Minimálně invazivní chirurgie a anestezie v pediatrii

English info

Minimally Invasive Surgery and Anaesthesia in Pediatrics

Objective:
To assess changes in ventilatory parameters, lung mechanics, cardiovascular stability and body temperature during laparoscopicprocedures especially in children of low body weight.Type of study: Prospective observational study.Setting: ARO and COS, University Teaching Hospital Brno, Children Hospital.Patients: 40 children (26 boys, 14 girls) scheduled for laparoscopic surgery. Mean age 69.55 months (1 month to 18 years of age), mean body weight23.93 kilograms; mean ASA grade 1.85.Method: Patients received routine oral premedication one hour before surgery (or were premedicated intramuscularly 30 mins prior to surgery).Anaesthesia was maintained with infusion of alfentanil (Rapifen) or fentanyl boluses with low dose isoflurane. Muscle relaxation was achieved byatracurium (Tracrium) or vecuronium (Norcuron).Patients were mechanically ventilated in volume control mode. Parameters of ventilation were adjusted according to continuously monitored CO2in exhaled gas mixture (EtCO2). We recorded ventilator settings and lung mechanics characteristics (tidal volume, frequency, minute ventilation,airway pressures, compliance and EtCO2), cardiovascular parameters and body temperature. Blood saturation was monitored by pulse oximeterperipherally (SpO2) on both upper and lower parts of the body. We recorded the parameters after the induction to anaesthesia, after insufflation ofperitoneal cavity and after desufflation. The results were compared using paired t-test.Results: The mean duration of the procedure was 57 minutes. Mean capnoperitoneum time was 44 minutes. Mean general anaesthesia duration was85.2 minutes.After CO2 insufflation, minute ventilation was increased (RR 21.00/min vs 23.73/min, p

Key words:
capnoperitoneum – ventilatory parameters – lung mechanics – cardiovascular stability – body temperature – children

Autoři: J. Crhová; M. Strnadlová; D. Štěpánková; M. Fedora; J. Pavlíková
Působiště autorů: ARO a COS Fakultní nemocnice Brno, Dětská nemocnice J. G. Mendela, přednosta prim. MUDr. Michal Klimovič
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., , 2000, č. 5, s. 202-205
Kategorie: Články

Souhrn

Cíl práce:
Zhodnocení změn ventilačních parametrů, plicní mechaniky, kardiovaskulární stability a tělesné teploty v průběhu laparoskopickýchvýkonů, zvláště u dětí nižších věkových a hmotnostních skupin.Typ studie: Prospektivní observační studie.Místo: ARO a COS Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Dětská nemocnice.Pacienti: 40 dětí (26 hochů, 14 dívek) indikovaných k laparoskopickým výkonům. Průměrný věk byl 69,55 měsíců (od 1 měsíce do 18 let), průměrnáhmotnost 23,93 kg, průměr ASA 1,85.Metoda: Po obvyklé perorální premedikaci cca 1 hodinu před výkonem (resp. intramuskulární cca 30 minut před výkonem) byla anestezie vedenai.v. infuzí alfentanilu (Rapifen) nebo bolusy fentanylu se zlomkem procenta izofluranu, relaxace byla zajištěna atracurinem (Tracrium) či vecuroniem(Norcuron).Pacienti byli napojeni na objemově řízenou ventilaci, parametry ventilátoru byly během výkonu měněny v závislosti na průběžně měřeném CO2 vevydechovaném vzduchu (EtCO2). Zaznamenávali jsme nastavení ventilátoru a parametry plicní mechaniky (dechový objem, dechovou frekvenci,minutový objem, tlaky v dýchacích cestách, compliance respiračního systému a EtCO2), dále kardiovaskulární parametry a tělesnou teplotu. Po celoudobu byla monitorována pulzním oxymetrem periferní saturace (SpO2) na horní i dolní polovině těla. Průměrné hodnoty sledovaných veličin po úvodudo anestezie, po zavedení kapnoperitonea a po exsuflaci dutiny břišní jsme porovnali párovým t-testem.Výsledky: Průměrná délka operace byla 57 minut, vlastní kapnoperitoneum trvalo průměrně 44 min ut. Průměrná délka anestezie vyšla 85,2 minut.Po insuflaci CO2 byla zvýšena nastavená dechová frekvence (RR – 21,00/min vs 23,73/min, p < 0,01), dechový objem (Vt) se snížil (8,93 ml/kg vs8,68 ml/kg), ale minutový objem (MV) vzrostl (3,96 l/min vs 4,26 l/min). Statisticky významné bylo zvýšení tlaků v dýchacích cestách: vrcholovýinspirační tlak (PIP – 13,53 vs 17,33 cmH2O, p < 0,01), střední tlak (Paw – 5,95 vs 7,02 cmH2O, p < 0,05). Po exsuflaci se všechny parametry vracík výchozím hodnotám. Přes zvýšení minutové ventilace po zavedení kapnoperitonea došlo ke vzestupu EtCO2 (4,81 vs 5,31 kPa, p < 0,01), mírnějšívzestup trvá i po exsuflaci (4,98 kPa, p < 0,05). Compliance respiračního systému logicky kles la po insuflaci (0,68 vs 0,53 ml/cmH2O/kg, p < 0,01),po zrušení kapnoperitonea se vrátila k normě.Kardiovaskulární změny se projevily statisticky významným zvýšením systolického (sBP – 105 vs 119 mmHg, p < 0,01) i diastolického (dBP – 59 vs73 mmHg, p < 0,01) tlaku. Mírný pokles srdeční akce (HR – 117 vs 112/min) nebyl statisticky významný. SpO2 na horní i dolní končetině se pohybovalave všech případech v rozmezí 98 – 100 %, odchylky mezi oběma nebyly zaznamenány.Tělesná teplota po insuflaci studeného CO2 dle očekávání klesá v rektu více než v dutině ústní, změny však nejsou statisticky významné. Po ukončeníkapnoperitonea opět stoupá.Závěr: Kapnoperitoneum významně ovlivňuje respirační i kardiovaskulární funkce u dětských pacientů. Pro udržení normokapnie byla vždy nutnázměna ventilačního režimu ve smyslu zvýšení minutové ventilace. Neprokázali jsme statisticky významný pokles tělesné teploty.

Klíčová slova:
kapnoperitoneum – ventilační parametry – plicní mechanika – kardiovaskulární stabilita – tělesná teplota – děti

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.