JAKÝ JE OSUD NAŠICH NEJMENŠÍCH PACIENTŮ?Follow-up dětí s porodní hmotností pod 1000 g

English info

What Are the Changes of Our Smallest Patients? The Follow-Up Study ofChildren of Birth Weight Lower Than 1000 g

Background.
The neurodevelopmental status of infants of birth weight lower than 1000 g born between 1994–1998at the age of 2 years.Methods and Results. Infants of birth weight lower than 1000 g born between January 1994 and December 1998and discharged from NICU of the Charles University Hospital in Pilsen were followed-up longitudinally. Physical,somatometric, neurologic, ophthalmologic, psychologic (Bayley II Mental Developmental Index) and foniatricassessment was made at 24 months of the corrected age. 143 premature newborns (under 1000 g) were born duringthis period, 91 survived (36.3 %) and were discharged home. 76 children (84 %) were evaluated at the age of 2 years.Children were divided into 3 groups: normal neurodevelopmental outcome, mild and major impairment. 80 % ofchildren were normal., 9 % with mild a 11 % with major impairment in the whole group. According to the birthweight the impairment distribution was as follows. Birth weight 500–749 g: normal developmental outcome – 71 %,mild – 18 % and major impairment 11 %. Birth weight 750–999 g: 83 % normal outcome, 4 % mild and 13 % majorimpairment.Conclusions. We determined relatively high proportion (80 %) of normal neurodevelopmental status amongoriginally extremely premature children. Major developmental impairment (mainly cerebral palsy) was found in11 % of children. There was no significant outcome differences between two birth weight cohorts.

Key words:
extremely premature babies, neonatal survival, late morbidity, follow-up.

Autoři: E. Chvojková; J. Dort; A. Hejdová
Působiště autorů: Neonatologické oddělení LF UK a FN, Plzeň Dětská klinika LF UK a FN, Plzeň
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2001; : 729-731
Kategorie: Články

Souhrn

Východisko.
Cílem práce je rezentace výsledků dlouhodobého sledování 5 ročníků novorozenců (1994–1998)s porodní hmotností pod 1000 g, hodnocení stavu ve 2 letech a stanovení procenta postižení v daném souboru a podlehmotnostních skupin.Metody a výsledky. V poradně pro rizikové novorozence jsme vyšetřovali ve 2 letech novorozence s porodníhmotností pod 1000 g, kteří byli hospitalizováni na neonatologickém oddělení v období 1.1.94–31.12.98. Followup zahrnuje klinické, somatometrické, neurologické, oční a foniatrické vyšetření. Děti jsou také vyšetřeny klinickýmpsychologem metodou podle Bayleyové ve dvou letech korigovaného věku. V uvedeném období se v západočeskémregionu narodilo 143 novorozenců pod 1000 g, domů bylo propuštěno 91 dětí, mortalita v souboru byla 36,3 %. Ve2 letech se podařilo vyšetřit 76 (tj. 84 %). Podle výsledků vyšetření jsme děti rozdělili do 3 kategorií: 1. zdravé děti,2. středně postižené, 3. těžce postižené. Děti byly dále rozděleny do skupin podle jejich porodních hmotností. Vevyšetřovaném souboru bylo 80 % dětí zdravých, u 9 % bylo konstatováno střední a u 11 % těžké postižení. V jed-notlivých skupinách podle porodních hmotností bylo rozložení procenta postižených následující: pod 750 g bylo71 % zdrávo, 18 % středně a 11 % těžce postiženo, ve skupině 750–999 g bylo 83 % dětí zdrávo, 4 % středně a 13 %těžce postižených.Závěry. Výsledky ukazují na relativně vysoký počet zdravých dětí (80 %) v našem souboru, těžké postižení(nejčastěji DMO) jsme zaznamenali u 11 %. Nebyl významný rozdíl těžkého postižení mezi skupinami podleporodních hmotností.

Klíčová slova:
perinatální mortalita, pozdní morbidita, follow up, extrémní prematurita.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky

Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek MODERNÍ LÉČBA HEMATOLOGICKÝCH MALIGNIT

Článek BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY – ONEMOCNĚNÍZNÁMÉ – NEZNÁMÉ

Článek VYSOKODÁVKOVANÝ BUSULFAN – MONITOROVÁNÍPLAZMATICKÝCH HLADIN A ÚPRAVA DÁVKOVÁNÍU DOSPĚLÝCH

Článek METABOLICKÉ KOMPLIKACE A NEUROLOGICKÉPROJEVY PŘI DEFICITU VITAMINU B1 2 U DĚTÍVEGETARIÁNSKÝCH MATEK

Článek vyšel v časopise