Výsledky pacientů s CHOPN ovlivňuje řada aspektů − i kvalita selfmanagementu
Intervence týkající se selfmanagementu CHOPN má být strukturovaná, personalizovaná a často vícesložková a její cíle představují motivace a podpora pacientů, aby si osvojili potřebné dovedností a modifikovali svoje chování žádoucím způsobem pro lepší zvládání svého onemocnění.
Co obnáší selfmanagement a jaké benefity z něj plynou
U problematiky selfmanagementu CHOPN se profesor Halpin zastavil déle. Jak uvedl, z přehledu dat z Cochrane Library vycházejícího z 27 studií, který byl publikován v letošním roce, vyplývá, že intervence zaměřené na selfmanagement CHOPN jsou spojeny se zlepšením kvality života pacientů (podle dotazníku SGRQ) a nižší pravděpodobností admise do nemocnice kvůli respiračním problémům. Nebyl pozorován žádný exces rizik spojených s respirační mortalitou a mortalitou z jakékoliv příčiny. V analyzovaných studiích již byla aplikována striktní zařazovací kritéria, která zohledňují intervence v oblastech selfmanagementu a diagnózy CHOPN. Získaná data nestačila pro jasné konstatování, jaké charakteristiky intervencí jsou efektivní pro selfmanagement CHOPN, pokud se jedná o individualizaci na míru jednotlivým pacientům, je tedy potřeba počítat s heterogenitou těchto intervencí. Ve skupinách uplatňujících selfmanagement bylo oproti skupinám podstupujícím obvyklou péči hlášeno větší užívání perorálních kortikosteroidů a antibiotik – na tom mohou mít podle profesora Halpina podíl akční plány povzbuzující k časnější iniciaci samoléčby kortikosteroidy (a − je-li to nutné − antibiotiky), ale i aktuální podléčenost exacerbací ve skupině, jíž byla poskytována obvyklá péče.
Adherence k medikaci
Co může zlepšit adherenci k farmakoterapii CHOPN? Z přehledu založeného na datech z Cochrane Library a publikovaného v roce 2021 vyplývá, že prospět může i „jednosložková“ intervence, například edukace nebo motivační rozhovory se zdravotníkem, a samozřejmě intervence vícesložková. Na kvalitu života sice mají vliv pouze malý nebo vůbec žádný, mohou však pomoci snížit počet lidí odeslaných do nemocnice, a to celkově (specifický význam zde mohou mít přístupy vedené farmaceuty), ale i konkrétně v souvislosti s CHOPN. Rovněž může dojít k malému poklesu u pacientů, kteří mají zkušenosti s těžkými exacerbacemi.
Plicní rehabilitace a fyzická aktivita
Přednášející zmínil také dva systematické přehledy vycházející z databáze Cochrane Library, které byly publikovány v roce 2021 a týkají se plicní rehabilitace. Z jednoho vyplývá možnost využití telerehabilitace, například u pacienta doma nebo ve zdravotnickém centru, kam dochází. Druhý se zaměřil na udržovací plicní rehabilitaci. Ta byla definována jako pokračování supervize cvičení v nižší frekvenci než na začátku programu plicní rehabilitace. Dohlížené udržovací programy pro pacienty s CHOPN po plicní rehabilitaci neprovázel zvýšený výskyt nežádoucích příhod a potvrdilo se, že mohou zlepšit kvalitu života související se zdravím a zřejmě i cvičební kapacitu po 6–12 měsících. Vliv na exacerbace, hospitalizaci a mortalitu odpovídal efektu obvyklé péče.
Studie, kterou loni publikovali Robinsonová et al. v ERJ Open Research, dokládá určitou také prospěšnost selfmanagementu opírajícího se o webové stránky (on-line platformu) a využívajícího sociální podporu v on-line komunitě. Zahrnoval fyzickou aktivitu, určité cíle v počtu kroků, zpětnou vazbu nebo vzdělávání ohledně CHOPN. Tato intervence sice nezlepšila cvičební kapacitu, ale zvýšila fyzickou aktivitu v průběhu 6 měsíců.
Kyslík a ventilace − je u CHOPN místo pro HFNC?
V roce 2021 vydala ERS guidelines pro klinickou praxi, kde odpovídá na otázku, zda by při akutním hyperkapnickém respiračním selhání měla být používána vysokoprůtoková nosní kanyla (HFNC), nebo neinvazivní ventilace (NIV). Stanovisko ERS se podle sdělení přednášejícího opírá o 5 randomizovaných klinických studií (RCT) s paralelními skupinami a 1 RCT s crossover designem porovnávajících HFNC vs. NIV u tohoto onemocnění. Podle jejich výsledků HFNC sice nemusí redukovat dyspneu, mortalitu, míru intubace ani dobu setrvání na JIP nebo celkové hospitalizace, ale pro některé nemocné může být komfortnější. Přestože NIV má u hyperkapnického acidotického respiračního selhání vysokou evidenci, nemusí být určitými pacienty tolerována – HFNC dovoluje snadnější komunikaci, stravování a péči o ústa. Panel shledal HFNC jako hodnotnou metodu. Doporučuje vyzkoušet NIV před HFNC, což umožňuje klinikům determinovat závažnost respiračního selhání, odpověď na léčbu a to, zda pacient může přejít na HFNC. HFNC by měla být preferována místo konvenční kyslíkové terapie během přerušení NIV, ale také u pacientů, kteří měli exacerbace CHOPN, jelikož HFNC signifikantně snižuje aktivaci diafragmy a zlepšuje komfort bez ovlivnění výměny dýchacích plynů.
Podle přehledu dat v Cochrane Library z roku 2021 u stabilní CHOPN dlouhodobé (chronické) využívání NIV zlepšuje denní hyperkapnii, může přinést krátkodobý benefit z hlediska zlepšení kvality života související se zdravím a zdá se, že také může zlepšit přežití. U pacientů s perzistentní hyperkapnií po exacerbaci CHOPN může chronická NIV prodloužit přežití bez admise (a bez přispění ke zlepšení kvality života související se zdravím).
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Halpin D. COPD I. Subtopics: risk factors, comorbidities, COVID, oxygen and ventilation, rehabilitation and exercise, alpha-1 antitrypsin deficiency. Pneumo Update Europe 2022, Vídeň, 11. června 2022.
2. Schrijver J., Lenferink A., Brusse-Keizer M. et al. Self-management interventions for people with chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev 2022; 1 (1): CD002990, doi: 10.1002/14651858.CD002990.pub4.
3. Janjua S., Pike K. C., Carr R. et al. Interventions to improve adherence to pharmacological therapy for chronic obstructive pulmonary disease (COPD). Cochrane Database Syst Rev 2021; 9 (9): CD013381, doi: 10.1002/14651858.CD013381.pub2.
4. Janjua S., Carter D., Threapleton C. J. et al. Telehealth interventions: remote monitoring and consultations for people with chronic obstructive pulmonary disease (COPD). Cochrane Database Syst Rev 2021; 7 (7): CD013196, doi: 10.1002/14651858.CD013196.pub2.
5. Malaguti C., Dal Corso S., Janjua S., Holland A. E. Supervised maintenance programmes following pulmonary rehabilitation compared to usual care for chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev 2021; 8 (8): CD013569, doi: 10.1002/14651858.CD013569.pub2.
6. Robinson S. A., Cooper J. A. jr., Goldstein R. L. et al. A randomised trial of a web-based physical activity self-management intervention in COPD. ERJ Open Res 2021; 7 (3): 00158-2021, doi: 10.1183/23120541.00158-2021.
7. Oczkowski S., Ergan B., Bos L. et al. ERS clinical practice guidelines: High-flow nasal cannula in acute respiratory failure. Eur Respir J 2022; 59 (4): 2101574, doi: 10.1183/13993003.01574-2021.
8. Raveling T., Vonk J., Struik F. M. et al. Chronic non-invasive ventilation for chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev 2021; 8 (8): CD002878, doi: 10.1002/14651858.CD002878.pub3.
