Vlny veder škodí nejen přes den. Horké noci mohou přispět i k rozvoji CMP

Situaci zhoršuje stárnutí i urbanizace

Rekordní teploty loňského léta, kdy části Itálie, Španělska a Francie byly sužovány teplotami nad 46 stupňů Celsia déle než deset dní v kuse, nebyly žádnou odchylkou z trendu, ale projevem klimatické změny také na starém kontinentu.

V uplynulých 20 letech narostl počet úmrtí způsobených vlnami veder napříč Evropou o 30 %. Jejich efekt umocňuje stárnutí populace a urbanizace, spojená s antropogenním teplem z dopravy a tepelné správy budov.

Více domácího násilí i sebevražd

Jak vlny veder ukusují stále větší část našich letních měsíců, vybírají si i v našich zeměpisných podmínkách stále vyšší daň na zdraví. A nejen na něm – bylo prokázáno, že zvyšují počet případů domácího násilí, sebevražd a mají negativní vliv na studijní výsledky.

O tom, že jsou jimi ohroženi zejména starší lidé a nejmenší děti se obecně ví, ale že mohou přispět například k rozvoji těhotenských komplikací (například gestačnímu diabetu a preeklampsii) nebo předčasnému porodu, když je jim těhotná žena vystavena v závěru těhotenství, již tolik ne. Vliv mohou mít také na rozvoj laktace po porodu.

CMP jako třetí nejčastější příčina úmrtí v horku

Extrémní teploty negativně ovlivňují de facto každý tělesný orgán a zhoršují příznaky všech chronických onemocnění, přičemž čím déle trvají, tím se jejich efekt zvětšuje. Frekvence náhlých příhod stoupá, vedle infarktu myokardu jde i o srdeční zástavy a CMP.

Právě na poslední jmenovanou diagnózu se ve svém výzkumu zaměřil tým vědců z centra Helmholtz v Mnichově a univerzitní nemocnice z Augsburgu. Analyzovali 11 tisíc případů CMP za posledních 15 let, aby určili, zda rozvoj CMP, případně jakých jejích typů ovlivňuje, když jsou lidé vystaveni extrémnímu horku v noci.

Zatímco v letech 2006–2012 se jim podařilo prokázat, že horko v noci vedlo ke dvěma případům CMP nad rámec normálních okolností, v letech 2013–2020 toto číslo stouplo na 33. Cílem studie bylo poskytnout datovou bázi pro přípravu cílených preventivních opatření proti nočnímu horku vedoucímu k rozvoji CMP.

Mechanismus působení tepla

Cerebrovaskulární onemocnění patří po kardiovaskulárních a respiračních k nejčastějším příčinám úmrtí během vln veder. Vysoká teplota prostředí v době spánku může být přitom – vedle individuálních a socioekonomických – jedním s faktorů, které přispívají k rozvoji CMP. Horko je přitom preventabilní spouštěč CMP.

Na rozdíl od kardiovaskulárních onemocnění byla v tomto směru dosud k dispozici nekonzistentní data, obraz vyjasnila až popisovaná studie. Mechanismus působení tepla spočívá v tom, že může narušit fyziologii spánku a cirkadiánní termoregulaci.

Nejčastějším typem CMP, která se v důsledku vysokých nočních teplot objevuje, je ischemická CMP. Vede k ní dehydratace, zvýšená viskozita krve i změny ve fungování cév spojené se zvýšenou formací krevních sraženin a zároveň omezenou efektivitou proudění krve.

Souvislost s teplotami byla prokázána i u hemoragické CMP, ačkoliv počet jejích případů je výrazně nižší. V tomto případě hraje klíčovou roli hypertenze.

Redukce dopadů na rizikové skupiny

Fenoménem jsou nejvíce ohroženi starší lidé, kteří mají nižší toleranci k horku a u nichž probíhají v důsledku pokročilého věku fyziologické změny posilující jejich zranitelnost.

Dále lze za rizikovou skupinu označit ženy, u nichž probíhají hormonální výkyvy (zejména v období menopauzy) a jsou znevýhodněny oproti mužům fyziologickými rozdíly. Tolerance tepla je totiž nižší při větším objemu tělesného tuku.

Pozornost by se měla zaměřit také na pacienty, kteří již byli léčeni s menší CMP. Tyto skupiny obyvatel by měly být cíleně informovány o rizicích nočního horka a pozornost by se měla zaměřit na redukci jeho dopadů.

(pok)

Zdroje:

1. Abnett K. Health-harming heat stress rising in Europe, scientists say. 22. 4. 2024. Dostupné na:  https://www.reuters.com/sustainability/cop/health-harming-heat-stress-rising-europe-scientists-say-2024-04-22/.

2. Alpert Reyes E. Murder, birth and test scores: What scientists are learning about extreme heat. Los Angeles Times. 9. 7. 2024. Dostupné na: https://medicalxpress.com/news/2024-07-birth-scores-scientists-extreme.html#google_vignette.

3. Ebi K. L. et al. Hot weather and heat extremes: health risks. Lancet 2021, doi.org/10.1016/S0140-6736(21)01208-3.

4. Night-time heat significantly increases the risk of stroke. 21. 5 2024, Dostupné na: https://www.sciencedaily.com/releases/2024/05/240521124617.htm.

5. He C. et al. Nocturnal heat exposure and stroke risk. European Heart Journal. 2024, 2158–2166, doi.org/10.1093/eurheartj/ehae277.