Pacienty s CHOPN je nutné léčit komplexně, a to i v kontextu AATD
Chronická obstrukční plicní nemoc bývá provázena řadou komorbidit. Mezi aktuálními tématy, o nichž se v souvislosti s ní hovoří, nemohl chybět deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD), neboť dnes je již prokázáno, že část pacientů s CHOPN má svou chorobu podmíněnou nebo spolupodmíněnou právě tímto vzácným onemocněním, charakterizovaným sníženými hladinami cirkulujícího AAT a zvýšeným rizikem postižení plic a jater. Důležitým hlediskem je však například také BMI. A jak si vedou pacienti s CHOPN a COVID-19? I o tom mluvil profesor Halpin.
Deficit alfa-1-antitrypsinu
Většina přehledových prací k tomuto tématu se zaměřuje na diagnostiku, epidemiologii a klinický management AATD. Data o další zátěži, kterou s sebou AATD přináší, ovšem chybějí. Proto autoři recentní přehledové práce publikované v European Respiratory Review provedli rešerši literatury a zanalyzovali právě míru zátěže, jakou AATD znamená pro pacienty, poskytovatele péče a zdravotní systémy. Využili přitom databáze Embase, PubMed and Cochrane Library a práce uvedené k červnu 2021. Většina publikovaných studií zaměřených na AATD patřila mezi malé a trvala krátkou dobu, lišily se populace, designy, měřítka i výsledky, což zkomplikovalo porovnání. Autoři nicméně svou analýzu uzavřeli s tím, že AATD je spojen s významnou plicní a jaterní morbiditou. Obvyklá postižení plic představovaly CHOPN, emfyzém a bronchiektázie, přičemž klíčovým rizikovým faktorem bylo kuřáctví. Fibróza a steatóza představovaly nejobvyklejší jaterní komplikace hlášené u pacientů s alelou PiZ. Analýza zdravotního stavu naznačila horší kvalitu života u pacientů s AATD a CHOPN než u těch, u nichž CHOPN nebyla spojená s AATD. Zátěž pro poskytovatele péče zahrnovala ztrátu osobního času vzhledem k pociťované odpovědnosti, stresu a úzkosti. AATD také souvisel s vysokými přímými výdaji na zdravotní péči a nároky na využití zdrojů ve zdravotnictví.
Podle přednášejícího tento přehled ilustruje obtížnost přijetí konzistentních a smysluplných závěrů založených na malé a variabilní populaci a různých designech studií, což má závažné klinické konsekvence – profily účinnosti a bezpečnosti léčby jsou stanovovány bez jasného porozumění zátěži, přirozené historii a prognóze nemoci. Proto je podle něj urgentně zapotřebí zahrnout všechny takto postižené pacienty do nadnárodního registru založeného na konzistentních a strukturovaných rámcích reportování.
Význam má BMI i kardiovaskulární riziko
CHOPN bývá provázena různými komorbiditami, mezi něž patří deprese či fibrilace síní. Ve studiích TIOSPIR a UPLIFT byla zkoumána případná souvislost mezi rizikem mortality a exacerbací u pacientů s CHOPN podle BMI. Výsledky této analýzy publikované v letošním roce demonstrovaly (po zohlednění věku, pohlaví, etnicity a kuřáctví) silnou asociaci mezi tělesnou hmotností, příhodami CHOPN a rizikem úmrtí. Tato data podle slov přednášejícího zdůrazňují potřebu holistického managementu pacientů s CHOPN, což znamená řešení nejen respiračních symptomů, ale také kardiovaskulárního rizika, nutričního stavu a změnu životního stylu ke zlepšení jejich celkového zdravotního stavu.
CHOPN a COVID-19
Populační studie publikovaná v roce 2021 v Lancet Respiratory Medicine naznačila, že lidé s CHOPN mají mírně zvýšené riziko závažného průběhu COVID-19, ale riziko úmrtí kvůli této infekci v době, kdy její epidemie vrcholila, bylo většinou mnohem nižší než obvyklé riziko úmrtí z jakékoliv příčiny. Používání inhalačních kortikosteroidů může být spojeno s lehce zvýšeným rizikem těžkého průběhu COVID-19.
Vliv pandemie na pacienty s CHOPN sledovala další studie publikovaná v roce 2021. Byla pozorována nepatrná zhoršení klinického stavu a selfreportované cvičební kapacity. Podle většiny pacientů s vysokou zátěží způsobenou symptomy a rizikem exacerbací by léčba vedená lékaři při osobním kontaktu s pacientem neměla být adekvátně substituována vzdálenou péčí. Všichni pacienti uváděli, že nefavorizují telekonzultaci.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Halpin D. COPD I. Subtopics: risk factors, comorbidities, COVID, oxygen and ventilation, rehabilitation and exercise, alpha-1 antitrypsin deficiency. Pneumo Update Europe 2022, Vídeň, 11. června 2022.
2. Miravitlles M., Herepath M., Priyendu A. et al. Disease burden associated with alpha-1 antitrypsin deficiency: systematic and structured literature reviews. Eur Respir Rev 2022; 31 (163): 210262, doi: 10.1183/16000617.0262-2021.
3. Putcha N., Anzueto A. R., Calverley P. M. A. et al. Mortality and exacerbation risk by Body Mass Index in patients with COPD in TIOSPIR and UPLIFT. Ann Am Thorac Soc 2022; 19 (2): 204−213, doi: 10.1513/AnnalsATS.202006-722OC.
4. Aveyard P., Gao M., Lindson N. et al. Association between pre-existing respiratory disease and its treatment, and severe COVID-19: a population cohort study. Lancet Respir Med 2021; 9 (8): 909−923, doi: 10.1016/S2213-2600(21)00095-3.
