Delší přežití bez transplantace jater u pacientů s PBC léčených OCA?

Úvod

Až 40 % pacientů s PBC má neadekvátní odpověď na UDCA coby léčbu 1. linie. Cílem terapie je u nich přitom zabránit progresi příhod souvisejících s dekompenzací onemocnění. Autoři studie proto hodnotili, zda je léčba pomocí OCA spojená se snížením počtu úmrtí, transplantací jater a jaterních dekompenzací. Tento výzkum tak doplňuje důkazy z reálné klinické praxe, které ukazují, že podávání OCA má pozitivní vliv na jaterní enzymy, fibrózu a skóre rizika. Její volba je také v souladu s evropskými doporučenými postupy, v jejichž rámci je OCA ve 2. linii léčby indikovaná u pacientů s intolerancí nebo nedostatečnou terapeutickou odpovědí 6–12 měsíců od nasazení UDCA

Metodika a průběh studie, sledovaná populace

Do randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie POISE fáze III bylo zařazeno celkem 209 pacientů s PBC a nedostatečnou odpovědí na UDCA (tj. hladina ALP > 1,67× horní hranice normy). Následně užívali po dobu 12 měsíců OCA v dávce 5 mg/den (či 5 mg/den s titrací na 10 mg/den) nebo placebo. V prodloužení studie (POISE-OLE), tj. dalších 5 let, užívali OCA všichni pacienti (včetně těch z původní placebové skupiny). Kontrolní skupinu zde představovali nemocní s PBC z registrů Global-PBC (n = 1381) a UK-PBC (n = 2135). Ve všech zmíněných kohortách šlo především o ženy s diagnózou PBC stanovenou mezi 50. a 60. rokem věku a většina jich užívala UDCA v dávce 900 či 1000 mg/den po dobu 3,5–4 let.

Primárním sledovaným parametrem v prezentované analýze byla doba do transplantace jater či úmrtí pacienta. Primárním složeným cílem klinického hodnocení POISE byl pokles hladiny ALP na < 1,67× horní hranice normy (a zároveň ≥ 15% snížení od výchozí hladiny) a pokles hladiny bilirubinu na ≤ 1× horní hranice normy. Sekundárními sledovanými parametry ve studii POISE a kohortě Global-PBC byly dekompenzace onemocnění charakterizovaná jako krvácení z jícnových varixů, spontánní bakteriální peritonitida, ascites rezistentní na diuretika, jaterní encefalopatie a dále účinnost OCA v podskupinách pacientů s jaterní cirhózou a bez ní.

Výsledná zjištění

Během 6letého sledování bylo ve studii POISE, resp. POISE-OLE hlášeno 5 nežádoucích událostí (2,4 %; 2 transplantace jater a 3 úmrtí). V kohortě Global-PBC, resp. UK-PBC šlo o 135 (10 %; 51 transplantací jater a 84 úmrtí) a 281 nežádoucích událostí (13,2 %; 119 transplantací jater a 162 úmrtí). Poměr rizik (HR) v kohortě POISE tak činil ve srovnání s Global-PBC, resp. UK-PBC 0,29 (95% interval spolehlivosti [CI] 0,10−0,83; p = 0,02) a 0,30 (95% CI 0,12−0,75; p <0,01).

HR pro transplantaci jater nebo úmrtí u pacientů s jaterní cirhózou nebo bez ní byl v kohortě POISE vs. Global-PBC 0,20 (95% CI 0,03−1,22) a 0,31 (95% CI 0,09−1,04). HR zahrnující i výše zmíněnou dekompenzaci onemocnění byl stanoven na 0,42 (95% CI 0,21−0,85; p = 0,02).

Obr.  Kaplanovy-Meierovy křivky ukazující dobu do prvního výskytu jaterní dekompenzace, jaterní transplantace nebo úmrtí porovnávají POISE (klinickou studii) a Global PBC (externí kontroly (HR 0,42; 95% CI 0,21–0,85; p = 0,02)

Závěr

Pacienti s primární biliární cholangitidou léčení ve 2. linii kyselinou obeticholovou vykazují ve srovnání s kontrolní skupinou nejen laboratorní pokles cholestatických enzymů, ale i delší přežití bez příhod (dekompenzace, transplantace jater nebo úmrtí). Výsledky této analýzy podporují další dlouhodobé používání OCA k optimalizaci prognózy pacientů s PBC.

(mafi)

Zdroj: Murillo Perez C. F., Fisher H., Hiu S. et al. Greater transplant-free survival in patients receiving obeticholic acid for primary biliary cholangitis in a clinical trial setting compared to real-world external controls. Gastroenterology 2022; 163 (6): 1630–1642.e3, doi: 10.1053/j.gastro.2022.08.054.