Vlny veder škodí nejen přes den. Horké noci mohou přispět i k rozvoji CMP
Následky vln veder nelze s postupující klimatickou změnou počítat jen ve zpocených tričkách, pro řadu Evropanů se stávají otázkou přežití. Nejsou totiž už jen meteorologickou anomálií, ale pravidlem. Ohroženy jsou jimi zejména některé skupiny obyvatel. Jaká zdravotní rizika jsou s nimi spojena a proč přetrvání extrémního horka během noci může přispět k rozvoji cévní mozkové příhody (CMP)?
Situaci zhoršuje stárnutí i urbanizace
Rekordní teploty loňského léta, kdy části Itálie, Španělska a Francie byly sužovány teplotami nad 46 stupňů Celsia déle než deset dní v kuse, nebyly žádnou odchylkou z trendu, ale projevem klimatické změny také na starém kontinentu.
V uplynulých 20 letech narostl počet úmrtí způsobených vlnami veder napříč Evropou o 30 %. Jejich efekt umocňuje stárnutí populace a urbanizace, spojená s antropogenním teplem z dopravy a tepelné správy budov.
Více domácího násilí i sebevražd
Jak vlny veder ukusují stále větší část našich letních měsíců, vybírají si i v našich zeměpisných podmínkách stále vyšší daň na zdraví. A nejen na něm – bylo prokázáno, že zvyšují počet případů domácího násilí, sebevražd a mají negativní vliv na studijní výsledky.
O tom, že jsou jimi ohroženi zejména starší lidé a nejmenší děti se obecně ví, ale že mohou přispět například k rozvoji těhotenských komplikací (například gestačnímu diabetu a preeklampsii) nebo předčasnému porodu, když je jim těhotná žena vystavena v závěru těhotenství, již tolik ne. Vliv mohou mít také na rozvoj laktace po porodu.
CMP jako třetí nejčastější příčina úmrtí v horku
Extrémní teploty negativně ovlivňují de facto každý tělesný orgán a zhoršují příznaky všech chronických onemocnění, přičemž čím déle trvají, tím se jejich efekt zvětšuje. Frekvence náhlých příhod stoupá, vedle infarktu myokardu jde i o srdeční zástavy a CMP.
Právě na poslední jmenovanou diagnózu se ve svém výzkumu zaměřil tým vědců z centra Helmholtz v Mnichově a univerzitní nemocnice z Augsburgu. Analyzovali 11 tisíc případů CMP za posledních 15 let, aby určili, zda rozvoj CMP, případně jakých jejích typů ovlivňuje, když jsou lidé vystaveni extrémnímu horku v noci.
Zatímco v letech 2006–2012 se jim podařilo prokázat, že horko v noci vedlo ke dvěma případům CMP nad rámec normálních okolností, v letech 2013–2020 toto číslo stouplo na 33. Cílem studie bylo poskytnout datovou bázi pro přípravu cílených preventivních opatření proti nočnímu horku vedoucímu k rozvoji CMP.
Mechanismus působení tepla
Cerebrovaskulární onemocnění patří po kardiovaskulárních a respiračních k nejčastějším příčinám úmrtí během vln veder. Vysoká teplota prostředí v době spánku může být přitom – vedle individuálních a socioekonomických – jedním z faktorů, které přispívají k rozvoji CMP. Horko je přitom preventabilní spouštěč CMP.
Na rozdíl od kardiovaskulárních onemocnění byla v tomto směru dosud k dispozici nekonzistentní data, obraz vyjasnila až popisovaná studie. Mechanismus působení tepla spočívá v tom, že může narušit fyziologii spánku a cirkadiánní termoregulaci.
Nejčastějším typem cévní mozkové příhody, která se v důsledku vysokých nočních teplot objevuje, je ischemická CMP. Vede k ní dehydratace, zvýšená viskozita krve i změny ve fungování cév spojené se zvýšenou formací krevních sraženin a zároveň omezenou efektivitou proudění krve.
Souvislost s teplotami byla prokázána i u hemoragické CMP, ačkoliv počet jejích případů je výrazně nižší. V tomto případě hraje klíčovou roli hypertenze.
Redukce dopadů na rizikové skupiny
Fenoménem jsou nejvíce ohroženi starší lidé, kteří mají nižší toleranci k horku a u nichž probíhají v důsledku pokročilého věku fyziologické změny posilující jejich zranitelnost.
Dále lze za rizikovou skupinu označit ženy, u nichž probíhají hormonální výkyvy (zejména v období menopauzy) a jsou znevýhodněny oproti mužům fyziologickými rozdíly. Tolerance tepla je totiž nižší při větším objemu tělesného tuku.
Pozornost by se měla zaměřit také na pacienty, kteří již byli léčeni s menší CMP. Tyto skupiny obyvatel by měly být cíleně informovány o rizicích nočního horka a pozornost by se měla zaměřit na redukci jeho dopadů.
(pok)
Zdroje:
1. Abnett K. Health-harming heat stress rising in Europe, scientists say. Reuters, 2024 Apr 22. Dostupné na: www.reuters.com/sustainability/cop/health-harming-heat-stress-rising-europe-scientists-say-2024-04-22/
2. Alpert Reyes E. Murder, birth and test scores: What scientists are learning about extreme heat. Los Angeles Times, 2024 Jul 9. Dostupné na: https://medicalxpress.com/news/2024-07-birth-scores-scientists-extreme.html#google_vignette
3. Ebi K. L. et al. Hot weather and heat extremes: health risks. Lancet 2021; 398 (10301): 698–708, doi: 10.1016/S0140-6736(21)01208-3.
4. Night-time heat significantly increases the risk of stroke. Science Daily, 2024 May 21. Dostupné na: www.sciencedaily.com/releases/2024/05/240521124617.htm
5. He C. et al. Nocturnal heat exposure and stroke risk. Eur Heart J 2024 Jun 28; 45 (24): 2158–2166, doi: 10.1093/eurheartj/ehae277.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Raději si zajděte na oční! Jak souvisí citlivost zraku s rozvojem demence?
- Virtuální realita v psychologii. Technologie brněnských vědců zefektivní terapii fobií
- Co způsobuje pooperační infekce? Na vině může být i naše vlastní mikrobiota
- Čeká nás průlom v diagnostice karcinomu pankreatu?
- Zkoušku z bariatrické chirurgie nejlépe složil ChatGPT-4. Za ním zůstaly Bing a Bard