Merkelova buňka: morfologie, vývojový původ, funkce
Merkel Cell: Morphology, Developmental Origin, Function
Merkel nerve endings are mechanoreceptors in the vertebrate skin. They were named after the person who firstdescribed them – F. S. Merkel (1875). They consist of large, pale cells with lobulated nuclei forming synapse-likecontacts with enlarged terminal endings of myelinated nerve fibres. Inside the cell are intermediate filaments formedof simple cytokeratins and osmophilic granules containing variety of neuropeptides. In mammals, they can be foundin the basal layer of the skin and in those parts of the mucosa, which is derived from ectoderm. In contrast, in birdsthese cells are located in the dermis. The largest accumulation of Merkel nerve endings was found in whiskers ofmost mammals apart from man. There has been a controversy concerning the origin of Merkel cells. Results fromchick/quail chimeras and most recently also from double transgenic mice have shown that Merkel cells are derivedfrom the neural crest.Merkel cell play a role in the mechano-transduction process. In response to mechanical stimulicalcium ions enter Merkel cell and trigger the release of neurotransmitter, probably glutamate. Thus, Merkel cellappears to be essential for characteristic slowly adapting response of these receptors during maintained mechanicalstimuli. Cells in the skin of a similar appearance as Merkel cells are probably part of the diffuse neuroendocrinesystem and they do not function as mechanoreceptors. These cells, rather than those in mechanoreceptors, are mostlikely the origin of the highly malignant skin cancer called Merkel cell carcinoma.
Key words:
Merkel cell, Merkel nerve endings, mechanoreceptor, neuroendocrine cell, sinus hair, Merkel cellcarcinoma.
Autoři:
Z. Halata; M. Grim 1; K. I. Baumann
Působiště autorů:
Institut für Anatomie, Universität Hamburg, Deutschland 1Anatomický ústav 1. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2003; : 4-9
Kategorie:
Články
Souhrn
Merkelova nervová zakončení jsou kožní mechanoreceptory obratlovců. Tvoří je velké, světlé buňky synaptickyspojené s terminálami senzitivních nervů. Byly poprvé popsány F. S. Merkelem v roce 1875. Nacházejí se v kůžia také ve sliznicích ektodermového původu. Leží v bazální vrstvě epitelu s výjimkou ptáků, kde jsou obsaženyv dermis. U člověka se nacházejí především ve hmatových lištách, u řady savců je jich nejvíce vázáno na hmatováchlupy. Intermediární filamenta Merkelových buněk jsou tvořena jednoduchými cytokeratiny. Cytoplazma obsahujeosmiofilní granula, v nichž byla prokázána řada neuropeptidů. Sporný byl vývojový původ Merkelových buněk.Výsledky našich pokusů na chimérách kuřete a japonské křepelky vylučují jejich epidermální původ a ukazují, žeu ptáků pochází Merkelova buňka z neurální lišty. Naše nejnovější nálezy ukazují, že také u savců jsou Merkelovybuňky deriváty neurální lišty. Mechanická stimulace Merkelových nervových zakončení je provázena vstupemvápníku do Merkelovy buňky, který vede k uvolňování dalších vápníkových iontů z intracelulárních zásob. Výsledkemje exocytóza synaptického mediátoru. Podle recentních zjištění je podkladem pomalu se adaptující odpovědiMerkelova nervového zakončení glutamátergní přenos. Považujeme protoMerkelovy buňky za sekundární smyslovébuňky. V kůži se vyskytují také neinervované buňky podobné Merkelovým buňkám, které zřejmě patří k difuznímuneuroendokrinnímu systému. Je pravděpodobné, že karcinom z Merkelových buněk vychází z těchto neuroendokrinníchbuněk a nikoliv z buněk Merkelových nervových zakončení.
Klíčová slova:
Merkelova buňka, Merkelovo nervové zakončení, mechanoreceptor, neuroendokrinní buňka, hmatovýchlup, karcinom z Merkelových buněk.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Antibiotika na nachlazení nezabírají! Jak můžeme zpomalit šíření rezistence?
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Merkelova buňka: morfologie, vývojový původ, funkce
- Sluchová kmenová neuroprotéza v České republice
- Otrava novorozence dusitanem sodným
- Stenózy extrakraniálních úseků karotid