Prognostický význam hladiny apoptotické a genomické DNA v plazmě u kriticky nemocných
Prognostic significance of apoptotic and genomic plasma free DNA levels in critically ill patients
Objective:
To establish the trends and prognostic value of plasma levels of the free apoptotic (aDNA) and genomic DNA (gDNA) in patients with failure of vital functions.
Type of study:
Prospective observational study.
Setting:
University Dept. of Anaesthesiology/CCM and Dept. of Surgery, Charles University, 3rd School of Medicine, Prague.
Material and Methods :
94 critically ill patientts were evaluated. The blood samples for DNA analysis were taken on the day of admission, the third and fifth day of hospital stay. The following data were collected: ICU admission diagnosis, age and gender, APACHE II, SOFA, ICU stay in days, ICU survival, CRP and WBC count. The analysis was done on a sequencer (ABI PRISM 377) using of the original phenol extraction method. The results were correlated to the plasma free DNA levels of 86 healthy volunteers (normal value = 100%).
Results:
The contribution of aDNA to the total plasma DNA in the critically ill was ~16fold greater than the contribution of gDNA. Apoptotic DNA levels were highest on the day of admission and declined thereafter (P < 0.001), whilst the opposite was true for gDNA (P < 0.001) The difference in trends and the aDNA and gDNA levels in correlation to normal levels was found statistically significant (P < 0.001). Apoptotic DNA on the day of admission significantly differs in survivors and non-survivors (P < 0.05).
Conclusion:
The free apoptotic DNA plasma level on admission could be a predictor of mortality in critical illness.
Key words:
plasma free DNA – apoptotic DNA – genomic DNA – critical care – predictors of
Autoři:
Žďárský E.. 3; J. Fanta 2; Waldauf P. Slavkovský L. 1 1; F. Duška 1; E. Čtrnáctá 1; J. Pachl 1
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie a resuscitace, 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
1; Chirurgická klinika, 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
2; Ústav farmakologie, 3. LF UK, Praha
3
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 16, 2005, č. 4, s. 191-196
Kategorie:
Intenzivní medicína - Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
Stanovit trendy a potencionální prognostický význam změn hladin apoptotické (aDNA) a genomické DNA (gDNA) u pacientů, u nichž inzult různého charakteru vedl k selhávání vitálních funkcí.
Typ studie :
Prospektivní otevřená studie.
Název a sídlo pracoviště:
Klinika anesteziologie a resuscitace a Chirurgická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha; Ústav farmakologie 3. LF UK, Praha.
Materiál a metody:
Do studie byla zařazeno 94 kriticky nemocných. Vzorky krve k analýze byly odebírány v den přijetí a potom 3. a 5. den hospitalizace. U každého pacienta byla sledována základní diagnóza, věk a pohlaví, příjmové APACHE II skóre a orgánová dysfunkce; 3. a 5. den byla hodnocena metodikou SOFA délka hospitalizace ve dnech, přežití či úmrtí, z ukazatelů zánětu C-reaktivní protein a počet leukocytů. Analýza byla provedena na sekvenátoru (ABI Prism 377) s užitím originální fenolové extrakční metody. Získané hodnoty plazmy pacientů byly porovnávány s normou získanou z plazmy 86 zdravých dobrovolníků (norma aDNA a gDNA = 100%).
Výsledky:
Hladina volné aDNA po zátěži ovlivňuje celkovou hladinu volné DNA zásadním způsobem. Její navýšení v hodnotě mediánu je 16,3násobně vyšší než u gDNA. V trendu dalších 4 dnů vykazovala v celé hodnocené skupině snížení hladin, gDNA naopak zvýšení. Rozdíl v průběhu trendů i obě kvality DNA hodnocené proti normě byly na hladině statistické významnosti p < 0,001. Byly zjištěny statisticky významná korelace mezi hladinou aDNA v době přijetí a mortalitou nemocných.
Závěr:
U kriticky nemocných dochází bezprostředně po inzultu k výraznému zvýšení volné aDNA v plazmě, která je v dalším průběhu i ukazatelem přežití nemocných (p < 0,05).
Klíčová slova:
volná plazmatická DNA – apoptotická DNA – genomická DNA – intenzivní péče – prognostika v intenzivní péči
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2005 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Systémové mykózy na JIP – nové diagnostické a léčebné možnosti
- PIRO koncept – „P“ (predispozice) a sepse
- Prohlášení ANZICS o nerozšiřování a odnětí léčby
- Vliv polymorfismů genů pro interleukin-6 a tumor nekrotizující faktor α na vnímání akutní bolesti