COVID-19 v roce 2023: Nebagatelizovat!
MUDr. Jan Strojil, Ph.D., z Infekčního oddělení FN Olomouc ve svém sdělení upozornil, že dnes již existují účinné nástroje jak ochránit pacienty ohrožené závažným průběhem COVID-19. Infektologové jsou podle něj v situaci, po které volali před 3 lety. „Naučili jsme se s COVID-19 žít, ale neměli bychom ho považovat za uzavřené téma. Dnes si můžeme říct: Pojďme z toho nedělat vědu a chránit ty ohrožené. Už nemusíme dělat lockdowny, ale nejsme v situaci, kdy bychom to mohli bagatelizovat.“
Podzimní vlna je tu
V Česku přes letní prázdniny COVID-19 v podstatě nebyl, ale v posledním prázdninovém týdnu, s návraty z dovolených, se začal objevovat a opět se začaly provádět antigenní testy. „Na začátku školního roku u nás v Olomouckém kraji, ale i na jižní Moravě nastoupila sezóna poměrně razantně a poměrně brzo. A aspoň z našeho olomouckého pohledu tedy přišla velmi razantně. Máme teď sérii pacientů s masivní embolizací a pneumoniemi. Tak, jak jsme je viděli v roce 2020, se nám opět objevují pacienti na ambulanci, kteří na CT mají mléčné sklo a končí zase na high flow kyslíku,“ popsal autor sdělení. „Přimlouval bych se za to, že s nástupem podzimní vlny by testování nemělo stoupat lineárně s počtem případů, ale mělo by letět nahoru a měli bychom na něj mnohem víc myslet,“ apeloval.
Ze zkušenosti z urgentu upozornil, že ne každý pacient s COVID-19 přichází s kašlem – zejména u starších pacientů je třeba všímat si celkového zhoršení, často je vidět ztrátu chutí a čichu a obecně se vracejí tradiční covidové symptomy. I v rámci příchodu nových mutací, promořování a proočkování populace platí, že zásadní rizikový faktor z hlediska závažného průběhu a úmrtí představuje vyšší věk a samozřejmě specifickou skupinu tvoří imunokompromitovaní pacienti.
Význam očkování a antivirotik stále stěžejní
Kvůli častým mutacím SARS-CoV-2 ztrácejí účinnost monoklonální protilátky, dobře dostupná a fungující jsou však perorální a případně intravenózní antivirotika. Ta by měla být včas podána pacientům, u kterých jsou indikovaná. Navzdory dostupnosti antivirotik zároveň stále platí, že je lepší být očkován než neočkován.
Dnes je již možné velmi dobře snížit schopnost replikace SARS-CoV-2, neboť enzym, který k tomu virus potřebuje, lze inhibovat nirmatrelvirem. Jeho účinnost zůstává napříč variantami zachovaná, jelikož cílí na strukturu, která nemutuje tak rychle. Protože však má poměrně krátký poločas, je kombinován s ritonavirem (který v kombinovaném léku nemá roli antivirotika), aby se zvýšila jeho účinnost a prodloužil efekt. Je však třeba myslet na to, že při užívání tohoto preparátu dochází k ovlivnění metabolismu dalších léků a mohou nastat různé interakce.
Ne každá interakce je ovšem klinicky významná. Řadu z nich lze také vyřešit snížením dávky a monitorováním; opravdu nepřekročitelných a jasných kontraindikací tak není příliš mnoho. Například jasně kontraindikovaný je rivaroxaban, naopak zvládnutelná je interakce s warfarinem, která není tak velká, navíc při ní pomáhá monitorování INR. Ze statinů platí jasná kontraindikace hlavně pro simvastatin, u atorvastatinu, lze situaci řešit vysazením po dobu užívání nirmatrelviru/ritonaviru nebo snížením jeho dávky. Ne všechny interakce se také projeví během 5 dnů, po které je nutné nirmatrelvir/ritonavir užívat; je tedy vhodné je vnímat v časovém kontextu. Interakce jsou okomentované v mezioborovém stanovisku, jež cituje i klinickou účinnost kombinace nirmatrelvir/ritonavir.
Tři antivirotika, která jsou k dispozici, nejsou ekvivalentní, což ovšem zvyšuje možnost výběru podle individuálních potřeb pacienta. V rámci prvního kontaktu by je měli předepisovat zejména lékaři primární péče (stále platí, že tyto léky jdou mimo rozpočet zdravotnického zařízení). Antivirotikum lze navíc předepsat i za hospitalizace kvůli jinému onemocnění.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroj: Strojil J. COVID v roce 2023 – máme na víc. IX. KMINE, Olomouc, 6. 10. 2023.
