Předzvěstí revmatických autoimunitních nemocí mohou být noční můry i halucinace

Průzkum mezi stovkami pacientů i lékařů

Nedávno publikovaná britská práce byla založena na průzkumu mezi 676 pacienty se systémovým lupusem erythematodes (SLE) a 400 lékaři, následně byly provedeny detailní rozhovory s 69 lidmi žijícími s některým ze systémových autoimunitních revmatických onemocnění včetně 27 probandů se SLE, a 50 lékaři, kteří se s těmito diagnózami pravidelně setkávají ve své klinické praxi.

Pozornost byla zaměřena na neuropsychiatrické (NP) symptomy, které u SLE a dalších SARDs představují z hlediska diagnostiky i managementu nemoci značnou výzvu, zejména z pohledu jejich načasování v souvislosti s nástupem onemocnění. Vědci ověřovali hypotézu, že mohou být prodromálními k nástupu SARDs a jejich následným vzplanutím.

Zkoumalo se načasování 29 neurologických a duševních symptomů, například depresí, halucinací nebo ztráty rovnováhy. Pacienti byli tázáni, zda mohou určit pořadí, kdy se u nich symptomy objevovaly. Analýzou prošly klinické zprávy, v nichž byly zaznamenány první epizody NP symptomů i nástup onemocnění jako takového.

Přerušené noční snění nejčastějším příznakem

Mezi NP symptomy SARDs bylo nejčastěji uváděno přerušené noční snění. Většina případů se však podle dotazovaných neobjevila do nástupu onemocnění. Nicméně poté, co výzkumníci provedli interview s pacienty, zjistili, že tři z pěti (61 %) pacientů se SLE a jeden ze tří (34 %) lidí s diagnózou jednoho z dalších SARDs se přihlásili ke zvýšené míře přerušeného nočního snění, obvykle v podobně barvitých a znepokojivých nočních můr. Pacienti uváděli, že byli ve snu fyzicky napadeni, kupříkladu uneseni.

Noční můry podle zjištění předcházely halucinacím. Pokud pro ně při výzkumu bylo použito méně stigmatizující označení „snění s otevřenýma očima” (daydream), vedlo to k lepší akceptaci tohoto zážitku. Jeden z britských účastníků studie například svůj stav popsal jako dezorientaci a přirovnal se v této situaci k „Alence v říši divů“. V polovině (54 %) případů se podle průzkumu však první případ halucinací odehrál více než rok po nástupu nemoci.

Z prvotního průzkumu to vypadalo, že navzdory předpokladu mnoha revmatologů a dat z dostupné literatury se většina NP symptomů neobjevila dříve, než byl dokumentován nástup SARDs. Hloubkové rozhovory však odhalily, že celé spektrum NP symptomů může být skutečně prodromálních jak k nástupu onemocnění, tak jejímu pozdějšímu vzplanutí. Ukázalo se také, že progrese symptomů při vzniku nemoci se velmi lišila mezi jednotlivými pacienty, ale zároveň se vzájemně podobala v rámci jednotlivých vzplanutí u konkrétních pacientů.

Hlavně neopomenout NP symptomy

Pacienti, kteří snění s otevřenýma očima zažívali, nebyli ochotni své zkušenosti sdílet. Naopak mnoho lékařů řeklo, že nikdy nepovažovali noční můry a halucinace za příznaky vzplanutí SARDs. Hlavní autorka studie Melanie Sloanová z Cambridgeské univerzity zdůraznila, že je důležité, aby o NP symptomech u SARDs lékaři s pacienty nejen mluvili, ale aby u nich zaznamenávali i jejich individuální vývoj.

Důležitost neopomenutí NP symptomů ještě posiluje zjištění, že někteří pacienti byli iniciálně diagnostikováni nesprávně, nebo dokonce hospitalizováni s psychotickou epizodou nebo sebevražednými myšlenkami, což, jak bylo později odhaleno, bylo jen prvním znakem SARDs. Měl by být tedy zvažován nejen pouhý čas diagnózy, ale také NP symptomy, protože to může urychlit identifikaci a léčbu vzplanutí onemocnění.

(pok)

Zdroj: Sloan M., Burgeois J. A., Leschziner G. et al. Neuropsychiatric prodromes and symptom timings in relation to disease onset and/or flares in SLE: results from the mixed methods international INSPIRE study. eClinicalMedicine 2024 May 20; 73: 102634, doi: 10.1016/J.eclinm.2024.102634.