. Zahajovací přednáška profesora Siegfrieda Kaspera z Univerzity ve Vídni s názvem „Guidelines for depression: are they useful in clinical practice?“ byla zajímavým zamyšlením nad použitelností odborných doporučení pro klinickou praxi a zdůrazňovala kromě nezbytného přístupu založeného na důkazech i zkušenosti a empatický přístup zdravotníků. Celkem zaznělo 112 přednášek z různých oblastí psychiatrie a psychoterapie a jako lékaře-psychoterapeuta mne velmi potěšil právě počet sympozií jednotlivých psychoterapeutických směrů. Pro bližší zájemce o konferenci je možné získat další informace o kongresu na adrese www.lecbavpsychiatrii2013.cz, kde jsou i abstrakta všech příspěvků (budou také zveřejněny v časopisu Česká a slovenská psychiatrie).
Problematika léčby závislosti na tabáku s psychickými poruchami úzce souvisí. Diagnóza závislosti na tabáku je zařazena mezi psychická onemocnění jak v rámci Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), tak amerického systému DSM-IV. Je také nejčastější komorbiditou, vážící se k psychickým onemocněním. Dle literárních údajů kouří téměř 90 % pacientů se schizofrenií či se závislostí na ilegálních látkách, 70 % pacientů s bipolární afektivní poruchou či závislostí na alkoholu a více než 50 % pacientů s depresivní poruchou, tj. v průměru více než dvojnásobně proti populaci. Navíc jsou tito pacienti v průměru více závislí a kouří průměrně více cigaret denně než osoby bez psychických obtíží.
V mnoha zemích (mj. US, UK, Austrálie, Dánsko, Francie) proto byla již dříve publikována specifická doporučení pro léčbu závislosti na tabáku u pacientů s psychickými poruchami. V České republice byla po dlouhou léčba závislosti na tabáku/nikotinu zanedbávána, v posledních letech však dochází k mírnému obratu, mnoho zařízení psychiatrické či adiktologické péče se ji snaží řešit např. v rámci svých vnitřních předpisů, ačkoliv v rámci zákona 379/2009 mají tato zařízení zvláštní výjimku ze zákazu kouření. Také do dosud platných doporučení psychiatrické péče III byla kapitola o léčbě závislosti na tabáku poprvé v historii zařazena.
Zdá se, že se „ledy pohnuly“, diskuze o tomto tématu již nejsou tabu a přímým zájemcům o odvykání kouření není již většinou tato možnost odpírána. Její rutinní nabízení a intervenování zaměřené na závislost na tabáku v rámci psychiatrické péče však bohužel stále není běžným standardem. Odrazem je i počet příspěvků zabývajících se touto problematikou v rámci konference. Hlavním tématem bylo odvykání kouření pouze u jediného příspěvku z celkového počtu 112, které na konferenci zazněly (Štěpánková L. Off-label indikace bupropionu a vareniklinu v rámci léčby závislosti na tabáku). Pouze okrajově bylo bohužel téma zmiňováno v průběhu dvou nejvíce se nabízejících bloků – Vodítka léčebné péče: závislost na návykových látkách a Vodítka léčebné péče: životní styl.
Kapitola léčba závislosti na tabáku nebyla pro nově připravovaná doporučení inovována, což možná opravdu nebylo nezbytné – nové možnosti léčby z oblasti farmakoterapie (antinikotinové vakcíny a blokátory D3 receptorů) jsou stále ve fázi klinického testování, k zásadním změnám v oblasti psychobehaviorálního přístupu také nedošlo. V mezidobí však bylo publikováno mnoho nových informací, např. potvrzujících účinnost a bezpečnost použití vareniklinu při odvykání kouření u pacientů s depresí i z dalších oblastí léčby (farmakogenetiky, souběžné léčby závislosti na tabáku a dalších závislostí), které by jistě stály za zmínku. Především však je již bez diskuze fakt, že tato léčba má být psychiatrickým pacientům nabízena, a to bez obav, že by se jejich základní onemocnění zhoršilo – právě naopak. Stejně tak by mělo být nekuřácké prostředí jasně standardem i v psychiatrii, neboť je prokazatelným benefitem jak pro pacienty, tak pro personál.
Doufejme, že téma dostane prostor v rámci dalších konferencí psychiatricko-psychologicky zaměřených i v dalších budoucích doporučeních psychiatrické péče.
MUDr. Lenka Štěpánková, Ph.D.
Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN
Karlovo náměstí 32, 128 00 Praha 2
e-mail: lenkastepankova@seznam.cz
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Rezistence na tyreoidální hormony*
- Kolorektální karcinom (část 2)
- Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc., sedmdesátníkem
- Dobrá smrt: eutanazie očima studentů medicíny