Následná péče o pacienty s COVID-19 pohledem odborníků napříč obory
U řady pacientů s onemocněním COVID-19 je klíčové překonání akutní fáze, ale dnes již dobře víme, že tím nemoc zdaleka nemusí končit. Někteří pacienti dokonce akutní stadium zvládnou s velmi mírným průběhem a významné obtíže se u nich objeví až v podobě „postcovidového syndromu“. Podrobněji se nad tímto problémem v rámci lednového webináře zamýšleli přední odborníci z různých oborů.
Následná péče o pacienty, kteří prodělali onemocnění COVID-19, je svízelná a má řadu specifik v různých skupinách pacientů. Jeden z webinářů na toto téma proběhl v prostorách královéhradecké Petrof Gallery 26. ledna 2021 (celý záznam akce je k dispozici zde). K diskusi se sešli prof. MUDr. František Kopřiva, Ph.D., z Dětské kliniky LF UP a FN Olomouc, doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., z Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové, epidemiolog a vakcinolog prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., a praktický lékař MUDr. Norbert Král.
Komplexní pohled na patofyziologii a imunitní reakci
Profesor Kopřiva promluvil o vývoji a současném stavu poznání koronavirové infekce a imunitní reakce na ni. Jedním z důležitých bodů, na něž se zaměřil, byla cytokinová bouře. Charakterizoval dynamiku odpovědi v průběhu onemocnění a její význam pro klinický obraz i výsledek. Ukázal spojitost infekce s mnoha patofyziologickými procesy a popsal typické nálezy při různých vyšetřeních i jejich biologický podklad. Zaměřil se rovněž na některé specifické skupiny pacientů a důvody, proč jsou k infekcí vnímavější, a také na situace, které mohou interakci lidského organismu s virem ovlivnit. V jeho komplexním pojetí problematiky nechyběl ani přehled preventivních a léčebných přístupů, jejichž opodstatnění a možný přínos přednášející ilustroval.
Postcovidový syndrom
Přednáška docenta Koblížka vycházela především z reálné zkušenosti pneumologa s postcovidovým syndromem. Podrobně popsal aktuální pohled na tento problém, určil proporci pacientů, kteří se s ním mohou setkat, a naznačil také, do kterých medicínských oborů se budou z důvodu polymorfie příznaků rozbíhat. Péči o postcovidové pacienty v Česku porovnal s péčí v jiných zemích světa, například v Indii a Velké Británii. Zejména komplexní pojetí problematiky, zohledňující všechny potřeby postcovidových pacientů, jež zvolila Velká Británie, bylo v jeho přednášce velmi inspirující a povzbudivé. Ukázal také algoritmy svého pracoviště, zdůvodnil volbu diagnostického a léčebného postupu a svoji řeč zakončil smutným, leč pravdivým prohlášením o prognóze postcovidového syndromu.
V ambulanci Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové zaměřené na postcovidový syndrom byl rovněž natočen rozhovor s MUDr. Mikulášem Skálou, který popisuje vlastní zkušenost s péčí o tyto pacienty. Video s rozhovorem naleznete zde.
Praktické aspekty očkování
Profesor Prymula se zaměřil na otázku očkování. Popsal praktické aspekty spojené s použitím různých vakcín, proces jejich schvalování a úskalí jejich využití. Představil celostátní plán očkování, který je rozdělen do fázi podle cílů a očkovaných skupin z hlediska vlivu na redukci mortality, proočkování kritické infrastruktury a následně dalších skupin obyvatelstva.
Očima praktického lékaře i pacienta
Doktor Král pro své vystoupení vybral několik aspektů onemocnění COVID-19, a to z pohledu praktického lékaře (jako profesionála i jako člověka), ale také z pohledu pacienta s postcovidovým syndromem, který někdy obtížně hledá pomoc a čelí obviňování ze simulace. Dále představil projekt zaměřený na včasný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).
Na závěr webináře přednášející diskutovali o prezentovaných tématech a odpovídali na dotazy publika připojeného on-line.
(pez)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
