Levodropropizin – nekodeinové antitusikum s minimem nežádoucích účinků, kontraindikací a lékových interakcí

Indikace a mechanismus působení

Levodropropizin je levotočivý izomer dropropizinu. Je indikovaný při bronchopulmonálních afekcích provázených dráždivým suchým kašlem od 2 let věku a používá se také před bronchoskopickým vyšetřením.

Jako antitusikum nekodeinového typu vykazuje převážně periferní antitusický účinek v oblasti trachey a bronchů. Netlumí respirační funkce a mukociliární clearance a svým antialergickým účinkem potlačuje bronchospasmus. Při porovnání s centrálně působícími antitusiky dosahuje srovnatelné účinnosti s významně nižším výskytem nežádoucích účinků, zejména ospalosti a nočního buzení.

Kontraindikace levodropropizinu vs. kodeinu

Kontraindikace levodropropizinu zahrnují kromě přecitlivělosti na léčivou látku či pomocné látky pouze bronchiální hypersekreci, sníženou mukociliární clearance (Kartagenerův syndrom, ciliární dyskineze), výrazné snížení funkce jater a dále těhotenství a kojení.

Naproti tomu kodeinová antitusika, která působí na centrum pro kašel v mozkovém kmeni, mohou být návyková, způsobují zácpu, působí tlumivě na dechové centrum a ovlivňují schopnost řízení motorových vozidel. Kontraindikace kodeinu zahrnují věk do 12 let obecně nebo do 18 let v případě stavu po tonzilektomii/adenoidektomii, fenotyp ultrarychlého metabolizátora CYP2D6, I. a III. trimestr gravidity, kojení, respirační depresi, ztíženou expektoraci, akutní astmatický záchvat, průjem při intoxikacích a pseudomembranózní kolitidě, paralytický ileus, poranění hlavy, zvýšený nitrolební tlak a těžké jaterní selhání.

Lékové interakce

Výhodou levodropropizinu je minimum lékových interakcí. Klinické studie neprokázaly žádnou interakci s léčivy užívanými k terapii bronchopulmonálních onemocnění, jako jsou β₂-agonisté, methylxanthiny, kortikosteroidy, antibiotika, mukoregulátory a antihistaminika.

SPC přípravku Levopront upozorňuje, že ačkoliv během klinických hodnocení nebyly pozorovány interakce s benzodiazepiny, musí být levodropropizin používán s opatrností pro možné zesílení sedativního účinku. Francouzská klinická studie, která porovnávala záznam EEG za normálních podmínek, po podání benzodiazepinů a po podání benzodiazepinů a levodropropizinu, neprokázala synergické působení léčiv. Mírný posun k nižší frekvenci vln po podání benzodiazepinů se při současném užití levodropropizinu nijak nezměnil.

Upozornění pro praxi

Studie účinnosti levodropropizinu u dětí do 2 let věku dosud nebyly provedeny v dostatečné míře, a proto by přípravek měl být této skupině pacientů podáván pouze s opatrností. Opatrnosti je třeba také u nemocných s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 35 ml/min) a u starších pacientů, kteří mají obecně změněnou citlivost vůči různým léčivům. Levodropropizin je vhodné užívat v době mezi jídly, protože nejsou dostupné údaje o efektu potravy na jeho absorpci.

(zza)

Zdroje:
1. Fojtů H. Kašel – diferenciální diagnostika a terapie. Remedia 2013; 23 (3): 180–185.
2. SPC Levopront. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC170522.pdf&type=spc&as=levopront-spc
3. SPC Codein Slovakofarma. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC142314.pdf&type=spc&as=codein-slovakofarma-spc  
4. Arrigo A., Bejor M., Beungarbe D., Cosentina R. Intéraction entre le diazépam et la lévodropropizine évaluée par la quantification de l'EEG. Riv Eur Sci Med Farmacol 1989; 11 (1): 51–54.