O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti

Prokázaný účinek placeba

Že efekt placeba funguje, dokládá reálný život i dvojitě zaslepené randomizované klinické studie. Jeho princip nicméně není ještě zcela osvětlen. Výzkumníci ze Severokarolinské univerzity v Chapel Hillu a jejich kolegové z několika dalších amerických univerzit objevili dráhu kontroly bolesti, která spojuje rostrální oblast přední cingulární kůry přes Varolův most v mozkovém kmeni až dozadu k mozečku.

Chápání biologických základů úlevy od bolesti při placebové analgezii, tedy v situaci, kdy pozitivní očekávání pacientů postačuje, aby se cítili lépe, podle autorů pochází ze zobrazovacích studií mozku, které však nebyly dostatečně přesné na to, aby ukázaly, co se v daných oblastech mozku skutečně děje. Výzkumný tým použil animální model, konkrétně myší.

Myši ve zkoušce chování při bolesti

Jejich práce obnáší zkoušku chování myší, které očekávají úlevu od bolesti (jako při podání placeba) a u nichž k ní poté skutečně dochází (jako při efektu placeba). Koneckonců upozorňují, že účinky placeba výrazně demonstrují, jak úzce interagují mysl a tělo.

Ve studii použili nejrůznější techniky – genetické značení neuronů, zobrazování vápníku v neuronech svobodně se chovajících myší, sekvenování RNA jediné buňky, elektrofyziologické záznamy a optogenetické postupy. To jim umožnilo studovat složitou neurobiologii účinku placeba až do mozkových obvodů, neuronů a synapsí napříč mozkem.

Naučené očekávání analgetického účinku

Zmíněná behaviorální zkouška měla 3 fáze: 1.–3. den obnášelo přivykání – v obou zkušebních komorách byly podlahy zahřáty na neškodných 30 °C a myši je mohly volně prozkoumávat; 4.–6. den byla teplota podlahy v 1. komoře nastavena na 48 °C (škodlivě horká), zatímco v 2. komoře zůstala na 30 °C – tím se myši učily očekávat úlevu od bolesti při opouštění 1. komory a vstupu do druhé; 7. den proběhl test – podlahy v obou komorách byly zahřáty na 48 °C a hodnotilo se, zda se objeví analgetický účinek navozený očekáváním úlevy od bolesti.

Ukázalo se, že i v situaci, kdy byly horké podlahy v obou komorách, myši preferovaly 2. komoru, kde byla předtím podlaha chladnější. Kromě toho u nich stoupala neochota opět navštívit 1. komoru, přičemž i ta byla patrná také v den, kdy byly podlahy v obou komorách horké. Ještě v den testování vědci následně snížili teplotu v obou komorách na 30 °C a preferování 2. komory u myší vymizelo.

Kortiko-ponto-cerebelární dráha

Tým také zjistil, že když myši očekávaly úlevu od bolesti, neurony v rostrální oblasti přední cingulární kůry, která byla již dříve spojována s efektem placeba, vysílaly signály do nucleus pontinus ve Varolově mostě, které zatím nemělo přiřazovanou funkci v pociťování bolesti nebo úlevě od ní. A že se očekávání úlevy od bolesti promítalo v signálech podél této dráhy.

Vědci přitom poukázali na skutečnost, že se na ní nachází mimořádně mnoho opioidních receptorů. Potlačili na této dráze aktivitu, narušili placebovou analgezii a snížili práh bolesti, a jejím aktivováním naopak způsobili úlevu od bolesti i při absenci placeba.

Nakonec zjistili, že vzorce aktivity podobné těm, které jevily neurony v přední cingulární kůře při očekávání úlevy od bolesti, vykazovaly i Purkyňovy buňky v mozečku. Jinými slovy, že svou roli v kognitivní modulaci prožitku bolesti zřejmě má i mozeček. V publikované práci tedy hovoří o kortiko-ponto-cerebelární dráze.

Využitelnost u člověka

Jako důležité autoři vyzdvihli, že podání antagonisty opioidního receptoru během závěrečného testu (7. den) zrušilo placebový analgetický účinek. To podle nich odpovídá známému zapojení endogenní opioidní signalizace při placebové analgezii u člověka. Rovněž pozorovaný analgetický efekt založený na očekávání úlevy sdílí klíčové rysy s placebovou analgezií u člověka, což podle autorů výše přiblížené studie umožňuje modelování a zkoumání placebové analgezie u hlodavců.

„Všichni víme, že potřebujeme lepší způsoby léčby chronické bolesti, zejména léčby bez nežádoucích účinků a návykovosti. Myslíme si, že naše zjištění otevírají dveře k zaměření se na tuto novou dráhu, aby lidé mohli být léčeni jinak, ale potenciálně účinněji,“ uvedl spoluautor práce dr. Grégory Scherrer.

(esr)

Zdroje:
1. Chen C., Niehaus J. K., Dinc F. et al. Neural circuit basis of placebo pain relief. Nature 2024 Aug; 632 (8027): 1092–1100, doi: 10.1038/s41586-024-07816-z. 
2. University of North Carolina Health Care. Neuroscientists discover brain circuitry of placebo effect for pain relief. ScienceDaily, 2024 Jul 24. Dostupné na: www.sciencedaily.com/releases/2024/07/240724123119.htm